Zrcadlo a ZRCADLO - vliv na astrofoto

[LKamarad]

Pokud jde o efekt seeingu "kmitání do stran", tak tam pak je kvalita zrcadla platná jak mrtvýmu ventilky, ale seeing typu "předsádky", proměnlivě měnící výsledné ohnisko soustavy jasně favorizuje optiku výrazně pod difrakčním limitem.

kvok

[Psion]

Já stejně jako mnoho výrobců si nemyslím, že na zrcadle vůbec nezáleží, proč by ASA pak vyráběla zrcadla lambda/20 apod? To co platí pro zrcadla musí platit obecně, tedy jakýkoliv běžný objektiv na DSO vystačí - to opravdu nevystačí. Pokud porovnám kresbu ve středu Canon 135/2 L a Samyang 135/2 pak ten rozdíl je výrazný.

[MilAN]

Pepo promiň, ale bavíme se o zrcadlu se Strell 90-95% To snad nebudeme srovnávat s portrétními a podobně měkkými světelnými objektivy, navíc všelijak barevně korigovanými, s kterými se tukaždý snaží zápasit na astrofoto a vždy se na tom něco najde. Kolik má hodnotu Strell Samyang 135 ? Navíc u krátkých ohnisek je jedinou vadou na kráse jeho kresba. O nějakám seeingu nebo čem při focení je přeci zbytečné přemýšlet. U 1m ohniska je to vše ale obráceně.

[Psion]

Aha já myslel, že se bavíme o standardním zrcadle, což je lambda 1/4, tedy Strehl 0.8.

[LKamarad]

Zrovna u toho Samyangu 135 (nejlepší objektiv kdy vyrobenej) pokud se povede kus, tak je stejně bodová hvězda ve středu tak v rozích - prakticky nelze rozeznat (a to mluvím o plný díře - cloněním se už jen zhoršuje difrakcí) .... tam bych si u mýho kusu typnul strehl tak 98+

[LukasNestak]

Ani Čína na tom nie je až tak zle "možno náhoda":
https://www.cloudynights.com/topic/4411 ... y-mirrors/
Trošku viacej testov "vidieť že sa kvalita líši kuk od kusu":
http://fidgor.narod.ru/Observers/test.html
"Newtony od SW f4 veru nič moc"

A ako to je zo sekundárnym zrkadlom a vplyvom na kvalitu snímku? Nemalo by mať ešte presnejší povrch ako primárne?
Možno blbo uvažujem, ale na plochu sekundáru "trebars 1cm2" dopadá podstatne viacej fotónov ako na primár.
Alebo už štandartne sekundárne zrkadlá bývajú kvalitné, takže sa to moc nerieši?

Ešte by ma zaujímalo čo spraví opätovné pokovenie s kvalitou povrchu.

[Psion]

Co kus to originál, je vidět že není problém u zrcadel Skywatcheru najít zrcadla s PV 1/2-3 a Strehl 0.6-0.7. když už mám něco kupovat, tak to musí mít Strehl alespoň 0.95, seeing je pak druhá věc.

[MiX]

Když je řeč o zrcadlech, newtonech a planetárním pozorování, řeší se různé druhy a roztažnosti skel, kvalita pokovení, přesnost a hladkost povrchu, atd., které kvalitu obrazu určitě ovlivňují, i když v některých případech jen nepatrně. Asi nejde jenom o snahu vidět co nejvíc, ale i o vnitřní pocity a neracionální důvody majitelů mít zrovna daný přístroj.
Nic proti, respektuju to. Taky mám oblíbenou AS čočku s průměrem 80mm, kterou na Měsíc občas vytáhnu, i přesto, že větším newtonem bych viděl víc.

Co je při pozorování zaručeně vidět, je velikost centrálního stínění. I kdybych si pořídil newtona s dokonale přesným a hladkým zrcadlem, se 100% odrazivostí a nulovou roztažností, tak sekundár standardních rozměrů letí velice rychle ven. Právě proto, abych to dokonalé zrcadlo plně využil.
Občas si při čtení AF kladu otázku, proč jsou u planetářů oblíbenější sekundární zrcadla, než zrcátka...

[LKamarad]

Jo jo, moje slova (Psion) ..... nesnesu šmejd a mizerná optika ke mně dpmů nesmí!
Raději dám 10x tolik za top kvalitu než desetinu za "lepší průměr" ..... dnes bohužel ale nelze věřit ani tý nej .... značce .... a série šmejdů se najdou všude
Ještě je třetí cesta:
Mít dobrou technickou intuici a schopnosti v oboru optiky + jemný mechaniky .... vyhmátnout kus, o kterým tuším, že půjde "dotunit" a poté si z "průměru" vyrobit perfektní bazmek hentý
U mne z 80% vítězí "třetí cesta:

Kvok
Špyritus Sanktus ......
Zvoslen až na věky ....
AMEN

[MilAN]

Tak ono to jen na ta planetární pozorování sklouzává. Otázka byla na focení DSO a pak někdo použije pro svůj názor argument, který platí u planetárního pozorování
Ale když jsi tu tedy nadhodil to centrální stínění, tak mi může nějaký planetárník zdůvodnit to, proč na foto planet používají SCT, když mají absolutně největší centrální zastínění a navíc jsou podstatně dražší než Newton stejného průměru? Zvlášť, když je to tak jednoduché : malý sekundár a krásné křivky grafů s vlivem centrálního stínění (argument o malých balkonech v Praze tedy neberu )

[Psion]

Podle mě je použití SCT vynuceno menšími nároky na prostor a pro planety je evidentní výhoda velkého průměru (rozlišení a dostatek světla) a zároveň dlouhé ohnisko. To že běžným Newtonrm to jde skvěle nám ukázal Mírovka.

[MiX]

Milan: Moje reakce nebyla na původní dotaz, ale týkala se toho, co připomněl LukasNestak - vliv sekundáru na obraz, resp. toho, že se často řeší jenom půlka dalekohledu.
Je to stejné, jako kdyby majitel velkého APO refráku používal zrcátko z lídláku (takových případů jsem moc neviděl). I když tady bych si tipnul, že průměrné lídlzrcátko nezkazí obraz tolik, jako přerostlý sekundár. O skládání videí jsem nenapsal ani čárku.

[MilAN]

Jasně, ale Lukáš tu celou dobu řeší focení DSO. Takže pro něho je to právě naopak- kvůli vinětaci žádné miniaturizované zrcátko

[Artaban]

MiX: A máš jaké dalekohledy krom 80mm refráku? Planety a vizuál možná trochu potřebuje ty dalekohledy trochu jiný, než jsou ty nej na foto planet. Hlavní důvod ale vidím v tom, že velký průměr třeba C14 je náročný na temperaci a často se ani během noci pořádně nevytemperuje. No a potřebuje opravdu slušný seeing, jinak je velká rozlišovací schopnost k ničemu. Tohle klapne opravdu málokdy. Detailů je pak stejně, jako v menším dalekohledu a ještě k tomu obraz lítá jako blázen.
Ovšem když se podmínky podaří, tak z detailů u planet a Měsíce padneš na zadel.

[Psion]

S přenosem kontrastu s velkým sekundárním zrcátkem je problém vizuálně, např. při skládání tisíců snímků planet a jejich doladění v grafickém programu tuto nevýhodu bez problému uživatel smaže. Samozřejmě skládáním milisekundových expozic se navíc eliminuje seeing. Naopak u DSO se při dlouhých expozicích projeví seeing a nekvalitní či nevytemperovaná optika naplno.