Zajímavý efekt u gravitačních interferometrů

[Homer]

Hadesi, MilAn má naprostou pravdu. Říkám si, jak by po Tvém zákroku dopadlo vlákno, kde zdejší pokustón ostatní přesvědčuje o výhodách vodní čočky s plastovým obalem.
Osobně jsem nikoho neurážel a nebylo to ani mým cílem. Jen jsem popsal, co mi tyto příspěvky evokují. Ale to smazání přežiju .
A protože není kouře bez ohně a reakce bez akce, možná by bylo lepší autorovi takovýchto příspěvků doporučit, aby si začal psát s odborníky v oboru. Nemuselo by se potom mazat to ostatní.

[Beda]

No jo, koukám, že Homer má rychlejší klávesnici. Já si dovolím jen jednu poznámku ke větě:

Jsem nábožensky hluboce založený nevěřící (Einstein)... .

Já jsem člověk, který v Boha, jako síly, která stvořila Vesmír, hluboce věří ! A doufám, že tady na AF nejsem sám ! Tak prosím o vysvětlení abych alespoň v tomto směru měl o autorovi vlákna "O zajímavém efektu u gravitačních interferometrů" jasno ! Děkuji .
Přikláním se k názoru Milana Antoše ! Mazat příspěvky je sice jednoduché, ale ne vždy vhodné. Ještě že nebyla vymazána fundovaná odpověď od jediného profesionála v tomto vlákně !
Bedřich Reichmann

[hades]

Budiž, máte to zpátky.

[Psion]

Celá věc je možná moje chyba, místo "šum" jsem měl použít pojem "pozadí".

To je asi jedno zda šum nebo pozadí, ano nedávno mi posílal kolega dokument, že se dá oddělit šum od signálu komerčním zařízením, převyšující hladinu o 60 db (1 000 000 krát) a špičková technologie umí až 110 dB.

[juh]

.... Frekvence je rychlost/délka. Rychlost je c. Vy mluvíte o frekvenci, já o délce ramen interferometru, to je totéž. ...

Ak správne rozumiem tomu, čo tu popisujete, tak sa týmto postupom dostanete k frekvencii 75 kHz. Môžete nám objasniť, aký význam má táto frekvencia vo vašich úvahách?

... nedávno mi posílal kolega dokument, že se dá oddělit šum od signálu komerčním zařízením ...

Predpokladám, že sa jednalo o nejaké elektronické zariadenia. Ak si správne spomínam na predášky z Teórie automatického riadena, tak existujú aj matematické resp. algebraické metódy, ktorým sa hovorí filtre. Ak spracovávate nejaký signál, ktorý je zložený z určitých periodických dejov (s rôznymi frekvenciami), tak na tento signál viete matematicky aplikovať filtre podobne, ako v elektrotechnike, kde na analógový signál použijete rezonančné obvody. Tie algebraické filtre sú identické, čiže existuje tam horná a dolná priepusť, pásmová zdrž a pásmová priepusť. Ak sa máme v prípade zariadnia LIGO baviť o dopade gravitačných zmien objektov slnečnej sústavy na merania, tak sú to deje, ktoré majú frevenciu niekde okolo 2.10^-5 Hz. Ak je LIGO stavané na deje s frekvenciou väčšou ako 10 Hz, tak to sme rádovo o šesť rádov niekde inde a už len z čiste toretického hľadiska by nemal byť problém oddeliť tieto deje hornopriepustným filtrom.

[Petr.Mares]

K Einsteinovu výroku. Bohužel jsem se narodil 8 let po Einsteinově smrti, tak mi nebyla dána možnost prodiskutovat s ním jak to myslel. K otázce frekvence. Měřené splynutí černých děr má kmitočet tuším od 30 do 300 Hz s max. citlivostí 200 Hz. Je zde ještě jeden problém, možná závažnější. Ve vesmíru každou sekundu přibyde hmota c³/G, to je něco kolem 4.10³⁵ kg. Představme si, že v linii interferometru se z horizontu objeví hustotní fluktuace. Ta potom může vyvolat změnu délky ramene, když bude mít hmotnost 100 Sluncí, 9.10^-18 m. To již vytvoří na diagramu gravitačních vln pořádný pík.

[Petr.Mares]

Ještě jsem dlužen vysvětlení toho kmitočtu 75 kHz. Je to vlastně 1/t průchodu gravitační vlny ramenem. Když fúzují kolapsary mají např. kmitočet 75 Hz (otáček/s). Z toho potom plyne, že vlnová délka gravitačních vln je 1000 x větší než rameno, tzn. 4000 km. Už jsem z toho všeho unaven, takže si dám chvilku pauzu.

[Pavebo]

To víš, posunování hmotami v řádu stovek "sluncí" to musí jednoho vyčerpat nejen (mo)metálně, vydrž...

[Petr.Mares]

Nedal mi spát spor mezi mnou a panem Ebrem, nemám rád spory. Ale vysvětlení je jednoduché, gravitační vlny interferují se šumem, pozadím, to je přírodovědná stránka problému. Pan Mgr. Ebr Ph.D. mluvil o technické stránce věci, tedy o tom co netto zachytíme na interferometru. Ještě se pokusím nastínit vysvětlení Einsteinova výroku "Jsem nábožensky hluboce založený nevěřící." Einstein nevěřil v osobního Boha, takového Boha co by trestal lidské hříchy. Jenže zároveň věřil v nějakou vyšší harmonii kosmu, to je to náboženské. Zbývá dodat, že tu harmonii kosmu může někdo paradoxně nazvat Bohem. Svět je složitý!