Astronomické fórum

Pavle,
v tom mým konstatování onoho psychoefektu nebylo ani slovo o Tobě ;D

Už ses podíval do tubusu a do rovnače, co tam může být ?Jeste ne, teprve pred chvilkou jsem odeslal dulezity pracovni dokument a mam toho tak akorat vypravit se do koupeny a postele... Dalsi vyzkum necham na vikend...

Kdyz uz se v tom vrtame, pak mne jeste zaujal difrakcni obrazec jedne hvezdy dole uprostred.

Me se neco podobneho taky jednou stalo. Jedna hvezda mela takove kratke dva lalucky, kazdy na protejsi strane. Ne tak intenzivni, jako u tebe, ale byly tam. Ostatni podobne jasne hvezdy nic takoveho nemely. Nevim to jiste, ale myslim si, ze to bylo zpusobeno nejakym prachovym smitkem. Aspon podle flat fieldu byla tahle hvezda ve stinu jednoho takoveho zrnka a kdyz se hodne moc zatahalo za krivky, tak i slabsi hvezdy v tom stinu vykazovaly neco podobneho.

U tebe jsem zkousel tahat za krivky, ale na snimku nevidim ani naznak smitka, takze to asi nebude ono.

Takze po dohadech zpatky k "tvrdym datum". Na doporuceni jsem vyjmul rovnac a dal tam zeleny filtr. Za nej pak jiz jen BW kameru s malymi pixely QHY9:



Stale to vypada jako by do cesty zasahovaly 3 nebo dokonce 6 nejakych vystupku. Pri primem pohledu do tubusu ze strany okularu ale nic videt neni.

Prosim tedy zkusenejsi o pomoc s vyhodnocenim testovaciho snimku ci dalsi doporuceni na co se zamerit...

diky.

Není to tak hrozné. Aspoň ne tak jako na Rohrových stránkach. Nějaká sférická vada tam je, ale docela v normě. To ber ale s velkou rezervou, poraď se to učím.

Vabra: Pokud je ta konstrukce objektivu stejna jako u FLT152, tak je to na 99% spusobeny tema sesti trapezoidnima packama uvnitr objektivu:

Ono to sice pri pohledu zepredu vypada, ze nezasahujou do opticke cesty, ale zasahujou
Ja mam u Borga to samy, akorat jsou mensi a pulkulaty a jenom 4, takze na jasnych hvezdach delaji klasicky kriz.
Kdyz rozostrim jasnou hvezdu, vypada to presne stejne jako na te tvoji ukazce, akorat jsou ty vystupky/prohlubne jen 4.
Jeste tam mam ze strany imbus sroubky na stelovani objektivu, kdyz se to prezene s dotazenim, nebo jsou dotazeny nerovnomerne, pripadne neni kolmy objektiv na vytah/reduktor,
tak jsou z toho krize s vysecema, ruzny pokriveny difrakce a jiny silenosti.

To Vabra : Co kdybys zkusil ty okraje objektivu,řekněme 3-5 mm /nebo i víc/ zaclonit a pak se zeleným filtrem nejlíp pro e-čáru/546,1 nm/ zase vyfotit hvězdu?
A pak znovu posoudit to,co se stane s okrajem obrazu hvězdy.
Jaká je orientace plíšků mezi čočkami /jsou-li/ vůči těm defektům na okraji obrazu?

J.S.

Mě přijde, že výrobce nezvládl konstrukci a za objektivem je clona příliš malá (nebo dlouhé spacery) a spacery zasahují do optické cesty, podle fotek to tak vypadá. Podobně to dělá většina výrobců a není s tím problém. TEC u olejového tripletu používá celokruhové spacery a za objektivem je finální clona, které toto vše 100% zakrývá. Pentax 75mm tam tento druh spacerů vůbec nemá, ale např. Unitron nebo staší objektivy je mají naopak velmi dlouhé a ještě bez finální clony.

Panove diky za analyzu,

prestoze jsem ty spacery zatim nevidel, alespon pohledem od ok. vytahu zadne vystupky v opticke ceste videt nebyly,  (a dnes je mi blbe a tak jsem zatim jen v posteli) asi to bude pricina a zrejme i relativne snadno napravitelna (za cenu ubrani nejakeho toho mm z prumeru).
Az se mi udela lepe tak to prohlednu/vyfotim i z venkovni strany.

Diky mene jasne hvezde pod Betelgeuse (ktera je na zaostrenych snimcich), bych mel byt schopen i identifikovat relativni umisteni techto pripadnych vystupku a finalne je tak usvedcit .

Zatim se tedy zeptam mozna trochu predcasne, kam nejlepe umistit pripadnou clonku maskujici spacery nebo co to tam je? Dovnitr objektivu bych si asi netroufnul a tak zbyva v podstate jen moznost zevnitr nebo z venku. V obou pripadech pocitam s tim, ze to bude co nejblize predni ci zadni opticke plochy objektivu...
Asi by to pripadne slo i na nekterou ze stavajicich vnitrnich clon, dale od objektivu, ale tam se bojim pripadne vinetace.

Pripadne uvitam i nejake tipy na rozumnou metodu vyroby prislusne clonky. Zatim mne napada namalovat to do nejakeho CADu nebo PDF a nechat si to vyriznout ze silnejsi plastove folie v nejakem DTP studiu...

diky

Zatím bych clonu vyzkoušel doma vyříznout z černé folie nebo papíru, myslím, že to pro ten test není kritické. Později bych volil možná i kovovou clonku, aby to nedělalo problémy s kroucením při extrémních teplotách a vlhkostech.

Jeste jeden drobny poznatek ze vcerejsiho testovani.
Konecne se zdalo ze bylo FLT slusne vytemperovane a tak jsem jej zkousel i vizualne na Mesici a Jupiteru.

Bohuzel nemam tolik vizualnich zkusenosti abych to mohl k necemu prirovnat a take seeing nebyl u nas v polabske nizine (167m n.m) nijak excelentni - asi takovy lepsi prumer. Ale zejmena s 7mm naglerem (zvetseni 1D) byl ten pohled opravdu velmi pekny (Jupiterovy mesice jako male kulicky, ve dvou jupiterovych pasech sem tam nejake zvlneni jedno vyraznejsi ztmaveni.

To co jsem videl bych asi nejlepe prirovnal k tomuto snimku od Tomase Hendrycha:


Prechod na 3,5mm Hyperion obraz samozrejme prislusne zvetsil a trochu rozvlnil, ale nemel jsem pocit, ze bych obevil nejaky novy detail, ktery tam v 7mm okularu nebyl. Pri pristi prilezitosti zkusim dat vedle sebe excelentni FLT98 a tento novy FLT132 zda bude videt nejaky prirustek v detailech...

Pohled na Mesic temer v uplnku byl na druhou strnu dost "placaty a fadni". Nejzajimavejsi bylo pozorovat rozmazavani obrazu seeingem... :-/

Začal bych od zadu.
Aperturní clona je obvykle tvořena přední objímkou ( pokud u služitější soustavy není vyloženě vnitřná sclona - ale ta by byla vidět). Takže novou clonu umístit zpředu přímo na objímku nebo až na čočku a i přitáhnout objímkou Cokoliv unitř tubus nemá naprosto žádnou cenu.
Zpředu by měly být ty vymezovací podložky vidět - od okuláru uvidíš třeba jen jednu, pokud oko umístíš daleko od osy .
Nemusí jít jen o to, že by ty podložky pouze clonily - při dotažení při montáži mohou i tlačit tak, že deformují - tomu bych přičítal ty difrakční kroužky u pravé řady snímků a to vlevo dole
Není mi úplně jasné, co znamenají ty difrakční kroužky v obraze v té horní části difrakčních obrazů a proč je jejich poloha v poloze před a za F taková, jaká je.
Co se mi vůbec nelíbí, je ohniskový obraz. Na něm se samozřejmě nejvíc podepisuje seeing, takže je potřeba v oblasti těsně kolem a v ohnisku udělat hodně fotek, aby bylo možno vyloučit ty obrázky, kde se nepříznivě projevuje seeing.
Doporučoval bych ti udělat vůbec více fotek v každé pozici a to s rozostřením asi takovým, jako je v horní řadě.

Co se mi vůbec nelíbí, je ohniskový obraz.
MilAne, diky za radu.

Jenom dodam, ze jsem vcera testoval se vsemi filtry (LRGB) a pouze u L jsem se snazil maximalne zaostrit. RGB pokusy uz jely jen v rezii stupnice okularoveho vytahu. Takze ohniskovy obraz v prezentovanem G snimku je jen ten, kde bylo zaostreni "nahodou" nejblize ohnisku...
Pouzity krok na okularovem vytahu byl cca 2mm... na krajich a cca 1mm pobliz ohniska...takze k presnemu zaostreni to melo dost daleko.

Nejde mi o velikost ( stejně neznám měřítko) ale o ten tvar. A o kvalitě optiky (a o tom, jak bude zkažený obraz), nejvíc vypovídají ty snímky co nejblíže ohniska.
---------
Orientace je u všech obrázků stejná ?

Srdežně zdravím.
Myslím si Vabro, že až ten objektiv zacloníš na nějakých 120-125 mm,t ak Ti bude objektiv ukazovat .Kromě těch krajú vypadá, že je velice dobře korigován pro zelenou barvu.
Mnohem líp než řada jiných z astroforen.de.
Ale na průměru 120- 125 mm.
Tu velikost zaclonění si odzkoušej, abys zbytečně nepřicházel o světlo.

Zdraví J.S.