Kolimace

[MilAN]

Je to tu mnohokrát, bohužel v mnoha tématech která zakládá každý, kdo má problém s kolimací nebo netuší , o co jde.
Takže znovu odkaz :
http://www.astrosurf.com/therin/a_collim.htm

[Chef]

Toto téma by se mělo nechat vždy "nahoře", tj. tak aby bylo vždy mezi prvníma v této sekci dalekohledy. Podobně je to udělané na CN, kde jsou důležitá témata daná na záčátku sekce.

[MilAN]

S tím bych souhlasil. Ale neřeší to základní problém: i v tomhle vlákně jsou relevantní odkazy a celé kolimace je probrána několikrát zevrubně . Ale zase je to zabaleno do nesmyslného balastu. Kolimace je otázka jednoho jednoduchého návodu, jednoho článku, jednoho příspěvku. Tady jich už je 288 a je problém zkolimovat obyčejný Newton.

[Lukemon]

to Regulus:

Nyní zde v bazaru je tento kolimátor za 950,- kč:
http://www.supra-dalekohledy.cz/phpscri ... &vyska=352

V tomto inzerátu:
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 1272270519

Kup si ho a máš po problému na furt jako já.

[Radim_OV]

Myslim, ze by hodne techto prispevku odpadlo, kdyby se tazajicimu podarilo  obraz hvezdy vyfotografovat a vlozit k dotazu tady, pak se da poradit presne co a jak, takhle to je na dlouhy psani a dohadovani ....

[MilAN]

Dovolím si nesouhlasit. Když sem dáš fotku necentických  difrakčních kroužků,nikdo Ti neporadí ,s čím máš hýbat, čím to srovnat.  Protože  jediná správná odpověď je : s čímkoliv
Jediná metoda je : přečíst, pochopit a zkusit si se vším zahýbat. A kolimovat postupem podle návodu.Odkud začít a čím končit.

[Radim_OV]

To Milan,  to je pravda ....   tak asi opravdu nic jineho nezbyva pro novacky nez se tim textem prokousavat  ...  

Ikdyz si myslim, ze par pripadu, kdy hvezda vypada dobre a zacatecnik chce porad neco rozebirat .......

[Psion]

Já myslím, že když si koupí nováček laserový kolimátor, stejně nic nezkolimuje - byl jsem toho několikrát svědkem a naposledy před 14 dny.

[FJ27A]

MilAN napsal:"Kolimace je otázka jednoho jednoduchého návodu, jednoho článku, jednoho příspěvku. Tady jich už je 288 a je problém zkolimovat obyčejný Newton."
Protože se mi jeví, že v kolimaci máte celkem jasno, nebyl by jste ochotný takový návod sepsat?

[Psion]

FJ27A: Jsem zvědav, zda bude Tvému přání vyhověno. Uživatelé zde jsou totiž schopni napsat desetisíce řádků na foru (z toho polovinu zbytečných), než aby sepsali (třeba i na POSEC), malý článek.... škoda

[Regulus]

Já bych se taky přimlouval, většina návodů jen v angličtině a ještě k tomu asi ne úplně dobře. Tady na tého doporučované stránce sice něco o tom offsetu je,
http://web.telia.com/~u41105032/kolli/kolli.html
ale ještě jsem se tím neprokousal a nejsem si jist jestli to dám  :D Nějaký pěkný a hlavně správný návod v češtině by byl supr a ušetřil by všem spoustu času a dotazů.

[MMys]

O něco se pokusím. Pokud se shodneme, že je to OK, umístím to někam dopředu a zamknu.

Jedna věc je kolimace optických prvků v tubusu, druhá věc je kolimace dalekohledu do stavu, kdy je optická soustava souosá s osou tubusu, zaručuje symetrickou vinětaci a zároveň je zkolimovaná. Zatímco první případ je s laserovým kolimátorem práce nejvýše na pár minut, druhý případ může být dlouhá práce, spojená i se zásahy do dalekohledu.

Kolimace newtonova dalekohledu pro první případ (pouze kolimace optiky):

Vezmeme laserový kolimátor, a přesvědčíme se, že on sám je zkolimovaný, tedy že při otáčení s ním kolem osy, třeba v okulárovém výtahu, svítí stále na stejné místo. Pokud ne, napravíme to. Obvykle jsou na něm justážní šroubky.

Podíváme se, zda je na primárním zrcadle označený jeho střed. Pokud není, vyznačíme ho tam (malým kroužkem lihovou fixou, vyseknutým prstencem ze samolepky a podobně).

Zasuneme do výtahu zapnutý kolimátor (nejlépe nastavený na takový jas, aby tečka byla ostře definovaná bez přesvíceného okolí, něteré typy svítí na nejvyšší jaz zbytečně moc a snižuje to přesnost kolimace)

Pomocí justážních šroubů na držáku sekundárního zrcátka (v hantýrce tzv. pavouk) naklopíme sekundární zrcátko tak, aby paprsek z kolimátoru dopadal na označený střed primárního zrcadla. Naklápění je obvykle řešené trojicí justážních šroubů a jedním aretačním šroubem uprostřed. Nejprve lehce povolíme ten aretační, pak pomocí manipulace těmi justážními provádíme naklopení zrcátka do správné polohy a nakonec zajistíme polohu dotažením toho aretačního. Pozor, vše musí jít lehce, utahujeme s citem !  
Poznámka: v tomto případě kolimace příliš nezáleží na přesné poloze sekundárního zrcátka. Předpokládáme, že je na držáku nalepeno správně, buď symetricky, případně s patřičným offsetem. Pohledem do výtahu je možné zkontrolovat, zda není nalepené nějak výrazně nakřivo, nebo že dalekohled neutrpěl nějakou výraznou deformaci "pavouka". Z místa okuláru bychom ve správně seřízeném sekundáru měli vidět celou plochu primárního zrcadla.

Nyní přistoupíme ke kolimaci primárního zrcadla. Paprsek nám již dopadá na jeho střed. Teď je třeba seřídit polohu primárního zrcadla tak, aby odražený paprsek dopadal zpět na čelo kolimátoru a promítal se do otvoru, odkud vychází. To provedeme tak, že povolíme obvykle tři aretační šrouby na spodku tubusu, a dalšími třemi justážními (které jsou blízko nich) jemně naklápíme primární zrcadlo, až se svazek paprsků vrací, odkud vyšel. Pak opět zajistíme lehkým dotažením aretační šrouby.  Co jsou aretační a co justážní šrouby, zjistíme buď z návodu k dalekohledu, nebo metodou pokus omyl tak, že povolíme všech šest, a pak s nimi lehce zatočíme, a zjistíme, pomocí kterého ze dvojice se hýbe zrcadlem. Obvykle jde s větším odporem, kdežto ten aretační jde po povolení otáčet velmi lehko.

U světelného dalekohledu může být vhodná a někdy i nezbytná kolimace na hvězdě. Musí jí předcházet kolimace sekundárního zrcadla (svazek z kolimátoru dopadá po odrazu od sekundáru na střed primáru). Následně postupujeme takto: Zamíříme VYTEMPEROVANÝ dalekohled na nějakou hvězdu vysoko nad obzorem, s jasností takovou, aby příliš neoslňovala, a při velkém zvětšení (2D) a malém rozostření byly dobře patrné difrakční kroužky (k tomu je obvykle, hlavně u velkých průměrů zrcadla, potřeba i malý seeing). Vycentrujeme hvězdu v zorném poli, a zhodnotíme symetrii difrakčních kroužků. Pokud jsou soustředné, je kolimace v pořádku. Pokud ne, je třeba jemné doladění kolimace. Otáčíme proto správným justážním šroubem primárního zrcadla tak, aby se hvězda v zorném poli posouvala na tu stranu, kde jsou difrakční kroužky nejvíc rozestoupené od sebe. Hvězdu po každém posunutí zpět vycentrujeme pomocí jemných pohybů dalekohledem. Tento proces opakujeme tak dlouho, až je difrakční obrazec symetrický. Pozor, tato metoda je velmi citlivá a šrouby je třeba otáčet málo, aby hvězda neutekla mimo zorné pole, a průběžně sledovat difrakční obrazec. U většího dalekohledu, kde nedosáhneme na justážní šrouby při současném hledění do okuláru, je lépe dělat to ve dvou lidech.

Poznámka: Pokud je difrakční obrazec nesymetrický, i při správné kolimaci, a není ani eliptický, nýbrž nějak zdeformovaný, jde s největší pravděpodobností o zdeformovanou plochu zrcadla (nevytemperované, příliš přitažené v objímce či jiném uložení, nebo dokonce vadné z výroby).

[MMys]

Případ druhý - kompletní kolimace newtona a justáž optiky v tubusu:

Oproti předchozímu jednoduššímu případu je zde nutné zajistit i kolimaci okulárového výtahu (tedy to, aby jeho osa protínala osu tubusu a byla k ní kolmá). Pokud je výtah nekolmý, je třeba ho vypodložit, některé dražší typy mívají i justážní šroubky. Pomoci si lze vyznačením protilehlého bodu na protější straně tubusu a laserovým kolimátorem.

Pokud je výtah již zkolimován, pokračujeme sekundárním zrcátkem. U něho je třeba zajistit, aby se osa výtahu i osa tubusu protínaly v jednom bodě na jeho povrchu, vůči němuž je střed elipsy zrcátka případně posunutý o potřebný offset (daný nalepením zrcátka z výroby, nebo si ho vypočtete pro případ, že dalekohled stavíte)  Tento bod, kde se mají protínat obě osy, je dobré mít vyznačený tečkou na zrcátku - usnadní to justáž optiky.

Se zapnutým kolimátorem ve výtahu nastavíme polohu sekundárního zrcátka ve směru osy tubusu tak, aby svazek kolimátoru dopadal na vyznačený střed sekundáru (případně na vyznačený bod posunutý o ten offset, je-li offset použit). Toto lze udělat současným posouváním všech tří justážních a aretačního šroubu, nebo lze u některých modelů hýbat celým držákem sekundárního zrcátka, či dokonce celým pavoukem.  To záleží na konstrukci dalekohledu.

Dále pomocí justážních šroubů nastavíme sklon zrcátka, aby paprsek dopadal na střed primárního zrcadla, stejně jako u předchozí jednodušší metody (pozor, abychom již moc nerozhodili podélné nastavení polohy sekundáru, tedy nejlépe jeden aretační šroub povolovat a zbylé dva přitahovat, aby zrcátko zůstávalo stále na místě).

Kolimaci dokončíme nastavením primárního zrcadla, aby se odražený paprsek vracel zpět na střed čela kolimátoru, odkud vyšel. Stejně jako v předchozím případě.

Dodržení tohoto postupu by mělo zajistit kromě správné kolimace i to, že je osa primárního zrcadla totožná s osou tubusu (mimo jiné důležité pro přesnost GO-TO systému který nekompenzuje kuželovou chybu), zajišťuje symetrickou vinětaci pole, pokud je zároveň zrcátko dostatečně nadimenzované, případně je nalepené s potřebným offsetem.  

Pro vizuální pozorování plně vyhovuje první varianta. Zkolimovaná soustava kreslí dobře, i když je jako celek v tubusu mírně nakřivo.
Pro fotografický dalekohled je dobré provést kompletní justáž.

Poznámka k offsetu sekundárního zrcátka:
Offset sekundárního zrcátka má vliv na jednu jedinou věc - na míru symetrie vinětace (poklesu osvětlení k okraji pole). Když se podíváme na následující obrázek:



vidíme, že pokud máme vidět průmět eliptického zrcátka jako kruh soustředný s tubusem okulárového výtahem, tedy okraj zrcátka vidět po celém obvodu pod stejným zorným úhlem vůči optické ose, musí být od ohniska vzdálenější spodní hrana šikmo uložené elipsy dále od optické osy než k ohnisku bližší horní hrana elipsy. To vede k offsetu elipsy, který je tím větší, čím světelnější je dalekohled.

V případě použití offsetu zrcátka je nejlepším řešením zachovat vše symetrické (tedy symetrická ramena pavouka a středový držák sekundáru) a pouze na něj upevnit zrcátko s patřičným offsetem.

V tomto případě je pouze nesymetrické (s primárem nesoustředné) centrální stínění (při pohledu do tubusu zepředu je zrcátko vyoseno směrem od okulárového výtahu). Osa výtahu a osa primáru (při správně zjustované optice navíc totožná s osou tubusu) se protínají na povrchu sekundáru, pouze mimo střed elipsy.

Podotýkám, že tak, jak je obrázek namalovaný, je sekundární zrcátko nadimenzováno tak, že bez vinětace je pouze bod ve středu pole, a pro další body obrazové roviny již narůstá vinětace. V praxi se dělá sekundární zrcátko o určitou míru zvětšené (ale stále s offsetem) což zajistí určitý průměr pole bez vinětace, tím větší, čím větší je přídavek na velikosti zrcátka oproti tomu modelovému případu.

[stana]

Díky. No tak to potěš koště Včera jsem to zkusil a obrazec symetrický nebyl, ne že by to bylo úplně v kélu ale na první pohled mimo  :-/ Zkusím se s tím pohrát.
Ještě bych se zeptal jestli je tedy nějaký odkaz na správnou kolimaci, když ty diskutované jsou údajně špatně, tj. že tvrdí že má být vše symetrické při pohledu do výtahu.Symetrické to být má, teda krom polohy sekundárního zrcadla, které je posunuté o offset.

[Regulus]

Ten návod je super [smiley=thumbsup.gif]

, které je posunuté o offset.
Jak poznám kdy je offset ok? Jak jej mám nastavit? Prostředním šroubkem na sekundáru? Ten má tedy funkci posunovací (směrem od primáru) nebo aretační nebo obojí?