Me osobne udivuje ta hysterie okolo cerne diry z LHC. Predevsim si vetsina lidi (tim nechci rict ze vetsina clenu tohoto fora pod pojmem cerna dira predstavuje cosi strasliveho, co nezadrzitelne polyka veskerou hmotu ve svem okoli. Tahle predstava je spatna. Cerna dira se v podstate chova jako kazdy jiny hmotny objekt. Umistime-li na jeji obeznou drahu jine teleso, bude kolem ni obihat. Hodime-li neco primo na ni, tak do ni proste spadne. Pokud k ni posleme neco z "nekonecna", proleti okolo ni po hyperbolicke draze, a zase odleti. Je to stejne jako u Zeme, nebo u Slunce. Rozdil je jen v tom, ze "velikost" cernych der je mnohem mensi nez velikost stejne hmotnych objektu z hmoty, proto je mozne se k nim priblizit na mensi vzdalenost, a proto v jejich tesne blizkosti jsou relativisticke jevy (ktere se ovsem deji i u vsech hmotnych teles) vyraznejsi. To ze jsou ale cerne diry male, naopak nabalovani hmoty do nich neprospiva - prave proto, ze tu hmotu k nim musime priblizit na mensi vzdalenosti, aby do nich spadla. To vsechno jsou ale veci, ktere snad kazdy vi.
Ted ale konkretne k cerne dire z LHC. Je-li spravna teorie vyparovani cernych der, tak se tato dira, pokud vznikne, temer okamzite vypari. Predpokladejme ale, ze se nevypari...
Neni-li cerna dira elektricky nabita, pak interaguje se svym okolim pouze gravitacne. Coz zaroven s jejim extremne malym rozmerem prilis mnoho moznosti k interakci nedava, v podstate bude takova dira s okolni hmotou interagovat jeste mene nez treba neutrino. Na malych skalach je totiz hmota temer naproste vakuum, a jen sem tam nejake jadro atomu (meziatomove prostory jsou v porovnani s velikosti jader obrovske). Takze je jen velmi mala sance, ze se ta cerna dira s nejakym jadrem atomu setka, a i pokud se setka, jeji polomer naroste jeho pohlcenim jen minimalne.
Dalsi, a celkem dulezita vec: pokud takova cerna dira vznikne, bude to nasledek srazky castic s obrovskou hybnosti, je proto jen mala pravdepodobnost, ze vuci laboratorni soustave bude mit vznikla cerna dira nulovou hybnost. Pokud tedy nebude, tak proste odleti nekam do vesmiru a vic nas nemusi zajimat. Muze pri tom i proletet Zemi, jak jsem psal vyse, s okolni hmotou nebude pri svem letu temer vubec interagovat.
Zbyva tedy posledni moznost, ze rychlost vznikle cerne diry bude mensi, nez unikova rychlost ze Zeme. V takovem pripade nam tu zacne obihat okolo zemskeho stredu, pripadne nejak oscilovat v zemskem telese. Cas o casu spolkne nejake to jadro atomu, ale tim, jak uz jsem psal, jeji polomer moc nenaroste. Spocitat jakou dobu muze oscilovat uvnitr zeme, nez jeji rozmer naroste do makroskopickych rozmeru, tj. nez si ji vubec vsimneme, to je uloha spis pro casticove fyziky, a to ja nejsem
. Nastesti mam brachu casticoveho fyzika, a ten tuto dobu odhaduje na nekolik miliard let. Takze se neni ceho bat
.
