Foto na film nebo digitál/CCD ?

#31

Ze širokoúhlých mě baví snímky pořízené na 5DMkII (hirocun na Flickru)

Obloha je krásná a různorodě vybarvená, ať si každý fotí čím chce a jak chce. Klidně na film středoformátově, klidně se CCD. Každopádně to s digitechnikou je mnohem snazší.

MilAN · #32

Michal1 :
Fotil jsem to na planfilm KODAK Technical Pan, do takové pertinaxové slepené krabičky. Je to jen výřez z fotky 30 x 40 cm. Mám i širokoúklou obdobnou tvé, ale z 30x 40 cm to hned tak nenaskenuju v dobré kvalitě, navíc to zvětšení je přizpůsobené procesu negativ /pozitiv.

P.S : dříve se jinak astro fotky nedaly udělat

, na všechno bylo potřeba hromada zkoušek ( zaostření, výdrž expozic při různém jasu oblohy...) - nic nešlo měřit, vše muselo být předem odzkoušené.

Michal1 · #33

... pak mělo toto téma smysl.Ano, toto téma mi trochu připadá jako diskuse nad tím, kdo je nejlepším malířem všech dob. Každému se prostě líbí něco jiného a přesvědčovat ho o něčem jiném nemá smysl.

Vyslovil jsem zde několik z mnoha vlastností DSLR, kvůli nimž dávám přednost filmu. Lidé, kteří s nimy nesouhlasí, vcelku věcně argumentují, což má, minimálně pro mě, přínos.

Michal1 · #34

JJ, Hiro fotí pěkně. Vím, že jeho fotky má mnoho lidí za vzor.

Mě se líbí víc tohle:
Můj oblíbený Takayuki Yoshida
http://www.takayuki-astro.com/my_film.html
Kolega z Německa, jméno neznám
http://translate.googleusercontent.com/ ... v8pAM7q3VA
a asi v současné době nejuznávanější filmový astrofotograf a fajn člověk, kolega Nightfly (Jim Cormier)
http://www.nightfly.zoomshare.com/2.sht ... %20Gallery
http://www.flickriver.com/photos/125984 ... /Pentax67/

#35

S fotonovým šumem mi to je jasné. Uvažujme jen temný proud a nekalibrované snímky. Průměrováním se temný signál neblíží 0 ale průměrné hodnotě. 0 se blíží až po kalibraci.
Na reálném RGB snímku v našich podmínkách dominuje téměř vždy fotonový šum z oblohy, temný proud je proti celkovému jasu oblohy relativně malý a když ho zlikviduješ kalibrací, zbyde jen jeho šumová složka, která je statisticky téměř stejného charakteru jako ten fotonový.

Pkud bys opravdu trval jen na temném proudu, tak jistě, průměrováním získáš jeho průměrnou hodnotu. A co s ní uděláš ? v Phototoshopu zataháš za černý bod, a posuneš ji skoro k nule.

A i tento temný proud se řídí stejným pravidlem, sloučením dvou pixelů klesne jeho rozptyl (já vím, je to trochu proti mysli, když si to předtsvuješ jen na dvojici pixelů). Ale v globálním měřítku celého snímku (či nějakého statisticky reprezentativního výřexu) když si uděláš histogram z jednotlivých pixelů, a pak sloučíš dvojice pixelů do jednoho, a uděláš si histogram z těch dvojic, rozptyl prostě bude menší.

Doufám, že jsem tě už přesvědčil, že ani snímek ani DF prostě není zelený či nemá převažující zelený šum.

Možná jestli ten tvůj dojem není způsobený tím, že dost snímků je zde focených přes CLS či podobný LPR filtr, který pouští hlavně oblast zelené. Pak bude nejvíce signálu (a úměrně tomu i zbylého fotonového šumu, který tam zůstane po posunutí pozadí) v zeleném kanálu.

Michal1 · #36

Už mi to došlo! V mé původní úvaze byla chyba v tom, že jsem se zajímal o jediný elektron temného proudu. Pokud je ale třeba (R, G, B)=(30, (35+32)/2, 34), pak je zřejmě barva téměř neutrální.

Milanův moderní snímek je samozřejmě perfektní, ale z hlediska tématu tohoto vlákna k němu mám připomínku. Rozdíl od mého snímku je v zorném poli. MilAN zachycuje úsek asi 9 deg^2, kdežto já 285 deg^2, tzn. 31x větší. Kdyby tedy chtěl udělat za hodinu mozaiku se stejným zorným polem, musel by každé pole exponovat 2 minuty. Potom by asi dosah nebyl tolik odlišný od filmu, že? Milane, je ten snímek ořezaný? Použil jsi h-alfa filtr?

Středoformát má výhodu ve velké ploše detektoru. Formát 6x7 ji má více než 4x větší oproti full frame čipu. Takže se vlastně může provádět hrozně velké "binování". Při stejném zorném poli a světelnosti navíc musí mít objektiv větší aperturu. Tím se dohání nižší kvantová účinnost filmu.

MilAN · #37

Ta úvaha není příliš povedená. Budu-li potřebovat větší zorné pole, vezmu si kratší ohnisko. Při stejné světelnosti budu plošné objekty zase vypadat stejně. Takže ten rozdíl mezi digitálem a filmem zůstane zase, a prokreslenost mlhovin bude naprosto stejná.Jen dosah v bodových hvězdách bude jiný.P.S : podívej, co se dá udělat objektivem o průměru 6 mm
http://astrofotky.cz/gallery.php?show=. ... 453267.jpg
K to mu se s filmem těžko dopracuješ jakýmkoliv objektivem.

Achernar · #38

Ackoli moje puvodni profese je fotografie a - jakkoli ji uz dnes mam jen jako konicka - jsem v ni zastancem klasickeho filmu, nema tady cenu si neco namlouvat: na astrofotografii je digital uplne jina liga mereno vysledky. To, ceho lze dnes bezne dosahnout jako remeslneho standardu, je pri klasicke praci v podstate nemyslitelne, o spickovych pracich pak ani nemluve. Jistou jemnou krasu, ktere by se jinak asi dosahnout nedalo, by mohla mit fotografie na skutecne velky format cernobileho negativu (4x5" nebo 8x10"), s nejakym plus-minus zakladnim objektivem (napr. 160mm u mensiho a ekvivalentni u vetsiho formatu), ktera by se do velikosti positivu 30x40 zvetsovala vlastne jen velmi malo. V kazdem pripade nechapu tu touhu zachytit vsechny ty barvicky - u klasickeho filmu lze zcela jiste dosahnout nejlepsich vysledku s cb materialem. Technical pan uz se sice nevyrabi, ale napr. Rollei ATP 1.1, tzv "advanced technical pan" je film vicemene tychz vlastnosti. Nevim ovsem, v jakych formatech je dostupny. Podotykam jen, ze tyhle filmy maji citlivost kolem 25asa a bez hypersensibilisace jsou pro astrofoto malo uzitecne. Pro tu ev. velkoformatovou kameru bych pak pouzil vicemene jakykoli film. Tri-x, T-max. zas bychom nedosahli takoveho prokresleni jako u digitalu, celkove podani a jemna skala takoveho snimku (ovsemze sirsiho hvezdneho pole) by ale mohla byt nadherna. Ovsem te prace s tim, toho zkouseni, pointovani, potizi s pruhybem filmu, testovani - a tech penez, co by nakonec stala jedna fotka...

LKamarad · #39

Jo - Technical Pan byl geniální film - přešel jsem na něj z Tmaxu a používal jako poslední čb film. Vynikající byla jeho nativní citlivost až někam k 710nm a úžasná jemnost půltónů. Vyvolával jsem ho ředěným Atomalem na 50 ASA .....

http://www.horolezec.cz/galery/gal_66/b ... bwc17.html

Michal1 · #40

Budu-li potřebovat větší zorné pole, vezmu si kratší ohnisko.To, jo, ale tím se připravíš o rozlišení. Pokud ho budeš chtít mít stejné, jako na starším snímku, musíš fotit s 300-kou. Samozřejmě jde namítnout, že na filmu je obraz tak neostrý, že skoro lze digitální snímek nazvětšovat v počítači. Mám P67 i CCD s 659x494 pixely za přibližně stejnou cenu. Mléčná dráha širokoúhle by s nějakým krátkým objektivem na malém obrázku jaksi nevynikla.
Porovnávat mezi sebou různé sestavy detektorů a objektivů půjde pomocí následujícího vztahu. Množství detekovaných fotonů vyslaných z rovnoměrně zářící nekonečné plochy za sekundu bude úměrné
[plocha detektoru v mm^2]*[kvantová účinnost v %]/[světelnost]^2
Orientační kvantové účinnosti jsou zde (kapitola CCD v astronomii). P67 s f/5,6 objektivem má hodnocení 368-614, podle toho, jestli se použije kvantová účinnost 3 nebo 5%. Slabé objekty lze fotit i na f/4 s menší ztrátou ostrosti.

Achernar: Právě těmi barvičkami film DSLR úplně nejvíc drtí. O tom Rollei ATP se už na CN fóru docela dlouho mluví, ale ještě ho nikdo nezkoušel. Až mi dojde E200, budu fotit černobíle na Fuji Acros 100, pokud se do té doby nenajde jiný vhodný barevný film.

MilAN · #41

To, jo, ale tím se připravíš o rozlišení. Pokud ho budeš chtít mít stejné, jako na starším snímku, musíš fotit s 300-kou. .Já bych se takovými úvahami vůbec nezabýval. Líbí se ti focení na film, tak to je argument. Ale zdůvodňovat si to úvahami, že něco nemůže být lepší nebo horší mi připadá za naprosto zbytečné.
Pokud se podívám na ten obrázek pořízený objektivem o ohniskové délce 17mm a průměru nějakých 5 mm na digitál, a srovnám ho se svým , pořízeným na špičkový film ohniskem 300 mm a průměru 53 mm, pak snad nemohu prohlásit, že na tom filmu to je lepší. To je přeci vidět na první pohled, tak proč ty "úvahy". Asi nebudou správné, když ten objektiv o F=17 mm , tou dírkou o průměru 5 mm , má větší dosah a větší rozlišení než daleko větší objektiv, fotící na film. A to jsem přesvědčen, že ta fotka na film už moc rezervy nemá.

Achernar · #42

To zcela souhlasim, taky si jeste poslednich par metru kinofilmu a krabici planfilmu 4x5" susim jako svatost. Vyvolaval jsem to v technidolu a nebo pozdeji ve vysoce redenem rodinalu, atomal jsem jeste nezkousel, tak dekuju za tip.

Jo - Technical Pan byl geniální film - přešel jsem na něj z Tmaxu a používal jako poslední čb film. Vynikající byla jeho nativní citlivost až někam k 710nm a úžasná jemnost půltónů. Vyvolával jsem ho ředěným Atomalem na 50 ASA .....

http://www.horolezec.cz/galery/gal_66/b ... bwc17.html

Achernar · #43

Achernar: Právě těmi barvičkami film DSLR úplně nejvíc drtí. O tom Rollei ATP se už na CN fóru docela dlouho mluví, ale ještě ho nikdo nezkoušel. Až mi dojde E200, budu fotit černobíle na Fuji Acros 100, pokud se do té doby nenajde jiný vhodný barevný film.
Tohle se mi - a nezastiram svuj subjektivni nazor - prave na vetsine astrofotek moc nelibi. Na muj vkus je to moc barvicek. Netusim, jak by vypadaly vsechny ty mlhoviny, kdybychom k nim meli o tolik bliz, ze by ten jejich jas nam umoznil jejich realne barvy vnimat - byly by potom skutecn e takove jako na tech fotkach? Muj esteticky ideal astrofotografie proste nejlip vystihuje cernobila skala, ty anilinky se mi nelibi. Ovsem je to jen muj nazor.

Michal1 · #44

MilAN: No dobře, už budu ticho. Tady jsem ještě našel nějaké filmové snímky přes h-alfa filtr pro srovnání.

Achernar: Přesně tak, je to věc osobního vkusu. Já si zase S. Am. představuji barevnou tak nějak, jako jsem ji udělal na tom původním obrázku. Jinak by asi měla mít barvu jako úzpásmový h-alfa filtr, ne?

http://www.horolezec.cz/galery/gal_66/b ... 7.htmlMohu se zeptat, jak jsi ty stromy fotil, že jsou takové v pohybu? Při měsíčním světle?

LKamarad · #45

Je to focený přes filtr Heliopan RG 715 - je to směs efektu červenýho filtru a IR tak půl na půl - Woodův efekt je tam jen naznačen tudíž výsledek připomíná spíše použití zelenýho filtru ....
Expozice je cca 5 min na clonu 11.