Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

[astar]

Tak chyba byla v lidském faktoru , bylo to v tom rozvážení . I posuvy jednoho závaží nebyly dostatečné na zkrácené tyči. Člověk si něco zafixuje a stále to opakuje, než mu dojde , že je to špatně . Tak omluva.
Teď je to jak by mělo být. Taky se mi stalo , že RMS v DE bylo i vyšší . Ovalita hvězd , poměr os FWHM ve středu snímku byla v průměru 0,94 při 300sec expozici . Udělal jsem i tu periodickou a zarazila mi cykličnost po cca 10 sec .,viz obrázek . Zkusil jsem to přepočítat a vychází to cca na jeden zub pastorku na motoru . Z toho by bylo patrné , že není ten pastorek dobrý nebo je to pro tak málo zubů obvyklé ? Nejsem strojař , tak to neposoudím . Pokud je, ale krok pointace 1sec , tak to stačí kompenzovat, ale trochu to taky asi může ovlivnit . Přidávám i chod pointace , FWHM bylo 2,3 pix -2,2".

[LukasNestak]

Zaznamenala by napríklad kamera ASI462MC nejaké IR žiarenie v úplnej tme? Mám na mysli že by sa v tej tme nachádzal nejaký zdroj tepla, prípadne akú teplotu by mal mať zdroj aby žiaril napríklad pod 1000nm?

[kkaarr]

Zdravím. Jaká je praktická výhoda teleskopu 150/1200 oproti 150/750? Je to jen o větším zvětšení out of the box, pro které bych na 750 potřeboval další čočky (implikující jistou degradaci obrazu) a nebo jsou i další rozdíly?

Odesláno z mého ELE-L29 pomocí Tapatalk

[g]

Otázka patří spíše do tématu "Dalekohled pro začátečníka" a tam leží i veškeré odpovědi dokonce několikrát.
Zásadním rozdílem ve prospěch delší verze bude:
- zanedbatelná koma
- větší kontrast zvláště na planetách, menší centrální stínění
- hloubka ostrosti, přesnost ostření
- snadnější kolimace
Např. 150/750 s 50mm sekundárem bude mít pole nepostižené komou jen o průměru 1,8mm (0,9mm od osy) a snesitelná koma dle Everharta dosáhne průměr 5,5mm tzn. s okuláry 60° nebude výrazná až s použitím okuláru 5mm, pole zcela bez komy nelze dosáhnout (nutný komakorektor). Rozsah hloubky ostření činí 0,067mm (při 550nm). Centrální stínění 33,3% sníží efektivní průměr na (150-50) 100mm a podle vzorce pozorovatelů planet A.L.P.O. na 86mm. Dosah na hvězdách při 91% pokovení odpovídá 136mm refraktoru (teoreticky, ve skutečnosti o něco málo méně). Přesnost kolimace 0,6mm.
Obvyklý 150/1200 s 34mm sekundárem má pole nepostižené komou o průměru 7,5mm (okulár 60° 7mm) a snesitelná koma Everhart dokonce o délce 23mm (11,3mm od osy)! Rozsah hloubky ostření až 0,172mm (550nm). Rozdíl průměru primár a malé osy sekundáru vede k ekvivalentu refraktoru o průměru 116mm a podle výpočtu A.L.P.O. pak 112mm. Dosah na hvězdách při 91% pokovení odpovídá 141mm refraktoru (teoreticky, ve skutečnosti o něco méně). Přesnost kolimace 2,5mm.

U kratší verze jsou značné rozdíly rozměrů malé osy sekundáru (SW150P=47mm, SW150PDS=52mm, GSO PhotoLine=63mm) a tím i v centrálním stínění a výkonu na planetách (jiný posudek leží ve využití pro foto). Je potřeba rovněž zvážit celkové provedení hl. výtahu (ideálně dvojrychlostní pro F5). Větší centrální stínění než SW/GSO mívají obvykle Expl.Sci. a Bresser (Bresser Messier NT-150S Hex má sekundár 55mm).
TADY máš v tabulce (v zelené části si definuj své newtony, doplň si také své okuláry a velkost pole nebo přesněji pole v mm).
A ZDE jednu z mnoha odpovědí.

hrubější, obecnější výpočet se zbytkovou komou jako úhlové pole okuláru z výsledku mocniny poměru F - tzn.
F5 (150/750) - pro okuláry 25°(monocentric)
F6 (200/1200) - pro okuláry 36° (klasická ortho okuláry)
F7 pro plőssly a F8 pak pro Radiany, DeLite Panoptik apod.
(vzorec je složitější, zde zjednodušen: http://www.telescope-optics.net/coma.htm )

[MMys]

Z toho by bylo patrné , že není ten pastorek dobrý nebo je to pro tak málo zubů obvyklé ? Nejsem strojař , tak to neposoudím . Pokud je, ale krok pointace 1sec , tak to stačí kompenzovat, ale trochu to taky asi může ovlivnit . Přidávám i chod pointace , FWHM bylo 2,3 pix -2,2".

S tím pastorkem to tak prostě je, stačí aby zuby nebyly úplně přesná evolventa, a nebo byly se zabírajícím kolem složeny v jiné osové vzdálenosti než teoreticky správné, a chod již pak není rovnoměrný.

Tohle ale opravdu může být zdroj oné ovality, protože autoguider to už kvůli nutné expoziční době nebude stíhat, a bude pořád v mírném zpoždění. Tady by možná pomohl ten řemínkový převod.

[Artaban]

kkaarr : Jsou odpovědi a rady rychlé obecné a né moc řikající. A pak jsou ty kvalitní užitečné a doslova vymazlené. A ta od kolegy g je ten druhý případ, který by si zasloužil do nerátek poslat láhev něčeho dobrého, neb při dlouhém psaní už může vyschnout v krku

[M_V]

Mám na mysli že by sa v tej tme nachádzal nejaký zdroj tepla, prípadne akú teplotu by mal mať zdroj aby žiaril napríklad pod 1000nm?

Odhadom by to mohlo byť tak od 300°C ak predpokladáme, že voľným okom vidno, že objekt začína žiariť temne červene zhruba okolo 500°C. Spektrum tepelného žiarenia si môžeš spočítať tu:

https://www.spectralcalc.com/blackbody_ ... ckbody.php

[astar]

Martine díky za objasnění . No řemínky nebudu předělávat . Ta ovalita r 0,94 je v pohodě. Pokud to bude stálé , tak budu spokojen .

[LukasNestak]

Filter skracuje alebo naťahuje efektívnu optickú dĺžku o 1/3 hrúbky skla?

[MilAN]

Posunuje polohu ohniska dál od objektivu

[LukasNestak]

Ano, to som si myslel a tak som si vždy všetko prepočítaval, ale toto vyjadrenie Baaderu ma zmiatlo:

The filter is the answer. Although it does not alter the focal length, it shortens the effective length by approx. 1/3 of its thickness. The optical rays follow a different path inside the filter. As the Baader filters are 3 mm thick, 1/3 of this amount is 1 mm. So the glass path of the filter shortens the optical length from 11.5 to 10.5 mm. You are inside the corrector´s tolerance with this value.

Preložené googlom:
Filter je odpoveďou. Aj keď to nemení ohniskovú vzdialenosť, skracuje efektívnu dĺžku o cca. 1/3 jeho hrúbky. Optické lúče sledujú inú cestu vo vnútri filtra. Pretože filtre Baader majú hrúbku 3 mm, 1/3 z tohto množstva je 1 mm. Sklenená dráha filtra teda skracuje optickú dĺžku z 11,5 na 10,5 mm. S touto hodnotou ste v tolerancii korektora.

[M_V]

To je ale spolu konzistentné, pretože keď do optickej cesty vložíš 3 mm skla, ktoré má optickú dĺžku 2 mm tak musíš ten milimeter o ktorý sa skrátila optická dĺžka nahnať tým, že posunieš okulár/senzor o milimeter ďalej od objektívu.

[nou]

Staci sa pozriet na obrazok lomu svetla v plochej doske https://cs.wikipedia.org/wiki/Lom_vln%C ... 3%AD_desce a je hned jasne preco sa posuva ohnisko dalej. Tym padom filter efektivne skracuje opticku vzdialenost.

[MMys]

Ale prosím tě, od kdy planparalelní deska zkracuje ohniskovou vzdálenost ??? Pokud vím, tak pouze posune ohnisko směrem dál od objektivu, pro běžné rozsahy indexu lomu zhruba o 1/3 tloušťky toho skla, přesně o:

(n-1)/n * t, kde n je index lomu a t tloušťka destičky.

Ale ohnisková vzdálenost zůstane identická, pouze obraz vzniká o kousek dál.

Samozřejmě za předpokladu, že je relativně tenká ve srovnání s ohniskem. U větších tloušťek a kratinkých ohnisek tam kromě posunu začne zanášet optické aberace. Zrovna tak při náklonu (hlavně větším).

Staci sa pozriet na obrazok lomu svetla v plochej doske https://cs.wikipedia.org/wiki/Lom_vln%C ... 3%AD_desce a je hned jasne preco sa posuva ohnisko dalej. Tym padom filter efektivne skracuje opticku vzdialenost.

[MilAN]

Doufám, že obrázek od ruky na to stačí.Původní ohnisko F, nová poloha F1, posuv = delta. Ohnisková vzdálenost zůstává.

filtr.jpg (100.29 KiB) Zobrazeno 1674 x