Astronomické fórum

zda by podle vás to postupné pohasnutí mohlo být spíše vlivem seeingu nebo skutečného kotoučku hvězdy, nebo nějakého jiného, např. ohybového jevu?
Scintilace se projevuje po celo dobu videa, ale to postupné pohasnutí bude podle mne důsledkem jak průměru Aldebarana tak i ohybu světla. Bylo by zajímavé proměřit světelnou křivku. Současné rychlé kamery by mohly zachytit rozkolísání intenzity jako důsledek Fresnelovy difrakce. Dříve to bylo možné jen s pomocí fotoelektrického fotometru. Na hvězdárně ve Valašském Meziříčí se takovým měřením úspěšně zabývali již v polovině osmdesátých let.

Můžu se zeptat, zda by podle vás to postupné pohasnutí mohlo být spíše vlivem seeingu nebo skutečného kotoučku hvězdy, nebo nějakého jiného, např. ohybového jevu?U tohoto zákrytu Aldebarana se očekávalo, že by zákryt jeho kotoučku měl trvat kolem 60ms. U mě na originálním videu je postupná změna jasnosti při vstupu dlouhá cca 50ms, při výstupu cca 40ms. První je ovlivněno přecházejícím mrakem, druhé zase jasným limbem.

Při 30 snímcích/s je tedy téměř jistota, že by tam měl být aspoň jeden či možná dva snímky se zřetelnou úrovní mezi maximem a stavem "nevidím".
Čili podle mého je ten jeden snímek s úrovní "mezi" důsledkem úhlového průměru Aldebaranu.

Jak psal výše KpS, difrakční jevy by měly být vidět při vyšší snímkové frekvenci na dobrém záznamu. Nicméně je nutno počítat také s tím, že čím je zdroj méně bodový, tím více se difrakční jevy vyhlazují (stávají méně výrazné) - a Aldebaran má nezanedbatelný úhlový průměr. Myslím, že v našich záznamech (navíc s nedostatečným dynamickým rozsahem) spíše dominuje scintilace ve chvílích, kdy je hvězda před zhasnutím ještě jasná.

Abych nezapomenul - dík všem - jsem rád, že se to video líbí.

PS : jeden zvídavý dotaz: jak a čím vkládáš do digitálního signálu čas ?Není to nic zázračného, jen postup, který jsem si vymyslel na základě toho co jsem měl k dispozici a pak otestoval, že funguje, a je dostatečně stabilní na mém PC (čímž chci říct, že netvrdím, že to bude spolehlivě fungovat i někomu jinému - musí si postup okalibrovat, aby měl jistotu). Své testy jsem prováděl proti LED diodě blikající podle 1PPS signálu z GPS.

Záznam je proveden v SW EZplanetary, který umožňuje vkládat do obrazu čas na milisekundy. Experimentálně jsem ověřil, že je to čas odpovídající konci expozice (s dostatečnou přesností) v mém snímacím SW konkrétní verze. Tento čas je vázaný na čas v operačním systému, který mi průběžně monitoruje SW NTPmonitor a zaznamenává jeho odchylky vůči sadě vybraných dobře dostupných NTP serverů. S těmito informacemi jsem schopen následně určit absolutní čas jednotlivého snímku s chybou nepřevyšující obvykle 2-3 ms.

Časy umí snímkům ve videu přiřazovat třeba i oblíbený FireCapture, mě ale nevyhovovalo ovládání a následná práce s jeho záznamem, tak jsem zvolil EZplanetary.

EDIT : To, co používám, mi funguje v podstatě bez vynechaných snímků až do 200fps v 8-bitové hloubce.

Kratky clanocek http://www.astrofoto.sk/pozorovania/zak ... a-23122015

Neda mi, nepochvalit sa ulovkom - no lepsie povedane, dvoma. V noci 14/1/2016 sa mi podarilo ulovit dva pozitivne planetkove zakryty

Thisbe
a
Rusthawelia

(podrobnosti na klik)

To je moc pěkný úlovek! Gratuluji! Už máš pěknou řádku pozitivních pozorování.
Čím teď pozoruješ ?

Newton 400/1980 + QHY 5L-IIMono

Neda mi, nepochvalit sa ulovkom - no lepsie povedane, dvoma. V noci 14/1/2016 sa mi podarilo ulovit dva pozitivne planetkove zakryty

Thisbe
a
Rusthawelia

(podrobnosti na klik)Pěkná práce, měli jsme v Čechách plánovaných víc stanic na vykrytí severní části stínu pro (88) Thisbe, jedna z nich měla bohužel technické problémy, další vyřadila oblačnost, ale na dvou mobilních stanicích zákryt máme zachycený. Na té severnější byl zákryt dlouhý 6.24 sekundy



na druhé (jižnější z těch dvou) už 10.30 sekundy.

.

Škoda, že bylo v západní Evropě mizerné počasí, jinak mohla být vykrytá i druhá část profilu.

Pokud nebude pršet, jak zatím sveřepě předpovídají Norové, bude zákryt pěkná adventura. Měsíc je den před novem, takže neviditelný, Venuše malá kulička s fází skoro v úplňku 15° od SLunce, nad Čechami saharský písek, takže obloha je jako mlíko. Skoro mě napadá otázka, co na tom chceme vidět? Takže až budete Venuši hledat, pozor na Slunce, dobře ustavená naváděná montáž je v tomto případě velmi dobrý pomocník.
Příští viditelný zákryt v Čechách by měl být 19.6.2020 a dál až ve 30. letech.

Podle Stellaria bude zákryt v Brně trvat asi hodinu 9:36-10:36. Je to správně?
Posledních pár měsíců se mi Venuši ve dne nepodařilo najít. Kolem Slunce je pořád moc světlý mlíko a nemám na hledání trpělivost. Je teď vidět triedrem nebo se musí trefit velkým zvětšením?

Tak můžeme v klidu založit nové vlákno Denní zákryt Venuše 19.6.2020. To bude situace podobná, Měsíc den před novem, přeci jen o kousek dál od Slunce a Venuše bude po dolní konjunkci - zajímavější, bude srpek. Snad jen počasí bude vzhledm k ročnímu období příznivější.

11:05 už svítí ;D

u nas taky nic. Zkousel jsem si cvicne najit Venusi a Mesic uz vcera. Nemel jsem ale dost casu, tak se mi to nepovedlo. Dneska uz tuplem ne.

Tak na západě Čech a celé Slovensko na tom bylo s počasím lépe- tak snad někdo byl úspěšný.Důležité je ale, že Venuše zase vylezla a tak jsem si mohl krátce před 11 potvrdit, že je vše O.K.

Tak astrofoto.sk skupinka v zložení Ivan, Anežka a Tomáš v Zohore úspešne nasnimala vstup aj výstup. Z Labu rovnako úspešne sekundoval Peter. Ale bol to boj. Kazilo sa aj to čo sa nikdy predtým nekazilo. Teraz ešte povinnosti, no večer bude materiál zverejnený.

Ako pisal Tomas, nieco sa po tazkom boji zadarilo. Zatial posielam len prvy nastrel, Venusa pred zakrytom (7:11 UT), Newton 200/900, CCD Astropix 1.4+, H-alfa 12nm, exp. 5x1ms.
pozn. keby boli podmienky lepsie, bol by Mesiacik ovela vyraznejsi a Venusa by nebola seeingom rozbita machula...