Astronomické fórum

Stále mě neopřestává udivovat , jak s pokročilým časem (vyjádřeným v rocích), je potřeba na věci, na které stačí hlava a výpočet na úrovni žáků 2. třídy, je dnes potřeba počítač a specializovaný program .
Veškerá matematika kolem dalekohledu se dáu shrnout do vztahu:
F/f = zvětšení = D/d = AFOV/FOV.
kde:
F... ohnisko dalekohledu,
f ... ohnisko okuláru ,
D... průměr objektivu ,
d...průměr výstupní pulily,
AFOV... zdánlivé pole (okuláru),
FOV ...skutečné pole (objektu)

Takže na všechny výpočty stačí z hlavy vydělit/vynásibit 2 čísla.
z toho vztahu lze také odvodit pro zjednodušení výpočet výstupní pupily : d = f/ světelnost dalekohledu, tedy f/(F/D)

To jsou všechno výpočty, který lze provést kdykoliv u dalekohledu , bez jakýchkoliv pomůcek a není potřeba ani hledat programy , ani se domáhat pomoci AI či na to zakládat vlákna v AF

Já se tyhle výpočty díky Vám už naučil. Ale vizualizaci potřebuju, protože si ještě nedokážu představit, jak to v reálu může cca vypadat. A to mi opravdu hodně pomůže při rozhodování, protože těch kukátek je opravdu dost.
Navíc si to takto můžu přes den porovnat i s klasickými binokuláry, které mám.

Jasně. Ale tohle - zvolit si dalekohledy s okuláry a jejich pole, zrovna tak jako velikost fotografickho pole podle dalekohledu a snímače -umí všechna PC planetária už desítky let. Neumím si představit svoji přípravu na focení bez toho, zatím co u vizuálu zcela mimořádně.
Ale před érou PC na to stačila nakreslená šablona na mapy oblohy

Je to čiastočne vec osobných preferencií.
Ja si napr (nielen) pri ďalekohľade pomerne často v hlave počítam tie zväčšenia a zorné polia. Pokúšam sa pritom napasovať to na známe objekty, prípadne pokiaľ poznám veľkosť toho, čo chcem pozorovať. Potom mám nejakú myšlienkovú vizualizáciu toho čo uvidím. Pri tejto predstavivosti mi pomáhajú kruhy Telrad-u. Tie mám stále zapnuté v SkySafari a sú zakreslené aj v niektorých atlasoch (napr. Deep Sky Reiseatlas)

Ale to sme sa trochu odklonili od pôvodnej témy, kde šlo o maximálne široké zorné pole. Tam, priznám sa, proste použijem podľa uváženia čo mám k dispozícii, teda buď bino (2.8°) alebo (80/560 + 30mm 82˚ - to mi ukáže niečo cez 4˚), vizualizáciu už moc neriešim a kochám sa

MilAN píše: ↑08. 01. 2026, 11:05 Veškerá matematika kolem dalekohledu se dáu shrnout do vztahu:
F/f = zvětšení = D/d = AFOV/FOV.

Tohle ale tak úplně neplatí. Neplatilo by to ani kdyby objektiv a okulár byly ideální teoretické spojky (v praxi nejsou), protože tangens není lineární. Kolem nuly to jakž takž přibližně funguje, čím dál se od té nuly vzdálíme, tím je nepřesnost větší. Pro ty, kdo nemají rádi matematiku: není prostě pravda, že dvojnásobný kruh uvidím ze stejné vzdálenosti pod dvojnásobným úhlem; kdyby to tak bylo, tak kruh, který z určité vzdálenosti uvidím pod úhlem 50°, uvidím ze čtvrtinové vzdálenosti pod úhlem 200°, což asi každý nahlédne, že dost dobře nejde.

V praxi se hodnotám AFOV udávaným výrobci okulárů až tak moc věřit nedá a pokud si chci spočítat skutečný zorný úhel, je lepší vycházet z hodnoty field stop, pokud ji výrobce uvádí. Nebo si to rovnou odměřit na obloze porovnáním s mapou.

Dobře. Napíšu to tedy složitěji. První tři vztahy platí tak jak jsou uvedeny. Vztah pro FOV je přibližný, v praxi údaj AFOV je často už od výrobců /prodejců nepřesný . Rozumím tomu, že s úhly by se mělo nakládat přesně jinak, ale to, co tu uvádíš jako příklad a argment, už je demagogie. K ničemu takovému zde ani zdaleka nedochází . Počítáme s objekty s velikostí v řádu max jednotek stupňů-a tam ten rozdíl je v řádu jednotek procent.
Ale to už jsme daleko od kukátka

Nebylo tady na A.F. někde téma "zorné pole dalekohledů"? Tady je: viewtopic.php?t=1366

mike píše: ↑08. 01. 2026, 12:13 (...) Nebo si to rovnou odměřit na obloze porovnáním s mapou.

I tak je to možné, případně se dá ještě změřit čas přechodu hvězdy zorným polem dalekohledu (s vypnutým pohonem montáže, pochopitelně).

Editace- přidal jsem odkaz na vzpomínanou diskusi.

MilAN píše: ↑08. 01. 2026, 12:57 Rozumím tomu, že s úhly by se mělo nakládat přesně jinak, ale to, co tu uvádíš jako příklad a argment, už je demagogie.

Žádná demagogie, jen názorný příklad, kde už je ta odchylka tak velká, že je i bez počítání snadno patrné, že to tak fungovat nemůže.

K ničemu takovému zde ani zdaleka nedochází . Počítáme s objekty s velikostí v řádu max jednotek stupňů-a tam ten rozdíl je v řádu jednotek procent.

Při AFOV 60° je ta odchylka přes 10%, při 76° už skoro 18%, při 85° už 23.5%.

A ještě větší vliv má zkreslení širokoúhlých okulárů a ne-rovinné zobrazení dalekohlkedu a okulárů ....Tady si si moc pečlivým výpočtem nepomůžeme. Zrovna tak průměr clony je u většiny a prakticky všech širokoújhlůých okulárů k ničemu, když je před ním soustava čoček s nejasným vlivem na ohnisko i zkreslení. Vždy se dopracojeme jen k orientační hodnotě, což pro koukání určitě vyhoví

Zdravím. Včera jsem konečně vyzkoušel moje zimní dílo. S obrazem na Měsíc, Jupiter, a, Sirius jsem byl spokojen i zaostření (rozostření) na hvězdu ukázala dobře zkolimovaná zrcadla. Vyskytla se však jedná závada, zaostřil jsem pouze okuláry 25, 16 a 11mm. Okuláry 5 a 6mm potřebovala ještě kousek, odhaduji 3až4mm směrem do tubusu.
Napadá mě pouze soustruh a snížení nebo je I jiné řešení?
Díky za radu. .

Posunout primar smerem do tubusu.

Díky za radu. Tipneš si (vím že to musím zkusit), o kolik mm?

Karel1 píše: ↑01. 03. 2026, 08:27 Tipneš si (vím že to musím zkusit), o kolik mm?

odpověz si sám:

odhaduji 3až4mm

Dobry vecer -poradi mi niekto? kezadam npr Mesiac ,opravim odchylku stale montaz ide,nechce ostat v danom bodw

Ahoj!

Môže to mať zopár dôvodov, napr. že nemáš nastavenú polárnu os na pól... Máš polárny ďalekohľad v osi montáže? Nastavuješ montáž podľa toho?
Ak je to GOTO montáž, treba nastaviť na začiatku na nejakú hviezdu... Postup: nastaviť do parkovacej polohy, zapnúť montáž, nastaviť dátum a čas, potom spustiť nastavenia (alignment) na vybranú hviezdu. V rúčke sa na celý postup pýta, len treba vyberať správne voľby. A už len doladiť na tú vybranú hviezdu (na začiatok stačí podľa jednej). No a potom to už poslúchne.
Ak ale vybraný objekt stále odchádza mimo, tak je tam ešte šanca, že rúčka sa zasekáva v niektorom smere a stále dáva pokyn na posun... ale to je málo pravdepodobné
alex