Jak řekl na jedné přednášce v Královském institutu (Londýn) William Huggins (1882):
Dospěli jsme nyní až na nejzazší hranici pevné půdy našich znalostí o kometách.
Před námi leží kouzelný kraj spekulace.
.. já se tedy budu těšit i na ty vědecké spekulace.
Dotaz - Oortovo mračno, komety
Dotaz - Oortovo mračno, komety
To: AdB
Promiň, ale třeba v oblasti poznání měsíců u vzdálených planet sluneční soustavy byla pomocí sond zaznamenána řada nových poznatků. A použít výrok z roku 1882 je i pro vzálenější oblast výzkumu Oortova oblaku trochu neadekvátní.
"Rozdíl mezi laickou spekulací a vědeckou prací je značný"
Habl
Promiň, ale třeba v oblasti poznání měsíců u vzdálených planet sluneční soustavy byla pomocí sond zaznamenána řada nových poznatků. A použít výrok z roku 1882 je i pro vzálenější oblast výzkumu Oortova oblaku trochu neadekvátní.
"Rozdíl mezi laickou spekulací a vědeckou prací je značný"
Habl
"Krása a rozmanitost ve vesmíru je jedinečná, ale proměnná v čase".
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC
Dotaz - Oortovo mračno, komety
Já jsem to myslel jen jako princip - pokud výsledky budou známy za takovou dobu, vědci určitě spekulovat budou a těším se na jejich domněnky v porovnáním se skutečnými a pravdivými informacemi. Já určitě spekulovat ani bádat nebudu, necítím se být ani tím nejnezkušenějším laikem.
Dotaz - Oortovo mračno, komety
Promiň, ale vědci nespekulují, alespoň navenek. A pokud tě zajímá více poznatků o Oortově oblaku můžeš použít "Google" nebo "Yahoo" a pročíst si více o současných znalostech.
Zdraví
Habl
Zdraví
Habl
"Krása a rozmanitost ve vesmíru je jedinečná, ale proměnná v čase".
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC
Dotaz - Oortovo mračno, komety
Bez počiatočných špekulácii je ťažko na niečo prísť. My v tzv. býv. vých. Európe sa často zbytočne podceňujeme. Máme len dve veľké nevýhody a tými sú
1.
tech. vybavenie. Ono s 10m adaptívnou optikou skutočne ďalej a lepšie dovidieť ako s max. 1m objektívom,...aj keď situácia sa priebežne kúsok mení.
2. Keď niečo objaví, tvrdí Američan z Kalifornie tak akosi mu to okolie skôr akceptuje-zhltne,...ako nám.
Netreba ale hádzať flintu do žita. Ono prvý väčší planetoid za Neptúnom od objavu Pluta objavil M. Brown. Zaujímavé je, že ho našiel na miestach ktoré som odporúčil v období presne v čase objavu, pár mesiacov pred ofic. ohlásením preskúmať. Dokonca som Mikiho a spol o tých miestach presne v inkriminovaných dňoch ofic. informoval, nuž ale čo, nepribrali ma do ofic. týmu objaviteľov Sedny. Pýtali sa ma síce neofic. či Smutny znamená sad (vyslovuj sed...) nuž,...asi by museli pripustiť, že pátranie po X na základe orient. máp Irackého,....pôvodu má čosi do seba. Nikdo sa napr. teraz príliš nepozastavuje nad faktom prečo súčastná superkométa 17P/Holmes zjasnela v priebehu pár dní 500000x. Akým mechanizmom to je? Možno dostala menší zásah balvanom z pásu asteroidov,....či sa z nej len čosi odlúpilo,...zohriala sa na teplotu keď určité plyny -CO2, ...sa začali odparovať?
1.
tech. vybavenie. Ono s 10m adaptívnou optikou skutočne ďalej a lepšie dovidieť ako s max. 1m objektívom,...aj keď situácia sa priebežne kúsok mení.
2. Keď niečo objaví, tvrdí Američan z Kalifornie tak akosi mu to okolie skôr akceptuje-zhltne,...ako nám.
Netreba ale hádzať flintu do žita. Ono prvý väčší planetoid za Neptúnom od objavu Pluta objavil M. Brown. Zaujímavé je, že ho našiel na miestach ktoré som odporúčil v období presne v čase objavu, pár mesiacov pred ofic. ohlásením preskúmať. Dokonca som Mikiho a spol o tých miestach presne v inkriminovaných dňoch ofic. informoval, nuž ale čo, nepribrali ma do ofic. týmu objaviteľov Sedny. Pýtali sa ma síce neofic. či Smutny znamená sad (vyslovuj sed...) nuž,...asi by museli pripustiť, že pátranie po X na základe orient. máp Irackého,....pôvodu má čosi do seba. Nikdo sa napr. teraz príliš nepozastavuje nad faktom prečo súčastná superkométa 17P/Holmes zjasnela v priebehu pár dní 500000x. Akým mechanizmom to je? Možno dostala menší zásah balvanom z pásu asteroidov,....či sa z nej len čosi odlúpilo,...zohriala sa na teplotu keď určité plyny -CO2, ...sa začali odparovať?
-
KpS
- Příspěvky: 2724
- Registrován: 04. 09. 2006, 02:26
- Bydliště: Praha Lužiny
- Věk: 79
- Kontaktovat uživatele:
Dotaz - Oortovo mračno, komety
Pavel_K napsal:
Mi dosud známé synodické periody mají cca 40 000 a 100000 let, ale jistě bude i jedna ze synodických period odpovídat polovině oběhu Slunce okolo centra Galaxie, tedy cca 150 mil. let. Pozorovaná periodicita hlavních geologických epoch má tutéž periodu a je pravděpodobné, že to souvisí i se zvýšenou mírou dopadu těles na Zem a zvýšenou četností komet.Hledat ve sluneční soustavě stopy vlivu galaktické rotace je jistě zajímavé a nejspíš i možné. Slunce podle novějších radio-astrometrických měření (vlastní pohyb zdroje Sagitarius A) oběhne střed galaxie za cca 225 My s chybou asi 10%. Neznám chybu Vámi uvedených 150 My, ale takto je poměr 3/2. Pokud by mělo jít o rezonanci, potom 5:2 a jednalo by se o synodickou periodu vůči oblasti rotující souhlasně s periodou 90 My. V opačném případě by muselo jít o rezonanci 2:1 s oblastí rotující opačně a mající periodu 450 My. Aby takové vysvětlení mohlo mít nějakou váhu, bylo by ovšem nutné najít, kde taková oblast je, o co by se vlastně mělo jednat.
Podle např. této stránky http://apod.gsfc.nasa.gov/apod/ap050825.html má naše galaxie velmi výraznou příčku. Ta pravděpodobně není, na rozdíl od ramen, hustotní vlnou. Smysl rotace by tak měl být přímý. Nevím, příliš jsem nehledal, spíše vůbec. Příčka má dva konce, takže samotná její perioda by byla dvakrát delší než hodnota, kterou jsem uvedl výše, tedy 180 My. Zajímavá je též zmínka o současné pozici Slunce vůči příčce - úhel 45°. Pokud by vysvětlení Vámi uvedených 150 My bylo takové, jak zde naznačuji, měl by tento úhel přímý vztah k současné fázi této periody.
Mi dosud známé synodické periody mají cca 40 000 a 100000 let, ale jistě bude i jedna ze synodických period odpovídat polovině oběhu Slunce okolo centra Galaxie, tedy cca 150 mil. let. Pozorovaná periodicita hlavních geologických epoch má tutéž periodu a je pravděpodobné, že to souvisí i se zvýšenou mírou dopadu těles na Zem a zvýšenou četností komet.Hledat ve sluneční soustavě stopy vlivu galaktické rotace je jistě zajímavé a nejspíš i možné. Slunce podle novějších radio-astrometrických měření (vlastní pohyb zdroje Sagitarius A) oběhne střed galaxie za cca 225 My s chybou asi 10%. Neznám chybu Vámi uvedených 150 My, ale takto je poměr 3/2. Pokud by mělo jít o rezonanci, potom 5:2 a jednalo by se o synodickou periodu vůči oblasti rotující souhlasně s periodou 90 My. V opačném případě by muselo jít o rezonanci 2:1 s oblastí rotující opačně a mající periodu 450 My. Aby takové vysvětlení mohlo mít nějakou váhu, bylo by ovšem nutné najít, kde taková oblast je, o co by se vlastně mělo jednat.
Podle např. této stránky http://apod.gsfc.nasa.gov/apod/ap050825.html má naše galaxie velmi výraznou příčku. Ta pravděpodobně není, na rozdíl od ramen, hustotní vlnou. Smysl rotace by tak měl být přímý. Nevím, příliš jsem nehledal, spíše vůbec. Příčka má dva konce, takže samotná její perioda by byla dvakrát delší než hodnota, kterou jsem uvedl výše, tedy 180 My. Zajímavá je též zmínka o současné pozici Slunce vůči příčce - úhel 45°. Pokud by vysvětlení Vámi uvedených 150 My bylo takové, jak zde naznačuji, měl by tento úhel přímý vztah k současné fázi této periody.
Karel
Dotaz - Oortovo mračno, komety
AdB napsal: dopl.: Dá se identifikovat konkrétní ovlivňující hvězda či planetka v současnosti?
Tak musíš si uvědomitt, že procesy v Oortově oblaku se čítají na desítky či stovky miliónů let. Současně není blízko žádná hvězda, která by komety ovlivňovala, ale on stačí průlet nějaké hvězdy před pár desítkami let, ta ovlivní velké kvantum jader, které se pak s různými rychlostmi pomalu jedno po druhé buď řítí do Sluneční soustavy, nebo naopak jí opustí do interstelárního prostoru. Musíš si uvědomit, že to řícení jádra do sluneční soustavy může trvat také desítky miliónů let a ty časy jsou tak velké, že to nelze brát z hlediska, co ovlivňuje teď.
Navíc spousta dlouhoperiodických komet mají perihel u Slunce a afel v Oorthove oblaku, takže než udělají otočku kolem Slunce, zabere to třeba stovky miliónů let. My jsme rok co rok zásobováni směsicí těchto nových, nebo skoro nových komet, jichž začátek putování k nám mohl začít klidně i miliardu let zpátky.
Tak musíš si uvědomitt, že procesy v Oortově oblaku se čítají na desítky či stovky miliónů let. Současně není blízko žádná hvězda, která by komety ovlivňovala, ale on stačí průlet nějaké hvězdy před pár desítkami let, ta ovlivní velké kvantum jader, které se pak s různými rychlostmi pomalu jedno po druhé buď řítí do Sluneční soustavy, nebo naopak jí opustí do interstelárního prostoru. Musíš si uvědomit, že to řícení jádra do sluneční soustavy může trvat také desítky miliónů let a ty časy jsou tak velké, že to nelze brát z hlediska, co ovlivňuje teď.
Navíc spousta dlouhoperiodických komet mají perihel u Slunce a afel v Oorthove oblaku, takže než udělají otočku kolem Slunce, zabere to třeba stovky miliónů let. My jsme rok co rok zásobováni směsicí těchto nových, nebo skoro nových komet, jichž začátek putování k nám mohl začít klidně i miliardu let zpátky.
Stránka společnosti pro Meziplanetární hmotu, info o kometách, meteorech i planetkách - http://www.kommet.cz
Dotaz - Oortovo mračno, komety
Niekoľko stomiliónove, desiatko-miliónové periódy (pre historické maximá dopadov komét, meteoritov na Zemský povrch) majú asi skutočne súvis s pohybom Sln. sústavy okolo galakt. jadra a prechodmi cez hustejšie miesta-priečky galaxie,..Jasné a veľmi výrazné sú tiež okolo 100000r. a 500000r. periódy-ktoré sú nielen výrazné ale aj stabilné. Vyplýva to z rozborov ľadovcov-Ice-Core GISP2, Vostok projekty, skúmania sedimentov,...Pri týchto periódach bude zdrojom asi pohyb našej Sln. sústavy v rámci nášho galaktického ramena okolo stredne masívnej čiernej diery s M okolo 1000-10000MS, niekde vo vzd. 10LY?, Jednoduchá analýza smerov pohybov a rýchlostí najbližších hviezd do 20LY od nás by tomu aj nasvedčovala. Z týchto údajov mi vyplýva, že kométy sa pohybujú na dráhach s periódou do 500000. rokov, respektívne 100000r. kedže v takýchto čas. intervaloch sú spúšťané čímsi-kvázi pastierom,...k Slnku. Tak potom pre Oortov mrak vyplýva že je rádove do vydialenosti len okolo 6300AU=1000mld.km-z 3. Kepler. zakona pre obežné doby a hlavné poloosy,..., lebo ináč by bol mimo rezonancie 100000 a 500000r. periódy.
Prezrel som si aj pár fotiek,..hviezd u ktorých je pozorovateľný oblak, pás typu Kuiperovho pásu, Oortovho oblaku,...a tieto útvary (ich ako tak viditeľné časti| sú rádove do vzdialenosti stoviek miliárd km od materských hviezd, tak prečo by to u Slnka malo byť ináč,...?! Oortov mrak ak by siahal rádove do vzd. až 1LY tak by bol dávno rozprášený, odfúknutý blízo prelietavšími hviezdami, ak takých preletov je povedzme okolo 5 za 1 milón rokov.,...
Ďalej je tu systém Centauri-A,B,Proxima s hmotnosťou okolo 2MS vo vzdialenosti 4,35LY od nás, takže zhruba od 1,5LY od Slnka je už gravitačná príťažlivosť od Centauri väčšia oko tá od Slnka. Blízko je aj Sírius A,B,C s 3MS vo vzd. 8,6LY, a,...takže pásmo už okolo 1LY od nášho Slnka je pásmom nikoho a aj telesá oveľa bližšie ako 1LY od nás pod vplyvom okolitých hviezd rýchlo menia pozície, rýchlosti voči Slnku a opúšťajú zónu jeho príťažlivosti. Podľa môjho názoru môže byť tak akási stabilita dráh materiálu, prachu, plynov obiehajúcich okolo Slnka tak do 0,1LY od Slnka,...to je v súlade s mojimi predch. úvahami,...ak profesion. astronómovia tvrdia čosi iné tak sa veľmi pravdepodobne mýlia a prieči sa to aj fyz. zákonom,...
Klasická definícia: Oortov mrak je mrak komét zahrnujúci asi 100 miliárd komét obiehajúcich Slnko vo vzdialenosti 10000-200000 AU- je teda veľmi pravdepodobne nepravdivá,....
Prezrel som si aj pár fotiek,..hviezd u ktorých je pozorovateľný oblak, pás typu Kuiperovho pásu, Oortovho oblaku,...a tieto útvary (ich ako tak viditeľné časti| sú rádove do vzdialenosti stoviek miliárd km od materských hviezd, tak prečo by to u Slnka malo byť ináč,...?! Oortov mrak ak by siahal rádove do vzd. až 1LY tak by bol dávno rozprášený, odfúknutý blízo prelietavšími hviezdami, ak takých preletov je povedzme okolo 5 za 1 milón rokov.,...
Ďalej je tu systém Centauri-A,B,Proxima s hmotnosťou okolo 2MS vo vzdialenosti 4,35LY od nás, takže zhruba od 1,5LY od Slnka je už gravitačná príťažlivosť od Centauri väčšia oko tá od Slnka. Blízko je aj Sírius A,B,C s 3MS vo vzd. 8,6LY, a,...takže pásmo už okolo 1LY od nášho Slnka je pásmom nikoho a aj telesá oveľa bližšie ako 1LY od nás pod vplyvom okolitých hviezd rýchlo menia pozície, rýchlosti voči Slnku a opúšťajú zónu jeho príťažlivosti. Podľa môjho názoru môže byť tak akási stabilita dráh materiálu, prachu, plynov obiehajúcich okolo Slnka tak do 0,1LY od Slnka,...to je v súlade s mojimi predch. úvahami,...ak profesion. astronómovia tvrdia čosi iné tak sa veľmi pravdepodobne mýlia a prieči sa to aj fyz. zákonom,...
Klasická definícia: Oortov mrak je mrak komét zahrnujúci asi 100 miliárd komét obiehajúcich Slnko vo vzdialenosti 10000-200000 AU- je teda veľmi pravdepodobne nepravdivá,....