Astronomické fórum

Tenhle systém je hrozně debilní. Naprosto nedefinovaný. Nechápu, jak to můžou dávat na astrograf určený pro focení. Vyhoď ty gumové špalky úplně pryč, na jejich místo přidělej kovové packy podobné tloušťky, třeba z hliníkového plochého profilu tak 8x40mm a shora do nich přišroubuj tu původní clonu. Z boku do nich pak vyřež závity tak M6-M8, a zašroubuj do nich červíky s nylonovým koncem. Pomocí nich vymez vůli zrcadla tak na 0.3mm za pokojové teploty. To s hliníkovou mísou bude fungovat i v mrazu.

Já na svých strojích to uložení zrcadla dělám pořádně takto (tohle je zrovna pro půlmetr, ale i na 300-ku to dělám stejně, jen je to menší a s menšími šrouby):
Těch pacek z boku mám 6 (v těch dírách se závitem M8 nejsou ty červíky vložené) a justuji vůli vždy na protilehlé dvojici šroubů. Zároveň se tím dá zrcadlo precizně zcentrovat do osy tubusu.

Zkus to nějak nabastlit v podobném stylu do stávající místy a budeš mít klid.

Ahoj a jako zajištění zrcadla proti vyklopení (překlopení) hádám jistí ta clona? Tam ani žádná clona není tu si budu muset taky ubastlit.

Jo, jasně. Tu clonu tam budeš muset dát stejně, a schovat 3-5mm zrcadla od fasety. Ještě jsem neviděl kus, který by neměl sleštěné okraje a nedělal hnusné vějíře kolem jasných hvězd a "šišoidní" tvary těch středně jasných. A to i u špičkové drahé optiky je potřeba ty 3mm schovat. To je prostě technologické omezení.

Takhle kreslila 300-ka f/4 Orion Optics Proffesional Grade bez clony a s clonou 3mm. (mírné rozkolimování ignoruj, nebyl zas tak čas se s tím patlat).

Kdysi jsem v místě justážních šroubků primáru navrtal do primáru důlky, takže bylo zajištěno a zcentrováno dle potřeby a zároveň nemohlo vypadnout. Jednoduché řešení upevnění primáru měl p. Drbohlav, po stranách primáru měl tři šroubky, mezeru mezi šroubky pojistil silikonem a pod jejich hlavy, které nahrazovaly packy proti vyklopení šlo vložit i clonu primáru.

A jaký má vliv to že to zrcadlo má jenom tři packy, To i moje stará 254 má pacek šest...
Vláďo a ty hliníkové náhražky místo těch gumových by ti určitě udělali chlapi v plastservisu v Kamenici , dělají tam i s hliníkem a docela tlustým, tak tam materiál na výrobu budou mít. A tu clonu mi tam udělali z plastu jako máš bathinovu masku.

U 300-ky je asi fuk, jestli jsou packy 3 nebo 6. Ta mísa na modelu je ale na půlmetr, tam už se mi ty tři po výpočtech moc nelíbily. Ona je ta mísa bohužel stejně docela "gumová" jako celek a úplně ideální to není. Celý ten astrograf je valstně jen upgarde toho původního čínského plechového na karbonový tubus. Ale asi zůstal i ten pavouk z tenkých plíšků, že ? To je bohužel další slabé místo, které se rádo rozkolimovává.

Jistě. Už mám objednaný pořádný pavouk.

Ještě k tomu původnímu pavouku mám otázku. Během několika hodin focení, jsem si všiml, že mi zorné ujelo od původní pozice odhadem 100-150 pixelů. Na dithering se mi to zdá podezřele hodně, ikdyž nevím jak je v NINĚ nastaven v defaultu. Je možné, že tenký pavouk tohle způsobuje jak se postupně mění poloha dalekohledu vůči zemi během exponování?

A to je s pointací pointačním dalekohledem, nebo bez ? Tipuji že bez. Pak to není až tak překvapující, stačí aby nebylo dokonale ustaveno.

Bez Dithrtingu a pointace by obrazy neměly nijak utíkat, jen by se mohly stáčet podle pointační hvězdy.
Taky mám rozdíl v posunech snímků kolem 100pixelů za dobu 4-6h, používám ale PHD2. Podle mne je to způsobeno pohybem Ditheringu. Záleží jak je nastaven. Já mám nastaveno Random, Move +-3 a pixel na pointeru 2,8" to je max 8.5", v Newtonu +-16 pixelů. Taky jsem zjistil, že ty náhodné pohyby jsou většinou v RA? Tak ta náhodnost není asi tak moc náhodná.

Je to s pointačním dalekohledem. A to ujetí vlastně bylo v RA. Ustavoval jsem funkcí v SharpCapu přes hlavní kameru a ukazovalo mi to 2' přesnost. Jenže si vzpomínám, že během otočení RA osy jsem ani neměl utáhnutou podstavu montáže tak kdoví jestli to skutečně ty 2' byly
Nebudu to dál pitvat.

Asi bys to pitvat měl. Zkusil bych to bez ditheringu- je potřeba jet vylučovací metodou. Protože pointaci by bylo jedno, že to není ustaveno s "absolutní " přesností- od toho tam pointace je, aby si s tím poradila, ať už to ujíždí jakkoliv. Jen by se tam projevilo stačení pole, pokud jsi blízko pólu, - ale ne zrovna v RA směru. Ta příčina je jinde - v nějaké netuhosti tubusu, uchycení primáru i sekundáru, nedokonalá vzájemná tuhost s pointerem ....
No, a hlavně bych při zjišťování příčin vynechal všechny ty automatizmy, nad kterými nemám kontrolu

Já to neřeším, protože ořezat 100pixelů z 8288 je zanedbatelné. Na druhou stranu to lépe kryje čnouhování .
Pokud lze v NIMA nastavit jiný typ Ditheringu, tak jej vyzkoušej .
Jinak 100 pix, u mne 50", to je na f 1m 0.24mm- obrovská velikost. Já jsem změřil tuhost svého tubusu-výtahu, měřil jsem odchylku na konci kamery 200mm od stěny. Rozdíly byly jen v 0.02mm a to při položeném a postaveném tubusu. Mám klasiku SW - plech. Jak je to u jiných nevím. Ze své zkušenosti jsem v tomto případě nepozoroval žádný problém.

Pro zkoušku odchylky pointér- dalekohled, zkus udělat pointovanou dlouhou expozici klidně 30min i víc a pak vyhodnotit. Protažené hvězdy znamenají průhyby. Natočení dalekohledu někde De 30-40°, azimut 240-270. Taky bude záležet na umístnění toho pointerů na dalekohledu.

Zeptám se. Jaký je optimální rozptyl díky Ditheringu? Odhaduji 20 pixelů. I v tom okamžiku se pak tato část musí oříznout, protože na snímku by to bylo patrné.

Nejde přeci o to, kolik pixelů uřežu, jde o to, že při delších expozicích budu mít z hvězd už elipsy/čárky. Tak že mě to zásadně omezuje v použití delších expozic.

Celý ten dalekohled je dost "gumový". Dále záleží i na tom, jak je přichycený pointér, a jaké má ohnisko. Pokud tě to ale neomezuje v jednotlivých subexpozicích, tak nemá smysl se tím nějak moc zabývat. Dokud nebude bytelnější mechanika a off-axis pointace, tak se toho stejně nezbavíš.