Marwingarden píše:Tak jsem včera zase porovnával bresser AR127/1200 a sct127/1250. Okulár morpheus 9mm, bez zrcátka. Temperace přes 2 hodiny. Kontrola kolimace zv. 300x. Bylo pozorováno jupiter a saturn. A nejspíš jste měli všichni pravdu. Alespoň dle mých očí.
Jupiter byl v A127 viditelný s více detaily než v sct, ale nepatrně a musel člověk čekat na chvilku dobrého seeingu (platí pro oba dalekohledy). Na saturnu bylo v A127 zřetelně vidět dělení prstenců a pás uprostřed. V sct bylo dělení prstence hůře zahlídnutelné, ale vidět bylo též. Bouře byla vidět též, ale oproti A127 byla jemně máznutá a tudíž méně zřetelná.
Rozdíl v detailech byl jen nepatrný a nebyl tak markantní jako u pozorování z okna, kde nejspíš došlo díky podmínkám ke degradaci sct. Nic méně A127 ukázalo více detailů ikdyž jen nepatrně.
Vím, že Vás to zase pěkně pobouří, ale MŮJ ZÁVĚR je takový: Bresser messier AR127/1200 Povedený achromát za ty peníze nádhera. Vyžší hmotnost, obtížnější transport, barevná vada malá, ale je tam.
Celestron sct5SE 127/1250 Krásný malý, lehce transportovatelný, Žádná barevná vada, náročnější na podmínky: temperace, kolimace, seeing.
Za mě výtězí v porovnání Achromát, byť jen o fous.
Obrázek si každý udělejte sám, to je můj.
Samozřejmě potom hraje roli při výběru montáž, transport, pozorovací stanoviště atd...
Neshazuji tu ani sct ani achromát. Oba jsou jistě dobrou volbou, jen se dělím o zážitek z pozorování (porovnání).
Marwin
Nejsem moc prekvapeny vysledkem. V roce 2017 jsem pres leto koketoval s OMC140. Dle meho odhadu pri testovani na hvezde mel OMC140 mel slusnou optiku (tj. lepsi nez difrakcni, tedy lambda/4) ale ne excelentni (to beru zhruba tak od lambda/8 a lepsi). Zaver byl, ze na Jupiteru slo videt v podstate to, co pres refraktor 82/1670mm (kontrastnejsi utvary vykazovaly mirne vetsi rozliseni v OMC140, zato plosne vetsi malo kontrastni utvary, jako vybezky v rovnikove oblasti, byly lepsi v refaku). Zhruba to tak odpovida ocekavani. Ten OMC140 mel 30% centralni stineni, tj. efektivni prumer na planety kolem 100mm. No a kdyz jsem si kdysi pocital, co udela sfericka vada na urovni lambda/4 s kresbou na planetach, tak mi vychazelo, ze v urcitem frekvencnim rozsahu se da zhruba rict, ze 100mm pri lambda/4 je ekvivalentni idealni optice o prumeru 80mm.
Mimochodem, ten OMC140 jsem nekupoval na planety, ale primarne na DSO (jako nejvetsi prumer, ktery muzu jeste narvat na malou Zeiss montaz k Telementoru). Tady me vyrazne zklamal. Kdyz jsem s nim vyjel pod tmavou oblohu, tak to bylo hodne slusne, ale z nasi svetelne znecistene zahrady to bylo horsi. Byly objekty, jako NGC891 nebo kometa C/2017 O1 (ASASSN1), ktere jsem v OM140 nevidel, zato vedle postaveny 82mm refrak ukazal oba objekty...
Pro porovnani, tohle leto planety pozoruji s "obycejnym" Newtonem 150/1200. Nejprve to vypadalo spatne, ale po zacloneni primaru na 142mm optika prokoukla a dle testu na hvezde bych ji ted kvalifikoval jako excelentni (tedy na urovni kolem lambda/8 nebo lepsi - v praxi to znamena, ze nejsem schopen pri testovani na hvezde najit mezi rozostrenymi obrazci ven a dovnitr od ohniska rozdily, ktere by staly za rec). Neprovedl jsem jeste prime srovnani na Jupiteru s tim 82mm refrakem. Kdyz necham zvecera dalekohled temperovat hodinu na zahrade (to je dulezite, dalekohled je uskladneny v drevene boude na naradi a tam je v lete pekne teplo, pri testovani na hvezde je to pak zretelne videt), tak i pri nizko polozenem Jupiteru mi prijde obraz detailnejsi nez v tom refraktoru. Tenhle Newton ma 33mm sekundar, ekvivalentni prumer na planety je po zacloneni cca 110mm, takze ten potencial tam je.
. Né já myslel jen jako porovnání co jsem měl možnost. Kdysi dávno jsem celkem často jezdil do Ďáblic, kde je 190tka a dvoustovky jsou taky na hvězdárnách.
) 
