Astronomické fórum

Vlasta Hirka píše: ↑26. 01. 2024, 16:25 ... chtěl bych aby to viděla i moje paní.

Muzeme se domluvit, ze prijedu i s okulary k Vam.

Ahoj, mel bych dotaz tykajicho se pozorovani s Dobsonem 10. Pri pozorovani velmi jasnych objektu (Venuse, Sirius ale casto i Jupiter) me to hazi velmi casto takove odlesky (jako na ilustracni fotografii). Jedna se VETSINOU o 1-3 paprsky a degraduje to pozorovani. Delaji to s ruznou intenzitou prakticky vsechny pouzivane okulary (Morpheus, Hyperion i SW).
Je to u Dobsona 10 (se svetelnosti f=4,7) normalni nebo je neco blbe ? Nevim, jestli v tom hraje roli jeho svetelnost nebo treba poulicni lampa nedaleko mista pozorovani …. Dela to vetsinou i Morpheus, tak to kvalitou okulary asi nebude …..
Potreboval bych vedet, jestli je to normalni nebo je neco blbe.
Neozval by se mi nejaky majitel Dobsna 10 a nepodelil se se svymi zkusenostmi ?

Dekuji

Měl bys vidět difrakční obrazec - vlastnost světla šířícího se přes kříž držící menší zrcátko nahoře. Ten má ale jen 4 paprsky.. tak dej vědět, zda to odpovídá. A jo, je to úplně normální. Viz třeba tady foto - mrkni na jasné hvězdy ve snímku.
https://astrofotky.cz/gallery.php?show= ... 254700.jpg

MaG píše: ↑29. 01. 2024, 09:06 Měl bys vidět difrakční obrazec - vlastnost světla šířícího se přes kříž držící menší zrcátko nahoře. Ten má ale jen 4 paprsky.. tak dej vědět, zda to odpovídá. A jo, je to úplně normální. Viz třeba tady foto - mrkni na jasné hvězdy ve snímku.
https://astrofotky.cz/gallery.php?show= ... 254700.jpg

Dekuji.
Myslim ze to ale ono neni. Do krize to urcite nejde. U hvezd bych to pochopil, ale stava se to i u Jupiteru …. 1-2 paprsky.
Vyfotit se mi to asi nepodari.
V kazdem pripade se ty odlesky trochu menily pri pohybu oka nad okularem ….. treba 1 paprsek zmizi nebo se zmeni uhel paprsku.

Kříže jsou normální u všech zrcadlových dalekohledů, které mají vpředu držák sekundárního zrcátka (typy Newton, Cassegrain, Schmidt-Newton...) . U hvězd to jsou pěkné ostré kříže, u planet to jsou rozmazané zdvojené kříže. Pokud nejsou vidět komplet, je to dáno špatnou polohou oka v okuláru. Na planetách to někdy dost ruší, bohužel přímo to odstranit nelze. U velkých průměrů dalekohledů je pro pozorování planet schůdná cesta mimoosá clona

MilAN píše: ↑29. 01. 2024, 10:36 Na planetách to někdy dost ruší, bohužel přímo to odstranit nelze.

Při focení se to dá řešit šablonou, která se připne na pavouka, něco takového: https://www.thingiverse.com/thing:5565303
U vizuálu by to nepomohlo?

U vizuálu to asi pomůže be problémů. Akorát trošku klesne kontrast. Kolem jasné planety bude taková slaboučká mlha.

Na foto to musí být extrémně přesně vyrobené, nejlépe na CNC z plechu, jinak to vyrábí ošklivou "chlupatinu" kolem jasnějších hvězd. Aní výřez laserem z plastu nebyl to pravé.

Podobně se dělají půlkruhové držáky sekundárů . Ale je to vždy něco za něco- jen ty difrakční paprsky dopadnou jinam
Zrovna tak se experimentovalo ( a také doporučovalo) použití Hartmannovy masky. Ve výsledku je to podobné, jako ten plastový držák. Aperturně jistě výhodnější , ale dosáhnout kvalitní obraz pro vizuál zrovna moc nešlo.
Osobně bych nedoporučoval něco, co jsem nezkusil ale jen někde objevil na internetu.

Tak já vím, o čem píšu. Dělal jsem to na 300-ce. Tady je k tomu trocha geometrie:
http://serge.bertorello.free.fr/antiaigr/antiaigr.html

Vybral jsem si tenhle typ:



Sloučení všech hran za sebe musí tvořit plný kruh, aby to fungovalo korektně. jakmile je to jen trochu nepřesně udělané, vznikají různá jasová minima a maxima v halo kolem hvězdy. Po prvních pokusech typu papír+nůžky (hrůza běs), folie + lasrová gravírka (o poznání lepší, ale zdaleka ne dokonalé) jsem to nakonec frézoval na CNC, frézou s průměrem 0.8mm, abych udělal co nejostřejší vnitřní rohy. A bylo to z cuprextitu 0.5mm tlustého (materiál na plošné spoje). To už fungovalo velmi dobře, nicméně nárůst všesměrové difrakce kolem jasné hvězdy je na fotce jednoznačně vidět. Vizuálně to bylo velmi slabé, ale bylo. Na kříže u planet by to asi fungovalo slušně, byť nějaký pokles kontrastu tam bude.

Dekuji vsem za rady. Ted jsem se vratil z pozorovani. Souviselo to se spatnou polohou oka a lampou verejneho osvetleni.
Pri zavirani nepouzivaneho oka jsem podvedome to pozorovaci oko jako “mzoural” a tim se vytvarely u velmi jasnych objektu ty paprsky, ktere se ruzne menily dle polohy oka.
Dival jsem se dnes ze tmy (vypnul jsem tu rusivou lampu verejneho osvetleni ). Diky tomu bylo pozorovaci oko v normalni poloze (nepriviral jsem ho) a vse bylo OK.

Dobrý den. Potřeboval bych poradit se sprovozněním dalekohledu Pollux 150/1400
Mám ho asi špatně sestavený. Do dálky nic nevidím, jen na blízku.
Nejraději osobně Dambořice okr. Hodonín
Děkuji.

MMys píše: ↑29. 01. 2024, 19:08 Tak já vím, o čem píšu. Dělal jsem to na 300-ce.

To je dobře - protože takhle to jsou zkušenosti k nezaplacení. Ne jen jako nějaké obrázky od někud.
Přesto bych si dovolil trochu oponovat s vlivem na vizuál u planet. Ony ty kříže v podstatě nevadí ( leda při pozorování měsíců planet v blízkosti kotouče). Ale planety jsou extrémně háklivé na jakoukoliv ztrátu kontrastu . A tady se ty difrakce dostávají k /na planetu.

Jako že ti nejde doostřit obraz?

Prvně vytáhni dalekohled ven přes den, nastav ho na něco hodně vzdáleného a zaostři - použij okulár s co nejmenším zvětšením (okulár s větším číslem v mm). Měl by jsi zaostřit - výtah by měl jet od zatažena až do úplného vytažení.
Může se taky stát, že dalekohled bude mířit do prázdna - nic tam nebude vidět. Musíš ho mít dobře namířený, pak se tam nastavuje hledáček...

Já to na planety nezkoušel, vizuálně jsem se tím díval jen na hvězdy, a tam to nebylo špatný. U planet je to otázka. Délka difraktující hrany se proti holému pavouku zvětší. Pokud má rameno pavouka délku R, tak ty "zuby" na každé straně clony tvoří v součtu půlkruh o poloměru R. Jeho obvod je tedy pí-krát větší. Totéž platí pro všech 8 hran na 4 ramenech. Takže takto upravená soustava posílá mimo spot 3.14x více světla. Akorát ho nedistribuuje do dvou směrů, ale do celých 360°. Teoreticky vzato, i ty difrakce od ramen snižují kontrast. Difrakční pásy o šířce kotoučku planety jsou i přes kotouček. A to ve dvou kolmých směrech. Nicméně zde bude poškození obrazu podle mě opravdu zhruba pí-krát vyšší (zhruba proto, že distribuce světla v difrakčním obrazu od toho útvaru bude mít jiné rozložení než od ramen, a je otázkou kolik z toho padne na kotouček, a kolik mimo). Ale to by vyžadovalo simulaci (asi výpočet přes FFT nebo numerickou simualci).

Budi si to vyrábět znova i na 400-ku, tak pak můžu poreferovat.

Jo, přesně tak.
Venku jsem ho měl, ale ať dělám co dělám tak na dálku vidím vždy vše hodné rozmazané a nepoznám skoro co tam je.
Právě jsem si tak chtěl nastavit ten hledáček.
Vidím přez něj pěkně jen na blízko. Což se mi zase zdá, že bych pěkně vidět neměl.
Mám okulár 4 a 20 mm. Zkoušel jsem to teda s oběma, ale vím že podle návodu bych měl použít tu 20 mm.

Dalekohled jsem koupil už sestavený. Jen jsem složil stojan, dal hledáček a okulár. Budu určitě ještě zkoušet, ale myslím že dělám vše dobře.
No, doufám