Podzimní a zimní pozorování

[Psion]

Hezký report Sašo, pouze to jádro M31 by mělo být neutrální i v 400mm Newtonu, takže problém bude spíš v barevném podání okuláru...

[Sasa3]

Včera jsem kromě Pleiád zkusil pro mě pár dalších neznámých objektů. NGC1333 jsem se kdysi pokoušel fotit, ale moc dobře to nedopadlo. O to víc mě překvapilo, že je docela slušně viditelná z města v 100mm refraktoru. Při 33x to byl nepřehlédnutelný jemný mírně protažený kruhový obláček kolem slabší hvězdy. Směrem na jih šlo poznat několik laloků temné mlhoviny B205. No a asi stupeň na západ se celým zorným polem táhlo severo-jižním směrem výrazně zjasnění v mléčné dráze. Nevím, co to bylo v Uranometrii a ani na fotkách tam nic takového není. Každopádně tahle oblast bude pod tmavou oblohou určitě vypadat zajímavě.

Když už jsem tam byl, tak jsem zkusil velmi mladou otevřenou hvězdokupu IC348, ale z ní šla vidět akorát ta centrální dvojhvězda a ješte jedna slabší hvězda poblíž. Spíš nic než moc.

Zkusil jsem ješte blízkou planetárku NGC1514. Centrální hvězda je velmi jasná, zdálo se mi, že při 33x vidím i náznaky mlhoviny, ale už jsem toho měl po kreslení M45 plné zuby a nešel pro UHC filtr.

[Sasa3]

Tak jsem tady z dalším reportem. Dneska se udělala docela pěkná, asi hodinová mezera a vytáhl jsem narychlo ven Zeisse AS80/1200. Hlavní cíl byl probojovat se k planetární mlhovině NGC1360 v souhvězdí Pece. Jak jsem si včera našel, je to jeden z NGC objektů objevený v malém dalekohledu. Tušil jsem že s UHC filtrem budu mít šanci. Hned vedle je galaxie NGC1398, také objevená v 4.5 palcovém dalekohledu, ale u té jsem si iluze z města nedělal. Druhý cíl bylo seznámit se s vánočním dárkem: Cambridgským atlasem dvojhvězd. Docela ale foukalo a tak jsem se spíš soustředil na DSO, na které lze mimochodem tento atlas taky docela dobře použít. Ale pěkně popořadě.

Začal jsem fyzikálně velmi zajímavou trojhvězdou omikron2 Eri. Druhá složka je nejjednodušeji spatřitelný bílý trpaslík. Opravdu to nebyl v 80mm refraktoru problém, má jasnost 9.5 a je od hlavní složky hodně daleko. Docela zabíračka je ale vidět třetí složku. Je to červený trpaslík, jedna z nejméně známých hmotných hvězd. Jasnost 11.2 je taky v pohodě, průšvih je ten, že je od složky B jen 9" a už samotný bílý trpaslík mizel při přímém pohledu. Už jsem si od předloňského pozorování její polohu nepamatoval, takže jsem nemohl být nějak ovlivněný. V 250mm Newtonu to byl tehdy naprosto pohodový objekt. Dnes jsem při 170x neviděl ani náznak třetí složky. Při 240x se mi chvílemi zdálo, že ji vidím kousek na sever od složky B, ale vůbec jsem si nebyl jistý. Až při 470x (ano i v f/15 dalekohledu má občas smysl použít 2.58mm okulár, tedy téměř 6D) už o ní nebylo pochyb, i když to stále byla velmi těžká duchařina. Odhadl jsem její poziční úhel na 330 stupňů, docela v souhlasu s udávanou hodnotou.

Následovala nezajímavá dvojhvězda h2224 a pak už planetární mlhovina NGC1535. Pozoroval jsem ji poprvé a je docela pěkná, určitě doporučuji. Už při 60x byla rozeznatelná od okolních hvězd. Při 96x a 120x to bylo pěkné jasné kolečko s náznakem centrálního ztmavení. Nebylo moc času zdržovat se, hnaly se mraky a bylo jasné, že se brzy zatáhne.

Pak už následoval hlavní cíl večera, NGC1360. Při zvětšení 48x s UHC filtrem tam bylo chvílema něco vidět. Potřeboval bych delší čas, abych se utvrdil, bohužel danou částí oblohy už procházela oblačnost a tak se brilance obrazu docela měnila. Těch chvilek, kdy tam něco bylo vidět moc nebylo. I tak jsem vykoukal obláček protažený v severo-jižním směru délky až 8-10'. Občas tam problikla i nějaká ta hvězda (že by centrální hvězda planetárky?). Rozměry i tvar sedí, takže jsem ji zřejmě opravdu viděl.

Jen tak zkusmo jsem pak odhadl v hledáčku polohu NGC1398. V zorném poli asi byla, moc hvězd tam v tom atlase v okolí nebylo, takže si nejsem moc jistý. Ale nebylo po ní ani stopy, jak s UHC filtrem tak bez.

No a nakonec jsem ještě mezi mraky zkouknul otevřenou hvězdokupu NGC1662 v Orionu. Posledně mě docela zaujala a dneska nezklamala. Byla patrná už v 50mm hledáčku. Při 60x (ATC Kellner 20mm) to byla pěkná skupinka třiptících se 8 hvězd. Tvarem připomínaly loďku s nízkým stěžněm plujícím na západ. Bočním pohledem tam ještě problikávala asi ještě další desítka hvězd.

Podrobnější zápis z pozorování je když tak tady.

[Karell]

Sašo naprosto nepokrytě závidím, mám takový absťák, že jsem tvůj report doslova zhltnul. A našel v něm i inspiraci...Pěkné!

[Buby]

Už jsem si myslel, že je pro mě letošní zima úplně zakletá. Vždy, když už bylo jasno, tak šajnil měsíc nebo otravovala nízká oblačnost. V posledních dvou týdnech to byl zase smog, který se držel dost vysoko a znemožňoval pozorování. Včera smog konečně slezl trochu níž a já si konečně po dlouhé době zapozoroval. Pozoroval jsem mezi 20. - 22. hodinou, přičemž podmínky se v průběhu pozorování postupně vylepšovaly, jak opar klesal do údolí. Celkově se ale dá říct, že nic moc, rušil nejenom Vsetín, ale i Lyžařské vleky Jasénka a seeing byl včera vpravdě katastrofální.

Na začátek jsem jako obvykle kouknul na staré známé objekty jako M42, M35 apod. Z těch, které jsem pozoroval s 250tkou poprvé, byly skoro všechny otevřené hvězdokupy, kterých je na zimní obloze spousta. Začal jsem v blízkosti M35 a její kolegyně ngc 2158.

IC 2157 - slabší a chudší hvězdokupa kousek západně od M35, nijak zvlášť nevyniká
NGC 2129 - jasná a kompaktní hvězdokupa, jí vévodí pětiúhelník jasnějších hvězd, okolo nichž je rozeseta další drobotina, vcelku hezká
Collinder89 - rozlehká kupa slabších hvězd kousek jihovýchodně od M35, její hvězdy jsou poházeny mezi několika jasnými hvězdami

Většinu času jsem strávil v oblasti Vánočního stromečku a Rosetty. Samotná Rosetta slušně viitelná s filtrem, ale znám ji lépe, obloha opravdu nic moc. Kolem dokola je pak těch hvězdokup celkem dost.

NGC 2252 - nachází se hned na východním cípu Rosetty a nijak zvlášť nevyniká, je to jen skupinka asi 20-ti slabších hvězd
Collinder 106 - velká hvězdokupa tvořená různě jasnými hvězdami, hezká jak v hledáčku, tak v dobsonu při malém zvětšení(v hledáčku hezky vynikla sprška jasných hvězd a v dobsonu se k nim přidalo i dost slabých)
Collinder 104 a 107 - těžko rozlišit, co je CR 104 a co CR 107, já na daném místě viděl jen jednu hvězdokupu a to velmi řídkou a rozlehlou
Collinder 111 - hledá se dobře díky jasné hvězdě, ktero obklopuje, ale vidět tady něco je už horší, je to jen několik slabých hvězd okolo nejjasnější hvězdy, vypadá spíš jak vícenásobný systém, než hvězdokupa
Collinder 92 - skoro to samé, jako CR 111, jen CR 92 nemá žádnou jasnou hvězdu
Collinder 97 - řídká hvězdokupa, které vévodí půlkruhový řetězec jasných hvězd
NGC 2236 - patří k těm hezčím kupám v oblasti, byla docela drobná a nápadná
NGC 2254 - menší a málo výrazná hvězdokupa, docela chudá
NGC 2251 - nejjasnější a asi nejhezčí hvězdokupa v oblasti, obsahuje různě jasné hvězdy v počtu několika desítek kusů
Basel 7 - podlouhlá skupina asi 20-ti slabých hvězd, které jsou poházené na poměrně velké ploše, takže na bohatém pozadí moc zrovna nevyniká

Těsně pod stromečkem se ale nachází jasná reflexní mlhovina NGC 2261, nazývaná též Hubbleova proměnná mlhovina. V dalekohledu v ní byly patrné i nějaké nehomogenity, zejména zářez z jedné strany těsně u hvězdy, větší zvětšení ale nic nepřineslo, seeing byl velmi špatný.

NGC 2259 - otevřenka severně od Vánočního stromečku, poměrně řídká a nevýrazná
Trumpler 5 - pouze náznak nějaké kupy, pár slabounkých hvězd vylupujících se z hvězdného pozadí v momentech lepšího seeingu

Pár stupňů jižně od alfy Jednorožce se necházejí další hvězdokupy.
Melotte 72 a Collinder 467 - prvně jmenovaná relativně výrazná, skupinka asi dvou tuctů slabších hvězd na relativně malé ploše, druhá jmenovaná slabá a řídká
Melotte 71 - Bohatá hvězdokupa tvořená slabšími hvězdami, patrných bylo asi 30 kousků na mlhavém pozadí, snad ještě tuto zimu trefím nějaké slušnější podmínky, aby se na ni mohl kouknout znova

NGC 2359 - mlhovina přezdívaná Thorova helma, viditelná vcelku slušně i bez filtru, s UHC byly patrné i oba rohy na přilbě, vzhledem k podmínkám lze zřejmě tuto mlhovinu vidět mnohem lépe
M46,M47 a NGC 2423 - zlatý hřeb večera, M46 bohatá, plná hvězdných řetězců a dvojic, krásu dokresluje planetárka NGC 2438, která je viditelná jako šedavý kotouček, sousední M47 je mnohem uvolněnější, tvořena různě jasnými hvězdami a též velmi hezká, nejseverněji pololožená z této trojice, NGC 2423, je už méně výrazná, ale stále je to slušně výrazná otevřenka, kterou tvoří asi 30 hvězd

Koukal jsem i na Racka a nějakou drobotinu kolem, ale v tu dobu mi už namrzly dva moje nejdelší okuláry a při 120-ti násobném zvětšení v katastrofálním seeingu jen s red dotem a UHC filtrem na okuláru to už nebylo ono, na Racka je třeba malého zvětšení, jako světlý pás byl patrný i v 10mm okuláru, ale dost bídně.

[Sasa3]

Bezva report Buby. Jen par poznamek:

Vsimnul jsi si kousek IC2157 jeste IC2156? Ja jsem ji  "objevil" v N250mm, ale nedavno jsem ji pozoroval pri 33x i v 10cm refraku. IC2157 se mi jevila jako dvojita se slabym priveskem smerem na sever, coz je prave IC2156. Vubec cela ta oblast kolem M35 vypada na tmave obloze nadherne. IC2157 byl tusim muj prvni "objev". V 80mm refracku se pri 17x vlezla M35 do jednoho zorneho poles s NGC2129 a nekde uprostred jsem si vsimnul podezrele skupinky hvezd s mlhavym pozadim. Az doma jsem zjistil, ze to byla IC2157. Pohled na vsechny 4 hvezdokupy byl jeden z tech nezapomenutelnych.

Samotna NGC2129 je v 10cm refracku a mensim zvetseni (33x) naprosto magicka. Primym pohledem totiz vypada jako siroka dvojhvezda (plus jeste dalsi 3-4 velmi slabe hvezdy). Bocnim pohledem jich vykoukne takovych deset.

Jinak posledni noc jsem taky zkousel Trumplera 5 a NGC2259, ale kombinace 80mm a mestska obloha se silnym oparem zrovna moc temhle typum otevrenych hvezdokup nesvedci (kousek vedle v Orionu je otevrenka podobneho typu NGC2141 - s ni jsem na ondrejovske obloze v 10cm refracku uspel). Jedina neznamejsi pekna otevrenka, kterou jsem vcera pozoroval a ktera jakz takz v tom mliku vypadala byla NGC2420 v Blizencich.

No a pokud jde o oblast kolem M46 a M47, tak ta je opravdu kouzelna. Pri poslednim vyjezdu jsem byl uz uplne vymrzly, chtel jsem se jenom pokochat prave touhle dvojickou, ale v okoli bylo tolik otevrenek, ze jsem tam malem zmrznul (a to jsem neprosel vsechny): NGC 2423, Mel 71, NGC 2396 a NGC2414.

[Buby]

Astronomická zima pomalu končí a konečně po dlouhé jsem si zapozoroval na svém tradičním, i když po zimě trochu podmáčeném plácku kousek nad Vsetínem. Podmínky byly co se týče průzračnosti oblohy průměrné, občas přecházely nějaké zbytky cirrů z letadel, co se týče seeingu, tak byly výborné, seeing byl tak dobrý, že dokonce ani Sirius, který se obvykle třepe jak divý, se po dlouhé chvíle ani nepohnul. Šlo tedy využívat i větších zvětšení bez nejmenších skrupulí.

Prvním objektem pozorovaným ještě na světlé obloze byla slabá otevřená hvězdokupa NGC 2112, která se nachází na okraji Barnardova oblouku v Orionu. Byla to jen poměrně nenápadná skupinka možná tuctu hvězd, na Barnardův oblouk včera nebyly podmínky, tak jsem ho ani v později nezkoušel, viděl jsem ho zatím jen jednou v životě a to v podstatně lepších podmínkách. Jelikož byla obloha stále světlá, hledal jsem nějaké jasné hvězdokupy, které jsem s 250tkou ještě nepozoroval. Nakonec jsem si zvolil NGC 2232, která ale byla poměrně chudým uskupením, ale její jasné hvězdy krásně zářily na ještě světlém pozadí a nejjasnější hvězda měla nažloutlý odstín. Sousední NGC 2250 byla poměrně slabá, obsahovala asi 20 slabých hvězd nerovnoměrně poházených na poměrně velké plošce, bez mapy bych rozhodně nepoznal, že se jedná o hvězdokupu. V blížencích jsem kouknul na planetárku NGC 2371/2, která byla krásně bipolární, měla podobu jakési zmenšené činky, UHC na ni prakticky nepomáhalo.

Dál už jsem se věnoval především galaxiím a to galaxiím ve Lvu.
Jako první přišla na řadu skupina galaxií Hickson 44
Dva nejjasnější členy NGC 3190 a 3193 je možné spatřit ihned, oba mají okolo 11 mag. Na galaxiích kromě jejich tvaru nic dalšího rozeznatelného nebylo. NGC 3185, která je o magnitudu slabší, byla už horší, s pomocí atlasu se ji ale podařilo celkem v pohodě vykoukat. Nejslabšího člena NGC 3187, který má 13 mag a navíc je roztažený na dost velké ploše, jsem vykoukával dost dlouho, nakonec jsem ji pozitivně identifikoval, ale bylo to už na hraně.

Asi stupeň od Algieby je dvojice galaxií NGC 3227 a 3226. Prvně jmenovaná je docela rozlehlá a jasná(10,4mag), měla bodové jádro a pak něco, co vypadalo jako slabá příčka. Bylo mi jasné, že se jedná o spirální galaxii, i když ramena vidět nebyly. Sousedka vypadala trochu jako ngc 5195, která doprovází Vírovou galaxii, měla velmi jasný střed a slaboučké halo. Hezká dvojička.

Nejhezčí podívanou mě ale připravila NGC 2903. Ta ukázala již v menším zvětšení jasnou příčku a náznak ramen. Při 180x už není o příčce a ramenech žádný pochyb. Díky dobrému seeingu šlo hezky v náznaku rozeznat ramena především v místech, kde opouští jasnou příčku. Blízká NGC 2917 byla jen flíček.

Jako vždy jsem koukal na Leo Triplet a tentokrát byla krásně rozlišitelná struktura M66, která ukázala jasnou příčku a 2 mohutné ramena.

Vy rysu jsem opět po roce vyhledal mezigalaktického poutníka(NGC 2419), byl vidět bez problémů na první pohled, blízká galaxie NGC 2424 byla velmi slabá, vykoukával jsem ji dost dlouho, protože je při svých 12,8mag roztažená na dost velké ploše(0,5' x 4'). Šla vidět bočním pohledem jako protažená skvrnka.

Dnes má být opět jasno a tak doufám, že si trošku prohlédnu kopu coma-virgo  :D

P.S. Úplně jsem zapomněl, že jsem koukal taky na Garadda, dvojice ohonů byla hezky rozeznatelná, dneska si zkusím udělat odhad.

[Sasa3]

Buby bezva report. Ja jsem vcera koukal taky (z Ondrejova, ED100) a par stejnych veci jsem pozoroval. Predevsim NGC2903 (souhlasim s popisem, casem dodam kresbu) a M66 (tu jsem shodou okolnosti taky kreslil). Jinak dalsi zajimave objekty, ktere jsem pozoroval jsou:

Anteny v Crv. Neuspesne jsem se o ne pokousel pred 3 lety ze stejneho mista, jeste za lepsich podminek a ve vetsim dalekohledu (N150/750). Asi jsem se jako pozorovatel zlepsil, protoze v mnohem mensim ED100 pri 72x byla bocnim pohledem NGC4038 docela zretelna ovalna skvrnka. Po chvili koukani se tam zacala objevovat mnohem mene vyraznejsi NGC4039. Cela dvojicka mela trojuhelnikovy tvar s jednou jasnejsi stranou (NGC4038).

Sombrero - pri 72x jsem sice temnou linii nevidel, na jizni strane jasneho tela byl ale kontrastni prechod, ktery vytvarel dojem hrany. Severni cast galaxie, hlavne slabe halo kolem, bylo mnohem vyraznejsi nez jizni cast.

nu Dra - na tuhle dovjhvezdu jsem narazil pri hledani UGC10822. Pri zvetseni 16x takhle dvojice stejne jasnych hvezd pusobila hypnoticky. Doma jsem zjistil, ze ma i odpovidajici poeticke jmeno "Oci draka"

Jeslicky - pri 16x je na hvezdokupu nadherny pohled. Vzdycky jsem tuhle hvezdokupu povazoval za nudnou (ona tak opravdu ve vetsich dalekohledech vypada). Opak je pravdou! V te 100ce a 3 stupnovem zornem poli je docela zretelna, jasnejsi hvezdy vytvareji trojuhelnikovy tvar. Navic se ty jasnejsi hvezdy jemne vybarvuji, vsimnul jsem si nekolika (asi 3-4) naoranzovelych hvezd, zrovna ta nejjasnejsi je jedna z nich. Vetsina jasnejsich hvezd byla ale domodra, coz vytvarelo pekny kontrast. Krasa! Navic je v tom hodne i astrofyzikalniho obsahu. Cerveni obri svedci o tom, ze hvezdokupa uz neni nejmladsi a ze nektere hvezdy dospely k zaverecnym stadium sveho zivota.

Plne report (zatim bez kreseb) je kdyz tak tady.

[Buby]

Zatímco v noci na včerejšek jsem začal pozorovat už v 19h a po 22h jsem už  pro rosení okulárů končil, v noci na dnešek jsem pro přecházející oblačnost začínal až po 23h a končil po 2h ranní. Stanoviště u Vsetína jsem vyměnil za louku v Hutisku-Solanci, seeing se ze včerejšího výborného zhoršil na podprůměrný až špatný(hvězdy už od 120x rozmatlané seeingem, nejmarkantněji to bylo vidět na kulovkách, kde hvězdy blikaly na střídačku jak divé) ale průzračnost byla mnohem lepší.

Začal jsem dvojicí galaxií v Rysovi. NGC 2683 je jasná(9,7mag), téměř edge on galaxie, která v malém zvětšení vypadá jako silně protažená stříbřitá skvrnka s drobným jádrem, jasnou a protáhlou středovou oblastí a slabším okolním halem. Ve větším zvětšení(180x) byl v hale náznak nějaké tmavší oblasti. Kousek od alfy Lynxis se nachází další galaxie NGC 2859 (10,9mag), která má jasné, téměř stelární jádro a slabé halo okolo.

V Malém Lvovi jsem toho zatím moc nenapozoroval, tak jsem to šel změnit skupinkou galaxií stupeň jižně od 46 leonis minoris. Trojička NGC 3430, NGC 3424 a NGC 3413 byla vidět poměrně hezky. Nejjasnější a úhlově největší galaxií byla NGC 3430(11,5mag), bylo na ní vidět jen jádro a okolní halo bez detailů, NGC 3424(12,7 mag) je výrazně protáhlou galaxií, opět ale není rozeznatelné víc, než jádro a okolní halo, NGC 2413(12,1 mag) byla se jevila úhlově nejmenší a také nejslabší, v menším zvětšením měla vzhled jako rozostřená hvězda. Půl stupně západně se nachází ještě dvojička NGC 3395(11,8mag) a NGC 3396 (12,0 mag). Obě galaxie jsou jen fleky s jádrem a okolním halem.

Ve Lvu jsem pak pozoroval další galaxie. Dvojička NGC 3607(9,9mag) a NGC 3608(10,7mag) je vidět na první pohled, galaxie jsou velmi blízko sebe a a prvně jmenovaná je úhlově větší. 3608 vypadá trochu NGC 5195 - sousedka Vírové galaxie, je relativně malá a s vysokou plošnou jasností.

Trojička NGC 3686(11,2mag), NGC 3684(11,5mag) a NGC 3681(11,6mag) je při 71x vidět celá zároveň v zorné poli, přičemž úhlově největší a nejjasnější je prvně jmenovaná. Nejslabším a úhlově nejmenším kouskem z trojice je posledně jmenovaná. Všechny galaxie jsou jen flíčky s dobře rozlišitelným tvarem, jádry a okolními haly.

Potom jsem si užíval procházení kopy galaxií v Panně, přičemž jsem jen tak nazdařbůh jezdil oblastí s okem přilepeným k okuláru. Z nepřeberné sbírky fleků a skvrnek se mi zalíbily M99(9,7mag), která ukázala v náznaku spirální strukturu a NGC 4535, která měla skvrnité halo.

V honících psech jsem si prohlédl dvojici messierových galaxií M 94 - jasné jádro a slabé nepravidelné halo a M 63 - slunečnice, která ukázala skvrnité halo s náznakem spirální struktury.

Opravdu hezkou skupinkou galaxiíí byla ta s označením Hickson 68, která se nachází poblíž jasné žlutooranžové hvězdy 6,5 mag. Trojice NGC 5353(11,1mag), NGC 5354(11,5mag) a NGC 5350(11,6mag) jsou vidět okamžitě po najetí na místo. NGC 5355(13,0mag) se vynoří po blížším ohledání okolí jako protažená skvrnka. Nejslabší galaxii NGC 5358(13,7mag) jsem už bez povědomí, kde přesně se nachází, nenašel.

Asi nejkrásnějším objektem noci byla galaxie M104 - Sombrero. Vyzkoušel jsem na ni celou škálu zvětšení a nejlépe se mi jevilo zvětšení 71x, kdy galaxie nádherně stříbřitě svítila mezi řadou jasných hvězd v zorném poli a krásně byl vidět tvar sombrera známý z fotek. Pohled do okuláru dokonce skoro jako fotka vypadal! Nádherný objekt.

Nakonec jsem se přesunul ještě do Havrana na dvojici galaxií Tykadla. Vypadaly přesně tak, jak je popisují mnozí pozorovatelé - jako srdíčko. Jinak na nich není vidět nic. Planetárka NGC 4361(10,9mag) je jasná a poměrně rozlehlá, má jasnou centrální hvězdu a kolem ní zajímavé, těžko popsatelné halo.

[Sasa3]

K tem galaxiim v LMi. Me se ta dvojicka NGC3395,6 loni v N250 docela libila (podotykam ze z mesta). Pri 145x to byly dva dotykajici se chomacky a byly patrne dokonce i jejich tvary a orinetace. Jinak dalsi galaxie z LMi, ktera na me udelala dojem byla NGC3432 - je to totiz tenka jehla a ja mam tenhle typ visualne rad. Tahle byla jeste okorenena dvoujhvezdou, ktera se nachazela na zapadnim konci.

[Sasa3]

Vcera jsem si opet vyjel do Ondrejova. Standardne jsem pozoroval ED100. Nebudu vypisovat vsechny objekty, zaznam z pozorovani je kdyz tak tady. K tem zajimavejsim objektum, ktere jsem kreslil, se kdyz tak vratim v prislusnych vlaknech, az budu mit kresby. Tady bych jenom vybral par zajimavosti:

Leo I - myslim, ze se mi povedlo tuhle trpaslici galaxii vykoukat. Nebyl jsem si pri pozorovani uplne jisty, tak jsem si nakreslil jeji polohu. Doma jsem pak zjistil, ze presne sedi. Nejprve jsem si ji vsimnul az pri 72x, potom jsem ji videl i pri 36x. Bylo to podobne, jako kdyz jsem pred rokem konecne poprve spatril NGC5053 (z mesta v ED100), opet velmi nevyrazny oblak, ktery vyzadoval velke soustredeni a veskery muj pozorovatelsky um.

NGC3226 a NGC3227 - tahle skupinka se mi libila i v ED100

NGC3521 - velmi jasna galaxie! Viditelna uz pri 16x. Tuhle jsem i kreslil, mela tam neco jako pricku (nebo spiralni ramena) s nekolika zjasnenimi. Ve vetsim dalekohledu to musi byt docela pekna a zajimava galaxie.

Abell 1656 - bez mapky se mi podarilo zakreslit jenom dve galaxie, NGC 4889 a NGC 4874, ale i tak je pekne, ze lze malym refrackem neco takoveho videt

NGC 4631 a NGC4656 - konecne jsem po dlouhe dobe zase videl NGC4656. Z mesta se mi to jeste nikdy nepostestilo. Pri 36x se obe vesli do zorneho pole. Jsou docela velke a vytvareji krasnou dvojicku. NGC4631 je sama o sobe zajimava galaxie s mnoha detaily. Kresba kdyz tak pozdeji.

NGC5053 - pri 36x uz o ni nebyl nejmensi pochyb o konecne jsem ji poradne zahlidnul, ani jsem nekreslil jeji pozici, nebylo to nutne. Tuhle jsem nekolikrat hledal v N250 (a i z Ondrejova), ale nikdy jsem neuspel. Az jednou doma z Rican v ED100. Pri 16x se vesla do zorneho pole s M53 a vytvarela dvojicku s krasnym kontrastem tvaru.

[Sasa3]

Kresby uz pribyly. Muzete se kouknout bud na ty odkazy nebo na vybrane na me hlavni WWW strance (viz odkaz v mem podpisu).

[Buby]

Včera jsem trochu pokoukal z města. Seeing byl kupodivu velice slušný, s průzračností oblohy to bylo už horší, na městem se držel nějaký opar.

Kvůli nic moc podmínkám(opar) jsem se rozhodl vykoukat všechny zbývající dosud nepozorované objekty v blížencích, kteří byli v té lepší části oblohy.

NGC 2266- Otevřená hvězdokupa v blížencích, v 71x poměrně nenápadná, dominuje jí řádka 6 hvězd, z nichž jsou 2 poměrně jasné. Okolo tohoto řetízku je možné rozeznat zrnité halo, ze kterého při použití bočního pohledu vylupují slabé hvězdy. Nejlépe je hvězdokupa viditelná při 179x, kde je v ní rozlišeno již asi 25 hvězd. Na tmavé obloze může být hezká, ve městě ale moc nevynikne.

NGC 2304 - Slabá a nevýrazná otevřená hvězdokupa, zabírá odhadem asi 12' plochy a ze slabého mlhavého podkladu z ní při 179x vystupuje asi tucet slabých hvězd

NGC 2420 - Relativně hezká otevřená hvězdokupa, obsahující asi 20 různě jasných hvězd na 10' ploše, dominuje jí šestiúhelník jasnějších hvězd.

NGC 2395 - Asi 15' velká, řídká hvězdokupa. Dominuje jí čtveřice jasnějších hvězd, mezi kterými je poházeno asi tucet dalších slabších, na městské obloze je velice nenápadná.

NGC 2355 - Drobná, asi 7' velká hvězdokupa, které dominuje jedna jasnější hvězda, okolo níž jsou při zv. 179x nepravidelně rozházeny další hvězdy v počtu asi 15 kusů.  V malém zvětšení vypadá jen jako flíček s jasnější hvězdou uprostřed.

Jonckheere 900 - Malinkatá, skoro stelární planetárka 12. velikosti, na jejíž odlišení od hvězd je třeba použít UHC filtr, na který solidně reaguje - při jeho přiložení mizí okolní hvězdy a zůstává jen planetárka. První náznaky, že se nejedná o stelární objekt jsem postřehnul při 179x, ale až při 358x jsem si tím mohl být jistý. Při tomto zvětšení jsem měl dokonce dojem, že je v mlžince nějaká dutinka, ale z fotek usuzuju, že se mi to jen zdálo. Její disk byl opravdu titěrný. Podle atlasu má 9-12" v průměru a přídomek nearby stellar - a já vím proč. Objevena byla roku 1912 Robertem Jonckheerem z Greenwichské hvězdárny.

Supernova v M95 - Viditelná bez problémů po 100% času, i když podmínky nebyly bůhví jaké, M 95 byl jen flek s jasným trošku protáhlým jádrem a okolním halem. Byla v době pozorování (okolo 22h) docela vysoko.

Mars - Není to sice deepsky ,ale nechce se mi dělat další příspěvek. Včera byl viditelný velice hezky, nejlépe asi při 240x, při 358x byl již trošku víc rozmatlaný. Krásně viditelná albeda i polární čepička.

[Ježo]

Výběr několika objektů z mého dnešního pozorování. Vše Dobson 200/1000, Cel Axiom LX 15mm (67x), Pentax XF 8.5mm (118x), Vixen LVW 5mn (200x). Špatné podmínky se v průběhu noci vylepšovaly (ke konci jsem si užíval i zimní Mléčnou dráhu až do půlky CMa), špatný seeing ale přetrval po celou noc.

NGC 1055 (Gal, Cet) - druhý pokus o tuto galaxii, tentokráte úspěšný (zv. 118x). Subjektivně mi přišla těžká, protáhlá, trošku ruší jasné hvězdy na kraji zorného pole. Co jsem se díval tady na fóru, tak nejspíš zas tak těžká není...
NGC 1514 (PN, Tau) - Překvapení této noci. Velice jasná centrální hvězda je obklopena slabým prstýnkem mlhoviny. Baader UHC-S filtr hodně pomohl. Lepší při menších zvětšeních (67x). Doporučuji!
M42+M43 (Neb, Ori) - Omlouvám se, že zmiňuji takový triviální objekt, ale když jsem se na ni po víc než půl roce podíval, málem jsem si cvrkl do kalhot.  :) Zkoušel jsem ji s i bez UHC-S filtru; bez filtru je dojem lepší, plastičtější, s filtrem je vidět víc detailů.
NGC 2403 (Gal, Cam) - Zklamání, při zvětšení 67x byla docela (plošně) slabá, schovaná mezi dvěma hvězdami. Asi chce menší zvětšení.

O kometě 168P/Hergenrother jsem už psal jinde a Orionidy - opravdu lítaly!

[Jakkol]

Zdravím, po delší době jsem opět pozoroval Orion a jeho mlhoviny svým Dobsonem 254/1200. Pozoroval jsem 5.1. 2013 20:40 – 21:47. Nejdříve jsem se podíval na M42. Použil jsem zvětšení 48krát, 80krát a 120krát, použil jsem taky filtr UHC Profi. Obraz byl nejlepší u zvětšení 80krát. Poté jsem zkusil najít M78. Minulý pokus před rokem o nalezení této mlhoviny nebyl úspěšný, v sobotu jsem ji ale našel. Musím ovšem říct, že nebyla moc patrná. Zkoušel jsem pozorovat bez filtru, ale měl jsem tam hodně okolního světla, ale i tak jsem rád, že jsem ji našel. Jenom je škoda, že mi ještě nepřišel z Prahy filtr OIII, na který čekám už třetí týden :'(.