Zerochromat

[Artaban]

Po letech jsem vzal na MHV Zerochromat, bohužel ten seeing byl velká mizérie, alespoň do půlnoci, doma mám mnohem lepší i když si na něj často stěžuju.

To je zákon schválnosti. Opravdu dobrý seeing, který by umožnil ukázat, co dalekohled dokáže je docela vzácný. Za asi tři roky jsem třeba v Konojedech párkrát byl, ale trochu nadpůměrný seeing jsem chyt, jen jednou. Doma je větší šance, protože tam pozoruju skoro pořád. Naposled byl celkem solidní dnes brzo ráno. V podstatě jak mám dnešní kresbu, tak jsem Mars viděl po většinu času. Asi tak 70-80% času albeda s jasně ohraničeným krajem. Asi 90% detailů jsem bez problému viděl ani né běhen deseti minut. Je fakt, že doma možná seeing trochu je lepší častěji, než někde na louce.

[Psion]

Na louce mám se seeingem celkem špatné zkušenosti, to co jsem viděl na MHV ve čtvrtek v první polovině noci bylo naprosto neskutečné, tak hrozné jsem to snad ještě neviděl. Vypadalo to, jak když koukám na Jupiter přes táborový oheň. Včera Zerochromat na terase a bylo to celkem pěkné, Jupiter se spoustou podrobností a i Mars kolem půlnoci vypadal parádně s mnoha detaily. Já to zvětšení zase nepřeháním, takže binohlava a zv. 170x mi přišlo tak akorát, v mono pohledu by to bylo málo.

[Artaban]

Jasně, zvětšení nejen podle seeingu, ale taky podle gusta. Je pravda, že jsem tady asi jeden z mála, kdo velká zvětšení používá. Většina dává přednost estetickému pohledu při menším zvětšení, kdy se zdá seeing dobrý a detaily víc kontrastní. Když ale člověk pozoruje často, tak to tohle přestává stačit. Taky proč pořád tahat velký dalekohled a používat zvětšení, které dobře zvládá 100-120mm dalekohled a ještě by byl méně náročný na seeing a temperaci. Jde především o rozlišení a když je seeing opradu dobrý, tak je to zároveň pěkný pohled.
Hodně velká zvětšení používá Mirek a jeho TEC 160 tak může dělat svou práci, kterou zvládá na jedničku. Je to planetární stroj a Mirek toho pěkně využívá pokud jsou solidnější podmínky.
V zahraničí samozřejmě David Gray a není to jen proto, že má 415mm Dall-Kikham Cass. Ale proto že to je pán planetář.
https://www.cloudynights.com/topic/7229 ... t-montage/

[Psion]

Na MHV jsme přes den s Mirkem měli v dalekohledu Venuši a řekl bych, že jsme měli obraz prakticky stejný při stejném zvětšení, tedy Zerochromat se ukázal jako výborný dalekohled v porovnání s fluoritovým tripletem.

U dalekohledu 100 mm při zvětšení 170X už bude málo světla a rozlišení samozřejmě úplně jinde.

[Artaban]

Dvoustovka Zerochromát je určitě kvalitní planetární dalekohled. Možná kdybys pozoroval často, tak jeho kvalitu poznáš ještě důkladněji.

U dalekohledu 100 mm při zvětšení 170X už bude málo světla a rozlišení samozřejmě úplně jinde.

Teoreticky ano, ale prakticky bude záležet na objektu a podmínkách. V současné době to bude platit hlavně pro Saturn a Jupiter. Mars je už vysoko a ikdyž je velký přes asi 21" tak pořád to není nic velkého. Zvětšení asi 170x dvoustovkou neukáže o mnoho víc, jak 100mm refrák. Kotouček není v takovém zvětšení moc velký a lidské oko o moc víc nerozliší. Bude rozdíl spíš jen v kontrastu obou dalekohledů. Jak bude kontrast vlastně vyhovovat si musí každý posoudit sám. Myslím, že Zerochromát dá světla i s binohlavou až moc. Na albedech to bude výhoda, ale na světlém povrchu spíš moc né. Odhaduju tak podle R172.

[Psion]

Mě přijde to zvětšení 170x celkem v bino dobré (na mono to je slabota), zkoušel jsem i přehnané 330x ale nic rozumnějšího jsem nevykoukal. Máš pravdu (trochu jsem začal počítat rovnice), že 100mm refraktor má teoretické rozlišení 1.14" a při zvětšení 170x jej využije, zatímco 200 mm refraktor má teoretické rozlišení 0,57", ale při zvětšení 170x má rozlišení dané zvětšením stejné jako ten 100mm refraktor, pouze má více světla. Abych využil to plné rozlišení 200mm refra musel bych použít zv. 330x.

[Artaban]

Jo 330x to chce dost dobrý seeing. Teď na Mars stačí kolem 280x, což se občas dá a už je to pěkný cvalík. Co tam máš hranol, nebo zrcátko?

[Psion]

Používám 2" zrcátko Baader, kvůli krátké optické dráze. Dnes jsem dal na montáž achromát AR152/988 dal jsem tam chromacor a vzhledem k seeingu je minimální rozdíl mezi podrobnostmi při zv. 185x a 285x. Jak říkáme všichni je to o seeingu, když předpokládáme kvalitní optické vlastnosti systému. Zerochormat má rozhodně kvalitnější obraz oproti AR152 s chromacorem, ten achromát je prostě znát i když ta korekce chromacorem je velmi výrazná.

[PetrK]

...
Zvětšení asi 170x dvoustovkou neukáže o mnoho víc, jak 100mm refrák. Kotouček není v takovém zvětšení moc velký a lidské oko o moc víc nerozliší.
...

...
Máš pravdu (trochu jsem začal počítat rovnice), že 100mm refraktor má teoretické rozlišení 1.14" a při zvětšení 170x jej využije, zatímco 200 mm refraktor má teoretické rozlišení 0,57", ale při zvětšení 170x má rozlišení dané zvětšením stejné jako ten 100mm refraktor, pouze má více světla. Abych využil to plné rozlišení 200mm refra musel bych použít zv. 330x.

To se mi nezdá. Já vidím na Jupiteru při stonásobném zvětšení problikávat více detailů v průměru 200 mm než v 127 mm.

Úhlová rozlišovací schopnost oka pro dva body je 1'. Noniová rozlišovací schopnost při sledování dvou zdánlivě na sebe navazujících přímek je přibližně 20 krát vyšší, tedy až 5". Pro dokonalou optiku při 100x zvětšení by tedy oko mohlo rozlišit 0,6" dvojhvězdu a za vhodných podmínek až 0,05" pásy na planetách, nebo krátery na Měsíci. Samozřejmě seeing to mnohdy kazí. Ale není problém se dostat na rayleighovo kritérium 0,57" pro průměr 200 mm.

[Artaban]

Jestli jsi ještě nezkoušel tenhle hranol, http://www.supra-dalekohledy.cz/hranol- ... 18041.html tak to zkus když to půjde.

Dnes jsem dal na montáž achromát AR152/988 dal jsem tam chromacor a vzhledem k seeingu je minimální rozdíl mezi podrobnostmi při zv. 185x a 285x. Jak říkáme všichni je to o seeingu

Asi jsi zkoušel na Jupiteru? Pokud ano, tak tady to je hodně o seeingu páč je nízko a velký dalekohled moc velkou výhodu nemá.

Pro dokonalou optiku při 100x zvětšení by tedy oko mohlo rozlišit 0,6" dvojhvězdu

Už jsi někdy pozoroval dvojhvězdu 0,6" zvětšením 100x? No a pak to zkus zv. 200x a pak 300x a pak 400x. Od těch 400x by to mohlo být už zajímavé.

To se mi nezdá. Já vidím na Jupiteru při stonásobném zvětšení problikávat více detailů v průměru 200 mm než v 127 mm.

To ano. 200mm má lepší kontrast. Já ale myslel na Marsu. Tam to moc velký rozdíl nebude.

[Psion]

Samozřejmě záleží na typu detailu, já jsem to počítal pro bodové zdroje, je jasné, že když vidíme Cassiniho dělení (0,67") v 80 mm dalekohledu, tak to neznamená porušení fyzikálních zákonů, přestože takový průměr má rozlišovací schopnost vysoko nad úhlový průměr dělení.

[PetrK]

Už jsi někdy pozoroval dvojhvězdu 0,6" zvětšením 100x? No a pak to zkus zv. 200x a pak 300x a pak 400x. Od těch 400x by to mohlo být už zajímavé.

Uváděl jsem to jako extrémní případ za ideálních podmínek. Cíleně jsem nikdy takovou dvojhvězdu nepozoroval a asi nikdy pozorovat nebudu, protože budu mít možná problém s kvalitou optiky a hlavně nehomogenitou vzduchu, který mne zřídkakdy pustí pod 1". Ale věřím tomu, že mimoděk, třeba u kulových hvězdokup jsem se k tomuto rozlišení přiblížil. Mnohdy vidím velmi těsný shluk titěrných hvězdiček bez rozpliznutí vzduchem a bez rušivých difrakčních kroužků. U Jupiteru a Měsíce mi to připadá, že se také na takové detaily občas dostanu. Ale uznávám, že na Marsu to může být trochu jinak.

Když jsem se díval Zerochromatem, tak to byl jeden z nejhezčí pohledů co jsem kdy v dalekohledu viděl a refraktor ED 100 mm bez problémů převálcoval na detailech.

[MMys]

Ještě k tomu co píše Psion:
Tmavý objekt ve světlém pozadí se projeví jako pokles jasu o průměru odpovídající difrakčnímu limitu soustavy (menší prostě nebude). A pokles bude tím menší, čím je menší úhlová velikost toho útvaru a čím je menší rozdíl v jasnosti objekt-okolí.

Totéž platí s jasnějším útvarem. Jeho extrémním případem je hvězda.

Není to tedy tak, že objekt menší než je rozlišení soustavy není možné vidět, pouze jde do háje kontrast a detaily.

[Artaban]

Uváděl jsem to jako extrémní případ za ideálních podmínek

Myslím, že bys to nedal ani z oběžné dráhy.

třeba u kulových hvězdokup jsem se k tomuto rozlišení přiblížil. Mnohdy vidím velmi těsný shluk titěrných hvězdiček bez rozpliznutí vzduchem a bez rušivých difrakčních kroužků.

Věříš, že pro kulové hvězdokupy seeing neplatí? Ty znáš úhlové vzdálenosti hvězd v M13?
Nejjasnější středová část kulové hvězdokupy M13 zabírá na obloze plošku o průměru přibližně 20 úhlových minut. To je asi jako přibliže 26 Jupiterů vedle sebe když má Jupiter asi 45". Teď si vem, kolik dvojhvězd se separací 0,6" se vejde vedle sebe na jeden kotouček Jupitera. A to dokázat zvětšením 100x. Taky bych tak rád viděl střed M13.

U Jupiteru a Měsíce mi to připadá, že se také na takové detaily občas dostanu.

Na Měsíci se s vizuálním rozlišením celkem blbnout dá, ale u planet, to je o dost větší problém.
Vizuálně tak malé detaily nedávají snadno.

[Yarkho]

Není to tedy tak, že objekt menší než je rozlišení soustavy není možné vidět, pouze jde do háje kontrast a detaily.

Áno. A v prípade jadra guľovej hviezdokopy budú jednotlivé "hviezdy" proste len miesta/body s vyšším kontrastom.