Astronomické fórum

Zde by mohli též pomoci rentgenové teleskopy, kde je Sirius B (štěňátko) podstatně jasnější než Sirius A (psí hvězda), který je plazmovou hvězdou...

Habl

jedna kresba, ktora hovori za vsetko
http://www.astro-physics.com/gallery/as ... sirius.htm

achromát: Možná že ta malůvka hovoří za všechno, ale platí pro rok 2003. Už je rok 2011 a když se podíváš do odpovědi č.4 od Regula, tak uvidíš, že Sirius B, je dnes o kus dál od Siria A.

sorry, certstvejsiu kresbu som nenasiel

samozrejme, ze sa pise rok 2011 a uhlova vzdialenost bude vacsia a v tejto 250-tke Maksutov-Cass. lepsie viditelna a mozno aj mimo airyho disku; ale v mensich aperturach to az tak lepsie nebude, to si asi musime pockat.

Ako pisal Milan, ine sustavy (Newton) budu mat inak "spotvoreny" difr.obrazec.
http://www.solstation.com/stars/sirius2.htm

Ahojte pozorovatelé Siria B.Zkoušel jsem to včera asi v 19h. přes UHC filtr Dobsonem 300/f6 a uviděl jsem Síria do modra a těsně nad ním mírně vpravo menšího červeného S- Béčko.dotýkaly se.Tak nevím jestli to byl on.Může to někdo ověřit?Díky.

Poziční úhel najdeš na obrázku co jsem dával na první stranu vlákna, jde vidět že B je na obloze prakticky na východ od A... teď záleží jak byl orientovaný dalekohled

Vzhledem k tomu, ze Sirius B ma teplotu kolem 25000K, urcite nebude cerveny. Taky bych vynechal ten UHC filtr, obrazu spis uskodi.
Rekl bych, ze si Siria B nevidel, spis si videl nejaky artefakt zaneseny UHC filtrem (zejmena mas-li UHC propoustejici i v cervene oblasti).

Pozorovat UHC dvojhvězdy, to je hodně velká šílenost
Nevim jaký UHC máš, ale můj způsobuje u hvězd naprosto zřejmé fialové duchy, takže na dvojhvězdy je to naprosto nevhodné.

Tak jsem možná dneska toho Siria B v 100mm EDčku asi dal. Seeing byl bezvadný, složka E v Trapézu šla bez problému vidět v 11mm TV plosslu (80x) a chvílema jsem měl dojem, že i F. Při 180x už o F nebylo pochyb a byl to zatím asi nejstálejší pohled v tomhle refraktoru. Na druhou stranu jsem při 350x (Pentax XO 2.58mm) neviděl ani E a ani F. To přikládám tomu, že hvězdy jsou slabé a nemohl jsem si stínit rukou světlo okolních lamp, protože jsem musel furt pošťuchovat dalekohled.

Pak jsem přešel na Siria. Při 180x byl obraz docela stabilní, ale ani ťuk. Při 350x se už něco začalo dít. Téměř přesně na východ od Siria A se v těch kroužích kolem Siria objevovala tu a tam světlejší skvrnka připomínající hvězdu. Většinou, když jsem si dal Siria A těsně za okraj zorného pole okuláru. Občas šla docela zřetelně (tj. na sekundu-dvě) vidět i když byl Sirius A v zorném poli. Vzdálenost snad taky odpovídala (Sirius B zmizel za okrajem zorneho pole do jedné sekundy po té, co zalezla složka A).

Pak jsem ještě zkusil chvíli pozorovat Rigel při stejném zvětšení. Jestli se tam ta skvrna bude objevovat taky, ale ani jednou jsem ji tam neviděl.

Celkový dojem je takový, že opravdu nevím, jestli to byl on. Vždy šel vidět jenom na krátko. Ale vzhledem k tomu, kolikrát jsem to už zkoušel a nikdy jsem neviděl ani náznak, tak jsem si ho tam snad nevsugeroval.

Saša 3: to jsi dobrý když jsi v difr.kruh.spatřil i jen náznakově možná B-čko a v trapézu F i E.Včera se mi to nepovedlo ani jednoPouze Theta Aur byla rozeznatelná mezer šíleně mi hvězdy jiskřily...Dnes zkontroluji kolimaci a možná použiji refr.102/9 Meade.Ale mám naraženou ruku tak nevím zda to sestavím EQ6+Komoru s refr.Když byl Dobson 300 nový /98/rozeznal jsem v Trapézu E i F a v epsilon Lyr, Eps.1 i Eps 2.

S tím Trapézem to chce vědět, kde hledat. Mě poprvé trvalo víc jak 20 minut, než jsem E-čko našel. A to jsem koukal 250mm Newtonem. Na F-ko jsem si musel pár dalších nocí počkat. Je to jako se vším. Jakmile ho jednou najdeš, jde to přístě mnohem snáz.

S tím 100mm refraktorem by to taky mělo jít, chce to ale noc s dobrým seeingem a slušnou transparentností atmosfery, což se sejde málokdy. Ty složky E a F jsou totiž relativně slabé, takže jakýkoliv zákal, zvláště pokud je osvětlený zezdola, tak je tomu ve městech, spolehlivě viditelnost F-ka v malém dalekohledu zabije.

Pokud uvidíš relativně zřetelně F-ko, jako třeba včera, tak to je možná ta správná noc na pokus o Siria B. Přeju šťastný lov - hlavně nezmrzni.

a když mu Sírius zapadl za dům, tak asi po dobu 3 vteřin od západu Síria za stěnu viděl malou hvězdičku.
To se mi zdá divné. Za 1 vteřinu se obloha zdánlivě pootočí o 15 úhlových vteřin, to by musel být Sirius B od Siria A úhlově vzdálen minimálně 45 úhlových vteřin.

Stejně mně ale ta metoda jíž náhodou(?) užil Clark nedává spát. Jakmile totiž dávám nějaké clonky do okuláru, už je příliš pozdě, protože nežádoucí světlo ze Siria A je uvnitř dalekohledu, minimálně za objektivem, který nějakou světelnou disperzi vždy má. Se svým přenosným Maksutovem 102/1300 se proto právě chystám obléhat 11-ti podlažní věžák, jeden ze tří, které v našem miniměstečku jsou, a se zvětšením zhruba 260x vždy budu číhat na okamžik západu Siria A za něj. Měl bych mít zhruba 2/3 vteřiny na to, abych viděl Siria B, je-li východně od Siria A, což je docela dost. Vždycky se budu snažit mít přivřené oko, abych se nedíval do plné záře Siria A před jeho západem, abych byl připravený zaznamenat hvězdičku o 10 magnitud slabší.

Zkoušel jsem na podobně krátký okamžik "mrknout" na hvězdu, která má podle katalogu 9 mag a za asi půl vteřiny jsem ji schopný zaznamenat snad byl, tak by to celé snad mělo jít...

Otázka je, co bude dělat teplý vzduch v okolí věžáku, zvlášť v tomhle mrazivém počasí. Věžák má sice novou moderní tepelnou izolaci, ale čert ví. Dnes mě ještě napadlo využít komunikační věže na Harusově kopci, za níž jsem schopný Siria A taky schovat. Dokonce od ní mohu být díky strmému svahu dál. Tam by turbulence vzduchu měly být menší...

To se mi zdá divné. Za 1 vteřinu se obloha zdánlivě pootočí o 15 úhlových vteřin, to by musel být Sirius B od Siria A úhlově vzdálen minimálně 45 úhlových vteřin.Záleží přeci také na tom, pod jakým úhlem (vzhledem k pozičnímu úhlu) zapadá. Čistě teoreticky by se mohlo najít místo, kde by Sirius zapadal a béčko ne.

Máš pravdu, tohle mě nenapadlo. Uvažoval jsem nad tím z hlediska současného pozičního úhlu a té budovy, kterou můžu využít já. Kdoví, jak Siria B pozoroval Clark, ale pokud by mu náhoda pomohla sledovat po západu Siria A Sirius B delší dobu, musel by mít každopádně skoro neuvěřitelné štěstí - anebo něco tušil a podle toho své pozorování připravil. Nicméně, z mé strany je to čiročirá spekulace.
Zkoušel jsem Siria B spatřit výše popsaným postupem, ale nedařilo se mi. Seeing byl u stěny budovy doslova příšerný, takže západ Síria A byl časově "rozplizlý".

Pokud uvidíš relativně zřetelně F-ko, jako třeba včera, tak to je možná ta správná noc na pokus o Siria B.Jsem se nechal inspirovat o pokus o pozorování Siria B, seeing byl lepší než jindy.
Začal jsem Trapézem, složky E a F viditelné na první pohled, nejlépe se zv. 275x, krásně bodové hvězdy.
Pak jsem namířil na Siria, obraz byl celkem katastrofa, vliv seeingu při nižší deklinaci na tak jasné hvězdě udělal své. Sice jsem se pokoušel o spatření Siria B, ale bez výsledku. Difrakční kroužky jasného Siria byly otřesné vlivem seeigu a možná tomu pomohl i trochu obraz klasického newtona, refrák by byl možná lepší.