Astronomické fórum

Konihlav napsal: MMys: s tim souhlasim, jedna vec je vizual a funkce GOTO a druha jsou delsi expozice, kdy jde podle me predevsim o to ustaveni polarni osy na NCP a jakym zpusobem by zas tolik vadit nemuselo - mam polarni hledacek s vyznacenym souhvezdim, takze kdyz to tak nejak "trefim" musi to byt v ramci moznosti OK - resp. dosahnu stejneho jako pouzitim tech ruznych ciselniku .Ani  náhodou ne.  Jednat Tvůj postup bude rychlejší maximálně o 1/2 minuty, a nepřesnost bude několikanásobně horší

Konihlav napsal:
Pro opravdu dlouhe expozice asi nezbyde nic nez driftova metoda, kterou jsem zas tolik nestudoval, neni to zatim aktualni..Tomu můžeš pouze věřit, protože jsi to nezkusil. Přesnost ustavení podle stupnic je minimálně srovnatelná s driftovou  metodou, která má také svá úskalí a není  zdaleka metodou absolutní, jak by se  z některých příspěvků mohlo zdát. Driftová metoda je ale několikanásobně delší procedura, a pokud trvá méně než 15 minut, nemá skoro význam tji používat.
Konihlav napsal:

BTW pro snazsi pohyb RA osy montaze se mi zatim osvedcilo mit vsechny mozne krouzky povolene - pocinaje date scale setting circle a konce index markem.Když si rozkleslíš montáž, snadno zjistíš, že to nemá žádný význam .

Konihlav napsal:
... v manualu (prirucce) zminuji Oct 10th, tedy 10. rijen, tak nevim... Ve Vámi zmíněné příručce je na hodinovém kruhu použito nastavení proti 1h po půlnoci a ne 0h, jak předpokládá Milanův návod. Ale i tak je v příručce chyba, mělo by se jednat o 17. říjen.

Pro kalibraci lze použít každý tranzit Polárky. Uvedl jsem pro jednoduchost v zapamatování ten, který v roce 2008 nastane 1. listopadu minutu po půlnoci. Vrchní kulminace Polárky nastává každý den, vždy ale v jiný čas. Hvězdný den je kratší než sluneční a tak tranzit nastává každým dnem dříve o 3m 56s. 1. listopadu budou mimořádně tranzity dva, ten druhý tři minuty před půlnocí.

Výše zmíněný okamžik tranzitu se díky precesi posouvá v průměru o 1m 30s ročně. Za osm let to bude už 12m, tedy 3° v pootočení oblohy. Při vzdálenosti Polárky od pólu tak chyba v ustavení na pól přesáhne 2' a bude načase polární hledáček znovu zkalibrovat.

Nema smysl sem ted prispivat a delat flame, musim pockat az bude snace vytahnout paty ven, jenze dneska stejne jako vcera a nekolik dnu predtim bude totalne hnusne a to i v pristich dnech, takze bude chvili trvat, nez budu mit sanci si to zas vyzkouset v terenu.

Doporucuji prostudovat tento postup, zda se byti duveryhodny:
http://www.nightskyimages.co.uk/polar_alignment.htm

dale:
http://www.cloudynights.com/ubbthreads/ ... t/all/vc/1

KpS napsal:
Ve Vámi zmíněné příručce je na hodinovém kruhu použito nastavení proti 1h po půlnoci a ne 0h, jak předpokládá Milanův návod. Ale i tak je v příručce chyba, mělo by se jednat o 17. říjen.

Pro kalibraci lze použít každý tranzit Polárky. Uvedl jsem pro jednoduchost v zapamatování ten, který v roce 2008 nastane 1. listopadu minutu po půlnoci. Vrchní kulminace Polárky nastává každý den, vždy ale v jiný čas. Hvězdný den je kratší než sluneční a tak tranzit nastává každým dnem dříve o 3m 56s. 1. listopadu budou mimořádně tranzity dva, ten druhý tři minuty před půlnocí.

Výše zmíněný okamžik tranzitu se díky precesi posouvá v průměru o 1m 30s ročně. Za osm let to bude už 12m, tedy 3° v pootočení oblohy. Při vzdálenosti Polárky od pólu tak chyba v ustavení na pól přesáhne 2' a bude načase polární hledáček znovu zkalibrovat.
KpS: bravo !! no konecne to nekdo napsal tak jak jsem mezitim pochopil z ruznych navodu na Internetu a simulaci v Starry Night, kde Polaris tranzituje kazdy den, jen v jiny cas

uz jsem si myslel, ze tu fakt neni nikdo (krome dejme tomu MilANa) kdo by tomu rozumnel ;D

jeste jednou, klobouk dolu a klanim se az k zemi ;D

Konihlav napsal:
no konecne to nekdo napsal tak jak jsem mezitim pochopil z ruznych navoduProblém bude spíše v tom, že některé věci se obecně považují za natolik známé, že psát o nich, zdá se být zbytečné.
Každý začátek je těžký. Dobře si vzpomínám, jak těžce jsem se kdysi prokousával hvězdářskou přílohou už tehdy starého atlasu. Ty kruhy mne fascinovaly a nepřestal jsem, dokud se ten pouhý popsaný papír neproměnil v oblohu nade mnou.

Konihlav napsal:

KpS: bravo !! no konecne to nekdo napsal tak jak jsem mezitim pochopil z ruznych navodu na Internetu a simulaci v Starry Night, kde Polaris tranzituje kazdy den, jen v jiny cas

Pokud bych měl  to , cos napsal, brát vážně, potom bych si myslet, žes nikdy neviděl oblohu. To že se obloha otočí  nad náma( nebo Zem pod náma   ;D) dokola za den, a že tedy  za  den budou tětesa opět kulminovat snad  není třeba hledat na internetu nebo simulovat v počítači

grajda napsal: Seřizujeme- li polární hledáček a stupnice, MUSÍ být montáž ustavena do vodorovné polohy podle vodováhy. .Považoval jsem to za samozřejmost, ale máš naprostou pravdu, že by to tam mělo být. Doplnil jsem text. Díky.

MilAN: to je jasny, jsem sice mene chapavy v urcitych vecech, ale zas takovy blb uplne nejsem (snad). Me porad neslo do hlavy jak to je s tim datumem, a proc ten rika to a ten zas tohle, ale uz chapu vyznam vsech stupnic, takze uz jen zbyva lepsi pocasi, abych to mohl vyzkouset.

KpS: me sice od malicka fascinoval vesmir a kosmonautika, ale nikdy az do lonskeho prosince jsem se pozorovani vesmirnych objektu nevenoval a tudiz mam velky deficit ve znalostech. Ale snad to casem dozenu. Kdyz jsem loni dostal napad poridit si dalekohled, najednou mela astronomie uplne jiny rozmer ;D

Kazdopadne nesnasim chybne psanou dokumentaci a slendrian obecne.

jeste link na podrobny navod pro Konihlavy a jim podobne:
http://www.adur-astronomical.com/HEQ5/HEQ5-1.htm

diky za prispevky.

Doporučuji k pročtení tu Hvězdnou oblohu 2000,0. Je to tam popsáno celkem přesně a přitom srozumitelně. Sférická astronomie je nutný základ pro každého, kdo by se jednou chtěl pustit do astronomické fotografie, ale znalost jejího nástinu Ti může pomoct i při orientaci na obloze. Na první pohled vypadá sice složitě, ale to je jen zdání. Pro další studium můžu doporučit třeba Hlad, Pavlousek: Přehled astronomie, nebo ještě líp: Hacar: Úvod do obecné astronomie, kdyby byl zájem.

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jaký rozměr konektoru je použit pro napájení HEQ-5. Zkoušel jsem něco vygooglovat, ale našel jsem pouze informace typu "5mm konektor", jenže i těch je více rozměrů(např. 2.1x5, 2.5x5).
Ptám se, abych si mohl připravit napájecí kabel, než mi dorazí objednaná montáž a nerad bych něco sháněl o víkendu, kdy je hodně součástových obchodů zavřených. Díky

napájecí konektor je s vnitřním prum 2,1mm (2,1x5)

Uf, to byla rychlost. Díky moc.

Ahoj na fóru,
tak jsem včera upgradoval svoji HEQ-5 A už je SS
Tak trochu mě v Supře strašili s tím, že jsou s tím problémy kvůli utáhnutým šrobkům, který se musí odvrtávat, ale naštěstí jsem byl dobře vybaven a el. šroubovák si s nima poradil, takže vše v pohodě. Po zapnutí montáže jsem byl překvapen, že z ní vychází takové pískání. V syn trek verzi byla montáž téměř neslyšná a proto nevím jestli je to pískání normální. Co ostatní majitelé, taky vám montáže pískají?

????
SynTrek se na SynScan upgraduje pouze výměnou ovladače (sám jsem to absolvoval ), neb má stejnou elektroniku s motory a liší se jen ovladač. A SynTrek píská taky, je to proto, že v montáži jsou krokové motory a jsou řízeny pomocí mikrokrokování pro jemné otáčení.

Aha tak už jsem se ztratil ve výrazech, tak to jsem měl tu ještě nižší verzi než je ST. :-[ A v té staré verzi není mikrokrokovaný motorek, jakto že je tak tichá? ??? Jinak dík za odpověď, beru to jako že to pískání je ok.