Astronomické fórum

KaoS napsal: Kam se z toho obrázku vytratil Cháron? Ten by měl být také Trpasličí planetou.
Podla prijatej definicie je Charon asi brany ako satelit...

ceres napsal:

Podla prijatej definicie je Charon asi brany ako satelit...
To velice pochybuju, jelikož v té definici se nic nezměnilo na tom, že satelit musí mít barycentrum pod povrchem mateřského tělesa.

KaoS napsal: To velice pochybuju, jelikož v té definici se nic nezměnilo na tom, že satelit musí mít barycentrum pod povrchem mateřského tělesa.
RESOLUTION 5A

(2) A dwarf planet is a celestial body that (a) is in orbit around the Sun, (b) has sufficient mass for its self-gravity to overcome rigid body forces so that it assumes a hydrostatic equilibrium (nearly round) shape2, (c) has not cleared the neighbourhood around its orbit, and (d) is not a satellite.

Podla toho, co vieme, Charon istotne splna podmienku 2a, podmienku 2b s prizmurenymi ocami (uvidime, ked tam doleti NH), podmienku 2c splna, ale o podmienke 2d mozeme len spekulovat.

Kde si vycital podmienku s tym barycentrom? Existuje definicia (prirodzeneho) satelitu planety?

Kolegovia už s tim nič nenarobime pluto zmizlo tak povediac zo slnečnej sustavy ale teraz neviem si vysvetliť kto zaplati prepisovanie učebnic a hlavne ako tym malym deckam to vysvetlime že pluto už nie ,,obrazne,, aj rozpravkách. pito

ceres napsal:

RESOLUTION 5A

(2) A dwarf planet is a celestial body that (a) is in orbit around the Sun, (b) has sufficient mass for its self-gravity to overcome rigid body forces so that it assumes a hydrostatic equilibrium (nearly round) shape2, (c) has not cleared the neighbourhood around its orbit, and (d) is not a satellite.

Podla toho, co vieme, Charon istotne splna podmienku 2a, podmienku 2b s prizmurenymi ocami (uvidime, ked tam doleti NH), podmienku 2c splna, ale o podmienke 2d mozeme len spekulovat.

Kde si vycital podmienku s tym barycentrom? Existuje definicia (prirodzeneho) satelitu planety?
Charon splňuje všechny podmínky a předešlá rezoluce která neprošla a počítala s 12 planetami s Charonem počítala.

Charon neobíhá kolem Pluta, právě proto, že Barycentrum soustavy je vně Pluta a tak společně obíhají okolo něj.

KaoS napsal:

Ceres alespoň podle mých, možná starých informací má jen jádro složené z chondritu. Čili kamenné, je pravda že některé menší planetky železné jádro mají, závisí to spíš od kusu, mnohé z těchto planetek jsou zbytky z většího tělesa, které se později roztříštilo srážkou.

Ale jednu věc mi vysvětli. Kde by se u Pluta mohlo vzít jádro ze železa? Zaprvé materíál ze kterého "zkondenzoval" je kometární materiál, který je na kovy velice chudý. Zadruhé, srážky v této oblasti probíhají při mnohem pomalejších rychlostech, takže by se Pluto měl tvořit spíše jako shěhová koule, kterou kutálíte ve sněhu. K diferenciaci u něj došlo, ale zdaleka ne k takové jako v planetách terestrického typu. Jádro bude pravděpodobně chondrit. O nějakém žhavém jádru, nebo vulkanismu tu nemůže být ani potucha. Jde přece o gravitační diferenciaci materiálu, nikoliv o kovové jádro. Pluto určitě bude mít jádro z těžších látek, než je povrch. Přece i tak daleko od Slunce není jen a jen led, ale i nějaké to prachové smetí, které se kdysi účastnilo výstavby sluneční soustavy.
Konečně - o přítomnosti prachových částic svědčí i disky kolem hvězd - ať jsou již v jakémkoli stavu vývoje z hlediska tvorby planetárního systému.

Gravitační diferenciace, neboli roztřídění látek při v z n i k u velkých těles planetární soustavy s jistotou neproběhla u trpasličích planet např. Pluta. Těžké atomy a molekuly sedaly ke středu roztavené protoplanety. TNO objekty za prvé neměly odkud vzít těžké prvky a neměly též dostatečný gravitační potenciál k diferenciaci lehkých prvků.

Habl

http://www.nedelnisvet.cz/default.asp?rid=2&tid=15945
Odborná komise v Praze potvrdila to, co si řada astronomů myslí už hodně dávno. Základem sluneční soustavy je Slunce...Osm známých planet můžeme rozdělit do dvou skupin...Do druhé skupiny patří velké planety - Jupiter, Saturn, Uran a Neptun...Osm planet doplňují nejméně dva rozsáhlé systémy menších těles - planetek...Druhý komplex planetek začíná za drahou planety Neptun....jsou to tělesa podobná Plutu, který je jejich nejznámějším zástupcem.
--Tyto podmínky /být planetou pozn./přitom splňuje pouze osm těles, Pluto s Charonem jsou sice kulaté, avšak nemají dostatečnou hmotnost na vyčištění prostoru kolem sebe. Spolu se všemi ostatními objekty se tak „devátá planeta“ dostala do kategorie takzvaných malých těles, pro které má čeština hezké označení planetky.--
--Ty nesmějí být měsícem a musejí mít dostatečnou hmotnost--
,,,
Pluto už není planetou
VESMÍR V hlavním městě se opravdu tvoří astronomické dějiny.
Účastníci kongresu Mezinárodní astronomické unie totiž
místo plánovaného navýšení počtu planet na 12, jejich počet
naopak snížili na osm. Mezi planety od včerejška nepatří
Pluto. Sluneční soustavu bude tedy tvořit: Merkur, Venuše,
Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Původní návrh
na zvýšení počtu planet řada odborníků kritizovala jako
umělý a „zpolitizovaný“. Po 76 letech svého planetárního
života se Pluto stalo pouze trpasličí planetou. Podle astronomů
je planetou ve sluneční soustavě to těleso, které
obíhá kolem Slunce a má dostatečnou hmotnost, aby vlivem
své gravitace mělo kulový tvar. /lan/

Je to chaos. Já jsem omylem napsal u trpasličích planet že by to byla tělesa, která by byla satelity!! to byl sek, ale když teď nad tím přemýšlým je to zajímavý omyl - měsíce planet /co nemají podobu asteroidů/ jsou sami o sobě vlastně jakoby trpasličími planetami a pro Pluto a Charona by nevznikal žádný problém. Tak se mi zdá že ta definice má nyní nedostatky. Škoda že se to nedefinuje jen podle vzhledu na velké planety, planety, malé planety-planetky,.. a pak na asteroidy. Tedy na koule a šutry.. byl by klid a mír

Habl napsal: Gravitační diferenciace, neboli roztřídění látek při   v z n i k u   velkých těles planetární soustavy s jistotou neproběhla u trpasličích planet např. Pluta. Těžké atomy a molekuly sedaly ke středu roztavené protoplanety. TNO objekty za prvé neměly odkud vzít těžké prvky a neměly též dostatečný gravitační potenciál k diferenciaci lehkých prvků.

Habl  
Nemyslím, že by to bylo až tak jednoznačné. Diferenciace se projevuje i u menších ledových těles, než je Pluto. Pokud vím, ani Pluto nebude jen směsicí čistých ledů... Konec konců, není jím ani Triton (např.: http://www.solarviews.com/eng/triton.htm ). Určitá příbuznost Pluta a Tritonu není zcela vyloučená, jen okrajově odkaz http://www.astro.cz/apod/ap011018.html .
Nechci se nikterak dohadovat o stavbě Pluta, jen že některé záležitosti nemusejí být tak jednoznačné, jak se někdy tvrdí.

sandor napsal:

Nemyslím, že by to bylo až tak jednoznačné. Diferenciace se projevuje i u menších ledových těles, než je Pluto. Pokud vím, ani Pluto nebude jen směsicí čistých ledů... Konec konců, není jím ani Triton (např.: http://www.solarviews.com/eng/triton.htm ). Určitá příbuznost Pluta a Tritonu není zcela vyloučená, jen okrajově odkaz http://www.astro.cz/apod/ap011018.html .
Nechci se nikterak dohadovat o stavbě Pluta, jen že některé záležitosti nemusejí být tak jednoznačné, jak se někdy tvrdí.

Jednoznačné to rozhodně není, ale vypočtená objemová hmotnost Pluta rozhodně nevypovídá o výskytu těžkých prvkú a vůbec ne o jádru trpasličí planety z těžkých prvků. Více bude známo po detilnějším výzkmu Pluta, včetně jeho oběžnic z průzkumu sondou, která se má k Plutu vypravit.
Habl

--
(sonda New Horizons už k Plutu a dalším KBO letí..)

Jsem rád, že jsme se konečně dostali aspoň na okraj možností, nikoliv do absoluten. Pluto má střední hustotu 2 g/cm3 (např. Ganymed 1,94 g/cm3 a ten rozhodně diferenciovaným tělesem je). Zdá se, že určité množství hornin se okolo středu Pluta vyskytuje.
Čisté ledy - toť i v této vzdálenosti od Slunce je poněkud zavádějící: to by komety nemohly mít prachové ohony. Konečně to ani nemůžeme očekávat - stačí si vzpomenout na prachový disk kolem např. beta Pic (a další) sahající významně daleko od mateřské hvězdy.
Upozornění: nechci Plutu vrátit statut planety - toho jste si zřejmě povšimli sami. V obecnosti co je a není planeta podle složení (led/horniny/kovy ...) nelze jednoznačně uspět, protože může čistě teoreticky existovat těleso z vody v různých skupenstvích, které by mohlo dostat statut planety. Ba, co víc, může být dokonce jen z vodíku a střední hustota může být nižší, než hustota vody (přibližným příkladem může být Saturn). Proto bych nerad tvrdil či jen směřoval k tomu, že pokud těleso nemá kovové jádro (Ni-Fe), nelze ho považovat za planetu ((v náznacích jsem si tohoto směřování povšimnul). Obří planety mají poněkud zvláštní výhodu (a to včetně hvězd), že jsou složené převážně z kovu (vodík je kov: hledejte na zdejším fóru diskuzi Kovový vodík - pakliže tomu nevěříte)).

Oto,
zkus si porovnat třeba náš Měsíc a trpasličí planetu Pluto.
U Měsíce pozitivně víme, že nemá klasické jádro (NiFe) a jeho objemová hmotnost je daleko vyšší.
To že Pluto dříve patřilo do Kuiperova pásu těles za dráhou planety Neptun je téměř jisté. Ostatní známá tělesa tohoto pásu mají obdobnou objemovou hmotnost.
Skutečnost, že tato tělesa nedokáží agregovat (vyčistit)
si prostor kolem sebe je reálná.
To bylo jedním z důvodů, že Pluto ztratilo status planety.
Habl

Vše je mi zcela kasné dávno. Spíše jsem se pozastavil jednak nad definicí planety. Přivítal bych, jak jsem již několikrát psal, jednoznačnější normu planety - myšlenkový test definice třeba podobný současné definici astronomické jednotky. V druhém kole mi jde o to, abychom ledovým tělesům příliš neubližovali. Vždyť mohou mít vlastní geologické pochody dané jejich složením, vytvářet těžší jádra, mít rodinu satelitů. To, že si nedokáží výrazněji poradit s vyčištěním svého okolí bych viděl jako druhotný problém spočívající jak v délce oběžných dob, tak s jejich hustotou a objemem a také s rušivým vlivem sousedních velkých planet.
Vždyť si asi rozumíme, i když každý hájí trochu jiný pohled na danou záležitost.
Pochopitelně, že nikterak neobhajuji 9 planet, jen uvažuji o tom, jak by některé současné planety prošly testem "statutu planety", kdyby byly na dráze Pluta (o tom jsem již také psal - odpověď, že planeta kamenná by tam vzniknout nemohla - to je mi také jasné). Přesto bych takovýto pokus přivítal, pak bych možná některé pohledy na celou záležitost přece jen změnil, možná by se změnil pohled jiných.
Je možné, že takovéto simulace byly udělané - nevím však o nich.