Astronomické fórum

mám ještě jednu teorii - pokud jsou slunce nebo měsíc velmi jasné vůči pozadí, jeví se nám menší než odpovídá jejich úhlovému průměru. Možná se oko brání množství světla nebo kontrastu, možná je přezářené a nerozliší přesně rozměry.

Pokud je obloha nad obzorem méně průhledná, jas obou těles výrazně poklesne a oko rozměry vnímá přesněji

dnes byl velmi jasný západ slunce a svou teorii jsem si ověřil - slunce i těsně nad obzorem zářilo velmi ostře a subjektivně mi připadlo úplně stejně velké (tedy malé) jako když je vysoko na obloze

To MAMOL :
Gratuluji za termín "mozkoklam" ;D. Nádherné...Jen bych dodal, že každý optický klam je "mozkoklam". Pokud se tedy budeme držet druhého slova "klam", protože pak se jedná o stav, kdy mozek při vyhodnocování určitých informací dospěje z nějakých důvodů k výsledku. kterým se pak sám diví ???. Takových optických hříček známe všichni řadu.
Druhá věc je optický "jev" byť sebepodivnější, vzniklý objektivními fyzikálními skutečnostmi. Homer

Mne napada jeste jedna teorie, i kdyz asi zcela zcestna. Ve chvili, kdy je objekt tesne nad obzorem, je cast drahy paprsku prochazejici atmosferou nekolikanasobne vetsi, nez kdyz je objekt na obloze vys. Nemohla by v tomto pripade atmosfera zapusobit jako lupa a tudiz by nam obraz promytl jako vetsi?

Lister: nemohla

To Lister:
Tato hypotéza je opravdu zcestná. Homer

Pokud je něco optický klam, tak už je přeci scestné se ho snažit reálně vysvětlit.
Odkazů na optické klamy tu na AF lze nalézt více. A některé jsopu opravdu úchvatné.Něteré obrazce se zdají menší, některé větší, některé rotují, mění barvy a podobně, a přestože si je můžeme přeměřit, nikdo nevytváří teorie, protože to bereme jako optický klam. Jen ten Měsíc nám nedá spát....

Homer napsal: To MAMOL :
Gratuluji za termín "mozkoklam"  ;D. Nádherné...Jen bych dodal, že každý optický klam je "mozkoklam". Pokud se tedy budeme držet druhého slova "klam", protože pak se jedná o stav, kdy mozek při vyhodnocování určitých informací dospěje z nějakých důvodů k výsledku. kterým se pak sám diví  ???.  Takových optických hříček známe všichni řadu.
Druhá věc je optický "jev" byť sebepodivnější, vzniklý objektivními fyzikálními skutečnostmi. Homer
Myslím, že víme o čem se bavíme a že je možné optické klamy rozdělit na 2 skupiny:
1/ optické klamy způsobené lomem, polarizací či působením gravitace na částice světla apod, u nichž mozek vnímá a vyhodnocuje to co skutečně vidíme.
2/ optické klamy při nichž vzniká klam zpracováním informací v mozku, což je určitě případ měsíce nízko nad obzorem.

to : mamol :
to co píšeš ad1/ nejsou přeci žádné klamy, to jsou naprosto normální jevy. To že se např. paprsek lomí ve vodě, není žádný klam, ale reálný jev

Myslím, že i ad 2) jsou normální jevy ( v tom smyslu, že se nejedná o nic nadpřirozeného a že jsou běžné, i když zarážející), ale prostě z jiného soudku. O fungování mozku toho zkrátka mnoho nevíme. Že by ale nešly třeba časem reálně vysvětlit  přesvědčen nejsem.( Což neznamená, že bych byl přesvědčen o opaku).

To kavka :
Svatá pravda, obě diskutované kategorie - optický jev i optický klam jsou "normální".
Lidský mozek zpracovává paralelně obrovské množství údajů a mezi nimi i zrakové vjemy. Z nějakých důvodů, pravděpodobně daných miliony let evoluce, je zpracovává tak, že nemůže pochopit, co vlastně vyhodnotil a jak k tomu došel, protože to odporuje jeho stavu poznání.
Je to na jednu stranu zázrak sebeuvědomění, na straně druhé svým způsobem i prokletím byť nádherné.
Nicméně myslím, že i když to popisujeme každý trochu jinak, většina to chápe stejně Homer