Docela chápu, že velké zvětšení láká, ale na pozemní pozorování je často nepoužitelné a na ptáky velmi nepraktické. Větší zvětšení než cca 20x se pro pozemní pozorování nehodí, protože jsou nad zemí různě teplé vrstvy vzduchu, které ničí obraz a detaily se "rozmažou". A jak už jsem psal, C5 zobrazí maximální zorné pole 1°, když to porovnám s průměrným triedrem, který zvětšuje 10x a má zorné pole 6°, tak je to 36x menší pole. Bude se tedy 36x hůře trefovat. Na pohyblivé cíle je to značně nepraktické. Ale to Ti jako ornitologovi asi nemusím zdůrazňovat. Pochopitelně když něco sedí na větvi a zvědavě kouká a ani se nehne, tak se dá v klidu rozložit stativ, vybalit a namontovat C5, vložit hranol a okulár, zamířit si na větev, zaostřit a když má ten pták trpělivost, tak si ho prohlídneš.
Triedr s širokým zorným polem je na ornitologii prostě výrazně praktičtější. Také má lepší kontrast než SCT se zástinem. Jestli máš Celestron Regal M2 65 fluoritovým ED členem, tak ten má určitě mnohem hezčí kontrast.
To peta62:
Dělal jsem pokus a aby se můj "lehký" stativ choval výrazně rozumněji, tak to chce zátěž pod hlavu cca 10 kg. A tím pochopitelně přijdeš o možnost nastavovat si během pozorování pohodlně výšku. Takže je komfortnější použít o pár kilo těžší a pevnější stativ. Ale na kopec beru raději triedr s lehkým stativem, který se snadněji nese a lépe se s ním pozoruje.
Nejčastěji používám triedr 10x30 s optickou stabilizací. Je velmi snadno přenosný, dá se s ním vyrazit kamkoliv na výlet i do hor, nebo jen koukat z okna. Na ptáky je super, dají se trefit i v letu. A letadla taky ujdou. Na Slunci přes solar fólií kontroluji jak putují skvrny a fakulová pole, na Měsíci ukáže perfektně ostré větší krátery a kopce terminátoru, dá se s ním lovit zapadající Merkur, sledovat fáze Venuše, jen tak koukat po Zemi, pozorovat tanec Galileových měsíčků kolem kotoučku Jupiteru, Saturn je v něm miniaturní oválek. Ale také pozoruji jasnější DSO, hvězdokupy a pár nejjasnějších galaxií je pochopitelně na hranici viditelnosti. Parádní je brouzdání mléčnou dráhou a v lepších podmínkách jsou nezapomenutelný zážitek temné mlhoviny.
Když nejdu daleko a chci vidět trochu víc, tak se dá vzít triedr 15x70 na vysokém, ale lehkém stativu. Dá se s ním pohodlně vyjít na kopec, lovit komety a je v něm vidět pěkných pár DSO navíc.
Když se chci mrknout na Venuší, Mars, Jupiter či Saturn a nějaké ne moc slabé DSO a nečekám dobrý seeing, tak vytáhnu SCT C5 a dřevěný devítikilový stativ. Dá se téměř kamkoliv bez větších problémů dovézt/donést. Ale na kopec s tím v noci nejdu, na to už jsem moc starej, nebo nemám to správné nadšení.
A když chci vidět víc a čekám dobrý seeing, tak vytáhnou Dobson 200/1200. Ten se dá se dobře převážet, ale přenést lze tak maximálně přes louku, dál ani krok; pronese se.
Větší průměr nemám, protože bych ho nechtěl tahat.
Takže tak to mám já.
. Neutíkám ani tak před světlem jako spíš lidma 
