Astronomické fórum

Georg015 píše: ↑05. 10. 2024, 00:13 Ahoj všem,
Mám k dispozici dalekohled viz foto , ale absolutně nemám tušení jak bych mohl začít něco pozorovat , moc prosím o radu zkušenějších

S podobným dalekohledem jsem také začínal pozorovat, takže asi tuším, kam dotaz míří. Tak první krok bych viděl vyndat z hledáčku ten zalamovací hranol nebo zrcátko. Pak se naučit hledáček používat. Začít můžeš s pozemními cíli a Měsícem. Hledáček je třeba seřídit, aby mířil na stejný objekt jako dalekohled. Další krok může být vyhledání jasných planet: Venuše, Mars, Jupiter, Saturn. Jsou viditelné pouhým okem. Vůči hvězdám se každý den trochu posunou. Venuše je v těchto dnech vidět pouhým okem jako jasná "hvězda" na západě krátce po západu slunce. V dalekohledu můžeš pozorovat fáze jejího osvětlení, které vypadají stejně jako fáze Měsíce. K nalezení ostatních planet budeš potřebovat mapu oblohy s vyznačenými aktuálními polohami planet. Najdeš ji na internetu, nebo existují různé programy. Uvedené planety se jeví jako jedny z nejjasnějších objektů na obloze. Takže stačí, když podle mapy na obloze rozpoznáš několik hvězd či souhvězdí a pak už snadno uhodneš, který jasný bod na obloze je hledaná planeta.

Dále můžeš zkusit jasné dvojhvězdy. Mizar-Alcor se už pouhým okem jeví jako dvojhvězda, pohled dalekohledem skýtá překvapení. Albireo už pouhým okem vypadá jako jediný bod, ale v dalekohledu odhalí svou krásnou podstatu. Relativně snadno nalezitelná je též "dvojitá dvojhvězda" (Double-double) Epsilon Lyrae. Na rozdíl od předchozích objektů k jejímu nalezení už zřejmě nebude stačit celooblohová mapa hvězd, ale budeš potřebovat mapu podrobnější.

Pokud máš alespoň trochu tmavou oblohu, je stále pouhým okem nalezitelná Galaxie v Andromedě (M31) a dvojitá hvězdokupa H a Chí Persei (Double Cluster) v souhvězdí Persea. Pouhým okem je též snadno vidět otevřená hvězdokupa Plejády (M45, Pleiades) v Býku.

Moc dalších objektů už viditelných pouhým okem není. Musí se vyhledat v dalekohledu podle map. Funguje to tak, že dalekohled namíříš na jasnou hvězdu poblíž hledaného objektu. Pak nasadíš okulár s malým zvětšením a hvězdy, které vidíš v okuláru, najdeš na mapě, aby ses zorientoval. Pak poskakuješ od hvězdy k hvězdě, až doskáčeš k hledanému objektu.

Potíž může být v tom, že začátečníkovi nějakou dobu trvá, než zjistí, co má vlastně vidět a vůbec jak do dalekohledu koukat. Doporučil bych se ze začátku zaměřit na kulové hvězdokupy. Jsou snadno rozpoznatelné. Z planetárních mlhovin je nejjednodušší Prstencová mlhovina v Lyře (M57, Ring Nebula), která je jasná a snadno nalezitelná. Mlhovina Činka v Lištičce (M27, Dumbell Nebula) je také jasná, ale obtížněji nalezitelná, protože v okolí jsou jen samé slabé hvězdy. Galaxie většinou vypadají jako nevýrazná mlžinka. Další velmi snadný cíl by měla být Mlhovina v Orionu (M42). Jasnosti astronomických objektů se udávají v magnitudách. Čím větší hodnota tím slabší objekt.

Značka a typ tvého dalekohledu nehrají pro výše uvedené roli. U dalekohledu je nejvíce podstatný parametr průměr, který určuje jasnost obrazu a rozlišovací schopnost (zjednodušeně řečeno). Značka má vliv jen na kvalitu provedení. Různé typy dalekohledů se vyrábí, protože některé jsou vhodnější pro určité typy pozorování, některé mají zase praktické výhody - třeba krátkou stavební délku, nižší cenu, atd.

Michal1 píše: ↑05. 10. 2024, 13:01 ...... Tak první krok bych viděl vyndat z hledáčku ten zalamovací hranol nebo zrcátko. ....

Proc ? Diva se do hledacku stejnym smerem jako do okularu, nemusi nepohodlne tlacit hlavu blizko k dalekohledu a neprirozene ji otacet.

Kvuli jednodušší orientaci? Bez zrcátka bude v hledáčku stejný obraz jako v dalekohledu.

Nevím, přesně tento typ hledáčku jsem neměl, ale ty, které jsem viděl nejsou rozebíratelné a vyndáním zrcátka/hranolu by došlo k rozbití/ztrátě funkce.
Ovšem jako první krok sladit ve dne hledáček a dalekohled je zásadní. Majitel se tak i dozví jakého výsuvu výtahu je potřeba a bude v noci jistější.
Zamířil bych dalekohled k obzoru, vložil okulár s nejdelším ohniskem a zaostřil, pak dalekohledem vyhledal stožár/komín v dálce od ca 1km a doladil bych hledáček tak aby špička stožáru byla uprostřed zorného pole dalekohledu i hledáčku. Myslím si, že tyto kroky jsou však popsány v uvedených odkazem (?).

Michal1 píše: ↑05. 10. 2024, 13:01

Georg015 píše: ↑05. 10. 2024, 00:13 Ahoj všem,
Mám k dispozici dalekohled viz foto , ale absolutně nemám tušení jak bych mohl začít něco pozorovat , moc prosím o radu zkušenějších

S podobným dalekohledem jsem také začínal pozorovat, takže asi tuším, kam dotaz míří. Tak první krok bych viděl vyndat z hledáčku ten zalamovací hranol nebo zrcátko. Pak se naučit hledáček používat. Začít můžeš s pozemními cíli a Měsícem. Hledáček je třeba seřídit, aby mířil na stejný objekt jako dalekohled.

Ja by som neodsudzoval hľadáčik so zrkadlom alebo hranolom. Každému vyhovuje niečo iné. Mne sa napr najlepšie orientuje pomocou kombinácie red-dot plus pravouhlý hľadáčik so správne orientovaným obrazom (ten môj má amici hranol, nie zrkadlo) pretože tam to vidím rovnako ako na oblohe.

Ostatné rady sú dobré. Ja by som ale doplnil podľa nedávnej vlastnej skúsenosti u začiatočníkov nasledovné:
Výrobca často k ďalekohľadu dodáva rozličné príslušenstvo a je môže byť zložité sa v tom zorientovať, Takže poporiadku:
- okuláre - tie tu už boli zmienené, potvrdzujem že použiteľný bude 20mm, ten 4mm zahodiť
- barlow 2x alebo 3x - taktieež zahodiť
- pomerne dlhý tubus s optickým systémom na prevrátenie obrazu a pozemské pozorovania. - zahodiť alebo prinajlepšom vsykúšať na denné pozorovanie, len rozhodne nie na astronómiu
- nejaké tie predlžovacie tubusky bez optiky - a práve tieto môžu byť dôležité.
Ono sa mi totiž stalo, že som šiel k úplným laikom. Nevedeli ani zaostriť. Povieme si, banálna záležitosť, ale nakoniec som sa im prestal čudovať. Chcelo to totiž jeden z tých prázdnych predlžovacích tubuskov medzi okulárový výťah a okulár. Inak ani maximálne vysunutie výťahu nestačilo a zaostriť nešlo.

Ďalej k montáži: je dodaná paralaktická, umožňujúca sledovanie objektov otáčaním polárnej osi. Lenže musí byť správne zorientovaná. A celkovo pohyby paralaktickej montáže môžu byť pre začiatočníka ťažko pochopiteľné. Riešením u tohto typu môže byť ak sa úplne vyskrutkuje tá najnižžšie položená skrutka vymedzujúca náklon polárnej osi. Túto os je potom možné dostať do kolmej polohy a z paralaktickej montáže sa razom stane azimutálna s ďaleko jednoduchším ovládaním vo vodorovnom a zvislom smere. Pravdepodobne bude treba zabezpečiť tú kolmú os proti prevráteniu, ale na to bude stačiť strieborná lepiaca páska. Je zrejmé že táto úprava je vratná a hlava montáže sa v prípade potreby dá opäť uviesť do pôvodného stavu a po nadobudnutí skúseností znovu používať v EQ režime.

Ahojte,
je velký rozdíl mezi aplikacemi Sky safari 7pro a Stellarium Plus? Už delší dobu mám koupenou aplikaci Stellarium, se kterou ovládáním stativ Eq6. Aplikace umí někdy zamrznout, tak přemýšlím o jiné alternativě. Díky moc za radu.

Ahoj Jendo,
mám obidve, ale radšej používam SkySafari, lenže neviem ako je to ohľadne ovládania montáže. Z môjho pohľadu vizuálneho pozorovateľa je SkySafari prepracovanejšia a má lepšie možností nastavenia a hlavne nezapína kompas pri otočení telefónu či tabletu k oblohe - toto ma neskutočne dráždi, že aj keď to v stellariu vypnem, tak zakázať sa táto featura nedá. Inak čo sa zamŕzania týka, to som nezaznamenal ani u jednej.

Dříve jsem používal Stellarium, před pár lety jsem přešel na SkySafari.
SkySafari mi přijde mnohem více profi - nastavit jde snad vše, ve Stellariu nejde nastavit téměř nic.
SkySafari má v aplikaci tlačítka na zoom, Stellarium je nutno zoomovat dvěma prsty - možná drobnost, ale v zimě díky tomu u SkySafari můžu ovládat mobil stylusem a nemusím sundávat rukavice (= nemrznou mi ruce).
Především má ale SkySafari skvělou databázi objektů, a co oceňuji nejvíc, tak k obrovskému množství objektů dlouhý popis + fotky.
U více exotických objektů, které neobsahují fotky, je možné stáhnout alespoň DSS snímek objektu (lze to udělat u všech ale u ne-exotických to nemá smysl).
Fotky mi dost pomáhají ve vyhledávání detailů (zkouším, co z daného objektu můžu vidět vizuálně) a vždycky rád přečtu popis + nějaké zajímavosti o tom, na co koukám.
Pokud by někdo trval na Stellariu, je tohle (fotky + popisy) řešitelné internetem v mobilu a aplikací wikipedie.
Nicméně nejsem si jistý, jestli v takovém rozsahu.

Dle mého nemá cenu kupovat Stellarium…
Buď stačí to, co je zdarma, nebo rovnou koupit SF!

Neviem koľko teraz stojí Stellarium, ja som zaň dal pred rokmi cca 10€. Čo sa popisov týka, tak ich zobrazuje tiež, zrejme sťahuje z Wikipedie i s fotkami, je to celkom dobre previazané. Dokonca som si teraz všimol, že zrejme opravili to automatické zapínanie senzorov. Fakt ale je že možnosti nastavenia sú v SkySafari na profi úrovni. Ešte by som ale aj sám rád vedel, kedy vyjde SS8, sedmička je tu už asi dva roky a treba si uvedomiť, že nainštalovať pôjde len zaplatená verzia. Ďalej, pre Android býva s oneskorením pár mesiacov. A robia príležitostné akcie keď je napr. za polovicu.

Podle webu a diskuzního fóra SkySafari to na novou verzi zatím nevypadá…
Ono také už není moc co vylepšovat.

Premyslim co by mi dalsi verze SkySafari prinesla. Neprisel jsem na nic co by mi tam chybelo k dnesku. Je to paradni program s hromadou zajimavych informaci. Pro nektere uzivatele muze byt jen prekazkou ze je jen v anglictine.

armichael píše: ↑15. 10. 2024, 17:20 Neviem koľko teraz stojí Stellarium, ja som zaň dal pred rokmi cca 10€. Čo sa popisov týka, tak ich zobrazuje tiež, zrejme sťahuje z Wikipedie i s fotkami, je to celkom dobre previazané.

Já jsem cca před půl rokem zase stáhnul Stellarium (placenou verzi), abych právě ty popisky porovnal.
Přišlo mi, že je ve Stellariu mají znatelně méně kvalitní - na SkySafari není jen kopie wikipedie, ale nezávisle sepsané informace.
Takže mi jednoznačně vyšlo, že nemá smysl se ke Stellariu vracet a SkySafari v tomto ohledu stále vede.

biker.fm píše: ↑15. 10. 2024, 21:55 Premyslim co by mi dalsi verze SkySafari prinesla. Neprisel jsem na nic co by mi tam chybelo k dnesku. Je to paradni program s hromadou zajimavych informaci. Pro nektere uzivatele muze byt jen prekazkou ze je jen v anglictine.

V podstatě jediná věc, která mi chybí, je tzv. satellite tracking - tento požadavek uživatelé dávali již před mnoha roky, ale implementováno to stále není...

dvader píše: ↑16. 10. 2024, 10:19 V podstatě jediná věc, která mi chybí, je tzv. satellite tracking - tento požadavek uživatelé dávali již před mnoha roky, ale implementováno to stále není...

Máš na mysli tracking satelitov v spojení s montážou?
Možno hlúpa otázka, ale prečo by si to potreboval? Fakt ma to zaujíma.

kuceraz píše: ↑16. 10. 2024, 08:28 Já jsem cca před půl rokem zase stáhnul Stellarium (placenou verzi), abych právě ty popisky porovnal.
Přišlo mi, že je ve Stellariu mají znatelně méně kvalitní - na SkySafari není jen kopie wikipedie, ale nezávisle sepsané informace.
Takže mi jednoznačně vyšlo, že nemá smysl se ke Stellariu vracet a SkySafari v tomto ohledu stále vede.

No keďže som Stellarium nejakú dobu nepoužíval, tak som ho včera skúsil a musím povedať, že som sklamaný. Jeho vývoj ide zdá sa dozadu. akoby smerom k užívateľom čo nič nevedia a ani nechcú vedieť. Nastavenia sa zjednodušili v zmysle, že ubúdajú veci a teraz neviem vypnúť napr. zobrazovanie satelitov, takže na mape sa stále niečo hýbe. Hrôza. A pravda je aj to s popismi.