Prosím o radu...................
Prosím o radu...................
Pokud nemáš na Newtonu Paracorr, je to sklenutí ( kromě komy) dost výrazné . Paracorr pole výrazně srovná
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Prosím o radu...................
Ne, Paracorr tam nemam. Myslel jsem si, ze v takovych okularech jako je treba ten 7mm monocentricky neni treba (pokud dobre pocitam, tak zorne pole tohoto okularu je mensi nez plocha, ve ktere Newton f/6.4 kresli s difrakcne limitni chybou). Ze by mohlo byt sklenuti pole tak vyrazne, me nenapadlo. Kazdopadne v tom monocentrickem okularu to vypada presne jako sklenuti pole, protoze mirnym preostrenim ten okraj zorneho pole zaostrim temer presne.
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q, Tak 100DZ
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
Prosím o radu...................
... Na druhou stranu v tom 100mm EDcku, ktere je f/9, necitim nutnost preostrovat vubec, a to je taky na alt-az montazi. Ty mene svetelne dalekohledy by mely mit tyhle ostatni chyby mensi a je to znat.
To bude souviset s tim, ze tento jednoduchy ED dublet muze fotit bez korektoru velmi slusne i na FF DSLR...proste to pole nema tak zklenute...
Pavel Vabrousek
- Jiri_Skalsky
- Příspěvky: 527
- Registrován: 21. 06. 2006, 16:08
Prosím o radu...................
Vážení,nechci se zase zaplétat do velkých problémů,ale já bych ani tu dvěstěpadesátku taky nepočítal zrovna do dalekohledů s malou komou.
Vždy si při tom vzpomenu na výrok z " Hříšných lidí města pražského", kde kdosi říkal : " Voni milostpán sou moc velkej optimista". A u toho světelného Dobsona to platí taky.
Hodnotu tangetu C podélného obrazu komy zrcadla o poloměru /polovině průměru/ y a ohniskové vzdálenosti f ve vzdálenosti l od optické osy spočtete ze vztahu
tang C = 0,75 * [y^2] * l / f^3
Je-li průměr difrakčního obrazu dvěstěpadesátky o světelnosti 1/6,4
průměr difr kr. = 2 * 1,22 * lambda / D
/lambda = 0,0005461 mm/
Pak můžete tyto dvě hodnoty porovnat a nalézt třeba maximální průměr zorného pole, kde Vám velikost obrazce komy nepřevyšuje průměr difrakčního limitu.
/Kdo to nechce počítat, najde onu tabulku v Michelsonovi, Maksutovovi, bř.í Erhardtových./
Pro paraboloid 250/1600 vychází pro lambda 0,5461 nm průměr difr. kroužku 1,1", což je 8,5 mikron.
Délka komatického obrazu na okraji zorného pole o průměru 20 mm /l = 10 mm/ vychází 5,9", což reprezentuje cca 45,8 mikron.
To znamená, že když vezmu hvězdu ve vzdálenosti 1,85 mm od optické osy,koma její obraz prodlouží na hodnotu cca 1,1" neboli 8,5 mikron.
Průměr zorného pole světelného a velkého paraboloidu lze charakterizovat slovy - bída.
Ale pokud snížíme světelnost třeba na 1/10, tak se kvalita obrazů i pro rozumně vzdálené mimoosové obrazy pořádně zlepší.
Vliv komy na kontrast obrazu ve velice malé úhlové vzdálenosti od optické osy není ještě tak markantní, protože světelná energie v obrazci je soustředěna v jeho vrcholu, ale pro obrazy vzdálenější od osy je již vážnou optickou vadou.
Vlastně celý vývoj fotografování oblohy vedl od dob Georga Ritcheye
jednak k velkým zrcadlům s korektory a ke Schmidtově a Maksutovově komoře a jejich dalším modifikacím těchto přístrojů.
Je potřeba být opatrný ve výrocích o tom, zda Parracor ještě více narovná pole paraboloidu /kterou má paraboloid už R petzvalovskou rovnu nekonečnu/.
Zvlášť,když neznám jeho přesný optický návrh.
Taktičtější by bylo tvrzení,že v rámci průměru příslušného zorného pole podstatně nezhoršuje obrazy hvězd.
Rovné pole zcela jistě nedovede zachovat jednorádiusový Rosseho korektor, o kterém jsem tu v prosinci psal stejně jako Rosseho dvojčočkový korektor komy, jehož plocha nejlepších obrazů je zakřivená.
Zdar a sílu J.S.
Vždy si při tom vzpomenu na výrok z " Hříšných lidí města pražského", kde kdosi říkal : " Voni milostpán sou moc velkej optimista". A u toho světelného Dobsona to platí taky.
Hodnotu tangetu C podélného obrazu komy zrcadla o poloměru /polovině průměru/ y a ohniskové vzdálenosti f ve vzdálenosti l od optické osy spočtete ze vztahu
tang C = 0,75 * [y^2] * l / f^3
Je-li průměr difrakčního obrazu dvěstěpadesátky o světelnosti 1/6,4
průměr difr kr. = 2 * 1,22 * lambda / D
/lambda = 0,0005461 mm/
Pak můžete tyto dvě hodnoty porovnat a nalézt třeba maximální průměr zorného pole, kde Vám velikost obrazce komy nepřevyšuje průměr difrakčního limitu.
/Kdo to nechce počítat, najde onu tabulku v Michelsonovi, Maksutovovi, bř.í Erhardtových./
Pro paraboloid 250/1600 vychází pro lambda 0,5461 nm průměr difr. kroužku 1,1", což je 8,5 mikron.
Délka komatického obrazu na okraji zorného pole o průměru 20 mm /l = 10 mm/ vychází 5,9", což reprezentuje cca 45,8 mikron.
To znamená, že když vezmu hvězdu ve vzdálenosti 1,85 mm od optické osy,koma její obraz prodlouží na hodnotu cca 1,1" neboli 8,5 mikron.
Průměr zorného pole světelného a velkého paraboloidu lze charakterizovat slovy - bída.
Ale pokud snížíme světelnost třeba na 1/10, tak se kvalita obrazů i pro rozumně vzdálené mimoosové obrazy pořádně zlepší.
Vliv komy na kontrast obrazu ve velice malé úhlové vzdálenosti od optické osy není ještě tak markantní, protože světelná energie v obrazci je soustředěna v jeho vrcholu, ale pro obrazy vzdálenější od osy je již vážnou optickou vadou.
Vlastně celý vývoj fotografování oblohy vedl od dob Georga Ritcheye
jednak k velkým zrcadlům s korektory a ke Schmidtově a Maksutovově komoře a jejich dalším modifikacím těchto přístrojů.
Je potřeba být opatrný ve výrocích o tom, zda Parracor ještě více narovná pole paraboloidu /kterou má paraboloid už R petzvalovskou rovnu nekonečnu/.
Zvlášť,když neznám jeho přesný optický návrh.
Taktičtější by bylo tvrzení,že v rámci průměru příslušného zorného pole podstatně nezhoršuje obrazy hvězd.
Rovné pole zcela jistě nedovede zachovat jednorádiusový Rosseho korektor, o kterém jsem tu v prosinci psal stejně jako Rosseho dvojčočkový korektor komy, jehož plocha nejlepších obrazů je zakřivená.
Zdar a sílu J.S.
Prosím o radu...................
K příspěvku 226.
Monocentrický okulár má sám velké sklenutí pole (sklenutí není korigováno). Projeví se to znehodnocením obrazu na okraji pole podobně jako by to způsobilo sklenutí samotného objektivu .
Monocentrický okulár má sám velké sklenutí pole (sklenutí není korigováno). Projeví se to znehodnocením obrazu na okraji pole podobně jako by to způsobilo sklenutí samotného objektivu .
SW 250/1000+EQ6 Pro, Achr 100/660, Achr 80/400 , ASI 294MC PRO i ASI 294MM PRO , ASI 2600MM Pro
- Jiri_Skalsky
- Příspěvky: 527
- Registrován: 21. 06. 2006, 16:08
Prosím o radu...................
Re: Prosím o radu...................
Hodnotu tangetuC podélného obrazukomy zrcadla opoloměru /polovině průměru/ y a ohniskové vzdálenosti f ve vzdálenosti l od optické osy spočtete ze vztahu
tang C = 0,75 * [y^2] * l / f^3
Sorry za tuto botu.
Tady má být správně - délka komatického prodloužení-příčného. Ta rovnice má přesně být :
C = tang / [úhlu prodl.komy/ = 0,75 * [ y^2] * l / f ^ 3
ve vteřinách úhl. průměr = 3600" * arctang C
v milimetrech průměr v mm = f * C
Díky astarovi za upozornění.
J.S.
Prosím o radu...................
ahoj ..mam doma konecne sveho dobsona 250/1200 ...dole pod primarnim zrcadlem jsou 4 diry s vyrezanym zavitem s rozteci podle me tak akorat na ventilator ...je to tam uz nachystany a je dobry ho tam nainstalovat ?a druha otazka jak jsou ee staveci ?srouby na kolimaci primarniho zrcadla ..tak je jich tma sest .tri na plochej sroubovak a tri na dotahnuti rekl byhc normalne rukou ..jde o to ze ty tri ,,na ruku ,, josu na pevno a ty na plochej sroubovak na volno vcelku ..je to tak ok ???diky moc ,jsem z toho nejakej spatnej
Prosím o radu...................
Když kolimuju tak vše dělám rukou, nepotřebuju šroubovák, není problém zkusit který šroub hýbe se zrcadlem a který zrcadlo zaaretuje.
Menším se aretuje.
Ventilátor jsem tam ještě nedával a kdyby nepasoval tak se dá upravit, někdo ventilátor má někdo zas ne a všichni pozorují bez problémů. Zrcadlo máš z Pyrexu, to nebude takový problém že by potřebovalo ventilátor na rychlejší temperaci, větší problém je turbulence v tubusu, třeba to ten ventilátor profoukne a obraz je dříve ustálený.
Menším se aretuje.
Ventilátor jsem tam ještě nedával a kdyby nepasoval tak se dá upravit, někdo ventilátor má někdo zas ne a všichni pozorují bez problémů. Zrcadlo máš z Pyrexu, to nebude takový problém že by potřebovalo ventilátor na rychlejší temperaci, větší problém je turbulence v tubusu, třeba to ten ventilátor profoukne a obraz je dříve ustálený.
Dobson SW 250/1200, N 150/750, ED80/600 na AZ-4, TELE VUE Paracorr, Panoptic 24mm 68°, Nagler 13,9,7,5, 3.5mm 82°, SW Planetary 8,7,6,5,4mm UWA-58°, 2"SW/SWA 38mm 70°, Celestron 15x70, UHC Lumicon, UHC-S BDP, CLS Astronomik, 2x Polarizační BDP
Prosím o radu...................
jj jasny ,ale me slo jen o to ,ze ty tri srouby proste byli povoleny a tri dalsi utahly .tak jako jelsti to tak ma byt no..
Prosím o radu...................
Zdravím všechny, mám dotaz ohledně NWT 200/1200 Dobson Flex Tube a NWT 200/1200 Dobson. Můj dotaz je následující :
- jáký je rozdíl v údržbě těchto modelů ?
- který z nich je výhodnější ? ( přenos na delší vzdálenosti, náchylnost na prach, .... )
- jáký je rozdíl v údržbě těchto modelů ?
- který z nich je výhodnější ? ( přenos na delší vzdálenosti, náchylnost na prach, .... )
SW 254/1200 Dobson
- Honza Ebr (honza42)
- Příspěvky: 3596
- Registrován: 20. 10. 2004, 14:48
Prosím o radu...................
rozdíl je minimální, flexovací mechanismus se po delším použivání torchu "ojebává", ale zřejmě se tomu dá dost pomoc namazáním.
flextube je skladnější, ale těžší.pro 200ku v něm ale skoro neividm smysl, ten dalekohled je celkem skladný takjakotak.
flextube je skladnější, ale těžší.pro 200ku v něm ale skoro neividm smysl, ten dalekohled je celkem skladný takjakotak.
Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 250D a R50, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, Meopta S2 82HD, TAL MT-3S
Prosím o radu...................
prominte ,ze se opakuji ,ale moc byhc to potrebovla vedet jestli to tka ma byt ,abyhc si s tim zbytecne nedelal hlavu ....jakmile mi dobson 254/1200 dosel domu tak jak jsme psal vyse ,dole je sest sroubu ..tri utahle na pevno a tri mensi povolene ..proste jde s nimi otocit doleva aj do prava pomerne lehce ..je to tak ok ?..jinak kolimace je v poradku a nerad byhc do toho vrtal ..diky moc
Prosím o radu...................
Dobson 300/1500, Ethos 8 mm, Až bude peníz tak beru Ethos 13 mm, Plossl 25 mm, fólie Astrosolar, SW-čočkový dalekohled SK 80/400, triedr 12x50 /japonec/ a staré divadelní kukátko parametrů neznámých ...
Prosím o radu...................
prominte ,ze se opakuji ,ale moc byhc to potrebovla vedet jestli to tka ma byt ,abyhc si s tim zbytecne nedelal hlavu ....jakmile mi dobson 254/1200 dosel domu tak jak jsme psal vyse ,dole je sest sroubu ..tri utahle na pevno a tri mensi povolene ..proste jde s nimi otocit doleva aj do prava pomerne lehce ..je to tak ok ?..jinak kolimace je v poradku a nerad byhc do toho vrtal ..diky mocTy menší musí být utáhlé na fest, jsou aretační a drží v této poloze objímku zrcadla. Pokud povolíš velký šroub musíš menší opět dotáhnout a zároven kolimovat.
Velkýma si skolimuj (nastav) zrcadlo a postupně menšíma dotahuj (aretuj) a kontroluj kolimaci.
Velkýma si skolimuj (nastav) zrcadlo a postupně menšíma dotahuj (aretuj) a kontroluj kolimaci.
Dobson SW 250/1200, N 150/750, ED80/600 na AZ-4, TELE VUE Paracorr, Panoptic 24mm 68°, Nagler 13,9,7,5, 3.5mm 82°, SW Planetary 8,7,6,5,4mm UWA-58°, 2"SW/SWA 38mm 70°, Celestron 15x70, UHC Lumicon, UHC-S BDP, CLS Astronomik, 2x Polarizační BDP