Zatmění Měsíce 3.-4.3.2007

[Habl]

Je to velmi názorné a svou fází to odpovídá blížícímu se úplnému měsíčnímu zatmění. Má to ale jeden nedostatek, ten přechod mezi přechody z polostínu a úplným stínem a polostínem je přeci jen trochu násilný.

Habl

[psmolly]

Přidal jsem na stránku animaci zatmění Měsíce. Obrázky jsou ze Starry night a je jich dohromady 42. Snad se vám bude líbit
http://www.psmolly.xf.cz/zatm7906/zatm3307.html
úplně dole.

[MilAN]

Kontakty kráterů se stínem  zpracoval Fred Espenak, a je to , myslím, maximální počet, který se dá  rozumně stihnout
http://sunearth.gsfc.nasa.gov/eclipse/O ... #2007Mar03

[Habl]

MilANe.
ty časy jsem nedával ke kráterům záměrně, protože mohou svádět pozorovatele k blízkým odhadům s vypočteným geometrickým stínem pro zatmění, ale budiž.
Jinak mohu sdělit, že i mne se stalo, že jsem chybně určil kontakt kráteru a v hodnocení se musel údaj vyloučit.
(viz ŘH 1982 str.141)
Kladu především důraz na bezchybnou identifikaci kráteru a odpovídající časovou autoritu.
Těch 20 kráterů je opravdu pro méně zkušeného pozorovatele opravdu dost.

Habl

[Cassi]

Pro ty, kteří budou chtít pozorovat kontakty kráterů se zemským stínem jsem připravil fotografii měsičního úplňku s vyznačenými krátery. Díky MMys
Snad vám to usnadní orientaci na Měsíci.



Obrázek ve větším rozlišení: http://www.cassi.astronomie.cz/moon_ecl ... ry_big.jpg

Fotografie bez označení kráterů:
http://www.hvbo.cz/foto_astronomy_cz/Hi ... Moon10.jpg

Seznam jedenácti vybraných kráterů.

Krátery postupně, tak jak budou vstupovat do zemského stínu:
Riccioli, De Billy, Kepler, Aristarchus, Lambert, Manilius, Menelaus, Plinius, Vitruvius, Taruntius, Langrenus.

Krátery postupně, tak jak budou vystupovat ze zemského stínu:
Riccioli, Aristarchus, Lambert, De Billy, Kepler, Manilius, Menelaus, Plinius, Vitruvius, Taruntius, Langrenus.
----------------------Problém by mohl být s kráterem Lambert, který není při úplňku výrazný (viz foto), kdyžtak bych ho nahradil blízkým kráterem Pytheas. To už záleží na vzájemné domluvě.

Kdyby jste cokoliv potřebovali, tak mi napiště na mail, budu se snažit odpovědět Kdybych se dýl neozýval, tak se nelekejte, nebudu v týdnu až tak často na netu.

[VK]

Perfekcionista by v tomto případě položil otázku, jestli librace Měsíce na těch dvou fotografiích odpovídají libraci, kterou bude Měsíc mít v době zatmění Měsíce 3. - 4. 3. 2007 ... ;D

[Habl]

To: VK
Výpočet souřadnic středu Měsíce je opraven o vliv librace a sklonu měsíční osy pomocí výpočtů směrových cosinů na pravoúhlé souřadnice ke středu stínu.

To názorné označení vybraných kráterů na fotografii měsíčního úplňku slouží především pro snažší identifikaci pro pozorovatele a samozřejmě nemusí odpovídat skutečné měsíční libraci.

Vlastní určení průběhu měsíčního zatmění bylo provedeno graficky. (viz Bouška,Vanýsek - Zatmění a zákryty nebeských těles, Academia 1963)

Habl

[kavka]

VK napsal: Perfekcionista by v tomto případě položil otázku, jestli librace Měsíce na těch dvou fotografiích odpovídají libraci, kterou bude Měsíc mít v době zatmění Měsíce 3. - 4. 3. 2007 ...  ;D
Pro správné zobrazení Měsíce, včetně libraci, vřele doporučuji skvělý program Virtual Moon Atlas (expert version).

[MaG]

Habl napsal:
To názorné označení vybraných kráterů na fotografii měsíčního úplňku slouží především pro snažší identifikaci pro pozorovatele a samozřejmě nemusí odpovídat skutečné měsíční libraci.Snímek má téměř stejnou libraci jako bude 3./4.3.2007 odlišnost je poměrně zanedbatelná, navíc krátery, které jsou vyznačeny opravdu na libraci nezávisí.

[VK]

Já jsem taky napsal perfekcionista by položil otázku ..., samozřejmě vím, že měsíční librace nejsou tak velké, aby to dělalo problém - navíc ty krátery jsou poměrně velké a výrazné.

(nicméně ty údaje o tom, jak a čím librace vypočítat, jsou užitečné)

V. K.

[MilAN]

MaG napsal:
Snímek má téměř stejnou libraci jako bude 3./4.3.2007 Není to až tak, ale na druhou stranu to je pro orientaci ve výrazných kráterech na úplňkovém Měsíci naprosto nepodstatné. Mapy Měsíce mají b i l rovno nule, a přesto to nikomu nevadí při pozorování a orientaci
K pozorování kontaktů se stínem bych měl faktickou připomínku k použitým přístrojům. Zde platí celkem jednoznačně, že menší přístroj ( z hlediska průměru) , umožňuje snadnější pozorování a jednoznačnější výsledky. Ale je potřeba vždy zpracovat samostatně každý přístroj.
Nádherné je zatmění ve velkém Dobsonu, kde jsou vidět krátery osvětlené i krátery ve stínu, hranice stínu je naprosto neurčitá a barva přechazí přes hranici stínu do červené.

[VK]

A co takhle řešit to fotograficky? Při vhodném měřítku Měsíce prostě v určitých časech - asi hlavně při vstupech/výstupech těch kráterů - udělat fotografie Měsíce. Ty fotografie jsou objektivní (jak s oblibou často zdůrazňuje mnoho lidí) a na fotografiích bude jasně vidět, kde ten stín začíná. Série snímků bude možné i opakovaně zpracovávat. Předejde se tak dohadům, jestli ten kráter už ve stínu byl nebo ještě nebyl.

V. K.

[MilAN]

NA to, že to není možné, se přišlo již dávno, minimálně před 70 lety. Ona tam není žádná hrana toho stínu, ale celkem hladký přechod. A druhá věc je, že odrazivost a tedy i jasnost každého místa na Měsíci je jiná. Takže, pokud se z fotky vydoluje izofota, je to značně křivá a nehladká čára. Stačí projít zde již citovanou literaturu / Link,Bouška, Vanýsek /
Je to dnes hezké cvičení pro amatéry, přesnost stanovení kontaktů na 0,1 min ( = spíše zbožné přání pozorovatelů), rozdíly mezi jednotlivými pzorovateli a přístroji je ještě větší.

[VK]

Dnešní fotografická technika je ale přece trochu lepší, nebo ne?

A nebo je situace tak špatná, že by se musela použít astronomická CCD-kamera s 16-bitovým AD-převodníkem?

V. K.

[MilAN]

To nemá s technikou nic společného.Ani s fotomateriály.
Budu-li chtít fotometrický profil  hrany stínu a z ní určovat zvětšní resp. rozměr stínu, nepotřebuji k tomu kontakty s krátery - to je metoda přeci pro vizuální pozorování.  Fotometr, resp. kameru namířím na jedno místo Měsíce  a nechám stín přes toto místo přejet a můžu tvořit křivku.
Je ale otázkou, k čemu to dnes bude, mohu -li sledovat vysokou atmosféru  a její profil nepřetržitě z družic.