Astronomické fórum

Už nepotřebuji, stahnul jsem si z astrofotky.cz nějaký snímek od MilANa s ještě trochu menším FOV a vzalo mi to (dokonce z blbého jpg)

Pořídil jsem si autofocuser ZWO EAF, bohužel dost zlobí a já netuším, jestli je vadný hardware, software, nastavení, nebo uživatel. Provozuji jej přes Asiair na C 9.25 redukovanou na cca 1500mm ohnisko s dodatečným okulárovým výtahem (origo ostření je nechané pro manuální užití)
Nastavení: expozice zaostření 1 sec, step 150, nastavený backlash.
Autofocuser si udělá bez problému první (hrubou) křivku, u druhé (na přesné ostření) ale začnou body buď lítat nahoru dolů, nebo zůstanou v rovině a proces selže. Zaostření se podaří na jeden pokus z pěti, trvá to neskutečně dlouho a nemůžu jej nechat zapnutý přes noc, jinak ráno přijdu a najdu jen hromadu rozmazaných expozic. Kde může být problém?
(na krátkém ohnisku to fungovalo bez problémů)

Přišel jsem na to po rozebrání celého okulárového výtahu. Problém nebyl v EAF, ale samotném v mechanismu ostření okulárového výtahu. Byla v něm trochu povolená osa, která se napojuje na mechanismy posuvu a z druhé strany se na ni chytá právě to EAF. Celé ostření tedy střídavě buď prokluzovalo, nebo se posouvalo skokově. U hrubého posuvu se to na křivce neprojevovalo tolik, měl jsem tedy celou dobu za to, že je to problém v jemném pohybu toho strojku. Po dotažení správných šroubků to šlape jak hodinky.

Ahojte,
ako fotíte - LRGB alebo iba RGB? Ak LRGB, aký pomer expozícií L/R/G/B?
A aký je názor k použitiu CLS CCD namiesto L?

Dík.
m.

To je dost individuální závislé na podmínkách i objektu.
U slabých duchařin fotím L minimálně jako RGB dohromady, a pak součem RGB ještě udělám syntetické L a váženým průměrem ho přidám k L
pokud je to třeba jasnější spojitý objekt (plejády, jasnější galaxie) tak L nefotím a nafotím raději pořádně RGB.
Pokud fotím mlhoviny, tak kombinuji RGB v množství dle záměr (pro hvězdy a případné reflexní mlhoviny, molekulární oblaky) s úzkopásmeme (Ha, OIII) pro snímek v reálných barvách.
Pro SHO L nefotím.

CLS-CCD místo L je docela zoufalost, hodně to zabije galaxie. To už raději nejaký multibandpass (IDAS LPS-P2, optolong L Pro) co vyblokuje nejhorší peaky ze SZ. To funguje pěkně (zatím, pokud ještě převažují HPS výbojky).

Zdravím, nevím co to znamená uložené 3 druhy snímků na jeden záběr z ASI 533MC Pro a to ASA bint planshort 33,4MB ,Bint Planshort 33.2MB a Planshort 17,2MB .Image Plus mi zpracoval jen ten poslední a první dva říkal něco o velikosti snímků a nevzal to.Díky co stím.Jen ukázka 27x40s,gain300.S N200/800.Nechal jsem celou plochu záběru.PHD2 mi při Měsíci nešel.Tak jen bez pointace bez velkých úprav.Můj 1. pokus s kamerou v min.jen Canon.

Měl bych dotaz v jakém programu zpracováváte snímky z ASI 533 Pro aby to bralo i snímky 33,2MB. Díky Andrej.

Siril alebo PixInsight.

Nechápu, jak zpracoval poslední a první dva ? Zpracovává se přeci až výsledná složenina. Takže co to udělalo ?
1) podařilo se všechny snímky zkalibrovat ?
2) pokud ano, zregistrovaly se na hvězdy ?
3) pokud ano, podařilo se je všechny složit do jednoho výsledného ?

hlášení o nějaké přílišné velikosti považuji za blbost, ty dílčí snímky mají pouhých 9Mpix. Tedy nějakých 18MB každý. Teprve výsledná složenina má tebou uváděnou větší velikost a to je ještě divné, protože by měla mít přesně 54 288 384 byte (3008 * 3008 * 3 * 2) Tebou uvedená velikost je nějaká divná. Leda bys to hodně ořízl.

Images Plus běžně zpracovává snímky z foťáků, a ty jsou několikanásobně větší.

Moc díky za osvětu ale stalo se mi při té 51čce že když jsem otevřel APT-CCD1-Light k datu tak se mi zobrazily 27ks 33,4MB ,27ks 33Mb a 27ks 17,2MB vše v jedné složce proto jsem byl udivený. Jen ty 17,2 se zpracovaly u těch větších to hlásilo není stejná velikost.To je vše. Nyní to zkouším doma se setem Canonu a zobrazily se mi jen 17,2MB, což je správně.Takže se nezlobte zřejmě technický šotek a omlouvám se.Nic jsem neořízl a je to s N 200/800,který jsem nyní zkolimoval.Pole je menší než s C450Da,tvoří asi 1/4.Snímek je bez darků a flatů.

To jsi měl v jednom adresáři namíchané snímky z různých zařízení, ne ? Canon + ASI-na dohromady,.

No i to mohlo být možný nyní to již nedělá a vše je jak má být asi jsem plašil zbytečně tak pardon.Dík Martine.

Ahoj,
nevíte, proč se mi okolo měsíců a hvězd dělaji takove srpky ať už zaostřím sebelépe?
Zaostřeno mam přes bahtimov na Jupiter a ten mi připadá v pořádku.
ASI662Mc+ UV/IR cut (zkoušeno i bez něj) + MC127/1900.
Jas mam zvyšený schválně, tak snad to pujde vidět.

Řekl bych, že není dobré ostřit Bahtinovou maskou na Jupiter- není to bodový zdroj světla

Zaostřeno je dobře. To, co je vidět kolem měsíců je tzv. trefoil - první difrakční kruh rozpadlý na tři ekvidistantní části po stodvaceti stupních. Vám z nich díky špatné kolimaci zůstaly jen dvě, světlo z jedné se přelilo do zbývajících dvou. Až zkolimujete, budou tři. S trefoilem se toho moc nenadělá, ale taky nijak zvlášť neškodí. Je většinou důsledkem nikoli optiky, ale seeingu. Ať už vnějšího, nebo vnitřního.