Černá díra

[mike]

Když to vezmu jen jako myšlenkový experiment, tak i takhle malá černá díra by pořád měla větší hmotnost než Země. Gravitační pole kuličky o hmotnosti Země na vzdálenost jednotek metrů, to je dost strašidelná představa i v klasické newtonovské mechanice...

[hauu]

Jo, jde mi víceméně i o to, jestli by taková černá díra mohla takhle spolknout i větší předmět, jako jsem já. Nebo celou Zemi

[Tomáš Grygarčík]

Aby se ze Země stala černá díra, musela by být stlačena do kuličky s průměrem 1 cm.
5 cm černá díra už je zatraceně hmotný předmět, co by tě roztrhal slapovými silami ještě dřív, než bys do něj prst strčil.

[mirkovacik]

Ono hlavne ide o to, ako ďaleko si od nej, akú máš rýchlosť a smer. Intuitívne áno, keď sa priblizis, že by si si ju chcel obzrieť, tak sa ani podivat nestihneš a už budeš na kusocky. Ale keď od tej ČD veľkej 1 cm budeš 7000 km a pôjdeš 8 km/s okolo, tak budeš pekne krúzit okolo nej a keď zavries oci, ani nebudeš vedieť, že okolo niečoho sa točíš.

Odoslané z SM-M526BR pomocou Tapatalku

[juh]

V prvom rade je tu otázka, či by bola vôbec možná existencia čiernej diery s tak malým priemerom.
Ak by sme teoreticky pripustili že áno, tak fyzikálne by musela byť na jej povrchu gravitácia podobná, aká je u najmenších čiernych dier. Potom si treba uvedomiť, že zmenšením čiernej diery nedôjde k zmenšeniu fyzikálnych jednotiek, z metra sa nestane milimetr, z kila sa nestane gram, zo sekundy milisekunda ... Tie gravitačné účinky nad povrchom tak malej čiernej diery by boli podobné, ako u najmenšej možnej čiernej diery.

[nou]

5cm čierna diera by mal hmotnosť 3,366*10^25 kg alebo 5,3 hmotnosti Zeme.

Samozrejme že by ta zhltla celého aj keď nie v jednom kuse. Slapové sily by ťa roztrhali na jednotlivé atómy takže by si do čiernej diery spadol ako oblak rozžeravenej plazmy. Kurzgesagt nedávno uverejnil super video o hviezdach s čiernou dierou uprostred.

[Míra Pech]

Je to pár dní, co jsem dočetl Černé díry a zborcený čas od Kipa Thorneho. Kniha je, díky bohu, sehnatelná v knihovnách. Vřele doporučuju k přečtení i pro pochopení podobných myšlenkových experimentů.
Mě například velmi zaujalo, že Kip Thorne nikdy nemluví o průměru černé díry resp. horizontu událostí ale vždy (bez výjimky) o jejím/jeho obvodu.

[peto]

No v mojich myslienkach je cierna diera len gravitacny objekt ktory zborti casopriestor. To je cele. A tam kde sa to zborti je tzv. horizont udalosti...
V skutocnosti gravitacia nic ine nerobi iba borti casopriestor, viac ci menej, alebo absolutne.

Ale to len tak kecam v dlhych zimnych a zamracenych veceroch.

[dvader]

Pak k tomu má hezkou studii i Plíhal:

[Míra Pech]

Plíhal je moje krevní skupina, dík za sdílení

EDIT: Z videa jsem text moc nepochytil, tak jsem si ho dovolil sem vložit:

Mívali jsme dědečka, starého už pána,
stalo se to v červenci jednou časně zrána,
šel do sklepa pro vidle, aby seno sklízel,
už se ale nevrátil, prostě někam zmizel.

Máme doma ve sklepě malou černou díru,
na co přijde, sežere, v ničem nezná míru,
nechoď, babi, pro uhlí, sežere i tebe,
už tě nikdy nenajdou příslušníci VB.

Přišli vědci zdaleka, přišli vědci zblízka,
babička je nervózní a nás, děti, tříská,
sama musí poklízet, běhat kolem plotny,
a děda je ve sklepě nekonečně hmotný.

Hele, babi, nezoufej, moje žena vaří
a jídlo se jí většinou nikdy nepodaří,
půjdu díru nakrmit zbytky od oběda,
díra všechno vyvrhne, i našeho děda.

Tak jsem díru nakrmil zbytky od oběda,
díra všechno vyvrhla, i našeho děda,
potom jsem ji rozkrájel motorovou pilou,
opět člověk zvítězil nad neznámou silou.

Dědeček se raduje, že je zase v penzi,
teď je naše písnička zralá pro recenzi.

[MiniMistr]

Doporučuji shlédnout:

[peto]

Uz som podobnu prednasku p. Krizka uvadzal, ale v sekcii - Astronomické nesmysly a média, hoax

Prednaska p. Vavrycuka mi pripada podobna... vyvracia neexistujuci problem, v tomto pripade Horizont udalosti. Lepsia ako samotna prednaska je debata po nej, a aj pokracujuca debata pod samotnym videom na YT

[Roman Gallas]

Jsem laik, ale myslím, že je jedno, zda je čerá díra osamocena nebo je středem galaxie. Galaktické ČD to prostě bude trvat déle - než sežere vše, co může a nezbyde žádný materiál pro pohlcení, Hawkingovo záření převláfne nad množstvím hmoty, která do díry padá. Podle mého názoru jde tedy jen o čas, nakonec i ty největší ČD se nakonec vypaří.

[Jaryman]

Take jsem jiz premyslel o tom co je to vlastne cerna dira a pripravil si svoji hypotezu, jednoduchou jak je u mne zvykem a rozhodl jsem se s vami o ni podelit at uz pro ucel pobaveni, ci hlubsi diskusi.Rekl jsem si kdy vlastne vznika cerna dira? Pri vybuchu velke hvezdy. Vybuch male? Ne. Vetsi? Neutronova hvezda. Jeste vetsi? Cerna dira. Proto ve sve jednoduche hypoteze vnimam galaxii jako bývalou obri hvezdu ktera vybuchla a ted se hrouti do cerne diry. V takovem modelu, kterej dava pravdepodobne smysl jen me, by cerna dira bylo misto kde se propojuje jeji aktualni poloha s polohou, kdy doslo k vybuchu teto hvezdy. Pak jsem si ale rekl ze hvezda pred vybuchem ma velkou hmotnost s gravitaci a v momente kdy exploduje cast hmoty odhodi cimz snizi hmotnost a tim i gravitaci, jak je tedy mozne ze se i potom zhrouti do sebe, kdyz v tu samou chvili si ulevi a snizi hmotnost. Jako jednoduche reseni me napadl zvuk respektive vesmirna podoba zvuku. Na planete zvuk jako mechsnicka vlna doprovazi kazdy vybuch ale ve vesmiru zadny protoze se nema po cem sirit. Zmizi tedy nebo co se s nim stane? A zase me napadla jednoducha odpoved, siri se dovnitr protoze jinam to nejde a tam spoluvytvari cernou diru. Jo to by mi mohlo davat smysl jako cloveku kterej ma jen predstsvivost. Napadlo me co kdybychom vlozili subwoofer do vakuove komory, hrala by membrana ven, nebo dovnitr? Zmizi zvuk uplne kdyz se nema kam sirit, nebo jde jedinym moznym smerem - zpatky? Podobne uvszuji i v pripade velkeho tresku. Pokud by byl tak velky, zřejmě by pri jeho zacatku vznikla zaroven i cerna dira a spolu s expanzi by rovnou bezela i imploze ktera by udrzovala expanzi aby se nerozletěla nenávratně do prostoru. Popisuji zde sve myslenkove pochody a s tim jak to je skutecne to nemusi mit nic spolecneho, budu rad za kazdeho kdo se nad tim zamysli i zasmeje, hlavne ze jsme zdravi.

[seestar]

Ta přednáška je dobrá. Z formálního hlediska nevidím chybu, ale ohledně úniku fotonů se nabízí celkem logické vysvětlení. Pokud má hmotný bod dostatečnou hmotnost, pak metrika prostoru bude natolik zakřivená že se foton bude pohybovat po uzavřené trajektorii, a tudíž prostor neopustí. Ten pojem radiálního směru ve zhrouceném prostoru ztrácí poněkud smysl. Přednášející vytváří systém, kde v centru je hmotný bod a zárověň definuje pojem radiální směr. Jenže nebere v potaz, že metrika tohoto prostoru nic jako radiální směr nemá. Ten vidíme my zvenku. My si můžeme předtavit trajektorii, která vede od nás až do středu, jenže pod horizontem událostí už tato metrika neplatí.
Další vekou slabinou je úvaha o velmi hmotných studených objektech, které nezáří. Nevím, ale u člověka s jeho akademickým vzděláním bych předpokládal, že ví, že gravitace se nevztahuje jen na hvězdy a galaxie, ale stejně i na ostatní hmotu a energii, takže i z obrovského mračna prachu nakonec vznikne superhusté zářící těleso, protože gravitace bude zmenšovat jeho objem a s tím poroste i jeho teplota, která rozhodně bude extrémně vysoká. Neumím si představit, že v jádru galaxie je hmotné těleso o hmotnosti desítek miliard Sluncí a má teplotu tak nízkou, že nezáří v oblasi mikrovln, nebo i mnohem kratších vlnových délek. Možná že takový objekt se jeví černý, protože vyzařuje tak trátké záření, že ho neumíme detekovat. Hranicí pro vlnovou délku pak může být Planckova délka.
Debata je dobrá. Ukazuje, že i akademici se dovedou hádat stejně jako gumy v hospodě.