Astronomické fórum

Dokončím předcházející úvahu s krychlí a rovnoběžnými plochami. krychle je tvořena třemi páry stejných rovnoběžných čtvercových ploch. Vybereme si libovolný pár ploch v sestavené krychli a vytvoříme spojnici středů těchto dvou ploch. Vznikne úsečka. Pokud se libovolné těleso nachází kdekoliv na této úsečce (na spojnici středů dvou protilehlých stran krychle), kromě prostředku spojnice, tak by se podle předcházejících tvrzení mělo pohybovat směrem k bližší stěně, jelikož od čtyř stěn krychle je vzdálen naprosto stejně, tudíž se jejich gravitační vliv vyruší a od zbývajících dvou protilehlých stěn je vzdálen různě, takže jej bude gravitačně přitahovat ta bližší. Omlouvám se za složité vysvětlení, kdybych uměl kreslit, tak to namaluji.

Nebyl bych si tak jist, že se síly těch čtyř uvažovaných stěn navzájem vyruší. Jsou sice stejně veliké, ale nikoli opačného směru (po dvojicích od protilehlých stěn), není-li těleso přesně uprostřed krychle.

Nerad se opakuji, ale jediný tvar, který má absolutní symetrii je koule, takže jen uvnitř duté koule je nulová gravice v libovolném místě. Všechny ostatní tvary jako krychle a různé rotační objekty nemají absolutní symetrii, proto mohou mít nulovou gravitaci jen v těžišti.

seestar píše: ↑17. 09. 2025, 10:36 Všechny ostatní tvary jako krychle a různé rotační objekty nemají absolutní symetrii, proto mohou mít nulovou gravitaci jen v těžišti.

Díky. Tento důležitý detail jsem opomněl zmínit.

Kavka: Myslím že máte pravdu. Stačí pohnout rukou v té krychli a už se malinko změní těžiště a už se projeví gravitační zrychlení na nějakou stranu. To ale bude vzhledem k rozměrům krychle tak nepatrné a hlavně pozvolné, že nebude člověkem a ba dokonce ani některými pozemskými přístroji vůbec postřehnutelné.

Z vlastností gravitačních účinků tělesa a grupy těles lze odvodit myšlenku, že i úhrnná hmota a energie vesmíru by měla mít někde těžiště, a tedy i vesmír by měl mít svůj střed. Pokud je ale vesmír uzavřený pak jeho střed leží mimo něj.
Nějak se pořád nedokáži ztotožnit s myšlenkou, že vesmír se rozpíná jenom někde a někde nikoli. Zatímco velikost galaxií se nemění, jejich vzdálenost od sebe roste. Svázané objekty, ať jsou to atomy, molekuly, planety, hvězdy a galaxie se prostě nerozpínají. Rozpíná se jen prázdný prostor. Vypadá to, že svázané strutury něco žene od sebe a to způsobuje změnu metriky prostoru.

V "kvantovém počítači" se dá udělat cokoli a nedává smysl otázka proč nebo kdo. To na co se díváme je jednoznačně simulace, ale teprve za 40 let to vědecký svět přijme.

Pepo, všechno je možné, ale taková představa mi přijde umrtvující. Všichni si pak sednou, složí ruce do klína a budou oslavovat tvůrce této simulace.

petr prokes píše: ↑16. 09. 2025, 18:38 A jak by to vypadalo, kdyby se objekt nacházel místo v duté kouli mezi dvěmi rovnoběžnými deskami?

Mezi dvěma nekonečnými, rovnoběžnými a homogenními deskami je gravitace nulová v každém bodě. Je to podobné jako s deskovým kondenzátorem, jen s tím rozdílem, že tam jsou náboje opačné.

Jakmile někam zatáhneš nekonečno, ztrácí každá debata smysl.

KpS píše: ↑17. 09. 2025, 20:26 Všichni si pak sednou, složí ruce do klína a budou oslavovat tvůrce této simulace.

Nedělají to všichni, ale existuje jich hodně už teď.

seestar píše: ↑17. 09. 2025, 21:01 Jakmile někam zatáhneš nekonečno, ztrácí každá debata smysl.

To je taká fyzikálna abstrakcia. Podobne ako hmotný bod (až sa divím že tu ten termín ešte nepadol. )
Ale inak máš pravdu. Veď už Einstein hovoril niečo o nekonečnom vesmíre a ľudskej hlúposti... Ako to len bolo...

seestar píše: ↑17. 09. 2025, 21:01 Jakmile někam zatáhneš nekonečno, ztrácí každá debata smysl.

Výsledek, který jsem uvedl v #247, je přesný důsledek gravitačního zákona. Používat při výpočtu nekonečno jako aproximaci konečného případu bývá často užitečné pro jeho zjednodušení. Podobně jako u toho kondenzátoru. V tom nekonečném je elektrické pole uvnitř homogenní, venku nulové. Výpočet kapacity je poměrně přesný a okrajové efekty, kde se pole dostává i ven, jsou u kondenzátorů s plochou velkou proti tloušce, malé.

Problémem pro debatu nebývá ani tak nekonečno jako výpočet.

seestar píše: ↑17. 09. 2025, 21:01 Jakmile někam zatáhneš nekonečno, ztrácí každá debata smysl.

Bylo to jen hypotetické nekonečno. Takové matematické. V tomto ohledu je to velice zajímavá úvaha. Jinak nekonečný vesmír je samozřejmě nesmysl. Vždyť i počet atomů našeho vesmíru je konečný. Viz to co mám napsáno pod textem jako moto.
No děcka až si tady dohrajete, tak tady nezapomeňte zhasnout.

vicky79 píše: ↑17. 09. 2025, 22:25
... Jinak nekonečný vesmír je samozřejmě nesmysl. Vždyť i počet atomů našeho vesmíru je konečný.

Z čoho vychádza tento Váš kategorický predpoklad?

Z toho všeho co jsem tady napsal před půl rokem. Jinými slovy: pokud nám funguje jednodušší model vesmíru, tak už nevymýšlíme složitější modely. Funkční a pojízdné auto také přece neopravujeme. Tím jsem mimochodem parafrázoval i slova Alberta Einsteina, který řekl, že vesmír funguje ve skutečnosti na jednoduchém principu. Proč se schovávat pořád jako malé děti za nějaké nekonečno když ho není třeba?

Analogie s deskovým kondenzátorem o nekonečné velikosti jen říká, že nekonečno plus cokoli je zase jen nekonečno, takže bez ohledu na to kde se mezi deskami nacházím, je gravitace nulová, protože jakákoli reálná hodnota nemění velikost gravirační síly.
Většina vědců vyznává princip, že jakmile se v teorii objeví singularita, nebo nekonečno, je teorie vadná. Osobně si myslím totéž.
Vesmír není nekonečný, ale není ani konečný. Tento zdánlivý protimluv řeší dávný teorém starce s hůlkou. Ať kráčí kamkoli, bude hůlka vždy o kousek před ním. Energie ve formě záření sama prostor vytváří. Stejně tak raketa, která poletí vesmírem nedoletí nikdy na konec, protože sama prostor generuje. V tomto smyslu nemá vesmír konec, byť není nekonečný.
Počet atomů musí být rovněž konečný, jinak by BB nikdy nenastal, protože příčinou BB bylo porušení symetrie, což v případě nekonečna nehrozí.