Astronomické fórum

kavka napsal: Má někdo k dispozici seznam dvojhvězd vhodných pro různé průměry?
Např. tohle:

Pro malé dalekohledy:
http://mitglied.lycos.de/idpbaj263/Ds/klteleskop.htm

Pro dalekohledy 25 cm:
http://mitglied.lycos.de/idpbaj263/Ds/miteleskop.htm

ze stránek:
http://mitglied.lycos.de/idpbaj263/Doppelsterne.htm


nebo pro malé dalekohledy:
http://www.munisingwebsites.com/lookum/ ... tml#Table1

a pro test rozlišení:
http://www.munisingwebsites.com/lookum/ ... tml#Table2

Lepšie rozlíšenie ako teoretické? ???

Šírka Cassiniho delenia je 4700 km.
Vzľadom na vzdialenosť planéty v opozícii (min.) 8 AU = 1 196 800 000 km, vychádza že štrbinu vidíme pod uhlom 0,81" - čo by bolo práve na hranici rozlišovacej schopnosti mojej 160-ke (NW), ale zaujímavé je, že dokonca vidieť aj časť delenia, ktorú vidíme pod menším uhlom, lebo prstence sú naklonené, takže by som typoval na skutočnú šírku v tých častiach okolo 0,4-0,5"  :o - v blízkosti kotúča planéty (kedže prsteň má asi polovičnú "výšku" oproti "šírke"). V prípade dvojhviezd je takéto rozlíšenie nepredstaviteľné, robí mi problém pod 2" vzhľadom na bežné podmienky.
Je to možné, alebo mám niekde chybu vo výpočtoch, príp. s videním tmavých objektov by sa malo rozlíšenie počítať inak (nerušené difrakčnými kruhmi..)  ::)

alex napsal: Lepšie rozlíšenie ako teoretické? ???

Šírka Cassiniho delenia je 4700 km.
Vzľadom na vzdialenosť planéty v opozícii (min.) 8 AU = 1 196 800 000 km, vychádza že štrbinu vidíme pod uhlom 0,81" - čo by bolo práve na hranici rozlišovacej schopnosti mojej 160-ke (NW), ale zaujímavé je, že dokonca vidieť aj časť delenia, ktorú vidíme pod menším uhlom, lebo prstence sú naklonené, takže by som typoval na skutočnú šírku v tých častiach okolo 0,4-0,5" - v blízkosti kotúča planéty (kedže prsteň má asi polovičnú "výšku" oproti "šírke"). V prípade dvojhviezd je takéto rozlíšenie nepredstaviteľné, robí mi problém pod 2" vzhľadom na bežné podmienky.
Je to možné, alebo mám niekde chybu vo výpočtoch, príp. s videním tmavých objektov by sa malo rozlíšenie počítať inak (nerušené difrakčnými kruhmi..) ::)
Pozor na to, videt jeste neznamena rozlisit! Navic Cassiniho deleni jakozto linearni utvar je snadnejsi objekt nez bodove hvezdy, je pomerne rozumne videt i v 80mm dalekohledu. A pokud si pockas na dobry seeing, tak rozliseni dvojhvezd pod 1" neni pro 160ku problem

Jaké je vlastně rozlišení newton dalekohledů? Mám Skywatcher 200/1000 a v jeho okulárovém výtahu přes redukci 2"/E umístěn foťák sony a6700 (rozlišení 26mpix a velikost senzoru APS-C).

Vyfotím-li nějaký pozemní objekt ve vzdalenosti, na kterou již lze pohodlně zaostřit (cca pár set metrů) a zvětším fotku na 100 procent, je obraz příšerně rozmazaný.

Vyfotím-li to samé s objektivem 600mm/f6.3, je samozřejmě FOV kvůli kratšímu ohnisku širší (tedy o něco menší zvětšení), nicméně obraz je oproti pohledu přes newton téměř dokonale ostrý.

Je to zpusobeno seřízením dalkohledu, nebo je to nekvalitním zrcadlem? Případně pomohlo by zrcadlo nějak vyčistit/vyleštit?

Nebo je to prostě normální a tyhle dalekohledy maji proti objektivům tak špatnou ostrost?

Obraz by měl být ostrý, zrcadlo u Skywatcheru je téměř jistě dobré, ale:
1) kreslí ostře jen na ose, pokud nemáš komakorektor. Samotné parabolické zrcadlo bez komakorektoru (optický člen který koriguje mimoosé vady a rovná pole do roviny senzoru) celé APS ostře nevykreslí.
2) na čem ten dalekohled drží ? Závěrka dokáže takhle velký dalekohled rozklepat. Použij pouze elektronikou závěrku, pokud můžeš
3) přízemní seeing - neklid atmosféry. S průměrem objektivu rychle roste (koukáš silnějším sloupcem vzduchu. 95mm vs. 200mm a mohou tam být větší nehomogenity).
4) Nevytemperované zrcadlo, proudění teplého vzduchu v tubusu. Pokdu máš zrcadlo z BK7 tak po vytažení z pokojové teploty ven potřebuješ klidně i hodinu, než se tepelně vyrovná. Pomůže psutit ventilátor, pokud ho dalekoheld má. Pokud je zracdlo Pyrexové, tak stačí kratší doba.
5) zkontroluj kolimaci, měla by být v toleranci dolní jednotky milimetrů.

Díky za rychlou odpověď,

- Rozmazané je to bohužel všude, i uprostřed. Komakorektor ale nemám.

- Dalekohled je na montáži eq5, ale závěrka by dalekohled rozklepat neměla, neboť fotka pozemního objektu je pořízena ve dne a čas závěrky je tuším někde okolo 1/500 - 1/1000s. Kromě toho vidím tu velikou neostrost i v živém náhledu na displeji foťáku (po zvětšení na 100procent).

- Jestli myslíš ten pohyb teplého vzduchu tak ten poznám, projevuje se spíše u vzdálenějších objektů - cca několik km ode mně, tam už je vidět a pak na fotce jsou to takové chvějící se hrany. Ale tohle vypadá jinak - jak když je velmi nekvalitní objektiv.

- fotím z pokoje (pokojová teplota) otevřu okno na chvíli a pak zase zavřu - tam by se snad nestihlo nic tepelně "rozladit"

- Objednal jsem si laserový kolimator, tak uvidím, jak moc je dalekohled rozkolimovaný a jaký vliv to má na dotyčný problém. Dám vědět

duchman píše: ↑29. 10. 2025, 14:22 - Jestli myslíš ten pohyb teplého vzduchu tak ten poznám, projevuje se spíše u vzdálenějších objektů - cca několik km ode mně, tam už je vidět a pak na fotce jsou to takové chvějící se hrany. Ale tohle vypadá jinak - jak když je velmi nekvalitní objektiv.

- fotím z pokoje (pokojová teplota) otevřu okno na chvíli a pak zase zavřu - tam by se snad nestihlo nic tepelně "rozladit"

Tady bych možná viděl problém

To je fatální, unikající teplo z okna obraz totálně zlikviduje. Ten větší sloupec je na to hrozně citlivý, a pokud utíká teplo i z tubusu, kudy jde paprsek 2x, tak je to ještě horší. Musíš s tím ven a nechat to vytemperovat.

Ok zkusím tu kolimaci + dalekohled venku nechat přes hoďku a pak fotit.
Teď budu bohužel nějakou dobu bez foťáku, ale jak jej zas budu mít, pošlu sem nejakou fotku ať je jasné, jak ta chyba přesně vypadá.