UGC 10822-Draco Dwarf

#31

Já si tím taky nebyl jist, zatím mám vyfocenu jen oblast mezi Velkým Vozem a Polárkou, takže tuhle oblast jsem ani nezkoušel fotit.
Aspoň už trochu vím co a kde vlastně je, ale je to něco tak slabého, že to snad ani nelze klasifikovat jako duchařinu

michal.b · #32

to michal.b: o těch snímcích přes různé filtry vím. Je mi také jasné, že porovnávat snímky pořízené přes L filtr přimo nejde. Existuje ale nějaký standard, podle kterého by šlo říct, že dosah snímku je takový a takový? Dosah snímku mne jako fotografa primárně zajímá. Chtěl bych si totiž porovnat snímky z různých lokalit a na základě toho si udělat představu, jak moc lokalita ovlivňuje konečnou kvalitu snímku a podle toho pod jakou oblohou zrovna budu volit příslušný typ objektu.

Jinak dík za odkaz na ten článek. Dnes jsem si ho chtěl najít a zjistit, co přesně to "V" znamená.
Asi nejjednodussi bude vybirat si na snimcich pro srovnani takove objekty, ktere maji podle katalogu podobne spektralni charakteristiky (v pripade teto galaxie napr. hvezdy s podobnym V-I indexem). Stejne tak o absolutnim dosahu ma smysl mluvit jenom ve vztahu k urcite tride objektu s podobnou charakteristikou.
Ale myslim, ze hodnotit kvalitu lokality timto zpusobem neni prilis stastne - napr. na lokalite se svetlejsi oblohou na ktere ovsem zrovna chytnes tu noc dobry seeing muzes mit vetsi dosah nez na tmavsi obloze, ovsem s momentalne mizernym seeingem. A druhou noc to zase muze byt uplne opacne. To bys take mel zahrnout do svych uvah.

Sasa3 · #33

Ale myslim, ze hodnotit kvalitu lokality timto zpusobem neni prilis stastne - napr. na lokalite se svetlejsi oblohou na ktere ovsem zrovna chytnes tu noc dobry seeing muzes mit vetsi dosah nez na tmavsi obloze, ovsem s momentalne mizernym seeingem. A druhou noc to zase muze byt uplne opacne. To bys take mel zahrnout do svych uvah.
Asi máš pravdu, jako hodnocení kvality oblohy je MHV moc komplikovaná veličina. Ta základní, kterou používám je pozadí změřené při jednotlivých expozicích. MHV jsem pak myslel, že by mohla nějak komplexneji postihnout dané podmínky (právě proto, že tam hraje roli i seeing) a že bude bližší tomu, co je pak na snímcích.

Každopádně pokud jde o porovnání pozadí, tak pokud srovnám oblohu v Ondřejově, kde jsem fotil v dubnu NGC4631 (Velryba) v souhvězdí Honících psů a která v té době byla poblíž zenitu, stejně jako tahle galaxie v Drakovi. Tak pozadí v Pohoří na Šumavě bylo 2.1x menší (v magnitude tedy asi o 0.8 na nějakou jednotku plochy). Ještě můžů porovnat Ondřejov a Zubří, kde jsem zase fotil N150 stejný objekt (NGC3718), tam je ten poměr 1.6x (mag. kolem 0.5). Sprostředkovaně je tedy obloha v Pohoří na Šumavě tmavší oproti Zubří faktorem 1.3x (tedy asi 0.3mag).

Sasa3 · #34

Tak jsem dodělal finální verzi snímku (na klik plná verze):

Odstranil jsem další hot a dark pixely, které se začaly projevovat až u tohoto snímku. Celkem jich má tahle 1.4Mpx kamera při tomhle extrémním zpracování 440. Nejsou tam téměř žádné družice (jedna potvora ještě přežila v levém dolním rohu, ale to už tak nechám). Taky jsem použil všechna data (104x3min=5.2hod), i ta, kde ještě nebylo úplně tma. U toho svého programu na skládání snímků jsem přidal možnost brát do úvahy pozadí, snímky tak už neskládám prostým součtem/průměrem, ale na základě váhy, kterou určím z úrovně pozadí. Výsledkem je (aspoň teoreticky) lepší S/N (teda i prakticky, ale protože těch snímků s horším pozadím mám jenom pár, jedná se o vylepšení asi o 1.2%, jak jsem změřil z výsledných snímků). Poslední věc, co by se dalo ještě udělat, je vybrat si pár nepřeexponovaných hvězd a sledovat snímek od snímku jejich změnu jasnosti - ta by měla, s tím jak objekt vylézal výš a výš nad obzor, stoupat. Pak už by šly snímky složit statisticky přesněji a ještě zlepšit S/N. Za tu práci to asi nestojí...

Každopádně na novém snímku jde už pěkně vidět i ta hvězda s V=21.3, která na předešlém snímku zanikala. Nevím jestli je to jenom jiným zataháním za křivky a nebo těmi přidanými snímky a novou metodou zpracování.

S RGB stále bojuji. Nemůžu do hvězd dostat barvu, ať dělám co dělám. Výsledek zatím vypadá takhle. Přidávám saturaci jak diví, ale barvu chytají prakticky jenom hala kolem hvězd. Možná je těch nasnímaných 50minut v každé barvě málo. Mě přijde, že by tam něco být mělo, protože na RGB obrázku složeném s těch 50ti minut ta galaxie je docela vidět. Spíš to neumím složit...

Sasa3 · #35

Koukal jsem se, kolik kvasarů na tom snímku mám. Podle Simbadu je jich v zorném poli 15. Ten nejslabší z nich (V=20.53, z=1.882) jsem nenašel, ostatní ano (nejslabší, který jsem našel má V=20.5). Identifikace těch slabých kvasarů je těžká, protože nejsou v Aladinu na podkladovém snímku (DSS2.F.POSSII) vidět. Nejvzdálenější kvasar J171719.4+580218 je kupodivu docela jasný, V=19.89:
Rudý posuv je u něj z=3.16, tj. nachází se od nás 14 miliard světelných let. Je to zatím nejvzdálenější objekt, který se mi povedlo zachytit.

Honza Ebr (honza42) · #36

Rudý posuv je u něj z=3.16, tj. nachází se od nás 14 miliard světelných let. Je to zatím nejvzdálenější objekt, který se mi povedlo zachytit.
14 miliard světlených let? to vidíš za horizont událostí To jsi asi ty, nebo někdo, od koho máš data, použil něco jako redshift-velocity calculator, který ale při z v řádu jednotek hází haluze. Je to proto, že jednoduché vzorce na přepočet nepočítají s tím, jak se v minulosti měnila rychlost expanze vsemíru (Hubbleova konstanta).

Na tenhle problém jsem nedávno narazil a po chvíli musel uznat, že neznám jednoduché řešení. Je jistě možné vzít si nějaké vhodné řešení Friedmannových rovnic a dosadit to do něj, ale není to něco, co bych měl nalepený na zdi. Na druhou stranu nechci nikoho odrazovat, v principu to není až zas tak těžké a dá se to nnajít v každé učebnici obecné relativity nebo kosmologie, problém je jenom najít nějaké aktuální ínformace, podle nichž se vybere správný model - na třetí stranu nejspíš je to někde uděláno a na čtvrtou stranu je možná nejlepší udávat ten redshift, protože ta "vzálenost" je při těhle měřítkách torchu pochybná veličina (ale o tom třeba jinde )-

Sasa3 · #37

14 miliard světlených let? to vidíš za horizont událostí To jsi asi ty, nebo někdo, od koho máš data, použil něco jako redshift-velocity calculator, který ale při z v řádu jednotek hází haluze. Je to proto, že jednoduché vzorce na přepočet nepočítají s tím, jak se v minulosti měnila rychlost expanze vsemíru (Hubbleova konstanta).

Teď jsi to přesně trefil. Taky mě zarazilo, že je to povážlivě blízko hranice stáří vesmíru. Byl to nějaký kalkulátor na webu pro H0=71km.s-1.Mpc-1 (jestli si pamatuji ty hodnoty správně) a plochý vesmír (Omega_0=1). Teď jsem zkusil i jiné kalkulátory na webu. Je v nich možné volit i další parametry (např. i Omega_M) a poskytují i další informace. Např. tenhle se tváří docela sofistikovaně:
http://www.astro.ucla.edu/~wright/CosmoCalc.html. Podle něj vychází pro z=3.16 vzdálenost 11.6 miliard světelných let (přesněji řečeno, neříkají tomu vzdálenost ale doba, kterou světlo cestovalo k nám) a vesmír byl starý 2.1 miliardy let, když kvasar opustili fotony, které dorazily na chip kamery.

Honza Ebr (honza42) · #38

Např. tenhle se tváří docela sofistikovaně:
http://www.astro.ucla.edu/~wright/CosmoCalc.html.
Nepoznám, jestli to dává přesné hodnoty, každopádně to má stáří vesmíru 13.6 a pro velká z se k tomu vzdálenost hladce (a přibližně dobře rychle) blíží, takže to bude asi poměrně realistické (rozuměj, v dnešní mainstreamové kosmologii ). Řekl bych, že pro účely "běžných keců" až přímo dokonalé. Jinak já za tento odkaz děkuju, něco takového jsem (dost pasivně:) ) už dlouho hledal.

PS: je skutečně úžasné, co se vlastně dá v amatérských podmínkách vyfotit!

Sasa3 · #39

Určitě půjde dostat se s 80mm dalekohledem i dál. Tohle je, z hlediska kvasarů v podstatě náhodně vybrané pole. Musí existovat kvasary s jasnosti do 20.5, které mají podstatně větší rudý posuv.

michal.b · #40

Ono to nebude zas az tak slavne - pri velkych rudych posuvech uz se zacina znacna cast zareni stehovat do IR oblasti, takze jejich V magnituda s rostoucim z pomerne rychle klesa. Pro lov vzdalenych kvasaru tedy nezapomen sundat IR cut filtr

Sasa3 · #41

Už to sice není ke snímku, ale dal jsem si tu práci a v Simbadu jsem zjistil kolik je kvasaru s deklinací nad -10 stupňů, jasnějších než V=20.5. Rudý posuv nad 4 má 213 kvasarů, z>4.5 jich má ještě pořád 20. Mezi nima je jeden s V magnitudou 17.5 a rudým posuvem 4.7. Tenhle objekt, QSO J1205-0742, musí jít vyfotit bez problému z města a bude vidět už na jedné delší expozici. Nejvzdálenější má rudý posuv 6.28 a vizuální jasnost V=20.05. Tedy plně v dosahu amatérské techniky. V době svého objevu v roce 2001 byl tento kvasar SDSS J1030+0524 nejvzdálenějším objektem ve vesmíru a prvním objektem s z>6. Dnešní nejvzdálenější kvasar už není o moc dál (z=6.43). Současný nejvzdálenější objekt má podle wikipedie z=6.96 (a není to kvasar).

Takže v principu by mělo jít 80mm dalekohledem dohlédnout až na samou hranici vesmíru!

Sasa3 · #42

Tak jsem dnešek strávil zpracovánáním RGB snímku. Našel jsem si na internetu návod, jak snímek barevně skalibrovat, pokud v zorném poli nejsou vhodné G2 hvězdy (což byl tenhle případ). Shodou okolností, je jeho autorem B. Hubl: http://astrophoton.com/tips/B-V_color_calibration.pdf. Použil jsem tu druhou, preferovanou, metodu pomocí u-g-r a SDSS katalogu (u B-V-R z Nomadu ty koeficienty pro jednotlivé hvězdy hodně skákaly, přesně jak Bernard píše). Poměry vyšly R:G:B=1.07:1:1.26 s chybou kolem 0.02. Jsou trochu jinak než poměry určené ze závislosti QE na vlnové délce světla (určitě bude hrát roli i atmosferická extinkce) a na výsledku je to poznat. Barvy vyšly tak nějak přirozeněji, dokonce jde vidět i náznak barev u slabších hvězd (na klik plné rozlišení):

Tlačil jsem to víc přes lineární transformaci světelných křivek místo gammy. Barvy jsem nakonec ještě zvýraznil saturací a na snímek jsem v ab-kanálech aplikoval mírnou redukci šumu. Už jsem spokojenější, na snímek B. Hubla to sice ještě pořád nemá, ale nějaké barvičky tam přece jen jsou. Budu muset zkusit zpracovat stejnou metodou i nějaké starší snímky. Přece jenom to takhle docela prokouklo.

Jinak po téhle kalibraci vyšlo pozadí ve všech třech kanálech prakticky na stejné úrovni. To je poprvé, co něco takového vidím. Myslím, že to svědčí o tom, že ta obloha v Novohradkách je opravdu téměř nezatížena světelným znečištěním (teda aspoň kolem zenitu).

Další zajímavost: některé jasnější kvasary vycházejí do modra (všimnul jsem si toho i u snímku NGC3718). Podobné to je i na snímku B. Hubla. Mám podezření, že to už do modré části spektra leze Lymanova čára alfa (pro z=3 se dostane na 486nm).

Konihlav · #43

zajimavy je, jak na tom barevnem snimku "vynikne" i ten "barevny" sum (pozadi) :-/ ackoli to ma neco do sebe, kdyz lze rozlisit i barvu u hvezd a jejich charakter, ale asi budu podivin, kdyz reknu, ze se mi opravdu libi vice CB verze. Ten CB sum je takovy prirozeny

nicmene gratuluji k tomuto pocinu, protoze to je obdivuhodne...

Sasa3 · #44

Ta saturace je právě nastavená na maximum tak, aby barevný šum byl ještě na únosné mezi. Kdybych chtěl víc barev, musel bych snímat v RGB déle než jen těch 50 minut. Snad někdy příště...

#45

Mně se ta barevná kombinace líbí. Neříkám, že více než černobílá, ale dal bych to na roveň, barva má taky něco do sebe.