Astronomické fórum

Nekde jsem zaznamenal, ze jde o supernovu typu II. Update: zdroj http://www.astronomerstelegram.org/?read=3398

http://6888comete.free.fr/fr/imageSN.htm

Zdroj: calsky.com

Magnitude 14.0; Best seen from 23.4h - 2.5h (htop=72° at 23.4h), discovered 2011/01/01.967 by Stephane Lamotte Bailey
Found in M51 at R.A. = 13h30m36s.00, Decl. = +47°06'33".0
 visible from local time, Altitude=72.1° Azimuth=271.8° (Progenator image)
Located 150" east and 90" south of the center of M51 (Discovery image) (R. Koff image) (Ron Arbour image)(Giancarlo Cortini image)
Mag 14.0, Type II (References: ATEL 3398ATEL 3399SN 2005cs,1994I (Source: supernovae.net, CBAT TOCP)


Akorát mě zaráží datum objevu 2011/01/01.967

Konecne se nad 61cm dalekohledem vyjasnilo a podarilo se cvaknout SN 2011dh Jedna jedina 30sec expozice.

Vzhledem k tomu, že M51ku fotí někdo pořád tak by mělo být možné určit tuhle explozi doslova na minuty. Ale nepodařilo se mi takový údaj zatím nikde najít - pokud by to někdo věděl, tak by mě to zajímalo.

Na TETO strance se shromazduji snimky i pred objevenim supernovy. Prvni predobjevovy snimek, na kterem je supernova, pochazi z casu 2011/05/31.840. Dalsi snimek je az 2011/05/31.184, na nem supernova jeste neni. Chtelo by to snimky z pulky dne mezi temito dvema casy.

V tomhle pripade samotny casovy okamzik vybuchu nikoho nezajima. Vedci se snazi zachytit tzv. shock breakout - tedy jev, ktery vznikne v okamziku, kdy se razova vlna supernovy dostane presne na povrch hvezdy (fotosferu). V ten okamzik je najednou obnazena velmi horka latka tesne za razovou vlnou a dosud uveznene fotony jsou najednou vypusteny do vesmiru. Tento "shock breakout" by tak mel byt priblizne 10x jasnejsi nez samotna supernova! Nicmene ma ale velmi kratke trvani - horka latka velice rychle vychladne resp. fotony odleti pryc, takze tohle zjasneni bude trvat v podstate jenom dobu za jakou svetlo preleti polomer hvezdy a to je i v pripade rude veleobra asi pul hodiny!

Po skonceni shock breakoutu zustane fotosfera priblizne na velikosti rudeho nadobra, ale o teplote pouhych 10-20 tisic K, takze nema prilis velkou svitivost. Je potreba tedy 1-2 dny pockat az se timto vybuchem supernovy hvezda dostatecne zvetsi a supernova se zjasni - to odpovida vzestupne casti svetelne krivky supernovy, ktera trva nekolik dnu. Tahle cast ale nejspis nic zajimaveho z astrofyzikalniho hlediska neskryva.

Edit: Shock breakout nastane priblizne 10 hodin po samotnem vybuchu, ktery se projevi masivni emisi neutrin. Takze presny okamzik vybuchu je uzitecny pro pripadne hledani neutrinoveho signalu. Vzhledem k velke vzdalenosti supernovy a velkemu casovemu oknu (i hodiny je prilis mnoho) to ale s nejvetsi pravdepodobnosti nema nadeji na uspech.

To je zajímavý, u 1987A jsem se na několika místech dočetl, že neutrina byla pozorována 3 hodiny před prvním pozorováním supernovy v optickém oboru. Pokud tomu dobře rozumim, nějakej náskok vzniká po cestě, ale zásadní je právě náskok získanej na začátku, takže by to mělo být aspoň řádově univerzální.

Progenitor SN1987A byl modry nadobr - hvezda rozmerove vyrazne mensi nez rudy veleobr, ktery je vetsinou uvazovan jako progenitor supernov typu IIp. To vysvetluje, proc byl ten casovy rozdil kratsi.

U soucasne supernovy v M51 se zda, ze progenitor byl vzacny zluty veleobr, tedy pokud pozorovane barvy nepatri nerozlisene hvezdokupe.

To je zajímavé, já sem žil v tom, že jako SN II může vybuchnout jen červený veleobr na konci vývoje, tedy až je jeho jádro tvořeno železem (a ostatníma prvkama ze dna údolí nuklidů) a nic z něj už nevymačká. Jak to tedy s těmi výbuchy je?

To je zajímavé, já sem žil v tom, že jako SN II může vybuchnout jen červený veleobr na konci vývoje, tedy až je jeho jádro tvořeno železem (a ostatníma prvkama ze dna údolí nuklidů) a nic z něj už nevymačká. Jak to tedy s těmi výbuchy je?
To je pravda z teoretickeho hlediska a ve vetsine pozorovanych pripadu. Na druhou stranu nektera pozorovani (napr. prave SN 1987A) ukazuji, ze jako supernovy muzou vybuchnout i modri nebo zluti nadobri. U SN 1987A to byl nejspis dusledek vyvoje ve dvojhvezde (viz zbytek po jejim vybuchu, ktery je velmi nesymetricky). Zluti nadobri byli pozorovani jako progenitori supernov 2008cn a 2009kr a zde vskutku dochazi ke zminovanemu problemu, ze tyto hvezdy by jako supernovy vybuchnout nemely, protoze jeste nevytvorili zelezne jadro v centru. Reseni tohoto problemu je nezname, i kdyz nektera reseni uz byla samozrejme navrhnuta. Cela tahle oblast je predmetem intenzivniho vyzkumu.

Tak este jeden obrazok, supernova v M51 je stale velmi vyraznym objektom...
11.6.2011, Marianka, N200/900, Astropix 1.4+, exp.30x30s


Pre porovnanie M51 bez SN, snimkovane pocas Messierovho Maratonu 2.4.2011, 3x30s.

Na stranke www.astrofoto.sk je kratky clanocek o pozorovani dvoch supernov v M51...
http://www.astrofoto.sk/pozorovania/nov ... novy-v-m51

Je super, ze sa raz za cas zadari vidiet supernovu aj vizualne. V tomto pripade ide o neprehliadnutelnu zalezitost v M51.