Astronomické fórum

Myslím, že jsem dalekozrakého pochopil. Právě proto píšu o tom, že ti, kteří tomu (snad) dobře rozumějí jsou schopni zjistit, jak se to s rozpínáním vesmíru mělo v průběhu časů. Nejprve zpomalené, pak zrychlené. Tedy ne, že se kdysi vesmír rozpínal a nyní už třeba ne, jak se domnívá dalekozraký.

Jasně Vladimíre, ovšem Dalekozraký se domnívá, že stále pozorujeme minulost a aproximujeme z těchto pozorování možnou budoucnost. No a že ( možná ) letí vesmírem informace, které mohou v daleké budoucnosti ukázat něco jiného. Tak ho chápu já.
Za sebe se srovnám s tím, že to je, jako ve všem ostatním, nějaký současný stav našeho poznání, který se v některých případech potvrzuje i opakovaně a v jiných časem nikoliv.

Jasně Andreji, před 30 roky také nikdo nepředpokládal, že by se vesmír mohl nyní rozpínat zrychleně. Ale jsem velmi skeptický k hypotézám, které tu občas na AF vidíme a dotyční se domnívají, že dospěli dál než renomovaní odborníci.

V tom jsme Vladimíre zajedno. Od tazatele Dalekozrakého padl jen dotaz, kultivovaný, neagresivní, bez toho, aby tlačil silou nějakou svoji hypotézu a urážel všechny, kteří s ní nesouhlasí. Toto je v úplně jiné rovině a tak by to mělo být.
Já se například vyptávám kudy chodím

Na tohle asi nikdy nebudeme umět odpovědět…
Rozpínání nejsme schopni detekovat u nejbližších galaxií, protože kupu drží gravitace pohromadě a další kupy jsou už “časově” dost daleko. Takže ano, měříme to se zpožděním.

Zjednodušeně si to představuji takto: Určím, nezávisle na rudém posuvu (např. pomocí supernovy Ia) vzdálenost galaxie 5 mld l.y. Totéž u galaxie vzdálené 6 mld l.y. Získám cca 5 mld let starou informaci o jejich tehdejší vzdálenosti a jejich tehdejší vzájemné rychlosti. Tedy rychlost tehdejší expanze vesmíru. Nějaké změny způsobené stářím obou informací či vzdáleností by se měly navzájem vyrušit. Skutečnost je pochopitelně složitější. Měření je nutné provést co nejpřesněji na velkém počtu a rozsáhlý soubor dat správně statisticky zpracovat. Pokud někde dělám chybu, rád se nechám poučit.
Dalekozrakého jsem se nechtěl nijak dotknout a doufám, že mé odpovědi tak nepůsobily.

Nejsem kosmolog,ani astrofyzik či matematik, vůbec se neptám na vzdálenosti objektů a už vůbec nepředpokládám rozpínání vesmíru jen ve vzdálenosti 13 mld.ly. To jsem jen zjednodušil otázku. Byl to všechno jen jediný dotaz a neplynulo z něj nějaké mé přesvědčení.
Ptal jsem se jen,jak je možné vědět,že se vesmír právě teď rozpíná,když tato informace/o vlnovém posuvu/ k nám doputuje až za miliardy let.
Ať už za 5 či za 6 či za 13mld.let.
Zajímavé je i to,že kdyby se vesmír čistě teoreticky začal smršťovat,tak objekty bližší by měly z hlediska pozorovatele dříve modrý posuv,než ty vzdálenější-tam by byl ještě rudý,jelikož jejich světlo by putovalo k pozorovateli déle. Takže pokud bychom nyní pozorovali v kosmu objekty vzdálené
2- 3- 4- 5 mld ly a ty by měly modrý posuv,tak by to bylo podezřelé. Ale to jenom tak uvažuji.

Já to chápu tak, že rozpínající se vesmír a velký třesk je model vesmíru, který slušně popisuje realitu na současném stupni poznání. Dává předpovědi (např. reliktní záření) a je považován za standardní. K Vaší otázce mám ještě jednu připomínku. Současnost je relativní. Není nějaké absolutní "nyní", takže hovořit o tom, co se nyní děje 14 mld l.y. daleko vůbec nelze. Viz např. Carlo Rovelli Řád času

Áno z červeného posunu vieme že sa nejaká galaxia od nás vzďaľovala pred 13 miliardami rokov. Samozrejme nevieme či sa od nás stále vzďaľuje. Ale neexistuje žiadna indícia že by sa toto vzďaľovanie malo spomaliť alebo zastaviť.

Ale to ze sa vesmir rozpinal aj v "nedavnej" minulosti vieme predsa aj vdaka blizsim galaxiam... Napr. galaxie vzdialene okolo 5 mil. sv. rokov maju uz meratelny cerveny posun v spektrach... Takze vesmir sa podla tychto merani este aj pred 5 mil. rokov rozpinal...

Možná se ta indície objeví za nějakých 100 milionů roků, v těch časových škálách by se to i dalo očekávat, ale kdoví, zda to bude zde na Zemi ještě někoho zajímat .
Nezbývá než vycházet z toho, co pozorujeme a vzpomenout na slovy klasiků:

"Nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní, neb nikdy nikdo neví, co se může státi.
Řekne se třeba že se to a to stane tak a tak, ono to pak dopadne docela naopak"

Pokud vám nevadí, že je anglicky, dovolím si doporučit youtube kanál astrofyzičky Becky Smethurst, např. její poslední video:

Relevantní část začíná v čase 00:15:40.

Není nic jednoduššího, než si nastavit české titulky.

Mám takovou myšlenku, která mi vrtá hlavou. Když se díváme do hlubokého vesmíru, vidíme galaxie z různých vzdáleností, ale všechny vypadají zhruba stejně velké. Jenže čím dál se díváme, tím víc koukáme do minulosti, kdy byl vesmír menší.

Tak mě napadlo – kdybychom dokázali “zastavit čas” a nechali k nám doběhnout veškeré světlo tak, aby byla všude přítomnost (tedy všechny galaxie ve stejném okamžiku), neznamenalo by to, že by se vesmír vlastně jevil menší, ne větší? Nejsou tedy dnes ty vzdálenější galaxie ve skutečnosti mnohem vetší, než jak je vidíme?

Jinými slovy – to, že vidíme dál, neznamená, že vidíme větší vesmír, ale možná spíš jeho starší, menší verze. Když by se to všechno „srovnalo“ do jedné přítomnosti, vychází mi, že by vesmír působil jako by se zmenšoval.

Co si o tom myslíte? Je tahle představa v rozporu s expanzí, nebo je to jen jiný úhel pohledu (třeba z perspektivy fotonů)? Děkuji za reakce

Myslim si, ze "z perspektivy" fotonov, cas a priestor neexistuje.