Astronomické fórum

Tomu říkám amatérské astronomické porno. Krásný stroj. Úplně tě chápu, po pohledu do Jankovy 450 jsem byl ztracen. Tak hodně jasných nocí.

No vyrobit půlmetr 1:4 fakt není sranda. Tak pár technických otázek. Z čeho je kotouč , jak je silný a byl nějak chlazený ( vnitřní pnutí ) ? Brousil si jak , ručně nebo na stroji ? Jak si kontroloval parabolizaci ? Ta by měla být alespoň na 97%. Moc otázek , ale myslím, že by to mohlo zajímat i ostatní.

Sklo kdysi přivezené z Německa, mělo by být bez pnutí, síla 20 mm, je to sviňa tenoučké. Jinak broušení a leštění na točně, sestavené z dílů z Hornbachu (můžu vyfotit zítra), motor 1,1 kW, přídavné chlazení pro nízké otáčky, frekvenční měnič, něco, jako hrnčířský kruh . Parabolizace Foucalt testem a ronchi testem, resp. je na webu program, který po zadání údajů namaluje, jak má ronchi vypadat, pak se vyfotí tvoje zdrcadlo s testem a vloží se to do toho předepsaného a porovnává, jestli se to kryje či nikolivěk...celkem opruz....cca 700 cyklů leštění po 15-20 minutách a měření, než to má trošku figuru... Hladkost laserovým ukazovátkem, aby nebyl vidět odraz na vrchní straně a tak no.... Zatím i tenhle miláček byl učebním programem na všechno, montáž a její tuhost, broušení, leštění, kolimace atd. atd.... Teď se už můžu pustit do 20" cassegraina DK a zkoumám na Atmosu, jak by měl být nejlépe sestaven, ale vzhledem k tomu, že už mám vyleštěné druhé zrcátko vypuklé 152 mm, tak toho moc už asi nevymyslím....

Teď to nemyslím jakkoliv špatně a proto napíšu co mi první vyskočilo na mysli při podívání se na tyhle fotky - postkatastrofické filmy např. o Šíleném Maxovi. Bez ohledu na optické a mechanické kvality či nekvality by tohle mohlo hrát v takovém filmu dekoraci.
Já bych tedy tohle dohromady nedal.

vypadá to tak, ale časem se to zakrytuje, dostane to jiný motorky, už mám kopyto na celokarbonový tubus atd....jak jsem psal, tohle je stadium na učení se, co všechno to dělá, či nedělá, co by to mělo dělat a nedělá, co to nedělá a mělo by to dělat a tak no....

nadhera, mne sa to paci... zase ma ovanul duch praveho astro amatera.... za posledných 10-15 rokov sme si zvykli vsetko kupovat, aj tu poslednu redukciu... lebo stoji par eur a nikto to uz neriesi... ale toto je to prave nadsenie... tak drzim palce...

Je to nádherná věc! Má to skvělý styl.

Je to podle mne klasická ukázka že i cesta bývá někdy cíl - čistá radost z vlastní práce a jejího výsledku. Já mívám tyhle stavy při stavařině .

jj, je to hezký, když něco vlastního aspoň trošku funguje....

Pokud chcete vidět naprosto boží amatérské kousky dalekohledů, tak si pusťte toto od 13-té minuty:
https://youtu.be/yKDjSCx-8g8



Mimochodem, stojí to za to zkouknout celé! Nádherný dokument a s hudebním podkresem od Marka Knopflera...

Ten dokument je skvělej! A ten pozorovatel z 19. století je přesně můj člověk, tomu z nich závidím bezkonkurenčně nejvíc.

Ano - já na něj odkazoval tady už před více než deseti lety, když jsem si jej z U.S. objednal na DVD. V tom je přesně ten duch amatérské astronomie, který pohání i nás!

A Knopflerova hudba jako podkres to celé umocňuje.

To bastas.bastas: To je nadherny dalekohled! Diky ze jsi se podelil o jeho fotky. Nektere detaily (treba to ulozeni na 36ti bodech) vypadaji moc hezky udelane,

Jenom me vrta hlavou ta doba lesteni a parabolizace - to jsi delal 700 cyklu kazdy po 15-20 minutach, tj. vice nez 175 hodin cisteho casu? Samotne lesteni by nemelo zabrat vice jak 40h (a spis tak kolem 20h). Pokud jsi nedelal nejakou systematickou chybu, tak jsi musel dosahnout velmi presne parabolizace po tolika iteracich. Navic to zrcadlo bude pravdepodobne velmi hladke, s naprostym minimem fraktur. Mohu se zeptat kolik Ti vychazi z Foucaulta P-V lambda? Pouzival jsi k lesteni ruz nebo oxid cericity?

Pokud se Ti to podarilo rozumne zparabolizoat tak velky dalekohled, tak hrave strci do kapsy kazdou seriovou 400vku, a ukaze fantasticke detaily na obrovskem mnozstvi objektu vzdaleneho vesmiru.

Neni pristi krok delat DK 500mm prilis skromny postup ? Za sebe bych sel do neceho jako 800mm F3.5 .

Preju mnoho jasnych noci pri pozorovani s takovymto paradnim strojem!

Myval píše: Pokud se Ti to podarilo rozumne zparabolizoat tak velky dalekohled, tak hrave strci do kapsy kazdou seriovou 400vku,

Tak já nevím jestli jsi testoval nějakou sériovou 400-ku, ale ony jsou udělány celkem velmi solidně ( a ty , co jsem viděl, byly vždy přes la/6), takže na obrazu se už žádný velký skok nekoná a za normálního seeingu je neviditelný

biker.fm píše:Do nasi kotliny, neni tech 20" uz moc ? Mam na mysli kolik noci jsou podminky na vyuziti teto apertury a tma u nas uz taky neni tmou.

Treba na pozorovani detailu ve spiralnich ramenech galaxii nebo temnych globuli v oblastech tvorby hvezd a jeste mnoha a mnoha dalsich objektu by i jeste mnohem vetsi prumer (> 40") mel porad co nabidnout. Vetsina normalnich objektu (kdyz nepocitam tech asi sest planet a par stovek dvojhvezd vs. nekolk desitek tisic galaxii a mlhovin) vypada jednoznacne lepe ve vetsim prumeru nez v mensim. Konstrukter dalekohledu ma navic pohon, takze tam muze snadno nalozit vysoke zvetseni aniz by musel objekt nepohodlne nadhanet rucne.

Treba ja na svem nepohanenem 250mm dobsonu jsem jeste nikdy nenarazil na limit dany seeingem, ale nejvetsi zvetseni je dane tim jak snadno dokazu dany objekt sledovat. Na drtivou vetsinu DSO pouzivam jako zakladni zvetseni 140x a vetsinou jdu potom rovnou na 200x az 240x. Tam uz zacne byt nahaneni narocne. Kdyz je ale galaxie blizko severniho polu a ma vyssi plosnou jasnost, tak nahaneni neni az takovy problem a se zvetsenim jdu zhruba nekam k 300x. Samozrejme, na galaxie o male plosne jasnosti je vhodnejsi nizsi zvetseni (asi do 100x), ale takovych objektu neni az zase tolik a mala zvetseni se mi obecne osvedcila pod oblohou temnejsi nez v nasi Ceske kotline. Mnoho difusnich DSO zacne byt zajimavych az pri vysokych zvetsenich, takze na 500mm dalekohledu bych se nebal pozorovat galaxie pri zvetsenich cca 300 - 600x (pokud teda funguje dobre pohon, v ruce bych to nezvladl). Divil bych se kdyby byl tady seeing vubec nejaky problem. Pozorovani DSO je jine nez pozorovani planet, obecne se pouziva velky rozsah zvetseni (jak mensich, tak vetsich) a citlivost na seeing je minimalni. Klicove je naopak minimalizovat svetelne znecisteni.

Ja se omlouvam ze jsem sel mimo tema, ale chtel jsem pouze sdelit jak obrovsky potencial takovy dalekohled ma.