Astronomické fórum

Poznámka k pochybnostem o využitelnosti MT v našich podmínkách:
Z mé zkušenosti MT systém u nás jednoznačně využitelný je.

MT je planetární speciál - systém určený speciálně k pozorování planet (což samozřejmě neznamená, že jiný systém většího průměru nedokáže ukázat planety stejně dobře anebo líp - poznámka pro ty, které to označení dráždí), ale u planetárního pozorování přece nemusí jít jenom o dosahování nějakých obrovských zvětšení 500+, které jsou u nás dosažitelné jen zřídka.
Spousta kolegů tady Měsíc a planety pozoruje malými průměry, anebo dokonce achromáty a jsou maximálně spokojeni až nadšeni (viz. majitel nejznámějšího refráku na AF).

V současném období nejvíc využívám malý a lehoučký MT 130 i přesto, že by nějaký klasický newton 200 anebo 250 ukázal v dobrých podmínkách víc. MT 130 i s EQ5 hravě vynesu z pokojové teploty ven na terasu, za hodinku je vytemperováno, pozoruji pohodlně ze židličky, nemusím se u toho hrbit ani stát, k okuláru vzhledem k malým rozměrům tubusu bez problémů dosáhnu, když ne, tak si tubus v kruzích natočím. Obraz je perfektní, se zvětšením můžu jít hodně vysoko, až kam mě ztmavnutí obrazu pustí, bez ztráty kvality, menší průměr poskytne dlouhodobě klidnější obraz, nemusím číhat na těch pár vteřin, kdy se seeing uklidní, abych nějakým větším přístrojem ve stoje anebo nějaké akrobatické pozici spatřil super detaily (anebo taky ne kvůli velkému průměru). Po skončení pozorování vše za 5 minut sklidím a jsem spokojený. ED 120 téměř nepoužívám, protože malé MT od 180x ukazuje líp.
Když je příslib dobrých podmínek, mám více času a nejsem líný, tak vytáhnu MT 200. Ano, nějaký newton 400 anebo SCT14 umí ukázat v dobrých podmínkách víc, ale proč si s nimi ničit záda, čekat půl noci, než se vytemperují a čekat na seeing, který se možná ani nedostaví anebo už mezitím odešel (příklad).

Závěrem: Kategoricky tvrdit že MT je anebo není lepší než dlouhý newton či jiný systém považuji za nesmysl, protože vždy záleží na kritériích. Nicméně u MT vidím mnohem víc výhod než nevýhod oproti dlouhým newtonům. Výborný obraz je jen jeden parametr.

Já mám osobní zkušenost, že SC11 na planetách ukáže víc, než mi ukázala 200MT a netemperuje se o moc déle. Menší průměry jsem nezkoušel, ale nepochybuji, že fungují stejně dobře. Kvalitní zrcadlo prostě nemá ty vady, co má refrák, takže s malým sekundárem může dávat lepší obraz, to nikdo nezpochybňuje. Já jen říkám, že plný potenciál této koncepce, což je velké zvětšení, je v našich podmínkách využitelný jen výjimečně. Už delší dobu na Ebay pošilhávám po nějakém Vixenu kolem 150mm s tím, že si MT opět udělám, takže rozhodně patřím mezi příznivce této technologie.

MiX píše: ↑14. 02. 2022, 16:01 Spousta kolegů tady Měsíc a planety pozoruje malými průměry, anebo dokonce achromáty a jsou maximálně spokojeni až nadšeni (viz. majitel nejznámějšího refráku na AF).

Proč ta řeč v hádankách? Jsou tu solidní refráky např. LZOS 180/1260mm kolegy Janka ( a kolega Josef II ten refrák zná velice dobře ) nebo Mirkův TEC 160 je supr a třeba Zerochromát 200mm Psiona je taky slušný stroj.
Nadšení může být ale nejen pro kresbu refráku. V mém případě to je spíš pro ten konkrétní refrák samotný. Podobně to vnímám u refráku 140mm který má Matěj a třeba pro mně to je ten nejznámější na AF.
Ale to je jedno.
Předpokládám, že MT 150 byl porovnáván s běžným třeba Dobsonem 150mm a hádám, že měl lepší kresbu. Ale co porovnání s Dobsonem 200mm? By mně zajímalo porovnání ( vizuální) na Jupiteru.
Je MT 150mm lepší jak Dobson 200mm?

Protože mě tenhle dalekohled nadchl, tak u mě zatím zůstane. Tzn. že na porovnávání bude dost času, třeba v konojedech. Zatím jsem ho porovnával jen s refrákem 100/1500 a to na slunci. A tam si vedl velice dobře až překvapivě dobře.
Na měsíc jsem koukal s tímto MTéčkem jíž v lednu a už tenkrát obraz vlivem seeingu jen lehce plaval. A to samé bylo i včera. Je samozřejmě možné že ze dvou pozorování jsem natrefil na výborný seeing, ale myslím že to bude tím dalekohledem. Takže prozatím s tvrzením, že ho nelze využít vlivem seeingu nesouhlasím. Je možné že větší průměry 200mm a více jsou seeingem postihnuty více, ale s tím nemám zkušenost.
No, vždyť se to časem všechno ukáže a porovná s ostatními pokud budou chtít, já se tomu nebráním. A zároveň netvrdím, že je to nejlepší dalekohled na světě.
Marwin

Artaban píše: ↑14. 02. 2022, 18:05 Je MT 150mm lepší jak Dobson 200mm?

Můžu srovnávat Orion 200-F5 s 2" TV 4x a TV 5mm s upravenou verzí na MT a na planety byl obraz MT viditelně detailnější a ostřejší. S SC11 a 2" TV 2x se stejným okulárem TV 5 mm je obraz planety malinko větší, ale detailů je asi trochu méně. Srovnal jsem si záběry z kamery ASI 290M a tam MT jasně vede nad SC11.

Pre mňa by otázka stála takto, je obraz MT 150mm porovnateľný s Apo 150mm?

Artaban: pro mě je nejznámějším refrákem na AF tvůj R172 a rád bych se jím někdy podíval. Mezi refraktoriány na AF vidím takové sympatické nadšení, kterého jsem si nevšiml u majitelů jiných typů dalekohledů. Věř mi, že vám upřímně fandím, i přesto, že bych velký refrák nechtěl.

Užitečnější, než teoretizování o dalekohledech, je v reálu si je vyzkoušet v různých podmínkách a na různých objektech. Věřím, že díky Marwinovo nabídce bude v Konojedech bude dost příležitostí najít odpovědi na všechny položené otázky.

Rád nechám podívat refrákem. Ono to teoretizování k tomu taky bohužel patří. Problém je v tom, že jsou potřeba opravdu dobré podmínky na porovnání dalekohledů. Jenže ty jsou párkrát v roce a na společném pozorování se podaří jen vzácně. Vítězem je většinou seeing. Každý tak alespoň zná dobře svůj dalekohled a informaci o možnostech jiného dalekohled taky dokáže využít. I když jsem tedy do MT ani nekouk, tak věřím, že ukazuje pěkně. Znám ale běžný Newton 200/1200 a proto jsem se ptal na porovnání s tím to dalekohledem. Vím, že za slušný peníz ukazuje pěkně. Pak jsou ještě lepší Newtony s vybraným zrcadlem, taky lepším sekundárem a dalším vylepšením, které ukazují ještě lépe. Když takový dalekohled má někdo opravdu zkušený a jeden tady na AF je, tak není důvod nevěřit jeho zkušenosti. A když pak napíše, že refraktor T-S 125/975mm http://www.supra-dalekohledy.cz/dalekoh ... 63029.html
ukázal Jupiter ještě lépe, než vytuněný Newton 200/1200, tak nemám důvod nevěřit. Jsou to pravda informace z dálky, ale i tak důležité. Informace, že dalekohled zvládá zvět. 3-5 D je sice zajímavá a vypovídá o slušné kresbě, ale víc mi to neřekne. Jako důležitější informaci považuju tu, že TS R125 ukázal při běžně používaném zvětšení Jupiter lépe, než Newton 200mm.
Samozřejmě osobní porovnání pak ukáže ještě víc. Nejdříve jde ale o to nasměrování.
Do MT 150 se ale rád podívám. S Marwinem se známe, tak to jistě nebude problém.

Máš pravdu Artabane. Můj první dojem je pouze úžas nad tím jaké zvětšení to snese aby byl obraz ještě koukatelný. To je samozřejmě jen část informace, kterou chceme každý vědět o dalekohledu. Další informace se ukážou časem.
Zatím čeho jsem si všiml:
MT má oproti klasik newtonu menší zorné pole. To nevadí když je montáž poháněná (což já nemám). MT je hodně náchylné na kolimaci ( musí být naprosto přesná jinak jde obraz do …..).
MT je kratší než o klasickej newton, když počítám ohnisko newtona 150/900 f6 a MT 150/900 (150/3600) f24.
Teď trochu o dalekohledu co je o něm řeč:
Newton MT 150/900 F6 (150/3600 F24), primár od pana Kamenického, sekundár ATC 18mm odrazivost 96%, zástin 12%, mikroskopický okulár 4x planachromatický, pavouk 3-ramený.
Marwin

Jak může být MT kratší, když má více vysunutý sekundár od primáru ?
A pokud čtu zvětšení 5D, obracím list. Dalekohled se může maximálně blížit fyzikálním limitům, nemůže je překročit. A pupila 0,2mm je pro oko starší než 30 let naprostý zabiják.

Ono to ta obrovská zvětšení fakt umí, ale pár stupňů kolem osy, dál je to už mazanice, ale moje zkušenost je taková, že 3D bylo maximum, co jsem kdy v reálu použil s ohledem na seeing. Mě se to líbilo s kamerou na planety. To nemělo chybu, ale z univerzálního Newtona to udělá planetární speciál, který na nic jiného použitelný není. S levnou 150 to ale smysl má. Rozhodně se to vyplatí, ale na N250 bych to fakt nedával. Jsem zvědav, kolikrát bude majitele bavit to přestavovat a kolimovat. Já to vzdal po druhém pokusu.

To Milan: ano Milane překročit je nemůže o tom se nepřu. Jen jsem chtěl poukázat na to, že když třeba v refráku dáš zv. 3D-4D obraz začne výrazně měknout a nejde ho pořádně zaostřit. Kdežto v tomhle systému dáš zv. 5D a obraz je ostrý a nemáš problém ho zaostřit. Tzn. že na tom systému něco bude. Nic víc. Nechci a netvrdím že je to lepší než cokoliv. Ale jen popisuji co jsem přes něj měl možnost vidět a při tomhle zv. Jsem to nikde nezažil.
A kratší je ve smyslu F24 u MT systému vs F9 u klasického newtona.

To Honza22: ono s tím ostrým obrazem jde o to jaký MO použiješ. MO achromatický vykreslí malé pole, ale planachromatický vykreslí větší pole. Celé samozřejmě ne, ale je to znát.
A taky bych chtěl podotknout že 150mm bude méně náchylný na seeing než 200mm. Takže je možné že ve 200-stovce byl ten seeing víc znát.

Marwin

honza22: Mám to podobně jako ty. Na planety u dvoustovky používám maximálně 2D, na Měsíc do 3D. Potom už je obraz moc tmavý a navíc začne rušit ten bordel, co plave v oku. V rámci testování ale nevidím žádný důvod nezkusit i víc.
Přestavovat to moc často nebudu. Pozoruji hlavně Měsíc a planety a na DSO se podívám jen občas. Když to ale stavíme nově, tak není důvod to neudělat univerzálně. Posunout výtah a namontovat pavouka zas tak složitá operace není a kolimace je taky otázka chvilky.
Na focení planet jsem zvědavý. C11 by MT250 měla porazit díky většímu průměru bez ohledu na zástin.

MilAN: Myslím si, že tady nikdo fyzikální zákony nepopírá ani nechce překračovat. Ale několik kolegů tady na AF napsalo, že viděli ostrý obraz i při 5D, a to nejen v MT. Jestli si dobře pamatuji, tak např. i saša3 viděl v malém refráku na Jupiteru při 3D víc, než při 2D, a přitom by neměl. Jaký máš na to názor? Vymýšlí si, neví jak vypadá ostrý obraz, machrujou, ...? Neptám se proto, bych způsobil nějaký flame, ale že mě to opravdu zajímá..

Nejsem žádný expert přes seeing, ale moje zkušenost je taková, že čím je obraz přístroje kontrastnější, tím více se seeing projevuje. Když jsem měl ED 130, tak jsem ho tak nevnímal, protože obraz byl takový celkově měkčí, ale když jsem přešel na zrcadla, začal jsem ho cítit mnohem víc. Možná je to jen subjektivní pocit, ale já to tak vnímám.
Fakt je, že na svém MT jsem měl APO objektiv a to sekundární zrcátko bylo z obyčejného N90, takže asi žádný zázrak, ale kolem Jupitera jsem měl ostře ještě tak dva jeho měsíce, zbytek už nestál za nic. To mě nakonec přimělo jít jinou cestou.

Marwingarden píše: ↑15. 02. 2022, 11:57 A kratší je ve smyslu F24 u MT systému vs F9 u klasického newtona.

Ale je to přeci jinak, že to má delší výsledné ohnisko, to je to samé, jako U SCT nebo při použití Barlowa. Ohnisko není velikost
Ale vlastní dalekohled po úpravě je delší než původní, ne ?
5D opravdu překračuje fyzikální zákony, více detailů nevznikne. Můžeme se bavit, kde je ta hranice pro oko, jestli 2,5D nebo 3D a u jakého průměru a při pozorování čeho má co význam.
Ale pokud bych chtěl jít cestou opravdu planetárníh s peciálu, pak bych šel přes dlouhoohniskový Newton. A výsledek musí být minimálně stejný, spíš lepší a hlavně bezproblémový