Astronomické fórum

Začal som asi o 10.00 a skončil o 14,00. Žiadne rýchlosti sa nenastavuju.Kliknem na obrāzok slnka a hotovo.Doposůvam to potom ovládaním aplikāciou v tablete.

Ahojte, mam otázku. Som hrdý majiteľ skywatcher explorer 130 900, mam otázku, uvažujem o kúpe hodinového strojčeka, jedna sa o eq2 montáž vedeli by ste mi poradiť? Našiel som na internete ze maju s 1 a potom s 2 motormi. Viete mi niekto poradiť pri kúpe a popísať poprosím detaily ktorý je lepší? Ďakujem

Verze s jedním motorkem pohání jen RA osu, takže jemné korekce v deklinaci je nutné provádět ručně kolečkem. To je trochu nepraktické, protože jemné korekce se dělají pro každou osu jinde a jinak. U verze s motorkem jsou motorizované obě osy, takže jemné korekce se provádějí pro obě osy ovladačem. Rozdíl je ale jen v pohodlí, pro sledování objektu (tedy to podstatné) stačí motorizace RA osy. Delší přesuny je v obou případech nutné provádět povolením ustanovek a ručním otočením dalekohledu, protože tyhle jednoduché pohony bez GoTo mají obvykle maximální rychlost nanejvýš někde kolem 32x, takže by přesun přes větší část oblohy trval nesmyslně dlouho.

Veľmi pekne ďakujem za odpoveď čiže ak to správne rozumiem keď si zakúpim toto https://www.astroobchod.sk/motor_drive_ ... ddualeq32/ a na mierim napr na saturn tak sa mi bude teleskop posúvať v oboch osiach bez toho aby som musel jemne doladovat cez tocidla a ak si za kúpim iba toto: https://www.astroobchod.sk/motor_drive_ ... ddualeq32/ tak sa mi to bude posúvať 1 smerom ale tocidlom budem musieť doladovat aby som mal saturn stále v hľadáčiku? Prepáčte že sa pýtal takto ale chcem v tom mat jasno aby som kúpu neľutoval

Ne, u ekvatoriální montáže je ten základní pohyb pro eliminaci zdánlivého pohybu oblohy vždy jen v RA ose a motorek otáčí tou správnou rychlostí. Ty korekce jsou potřeba hlavně při vyhledávání objektu a potom případně při delším pozorování stejného objektu (hlavně planet nebo Měsíce) kvůli tomu, že ustavení nikdy není úplně přesné a u těch jednodušších motorizací ta rychlost také nemusí být úplně přesná. U Měsíce je navíc při větším zvětšení potřeba jemný pohyb i k posouvání zorného pole po Měsíci, protože se do něj celý nevejde.

Takže to určitě není tak, že by bylo potřeba pořád průběžně dolaďovat, pohon je tam právě kvůli tomu, abyste to dělat nemusel. Nemůžu říct, jak se konkrétně bude chovat tahle montáž s těmito motorky, ale u Exos-2 s dodatečně instalovaným pohonem to typicky bylo tak, že při rozumném polárním ustavení a největším zvětšení (průměr zorného pole asi čtvrt stupně) mi za 20 minut "ujela" ze středu nanejvýš na půl cesty k okraji.

Aby nedošlo k omylu při koupi motorku. Na eq2 montáž se dělají jen motorky v RA ose. Ty odkazy na motorky ve dvou osách jsou pro montáž eq3-2, což je naprosto jiná montáž, s jiným převodem a ty motorky z odkazu by na eq2 nešly ani namontovat. Na EQ2 je určen tento pohon: https://www.astroobchod.sk/pohon_sky_wa ... eq2deluxe/ , který doporučuji, protože je u něj rychlost otáčení daná a nelze ji měnit a tedy není nutné nic nastavovat, jen se zapojí a montáž se otáčí správnou rychlostí. Je možné použít ještě tento: https://www.astroobchod.sk/motor_drive_ ... 3_swmdeq2/ , ale v tomto případě je nutné rychlost nastavit potenciometrem. A to si myslím, že je dost nepohodlné (a je nejspíš nutné to přizpůsobovat, podle toho, jak klesá napětí na použité baterii). Takže nekupovat ty motorky z odkazů v předešlých příspěvcích, ale jeden z těch, které jsou v mém příspěvku.
Druhá věc je funkce EQ montáže. Ta funguje tak, že se RA osa namíří co nejpřesněji na Polárku (mluvíme o EQ2, u které se RA osa buď nastavuje podle kompasu na sever a podle zeměpisné šířky místa, ze kterého se pozoruje, se nastaví úhel sklonu RA osy nebo se na montáži ustaví dalekohled tak, aby byl rovnoběžný s RA osou a pak se ustavuje montáž, dokud není nejdříve v hledáčku a pak v dalekohledu Polárka vidět - takže si ustavení nemusíme komplikovat tím, že severní pól míří kousek vedle Polárky - pro vizuální pozorování stačí, když RA osa zhruba míří na Polárku) a když se to provede, tak se objekty udržují v zorném poli jen otážením kolem RA osy. Nejsou nutné žádné korekce, nebo jen minimální, třeba až po několika minutách pozorování.

Mam dotaz, kde odpověď možná pomůže ostatním.

Existuje nějaká pomůcka, nebo vzorec, jak zjistit při konkrétní obloze , kolik je potřeba nafotit snímků konkrétního foceneho objektu a když už nemá cenu fotit další data.

Díky za reakce, Honza

Pomer signál šum SNR sa zlepšuje ako sqrt(N) kde N je počet snímkov. Teda N-tý snímok zlepší SNR o sqrt(N)-sqrt(N-1).

• druhý snímok zlepší SNR o 41%
• desiaty o 16%
• tridsiaty 9%
• päťdesiaty o 7%
• stý už len o 5%.

Teda do 30 snímkov je zlepšenie podstatné cez 50 to už začína byť nepraktické. Myslím že ak nie je niečo vidno na jednom snímku tak nemá príliš zmysel fotiť.

Ptáš se dobře, nou už ti částečně odpověděl. Dále je nutné počítat s jasností objektu a jasností pozadí. Zkus si nastudovat toto: http://www.starrywonders.com/snr.html

Asi bych tu stránku s DSLR vzorci nepoužil, utopil bych se v tom. Přemýšlím o praktičtějším postupu s vzorcem noua.
Zkusil bych nejprve něco nafotit a spočítat si jak špatný mám snímek. Vyberu nějakou jednolitou část mé výsledné fotky a spočítám směrodatnou odchylku.
Pak bych si našel třeba na astrofotkách nějaký pěkný snímek, jehož kvality bych chtěl dosáhnout a opět spočítám odchylku na vybrané plošce.
Poměr mé odchylky a té cizí je tedy požadované zlepšení.
Potom, vím že jsem svoji směrodatnou odchylku dosáhl třeba 10 snímky. A pak už je to jenom rovnice:
sqrt(x) - sqrt(10) = zlepseni

pokud mi vyjde odchylka třeba 0.052 (např. v nástroji Gimp, vyberu pomocí rectangle select tool obdélník a sleduji odchylku zobrazenou pod histogramem) a ta cizí bude 0.029 tak poměr je 1.79
sqrt(x) - sqrt(10) = 1.79
sqrt(x) = sqrt(10) + 1.79
sqrt(x) = 5.66
x = 24.5

Musím nafotit dohromady 25 snímků, abych dosáhl směrodatné odchylky 0.029.

Tak to nefunguje. Pomer 1,79 znamená že musíš nafotiť 1,79²=3,2 krát viac snímkov. Ale štandartná odchýlka má zmyslel len na lineárnych dátach. Pri spracovaných fotkách to už bude úplne nezmyselná hodnota.

Na stránce, kterou jsem odkazoval, je ke stažení excelová tabulka, která to po zadání vstupních údajů spočítá: http://www.starrywonders.com/subexposur ... tor_V3.xls

1.79 má znamenat, kolikrát chci zmenšit výslednou odchylku a tím zvýšit kvalitu. Podle dat které mám mi to funguje a to i s tou směrodatnou odchylkou. Nic lepšího pro výpočet kvality nemám. Nafotit snímků musím dohromady 1.5x než co jsem původně měl, ne 3.2x.

Tady není co řešit. Pokud chci 2x lepší šum směrodatnou odchylku tak musím nafotit 4 x víc expozic.
Pro názornost přikládám obrázek jak se mění kvalita, tedy šum při zdvojnásobení. Počty 1,2,4,8,16,32,64x

Ahoj,
mám menší dotaz, snažil jsem se vyfotit mléčnou dráhu na tomto místě - https://mapy.cz/s/nerosusoso Bortle 4, D610+Sigma 20mm, 30 snímků po 10s stacknuté s kalibračníma snímkama, zhruba v 23:00..nicméně už při prvním stetchnutí se objeví velké množství světla v dolní částí viz. foto.

Bral jsem snímky moc brzo? Mám si počkat třeba na 1:00, kdy bude mléčná dráha dále?

Děkuju