Astronomické fórum

Tady vůbec není třeba hodnit přesně třetiny, nějaké desítky ani stovky, ten kopec má stejně určitý rozsah. Jde jen o to, aby to v RAWu bylo alespoň někde v jedné třetině (minimalizuje to ovlivěnní šumem), ale zase ne moc ke konci, (protože tam už hrozí nelinearity). Pokdu to v RAWu bude někde kolem 1000-2000 ADU, tak to bude fungovat určitě dobře. A 32 kousků je rozhodně dostačujících.

Ještě bych se chtěl zeptat. Fotím většinou několik dní po sobě. Na kalibraci používám jednu sadu flatů se kterých udělám v mrawu master zprůměrováním. Vyleze z toho 16b raw s ADU kolem 7600. To je z těch podexponovaných. Ten pak použiju se sadou lightů a darků z jednotlivých dní. Dá se to takhle dělat nebo je lepší tam dát jednotlivé flaty? Kalibruji každý den zvlášť. Ještě mě napdalo do jak dlouhých expozic se dá s flaty jít? Co je jestě použitelné aby se na to dal aplikovat BIAS a poslední věc jestli se kombinovat flaty s různou expozicí? Například při změně světelných podmínek.

Pokud používáš stále stejný objektiv, a nemáš svinčík ve foťáku, který by se nějak přesýpal po senzoru, tak satčí jedny flaty na dlouho.
7.6k ADU z 64kADU je podobné jako co jsem psal. jen MRAW to přeškáluje z 12 do 16 bitů. Ale jinak se nic nezmění. Stačí pak pochopitelně už používat jen master flat. Není třeba vše počítat pořád dokola.

FF můžeš dělat celkem libovolnými časy. Ale od pár sekund výše už bych nafotil příslušný dark-flat místo biasu.

FF různými časy bych nekombinoval. Pokud se liší, není vhdoné je pouze průměrovat. Musela by se na nich udělat nejprve multiplikativní normalizace. tedy nejakým koeficientem je přeškálovat na stejné rozsahy histogramu. s DSLR jdou nafotit FF kdykoli, kretinkými expozicemi ve dne, a jsou jeden jak druhý, tak to přeci není třeba vůbec řešit. V tomhle máme problém hlavně my s full-frame CCD senzory.

Ano používám stále stejný objektiv a bordel ve foťáku nemám. Ale měním pootočení foťáku ve výtahu a občas vytahuju i komakorektor s filtrem tak se tam může nějaké smítko posunout nebo přibýt. Notit flaty není problém.
Dnes jsem fotil nové s ADU kolem 1500 a než jsem nafotil 32snímků tak se změnilo osvětlení asi tenší vrstva mraků a ADU vylezlo na 2300. Proto mě napadlo ta možnost kombinace různých časů. Ale to není problém flaty chci fotit přes mléčné plexisklo na které budu svítit bodovkou takže tam nebude problém. Vím že to není zrovna korektní ale myslím že pro DSLR to stačí. A s časy jdu max 0,3s ale většinou kolem 1/100s

Tento Flat už je v pořádku?
https://uloz.to/!hrXmLtLdRYln/img-7123-cr2

Na displeji DSLR je to za 4/5 histogramu. Tak mě napadlo že většina fotografií třeba i ne astro se fotí dejme tomu 1/4-3/4 histogramu takže jsou vlastně dost podexponované. Vypadá to jako kdyby bylo využito jen prvních 8b (256 urovní jasu) a co je víc se zahazuje při konverzi z rawu na třeba jpg.

no tak na mne je to porad porad moc. RG mas tak na polovine histogramu a B az kus za nim. Proste to nafot tak, aby ti to vyslo na 1/3 histogramu a je to. Ja si reguluju intenzitu svetla dalsi vrstvou bileho papiru. Ono kdyz fotim s kamerou prilis kratky cas, tak je tam videt i kousek mechanicke zaverky.

Ale to je v 1/3 histogramu. Viz odpovědi MMys od #2423.

Ahoj potřeboval bych prosím poradit,jak docílím toho,aby dokázal zaostřit na Dobsonu GSO 254/1250 přes zrcadlovku objekt který je vzdálen třeba 100 m.Prostě to nejde,zkoušel jsem i Měsíc a tam jsem taky neuspěl...Chce to ještě více zasunout výtah do tubusu,ale víc už to nejde,pak mě napadá jedině přiblížit primární zrcadlo .Měl jste někdo takový problém .
Děkuji
Mirek

To jsou dva rozdílné problémy.
A/ U Měsíce , který je z hledisky dalekohledu v nekonečno, je potřeba přiblížit aparát blíže k zrcadlu.U většiny dalekohledů je zdvih výtahu malý a pak jsou asi tak 3 možnosti .
1/ co nejvíce snížit všechny redukce před aparátem , nepomůže -li to ( nebo to je jen málo) potom
2/ přiblížit primární zrcadlo blíže k sekundáru - maximálním vytočením kolimačních šroubů nebo nahrazením delšími - nestačí-li to :
3/ zkrátit tubus
B/ u předmětů blízkých ( těch 100 m je opravdu hodně blízko) je potřeba umístit foťák dále. Nestačí-li tedy vysunutí OV, je potřeba použít prodloužení ( prodává se, nebo se nechá vysoustružit). Jde to spočítat nebo zkusit s foťákem v ruce určit správnou vzdálenost.

MilAN:díky za rady,akorat su překvapený,že SW 8" co sem měl ,tam jsem nemusel vůbec nic upravovat...

Hezký den přeji všem,

rád bych poprosil o radu, mám teleskop Sky-Watcher 200/1000 s montáží EQ-5 a k ní dokoupené motorky pro obě osy. Pro začátek dobré, něco se mi i povedlo vyfotit, ale prahnu po mnohem delších expozicích a tak se ptám, kterou cestou se mám vydat, zda-li dokoupit GoTo upgrade anebo nějakou to kameru s autoguidingem (tak aby to běželo na Macu) a k tomu modifikovat současný ovladač, aby se to tam dalo připojit. Obě varianty jsou asi tak stejně drahé, co je tedy podle Vás lepší?

Děkuji za rady,
Tom.

Pokud chceš opravdu fotit s 200/1000, tak by si měl pořídit motáž alespoň EQ6...

Doporučuji tento příspěvek: http://www.astro-forum.cz/viewtopic.php ... 04#p341404

Tomáš A. : V tom co navrhuješ, to nemá moc dobré žádné řešení.
Pokud si koupíš Upgrade kit, vylepšíš si trocho pohon a možnost najíždět pomocí GoTo na objekty. Ale ta montáž je na ten dalekohled pro fotografické použití slabá. Navíc bez pointace ( autoguideru) s tím nepůjdou delší expozice než 20-30s.A i tak bude dost velký výmět fotografií. Takže s GoTo kitem + autopointací ( což je už cenově trochu dále) by to mohlo dobře fungovat, ale naráží to stejně na slabou ( mechanicky) montáž.
Řešním je jedině bytelnější montáž - od EQ6 počínaje + pointace

Ahoj vespolek, rád bych si pořídil Dobsona 150/1200, bez motorku a bez poncetovy plošiny. Myslíte, že k němu je možné připojit digitální zrcadlovku přes nějaký ten kroužek? Rád bych z něj zkrátka nějakou cestou dostal fotografii jupitera. Nebo s pomocí nějakého držáčku na smart phone, před okulár.....že bych udělal kraťoučké video a pak si hrál v registaxu. Já mám vůbec pořád dilema, jestli na planety (saturn bych rád viděl) tohoto dobsona nebo refraktor s průměrem cca 100-120 mm. Děkuji za případnou odpověd.

pedrosanchez píše:Já mám vůbec pořád dilema, jestli na planety (saturn bych rád viděl) tohoto dobsona nebo refraktor s průměrem cca 100-120 mm. Děkuji za případnou odpověd.

Myslím, že si bereš moc velké sousto. Rád bys fotil, což není moc jednoduché a přitom zatím nemáš zkušenosti ani s vizuálem, což je naopak snadné.
Neznáš dalekohledy a nevíš, co vlastně koupit. Refraktorem i levnějším achromátem s ohniskem F8 a víc, uvidíš Saturn už celkem dobře, ale co montáž? Na focení bude už docela drahá a achromáty, mají taky barevnou vadu, což u focení vadí víc, než u vizuálu.
Udělej si plán na pár příštích let a ten se snaž dodržet. Zkušení Ti v tom pomohou alespoň radou.
Např. Nemám moc peněz ani zkušeností.
1: Koupím Dobson 150mm, nebo 200mm a budu rok dva pozorovat. Něco se tak naučím.
2: Potom koupím Newton 150/750 na foto a k tomu montáž s kterou půjde už trochu slušně fotit.
Je to jen jedna z cest a ta levnější, ale pomůže Ti jednou třeba dělat snímky, jaké možná obdivuješ (a já taky ) tady na AF.