Astronomické fórum

Nebuďte idealisti, stavební úřad v územním řízení vůbec nezajímá, jestli je lokalita vhodná pro zakládání (pokud se to někde zohledňuje pak by to měl být spíše územní plán obce, který by taková místa měl určit k jinému využití než výstavbě).
Způsob zakládání je problém stavebníka a především pak projektanta, jak to technicky vyřeší. V dnešní době není až tak neobvyklé zakládat rodinné domky na železobetonové desce a v případě velmi nepříznivých podmínek se mohou uplatnit i piloty. Odvodnění území drenáží se používalo spíše v dřívějších dobách. V současnosti, pokud to je jen trochu možné úřady požadují veškeré dešťové vody vsakovat na vlastním pozemku, dešťová kanalizace se potom ani nezřizuje. Je to trend, který nastal po povodních a je důsledně uplatňován zejména v Praze.
V územním a také stavebním řízení úřady sledují, spíše dopady stavby na okolí a zda jsou v souladu s územními plány a jinými závaznými předpisy.

To KoMar:

No nedá mi, abych nezareagoval na Tvůj příspěvek.
Jistě se shodnem a to tu zaznělo již několikrát, že je to různorodostí řešení stavebních úřadu, každý má tak trochu jiné požadavky i ústupky, metr jistě není všude stejný, to už zde vyznělo mnohokrát.
S čím ovšem nemohu souhlasit, že drenování je záležitostí bývalých časů, spíš naopak, i když asi ale záleží na lokalitách apod.
Pak ještě k těm dešťovým svodům, nemyslím že by to příslušný úřad vůbec nezajímalo a to už z prostého důvodu, dešťáky nelze napojovat do čističek. Takže zde by asi zájem měl být na prvním místě.
Končím další debatu.

Souhlasím s názorem Duka, ale též i s tvým.Mám jen jednu
poznámku. V době plánované výstavby KBV (komplexní bytová výstavba) byly zainvestovány všechny plánované
výstavby sídlišt´ nebo tzv. zahuštení KBV. Je pravdou, že
všechny podmiňovací akce sanace území, inženýrské sítě,
mohli býti pro individuální výstavbu rodiných domků v té době podceněny. Neznám časový sled jednotlivých etap od provedení zavážky až po vydání stavebních povolení a hlavně výsledky geologického průzkumu.
Nezapomeňte, že že jde o stavění v době, kdy se šturmovalo a stavební dozory neplnily důsledně své
povinosti.
Habl

Zdravím,

také jsem letos v létě stavěl pozorovací domeček
Celé "fotostory" výstavby je zde:

http://pod.snezkou.cz/altan/pozorovaci_ ... hp?lang=cz

Další pozorovací domeček na dalekohled. Jen snad v zimě
to bude chtít ještě uhelku (lopatu) na odházení návějí sněhu.
Gratuluji.

Habl

Pohled na účastníky "Star Jizerky 2006 před pozorovacím domečkem s odsuvnou střechou Habla.


Habl

Zasílám odkaz na pár obrázků mé hvězdárničky. Průměr kopule 305cm.  Na kolejnici vyznačen azimut. Konstrukce kopule z jeklů (24 žeber), oplechována pozink a vevnitř obložena palubkami.
Refraktor 99/1280, Binar Somet 25x100 jezdí přímo ve štěrbině kopule
Náklady cca 30 000 v cenách r. 1992 (10 000 zedníkům za nástavbu na domek, 7000 klempířovi za oplechování, zbytek materiál) a "troška" práce.

brat napsal: Zdravím,

také jsem letos v létě stavěl pozorovací domeček
Celé "fotostory" výstavby je zde:

http://pod.snezkou.cz/altan/pozorovaci_ ... hp?lang=cz

Vypadá to moc hezky. Jaké jsou zkušenosti? A co pozorovací podmínky, ty se dají asi závidět?

kavka napsal:

Vypadá to moc hezky. Jaké jsou zkušenosti? A co pozorovací podmínky, ty se dají asi závidět?
Hezké to je, obzvlášt pro hrdého uživatele ) Pozorovací podmínky v Peci jsou dobré - před cca 10ti lety přestaly svítit blízké pouliční lampy a teď je tu jediné světlo od lamp u silnice, která je 150m pode mnou v údolí. Někdy v mimosezóně (na jaře nebo napodzim) se ani ty lampy dole nerozsvítí a to pak člověk nevidí vlastní pohybující se ruku před obličejem. V současné době jsme nad inverzí, takže je pořád jasno.

Zkušenosti s domečkem jsou takové, že budu na jaře dovnitř zakopávat sloup na montáž. Přeci jen zemina trochu pracuje a přesně ustavená montáž (driftovou metodou) mi po třech měsících už trochu ujíždí...

Jinak pozorování je velmi příjemné s rychlým začátkem, který protahuje pouze nutnost čekat na vychlazení CCD kamery. Ale celková příprava na pozorování trvá tak 10 - 15 minut. A pak už celou noc ovládám dalekohled vzdáleně z obyváku naší chaty

S pozdravem
Luboš

brat napsal:
Zkušenosti s domečkem jsou takové, že budu na jaře dovnitř zakopávat sloup na montáž. Přeci jen zemina trochu pracuje a přesně ustavená montáž (driftovou metodou) mi po třech měsících už trochu ujíždí...
S pozdravem
Luboš
Samotný pozorovací domeček je ve svažitém terénu. Vliv na stabilitu sloupu bude míti i úroveň nezámrzné hloubky v tomto terénu. Založení je ideální na kameném podloží (pravděpodobně krystalické břidlice).

Habl

Habl napsal:

Samotný pozorovací domeček je ve svažitém terénu. Vliv na stabilitu sloupu bude míti i úroveň nezámrzné hloubky v tomto terénu. Založení je ideální na kameném podloží (pravděpodobně krystalické břidlice).

Habl
 

Přesně tak, jak uvedl Pavel (Habl), jen bych doplnil, že je i v takovém to terénu důležité zvětšit plochu uložení. Kamenné podloží se nechá vyřešit tzv. zhutněným polštářem, což znamená, že v úrovni základové spáry provedeme štěrkodrť. násyp v tl. cca 0,20m, který řádně zhutníme. Poté můžeme začít s šalováním a betonáží sloupu. V uvažovaném případě by patice měla mít min. dvojnásobek průměru sloupu(zvětšení plochy uložení).
Je to ale pouze orientační a vše záleží na zatížení. Zde už je vhodné provést výpočet, kde je nutno znát více hodnot, třídu zeminy, uvažované zatížení apod.
D.

Trochu si dovolím poopravit předchozí příspěvek :
základ je třeba v namrzavém podloží vykopat na nezámrznou hlobku ( na horách bych šel na 120 cm ), potom zhotovit štěrkopískový polštář 10 cm a vybetonovat základ. Do základu bych zhotovil kalich ze ztraceného bednění ( polystyrén). Po vyzrání betonu ( 28 dnů ) se polystyrén odstraní a do kalichu se po předchozím urovnání do kolmice osadí sloup montáže, nebo ocelová patka pro přišroubování sloupu - to podle konkrétního řešení...
Je-li podloží nenamrzavé ( štěrkové ) stačí jít s betonem do menší hloubky ( takle se staví i domy ve Skandinávii ) - řekněme na 60 cm...V případě rostlé skály stačí se dostat na nezvětralou skálu a potom betonovat. V tomto případě štěrkopískový polštář není třeba. Další postup je stejný..Homer

Homer napsal: Trochu si dovolím poopravit předchozí příspěvek :
základ je třeba v namrzavém podloží vykopat na nezámrznou hlobku ( na horách bych šel na 120 cm ), potom zhotovit štěrkopískový polštář 10 cm a vybetonovat základ. Do základu bych zhotovil kalich ze ztraceného bednění ( polystyrén). Po vyzrání betonu ( 28 dnů ) se polystyrén odstraní a do kalichu se po předchozím urovnání do kolmice osadí sloup montáže, nebo ocelová patka pro přišroubování sloupu - to podle konkrétního řešení...
Je-li podloží nenamrzavé ( štěrkové ) stačí jít s betonem do menší hloubky ( takle se staví i domy ve Skandinávii ) - řekněme na 60 cm...V případě rostlé skály  stačí se dostat na nezvětralou skálu a potom betonovat. V tomto případě štěrkopískový polštář není třeba. Další postup je stejný..HomerJen drobná připomínka. Sám jsem sice pilíř pod montáž nikdy nestavil a nemám s tím praktické zkušenosti, ale toto téma jsme probírali na astrokurzu. Tam bylo panem Příhodou jasně řečeno, že uložení sloupce s montáží na betonovém pilíři je špatné. Beton je pružný a montáž má údajně chvění, což bylo doloženo konkrétními příklady (již si je bohužel nepamatuji). Bylo doporučeno stavět z cihel.
Risben

Risben napsal:
Jen drobná připomínka. Sám jsem sice pilíř pod  montáž nikdy nestavil a nemám s tím praktické zkušenosti, ale toto téma jsme probírali na astrokurzu. Tam bylo panem Příhodou jasně řečeno, že uložení sloupce s montáží na betonovém pilíři je špatné. Beton je pružný a montáž má údajně chvění, což bylo doloženo konkrétními příklady (již si je bohužel nepamatuji). Bylo doporučeno stavět z cihel.
Risben
To je zajímavé. Hodně se to právě řeší betonovým pilířem, i já to tak plánuji. Ale z cihel je možno stavět nad podlahou pozorovatelny a pod ní musí být betonový pilíř jinak si to neumím dost dobře představit, nebo se mýlím ?

Ing. Pavel Příhoda je původní vzděláním architekt, proto má povědomí o stavebních materiálech. Pilíř pod dalekohled lze samozřejmě udělat i z cihel. Přinejmenším pod úrovní terénu je ovšem potřeba volit takový druh cihel a malty, kterým nevadí trvalý styk se zemní vlhkostí. Jinak v těch cihlách není vůbec žádný problém.

V. K.