S tymi trojuholnikmi to je dost zabavne prenedavnom som to skusal na velkej medvedici a cisielko sa mi rozptylovalo v rozmedzi 15-20 hviezd co cini rozdiel viac ako pol magnitudy (deep sky miesto).
Lahsie som to mal v meste, ked som nevidel ani len tretiu hviezdu s trojuholnika velkej medvedice.
Nejvyšší MHV
-
LbA
Nejvyšší MHV
Pavuk_ napsal:
IMO trojuholnicky pekne prehladne:
http://dvaa.org/AData/LM/
Heh to je prehľadnejšie ako na mojej stránke. Asi sa inšpirujem, prípadne rovno ukradnem tento nápad ;D
IMO trojuholnicky pekne prehladne:
http://dvaa.org/AData/LM/
Heh to je prehľadnejšie ako na mojej stránke. Asi sa inšpirujem, prípadne rovno ukradnem tento nápad ;D
Nejvyšší MHV
lubomir napsal: No ja sommal v nedelu o pol dvanastej v noci mhv vo vyske 30stupnov mhv 6,3 a v zenite 6,7takze extinkcia v zenite 0,4 mag/airmass ;D
trochu vyssia ako priemer, mal si tam nejaku vysoku oblacnost co (avsak beznym pohladom neviditelnu) ?
(pozn. 1airmass=90st., 2airmass=30st.)
trochu vyssia ako priemer, mal si tam nejaku vysoku oblacnost co (avsak beznym pohladom neviditelnu) ?
(pozn. 1airmass=90st., 2airmass=30st.)
Nejvyšší MHV
Maros napsal: Kolko je MHV nad atmosferou?Myslim niekde na obeznej drahe? ???dobra otazka, tento parameter sa nazyva extinkcia, je to rozdiel medzi vesmirom a pozorovacim miestom v mag, ak hrubka atmosfery v zenite je jedna vzdusna hmota (1 airmass) potom za priemernych podmienok je tento rozdiel (cize extinkcia alebo utlm svetla sposobeny atmosferou) asi takyto:
Nadmorská výška Extinkcia
(m) mag/airmass
0 0,33 mag
1000 0,21 mag
2000 0,15 mag
2134 0,14
2438 0,13
2743 0,12
3048 0,11
4267 0,09
konkretne:
Brno 0,55 mag
Úroveň mora 0,33 mag
Skalnaté pleso 0,25 mag
1000 m.n.m 0,21 mag
2000 m.n.m 0,15 mag
La Sila 0,13 mag
La Palma 0,11 mag
Mauna Kea 0,09 mag
Nadmorská výška Extinkcia
(m) mag/airmass
0 0,33 mag
1000 0,21 mag
2000 0,15 mag
2134 0,14
2438 0,13
2743 0,12
3048 0,11
4267 0,09
konkretne:
Brno 0,55 mag
Úroveň mora 0,33 mag
Skalnaté pleso 0,25 mag
1000 m.n.m 0,21 mag
2000 m.n.m 0,15 mag
La Sila 0,13 mag
La Palma 0,11 mag
Mauna Kea 0,09 mag
Nejvyšší MHV
Pavuk_ napsal:
konkretne:
Brno 0,55 mag
Proč ?
konkretne:
Brno 0,55 mag
Proč ?
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Nejvyšší MHV
MilAN napsal:
Proč ?
Průzračnost ovzduší na Skalnatém Plese je dnes vyjádřena extinkcí 0,25 mag pro hvězdy v zenitu. Pro srovnání na Havajských ostrovech činí extinkce v zenitu 0,17 mag a na La Silla v Chile 0,13 mag. Naproti tomu v Brně dosahuje již 0,55 mag. [2]
[2] ŽEŇ OBJEVŮ 1995 (XXX.) - DÍL F; PSÁNO PRO KOZMOS, BRATISLAVA, linka:http://www.ta3.sk/zne/zneXXX1995F.html
tiez aj: http://amper.ped.muni.cz/jenik/letters/ ... 00188.html
je to koli zvysenenej koncentracii aerosolov (exhalaty,prach atd)
Klucova odborna publikacia k tejto teme (kliknite na tlacitko Send PDF):
Schaefer, Bradley E.:Telescopic limiting magnitudes,AA(NASA, Goddard Space Flight Center, Greenbelt, MD)
Proč ?
Průzračnost ovzduší na Skalnatém Plese je dnes vyjádřena extinkcí 0,25 mag pro hvězdy v zenitu. Pro srovnání na Havajských ostrovech činí extinkce v zenitu 0,17 mag a na La Silla v Chile 0,13 mag. Naproti tomu v Brně dosahuje již 0,55 mag. [2]
[2] ŽEŇ OBJEVŮ 1995 (XXX.) - DÍL F; PSÁNO PRO KOZMOS, BRATISLAVA, linka:http://www.ta3.sk/zne/zneXXX1995F.html
tiez aj: http://amper.ped.muni.cz/jenik/letters/ ... 00188.html
je to koli zvysenenej koncentracii aerosolov (exhalaty,prach atd)
Klucova odborna publikacia k tejto teme (kliknite na tlacitko Send PDF):
Schaefer, Bradley E.:Telescopic limiting magnitudes,AA(NASA, Goddard Space Flight Center, Greenbelt, MD)
Nejvyšší MHV
Myzer napsal: Ak neratam nejake dobre noci, ked som este pozoroval malym dalekohladom, najlepsiu noc som mal 23.12.2004. Odvtedy sa taka neopakovala. Udaje o magnitudach som overoval podla Sky Charts.
Pisane o den neskor:
"Využil som moju tradičnú metódu, ktorá sa dá použiť v čase, keď sa na oblohe nachádza Orión. V okolí hviezdy Saiph /jasná hviezda naľavo od Rigela / leží 5 hviezd. 55 Ori /5,35 mag/ - bola viditeľná hneď, ďalej 2 hviezdy okolo 6 mag: HR 2039 - 5,97 mag a HR 2001 - 6,3 mag pri trochu pozornejšom pohľade bez problémov viditeľné. K tým slabším patria HR 1957 - 6,52 mag a HR 1942 - 6,5 mag, po troške snahy sa mi ich však podarilo objaviť ako slabo preblikávajú. Navyše hviezda Saiph vystupuje v čase kulminácie iba asi 35 stupňov nad obzor."
Z tohto dovodu si dovolim tvrdit, ze v zenite hranicna magnituda mohla presiahnut 6,7, teoreticky sa dostat aj k 7. Ale je to tvrdenie, ktore uz dnes nedokazem, pretoze som MHV vyssie nad obzorom presne neurcoval.
Zimnu Mliecnu cestu som vsak vtedy videl najlepsie za cely zivot, nebol to len taky jednotvarny slaby pas, ale podla mapy sa dali presne urcovat jej zahyby a priebeh. Pozoroval som i cast reflexnych hmlovin v M45.
Z piatka na sobotu 31.3/1.4.2006 som mal zatial najlepsie podmienky ake som na Zahorii (Cerova) zazil.
Paradoxne nebolo uplne jasno (i ked obcas sa urobila diera cez celu oblohu) na oblohe plavali oblaky avsak nebola to vysoka oblacnost. Bezne “trpim” LP od dediny, ale tuto noc bolo vsetko naruby. Moj najmavsi smer (juhovychod) odrazal svetlo od vzialenych mrakov na horizonte (TT?), ktore som “jakziv” nevidel a smer Cerova bola tmava (nechapem
. Osvetlenie ale nezhaslo Medzi oblakmi boli diery uplne priezracne! Obcas sa vyjasnilo uplne.
MHV (Výška): +6.6 (40st.) az +6.7 (70st) mag (V)
Súhvezdie: rozhranie Umi, Dra, Boo
vid cely report
Urcovanie MHV
Prichadza obdobie, ked zacina vychadzat hlava Draka. Tento znamy stvorec ma jedno specifikum: obsahuje iba 3 (!) hviezdy do 8mag a to biele. Najjasnejsia je 5.7 mag, tu vidno "vzdy". Tazkym orieskom v nasich podmienkach je 6.6ka. Pokial ju uvidite, tak stojite na hornej hranici Bortle 3. Vitajte pod slusne (ale nie skutocne ) tmavou oblohou. Tretia hviezda je 7.6ka a ak uvidite aj tu tak Bortle 1 ci 2 je Vasa! Potom stojite pod skutocne tmavou oblohou.
Odporucanie: nepozerajte si mapu, kde tie hviezdy lezia - naopak, skuste ju najst a urcit pozicny uhol voci stvorcu. Ziskate tym vyhodu nezavisleho potvdenia detekcie. Tymto heslom som sa riadil aj tuto noc. Ako obvykle skumam tu hlavu a doposial sa mi podarilo uvidiet "druhu" hviezdu iba v Rakusku (StarAustria 2005). Odvtedy nic. Vyhoda tych, co casto zabudaju opat som hladal tu hviedu s tym, ze som nevedel, kde presne v tom stvorci lezi. Az tuto noc sa mi to podarilo a pozicny uhol sedel.
Aby som si overil, ci to nie je nejaky prelud (6.6mag to nie je kazdy den, teda noc), testol som este par hviezd medzi M101 a M102. Lezi tam jedna "biela" 6.5ka a tu bolo vidiet lahko. Bol tam taky "maly cefeus" a tato hviezda mi nepripadala zdaleka najslabsia. (vid mapka). Zapamatal som si ten utvar a okolite hviezdicky (kratkodoba pamat mi este funguje ).
Na mapke su spojnicami oznacene hviezdy: jedna 6.7, 6.6 a 6.5 + viacere pod 6.4mag.
Pozn: na mape su V mag, nocne videnie ma posunute maximum. citlivosti do modrej oblasti, medzi B a V. => cervene hviezdy sa javia slabsie ako modre.
Trochu teorie
Metodu trojuholnikov som zavrhol uz na zaciatku lebo som pri nej stravil spustu casu a po 15 hviezde som zabudol kolko som ich naratal alebo ktoru som uz zaratal a ktoru nie. Dalej som nevedel naspamet ci ta “na hrane” trojuh. tam patri a ci nie apod. Na slabe hviezdy na hranici detekcie tato metoda nie je vhodna.
Tak som siahol po Gnomonickom altase urceneho pre pozorovatelov meteorov, ktory ma zanesene referencne hviezdy do 6.5 mag. Je skvely ale ma jeden problem: je iba do 6.5 mag Ked su dobre podmienky 6.5 mam a niekedy aj viac (ako v tuto noc). Takze som dostal priamo od autora Gnomonickeho atlasu, dalsi atlas – Coeli, prepracovana verzia so zanesenymi ref. hviezdami (bielymi) do 8 mag (!). Vdaka nemu mozem v odhadovani pokracovat dalej aj pod tmavou oblohou.
Napriek tomu pouzivam aj Gnomonicky atlas a hviezdy co tam nevidim si zapamatam a potom overim v druhom atlase. Pokial vidim hviezdu, ktora nie je refrencna a nie je v gnomonickom potom sa jej jasnost dozviem az v teple pri pocitaci - to je potom prekvapko.
Zistil som celkom zaujmavy jav: niekedy odhadujem jasnost hviezdy (porovnavam dve navzajom) koli urceniu extinkcie a zistil som, ze pokial odhadujem naozaj medzne viditelne hviezdy o nejakom zapamatani si jasu nemoze byt ani reci (aspon zatial to nedokazem). Avsak sa mi osvedcila ina metoda: jasnost hviezdy urcujem “mierou namahy” ktoru musim vynalozit, aby som ju uvidel. Niekedy je to riadna drina uvidiet naozaj slabu hviezdu (vlastne urcujem pravdepodobnost detekcie). Lahsie sa mi odhaduje, ci vidim “rovnako namahavo” dve hviezdy ako ci mi pripadaju rovnako jasne. Skratka neporonavam ich jasnosti, ale pravdepodobnosti detekcie. Pokial som unaveny, ospaly nedokazem sa 100% sustredit dlhu dobu na jedno miesto. Taktiez pokial si zasvietim cervenym svetlom do mapy mam na chvilu adaptaciu oslabenu. Po case clovek ziska prax a hranica detekcie (pravdepodobnosti) sa mu posunie a potom vidi lahsie tie iste slabe hviezdy ako predtym. Taktiez zohrava faktor, pokial viem, kde tie hviezdy su. Niekedy zamerne to neviem dopredu (napr. poz. uhol a pod) a “hram na seba” taku hru: urcujem polohu neznamej hviezdy poci ostatnym. Tym si overim, ci “vidim dobre”.
Vedlajsim produktom tejto cinnosti (nemozem si pomoct, ale velmi ma to bavi “cumet” dlho nahor “len tak” a hladat hviezdy ci tam su alebo nie
) je, ze po case zistite, ze poznate naspamat (!) casti oblohy a potom ked si v teple v atlase listujete objekty, s prekvapenim zistite, ze tu oblast poznate.
Samozrejme si overujem “ci nesvidlujem” (alebo oko). Mam vzdy po ruke nejaku “neokukanu” hviezdu a taktiez overujem slabsie a jasnejsie hviezdy v okoli (je logicke ze ked vidno 6.5 tak 6.4 musi byt “v pohode” alebo ked je vidno 6.6 tak by mali byt vidno viacere 6.6 atd.)
Pisane o den neskor:
"Využil som moju tradičnú metódu, ktorá sa dá použiť v čase, keď sa na oblohe nachádza Orión. V okolí hviezdy Saiph /jasná hviezda naľavo od Rigela / leží 5 hviezd. 55 Ori /5,35 mag/ - bola viditeľná hneď, ďalej 2 hviezdy okolo 6 mag: HR 2039 - 5,97 mag a HR 2001 - 6,3 mag pri trochu pozornejšom pohľade bez problémov viditeľné. K tým slabším patria HR 1957 - 6,52 mag a HR 1942 - 6,5 mag, po troške snahy sa mi ich však podarilo objaviť ako slabo preblikávajú. Navyše hviezda Saiph vystupuje v čase kulminácie iba asi 35 stupňov nad obzor."
Z tohto dovodu si dovolim tvrdit, ze v zenite hranicna magnituda mohla presiahnut 6,7, teoreticky sa dostat aj k 7. Ale je to tvrdenie, ktore uz dnes nedokazem, pretoze som MHV vyssie nad obzorom presne neurcoval.
Zimnu Mliecnu cestu som vsak vtedy videl najlepsie za cely zivot, nebol to len taky jednotvarny slaby pas, ale podla mapy sa dali presne urcovat jej zahyby a priebeh. Pozoroval som i cast reflexnych hmlovin v M45.
Z piatka na sobotu 31.3/1.4.2006 som mal zatial najlepsie podmienky ake som na Zahorii (Cerova) zazil.
Paradoxne nebolo uplne jasno (i ked obcas sa urobila diera cez celu oblohu) na oblohe plavali oblaky avsak nebola to vysoka oblacnost. Bezne “trpim” LP od dediny, ale tuto noc bolo vsetko naruby. Moj najmavsi smer (juhovychod) odrazal svetlo od vzialenych mrakov na horizonte (TT?), ktore som “jakziv” nevidel a smer Cerova bola tmava (nechapem
. Osvetlenie ale nezhaslo Medzi oblakmi boli diery uplne priezracne! Obcas sa vyjasnilo uplne.MHV (Výška): +6.6 (40st.) az +6.7 (70st) mag (V)
Súhvezdie: rozhranie Umi, Dra, Boo
vid cely report
Urcovanie MHV
Prichadza obdobie, ked zacina vychadzat hlava Draka. Tento znamy stvorec ma jedno specifikum: obsahuje iba 3 (!) hviezdy do 8mag a to biele. Najjasnejsia je 5.7 mag, tu vidno "vzdy". Tazkym orieskom v nasich podmienkach je 6.6ka. Pokial ju uvidite, tak stojite na hornej hranici Bortle 3. Vitajte pod slusne (ale nie skutocne ) tmavou oblohou. Tretia hviezda je 7.6ka a ak uvidite aj tu tak Bortle 1 ci 2 je Vasa! Potom stojite pod skutocne tmavou oblohou.
Odporucanie: nepozerajte si mapu, kde tie hviezdy lezia - naopak, skuste ju najst a urcit pozicny uhol voci stvorcu. Ziskate tym vyhodu nezavisleho potvdenia detekcie. Tymto heslom som sa riadil aj tuto noc. Ako obvykle skumam tu hlavu a doposial sa mi podarilo uvidiet "druhu" hviezdu iba v Rakusku (StarAustria 2005). Odvtedy nic. Vyhoda tych, co casto zabudaju opat som hladal tu hviedu s tym, ze som nevedel, kde presne v tom stvorci lezi. Az tuto noc sa mi to podarilo a pozicny uhol sedel.
Aby som si overil, ci to nie je nejaky prelud (6.6mag to nie je kazdy den, teda noc), testol som este par hviezd medzi M101 a M102. Lezi tam jedna "biela" 6.5ka a tu bolo vidiet lahko. Bol tam taky "maly cefeus" a tato hviezda mi nepripadala zdaleka najslabsia. (vid mapka). Zapamatal som si ten utvar a okolite hviezdicky (kratkodoba pamat mi este funguje ).
Na mapke su spojnicami oznacene hviezdy: jedna 6.7, 6.6 a 6.5 + viacere pod 6.4mag.
Pozn: na mape su V mag, nocne videnie ma posunute maximum. citlivosti do modrej oblasti, medzi B a V. => cervene hviezdy sa javia slabsie ako modre.
Trochu teorie
Metodu trojuholnikov som zavrhol uz na zaciatku lebo som pri nej stravil spustu casu a po 15 hviezde som zabudol kolko som ich naratal alebo ktoru som uz zaratal a ktoru nie. Dalej som nevedel naspamet ci ta “na hrane” trojuh. tam patri a ci nie apod. Na slabe hviezdy na hranici detekcie tato metoda nie je vhodna.
Tak som siahol po Gnomonickom altase urceneho pre pozorovatelov meteorov, ktory ma zanesene referencne hviezdy do 6.5 mag. Je skvely ale ma jeden problem: je iba do 6.5 mag Ked su dobre podmienky 6.5 mam a niekedy aj viac (ako v tuto noc). Takze som dostal priamo od autora Gnomonickeho atlasu, dalsi atlas – Coeli, prepracovana verzia so zanesenymi ref. hviezdami (bielymi) do 8 mag (!). Vdaka nemu mozem v odhadovani pokracovat dalej aj pod tmavou oblohou.
Napriek tomu pouzivam aj Gnomonicky atlas a hviezdy co tam nevidim si zapamatam a potom overim v druhom atlase. Pokial vidim hviezdu, ktora nie je refrencna a nie je v gnomonickom potom sa jej jasnost dozviem az v teple pri pocitaci - to je potom prekvapko.
Zistil som celkom zaujmavy jav: niekedy odhadujem jasnost hviezdy (porovnavam dve navzajom) koli urceniu extinkcie a zistil som, ze pokial odhadujem naozaj medzne viditelne hviezdy o nejakom zapamatani si jasu nemoze byt ani reci (aspon zatial to nedokazem). Avsak sa mi osvedcila ina metoda: jasnost hviezdy urcujem “mierou namahy” ktoru musim vynalozit, aby som ju uvidel. Niekedy je to riadna drina uvidiet naozaj slabu hviezdu (vlastne urcujem pravdepodobnost detekcie). Lahsie sa mi odhaduje, ci vidim “rovnako namahavo” dve hviezdy ako ci mi pripadaju rovnako jasne. Skratka neporonavam ich jasnosti, ale pravdepodobnosti detekcie. Pokial som unaveny, ospaly nedokazem sa 100% sustredit dlhu dobu na jedno miesto. Taktiez pokial si zasvietim cervenym svetlom do mapy mam na chvilu adaptaciu oslabenu. Po case clovek ziska prax a hranica detekcie (pravdepodobnosti) sa mu posunie a potom vidi lahsie tie iste slabe hviezdy ako predtym. Taktiez zohrava faktor, pokial viem, kde tie hviezdy su. Niekedy zamerne to neviem dopredu (napr. poz. uhol a pod) a “hram na seba” taku hru: urcujem polohu neznamej hviezdy poci ostatnym. Tym si overim, ci “vidim dobre”.
Vedlajsim produktom tejto cinnosti (nemozem si pomoct, ale velmi ma to bavi “cumet” dlho nahor “len tak” a hladat hviezdy ci tam su alebo nie
) je, ze po case zistite, ze poznate naspamat (!) casti oblohy a potom ked si v teple v atlase listujete objekty, s prekvapenim zistite, ze tu oblast poznate.Samozrejme si overujem “ci nesvidlujem” (alebo oko). Mam vzdy po ruke nejaku “neokukanu” hviezdu a taktiez overujem slabsie a jasnejsie hviezdy v okoli (je logicke ze ked vidno 6.5 tak 6.4 musi byt “v pohode” alebo ked je vidno 6.6 tak by mali byt vidno viacere 6.6 atd.)
Nejvyšší MHV
Podmienky na Záhorí boli v tú noc 31.3.-1.4. velmi dobré aj v Borskom Mikuláši. Cez trieder nádherný pohlad na bohaté hviezdne polia az sa nechcelo oci odlepit od ocníc. Pozorovanie refraktorom na paralaktike komplikovali neustále sa presuvajuce oblaky tým, ze nez som zameral a zaistil montáž na urcitý objekt tak sa na ten smer zhrnuli mraky, ale vinikajuca viditelnost ma udrzala vonku. M 81, M82 boli aj v malom priemere velmi dobre viditelné, M101 tiez bez problémov ako velký hmlistý objekt. Na druhý den (ci noc) podmienky o cosi slabsie a este viac mracien. Vyuzil som hodikunu ked na oblohe nebol ani mrak a nez sa uplne zatiahlo vyhladal vsetky M ka v polovných psoch. Lutujem vsak noc z 29 marca ked Bratislavské balkonové podmienky ma velmi prekvapili a na Záhorí museli byt urcite lepsie. Refrakt. 90/900 z presvetlenej Bratislavy som videl galaxie M66, M65 v Levovi rovnako dobre ako z noci v Bor. Mikulasi
Nejvyšší MHV
Pavuk_ napsal:
Z piatka na sobotu 31.3/1.4.2006 som mal zatial najlepsie podmienky ake som na Zahorii (Cerova) zazil.
Paradoxne nebolo uplne jasno (i ked obcas sa urobila diera cez celu oblohu) na oblohe plavali oblaky avsak nebola to vysoka oblacnost. Bezne “trpim” LP od dediny, ale tuto noc bolo vsetko naruby. Moj najmavsi smer (juhovychod) odrazal svetlo od vzialenych mrakov na horizonte (TT?), ktore som “jakziv” nevidel a smer Cerova bola tmava (nechapem. Osvetlenie ale nezhaslo Medzi oblakmi boli diery uplne priezracne! Obcas sa vyjasnilo uplne.
Tym piatkovym plavajucim oblakom sa odborne hovori cumulus: http://mraky.astronomie.cz/cumulus.php a medzi nimi obycajne byva dobra priezracnost.
LP od dediny (v tomto pripade chapane ako blizke svetelne znecistenie) sa najcastejsie odraza od hmly a velmi nizkej oblacnosti (typicke pre jesenne obdobie), preto si asi netrpel.
Z piatka na sobotu 31.3/1.4.2006 som mal zatial najlepsie podmienky ake som na Zahorii (Cerova) zazil.
Paradoxne nebolo uplne jasno (i ked obcas sa urobila diera cez celu oblohu) na oblohe plavali oblaky avsak nebola to vysoka oblacnost. Bezne “trpim” LP od dediny, ale tuto noc bolo vsetko naruby. Moj najmavsi smer (juhovychod) odrazal svetlo od vzialenych mrakov na horizonte (TT?), ktore som “jakziv” nevidel a smer Cerova bola tmava (nechapem
. Osvetlenie ale nezhaslo Medzi oblakmi boli diery uplne priezracne! Obcas sa vyjasnilo uplne.Tym piatkovym plavajucim oblakom sa odborne hovori cumulus: http://mraky.astronomie.cz/cumulus.php a medzi nimi obycajne byva dobra priezracnost.
LP od dediny (v tomto pripade chapane ako blizke svetelne znecistenie) sa najcastejsie odraza od hmly a velmi nizkej oblacnosti (typicke pre jesenne obdobie), preto si asi netrpel.
http://www.astronom.cz/astropo/ - Visual deep-sky observing&&Kontakt na Skype: myzer16
Nejvyšší MHV
Pavuk_ napsal:
1) MHV +6.6, jas 20.95 MSA
2) MHV +6.4, jas 21.0 MSA
Mam niekolko moznych vysvetleni:
- 2) bolo Slnko menej stupnov pod obzorom (koniec maja) ako v pripade 1)
Ako menej stupnov pod obzorom? Ked je Slnko pod obzorom 18 stupnov a viac je to snad uz stale astronomicka noc.
1) MHV +6.6, jas 20.95 MSA
2) MHV +6.4, jas 21.0 MSA
Mam niekolko moznych vysvetleni:
- 2) bolo Slnko menej stupnov pod obzorom (koniec maja) ako v pripade 1)
Ako menej stupnov pod obzorom? Ked je Slnko pod obzorom 18 stupnov a viac je to snad uz stale astronomicka noc.
http://www.astronom.cz/astropo/ - Visual deep-sky observing&&Kontakt na Skype: myzer16
Nejvyšší MHV
Myzer napsal:
Ako menej stupnov pod obzorom? Ked je Slnko pod obzorom 18 stupnov a viac je to snad uz stale astronomicka noc.
Neviem kto a ako stanovil tuto hranicu ale nie je to tak, ze ked nastane astronomicka noc bude tma a hotovo. Nie je to binarna velicina - je noc nie je noc
Myslim, ze noc je tym tmavsia cimje slnko hlbsie, v lete menej v zime viac ... ako to je ?
Ako menej stupnov pod obzorom? Ked je Slnko pod obzorom 18 stupnov a viac je to snad uz stale astronomicka noc.
Neviem kto a ako stanovil tuto hranicu ale nie je to tak, ze ked nastane astronomicka noc bude tma a hotovo. Nie je to binarna velicina - je noc nie je noc
Myslim, ze noc je tym tmavsia cimje slnko hlbsie, v lete menej v zime viac ... ako to je ?
Nejvyšší MHV
Pavuk_ napsal:
Neviem kto a ako stanovil tuto hranicu ale nie je to tak, ze ked nastane astronomicka noc bude tma a hotovo. Nie je to binarna velicina - je noc nie je noc
Neviem kto to stanovil, ale je to v kazdej astronomickej knihe. Naproti tomu co pises ty, som zatial pocul iba od teba. Skus uviest nejaky zdroj. Mozno moze byt nejaky rozdiel jasu oblohy nad zapadnym obzorom ak je slnko dole napr. 18 a 20 stupnov, ak sa jedna o nehornatu krajinu.
Pavuk_ napsal: Myslim, ze noc je tym tmavsia cimje slnko hlbsie, v lete menej v zime viac ... ako to je ?
Ak to je takto, bude to pre mna prekvapenim.
Neviem kto a ako stanovil tuto hranicu ale nie je to tak, ze ked nastane astronomicka noc bude tma a hotovo. Nie je to binarna velicina - je noc nie je noc
Neviem kto to stanovil, ale je to v kazdej astronomickej knihe. Naproti tomu co pises ty, som zatial pocul iba od teba. Skus uviest nejaky zdroj. Mozno moze byt nejaky rozdiel jasu oblohy nad zapadnym obzorom ak je slnko dole napr. 18 a 20 stupnov, ak sa jedna o nehornatu krajinu.
Pavuk_ napsal: Myslim, ze noc je tym tmavsia cimje slnko hlbsie, v lete menej v zime viac ... ako to je ?
Ak to je takto, bude to pre mna prekvapenim.
http://www.astronom.cz/astropo/ - Visual deep-sky observing&&Kontakt na Skype: myzer16
Nejvyšší MHV
Myzer napsal:
Neviem kto to stanovil, ale je to v kazdej astronomickej knihe. Žádný zdroj Ti neuvedu.
Při soumraku je naše místo již ve stínu a atmosféra nad námi je ještě osvětlena Sluncem. S postupující hloubkou Slunce je osvětlena čím dál jen vyšší a řidší atmosféra .Protože atmosféra nemá nijak ostře ohraničený okraj - , nelze přeci říci, že od této hloubky Slunce jižatmosféra nad námi není osvětlena. Ta bude takřka vždy, záleží pouze na mí ře světla, které je od ní rozptýleno. Takže těch 18 ° je stanoveno dle mě pouze jako dohodnutá hranice pro stanovení okamžiku, kdy lze konat astronomická pozorování a kdy jsou již další změny zřejmě nevýrazné. Není ale důvod, aby při dosažení této hranice skončily. Jinak hloubce Slunce 18° odpovídá v zenitu výška osvětlení atmosféry od nějakých 320 km výše.
Neviem kto to stanovil, ale je to v kazdej astronomickej knihe. Žádný zdroj Ti neuvedu.
Při soumraku je naše místo již ve stínu a atmosféra nad námi je ještě osvětlena Sluncem. S postupující hloubkou Slunce je osvětlena čím dál jen vyšší a řidší atmosféra .Protože atmosféra nemá nijak ostře ohraničený okraj - , nelze přeci říci, že od této hloubky Slunce jižatmosféra nad námi není osvětlena. Ta bude takřka vždy, záleží pouze na mí ře světla, které je od ní rozptýleno. Takže těch 18 ° je stanoveno dle mě pouze jako dohodnutá hranice pro stanovení okamžiku, kdy lze konat astronomická pozorování a kdy jsou již další změny zřejmě nevýrazné. Není ale důvod, aby při dosažení této hranice skončily. Jinak hloubce Slunce 18° odpovídá v zenitu výška osvětlení atmosféry od nějakých 320 km výše.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Nejvyšší MHV
MilAN napsal:
Žádný zdroj Ti neuvedu.
Při soumraku je naše místo již ve stínu a atmosféra nad námi je ještě osvětlena Sluncem. S postupující hloubkou Slunce je osvětlena čím dál jen vyšší a řidší atmosféra .Protože atmosféra nemá nijak ostře ohraničený okraj - , nelze přeci říci, že od této hloubky Slunce jižatmosféra nad námi není osvětlena. Ta bude takřka vždy, záleží pouze na mí ře světla, které je od ní rozptýleno. Takže těch 18 ° je stanoveno dle mě pouze jako dohodnutá hranice pro stanovení okamžiku, kdy lze konat astronomická pozorování a kdy jsou již další změny zřejmě nevýrazné. Není ale důvod, aby při dosažení této hranice skončily. Jinak hloubce Slunce 18° odpovídá v zenitu výška osvětlení atmosféry od nějakých 320 km výše.
Zaujimave. Takze nocne osvetlenie vyssich vrstiev atmosfery Slnkom by sme mohli premenit na pojem "staly nocny airglow" alebo "svietiaci vzduch" (neviem ako by sa to vhodnejsie dalo prelozit), ktory je jednym z prispevkov prirodzeneho jasu oblohy. A kedze tento nocny airglow sa da vidiet jedine na mieste bez akehokolvek svetelneho znecistenia a s minimom rozptyleneho prachu v atmosfere, je podla mna vylucene, aby u nas niekto nejaku zmenu v zavislosti od polohy Slnka pod obzorom povedzme viac ako 20 stupnov dokazal zaznamenat. Zname a kvantifikovane su skor rozdiely vyvolane samotnou slnecnou aktivitou. Udajne tento jav (airglow) vyzera ako jednotny velmi tenky altocumulus. Mne sa subjektivne tiez zimna obloha zda tmavsia ako letna, ale spajam to skor s rozdielnym mnozstvom aerosolov v atmosfere (asi vacsie mnozstvo prachu v tomto obdobi, kosenie obilia, atd).
Žádný zdroj Ti neuvedu.
Při soumraku je naše místo již ve stínu a atmosféra nad námi je ještě osvětlena Sluncem. S postupující hloubkou Slunce je osvětlena čím dál jen vyšší a řidší atmosféra .Protože atmosféra nemá nijak ostře ohraničený okraj - , nelze přeci říci, že od této hloubky Slunce jižatmosféra nad námi není osvětlena. Ta bude takřka vždy, záleží pouze na mí ře světla, které je od ní rozptýleno. Takže těch 18 ° je stanoveno dle mě pouze jako dohodnutá hranice pro stanovení okamžiku, kdy lze konat astronomická pozorování a kdy jsou již další změny zřejmě nevýrazné. Není ale důvod, aby při dosažení této hranice skončily. Jinak hloubce Slunce 18° odpovídá v zenitu výška osvětlení atmosféry od nějakých 320 km výše.
Zaujimave. Takze nocne osvetlenie vyssich vrstiev atmosfery Slnkom by sme mohli premenit na pojem "staly nocny airglow" alebo "svietiaci vzduch" (neviem ako by sa to vhodnejsie dalo prelozit), ktory je jednym z prispevkov prirodzeneho jasu oblohy. A kedze tento nocny airglow sa da vidiet jedine na mieste bez akehokolvek svetelneho znecistenia a s minimom rozptyleneho prachu v atmosfere, je podla mna vylucene, aby u nas niekto nejaku zmenu v zavislosti od polohy Slnka pod obzorom povedzme viac ako 20 stupnov dokazal zaznamenat. Zname a kvantifikovane su skor rozdiely vyvolane samotnou slnecnou aktivitou. Udajne tento jav (airglow) vyzera ako jednotny velmi tenky altocumulus. Mne sa subjektivne tiez zimna obloha zda tmavsia ako letna, ale spajam to skor s rozdielnym mnozstvom aerosolov v atmosfere (asi vacsie mnozstvo prachu v tomto obdobi, kosenie obilia, atd).
http://www.astronom.cz/astropo/ - Visual deep-sky observing&&Kontakt na Skype: myzer16