Astronomické fórum

Dík za linky na priepustnosti. Označenie som ani nepovažoval za podstatné, a že to číslo je je sériové daného kusa som si domyslel, keď som na stránke APM našiel obrázok tohto filtra v krabičke. Z kriviek je teda zrejmé, že filter je v poriadku. Zrejme som naivný, keď som si myslel, že skutočnosť bude taká ako má výrobca uvedené v technických dátach k UHC filtrom. Rozdiel 5% sa mi videl priveľký.

Zdravicko pani,

Chcel by som sa spytat, vedeli by ste mi odporucit nejaky filter, ktory dokaze zvysit kontrast u emisnych hmlovin a odstranit airglow ?
Budem fotit hlavne s rychlymi objektivmi (f2.0-f2.8) s ohniskom cca 85-200mm na Canone 6D, full frame.
Videl som celkom dobre vysledky s Optolong UHC ale zevraj pri rychlych objektivoch to vytvara comu/distortion atd.

Vdaka za rady

PS: Vacsinou fotim pod relativne tmavou oblohou, takze SZ nieje taky problem.

Ondo píše:ale zevraj pri rychlych objektivoch to vytvara comu/distortion atd.

U fotografických objektivů ten problém většinou není tak velký, jak by odpovídalo světelnosti - paprsky z většiny novějších objektivů vystupují rovnoběžně.

Ale bez vyzkoušení se to dá těžko odhadnout dopředu.

Bill píše: - paprsky z většiny novějších objektivů vystupují rovnoběžně.

Tomu snad nemůžeš věřit
( a to bychom neměli ani problém se zaostřením ani hloubkou ostrosti ?)

No to je pravda. Tak rovnoběžněji, než by odpovídalo jednoduchému objektivu. Při standardním řešení (Objektiv navržený na film) by vinětoval už samotný snímač díky mikročočkám...

No, při světelnosti 1:2 to je a bylo vždy u stejné světelnosti stejné, zrovna tak při všech objektivech 1:4 ten dopadový úhel bude u všech stejný.
Proto také i u velmi slušných objektivů se budou ty 2 vlnové délky ( H-beta a H-alfa) projevovat razantněji u světelnějších objektivů - (leda by to byl skutečně superapochromat)

Myslím, že ten problém je jiný. Nikoli to, že by kužel odpovídající třeba f/2 měl jiný vrcholový úhel, než by odpovídal f/2. To je samozřejmě nesmysl.

Jde o to, že pokud takovýto kužel dopadá na silnější planparalelní destičku jinak, než osou kolmo, zanese se do svazku astigmatismus.

No a zádrhel u těch fotoobjektivů je ten, že výstupní čočka je relativně malá (menší než kratší strana šachty) a tak paprsky pro okraj (nebo dokonce roh) senzoru opouštějí tuto čočku tak, že osa toho kužele je odkloněná od optické osy ven. Ten úhel je naopak větší, než by odpovídalo ohniskové vzálenosti jednoduché čočky (ta by moc vinětovala o šachtu).

No, a tím pádem se do svazku zanese další astigmatismus, ve srovnání se stavem, kdy tam ten clip filtr není. Tím více, čím je víc odcloněno. Jedna strana kužele trefí planparalelní destičku dříve než druhá, a poruší se kuželovitost svazku a tím korekce vad.

Ono se to taky bude dost lišit podle typu objektivu. Existuje spousta různých návrhů. Ukázky třeba tady (ten efekt je u některých typů jasně vidět):

http://eckop.com/optics/opticsadvanced- ... ens-types/


Ondo:
to opravdu není problém filtru jako takového (tedy těch náparů o definované propustnosti), ale primárně problém skla určité tloušťky v šikmém kuželovém svazku. Tedy bude to dělat každý filtr. Čím bude substrát tenčí, tím méně. Ale tipuji, že většina těch filtrů bude stejně minimálně 1mm.

Jinak na emisní mlhoviny bych volil asi silnější CLS-ko nbo rovnou UHC od astronomiku (to pouští kromě modrozelené oblasti i H-alfu) a zkombinoval to se snímkem bez filtru. Ale hrozí, že to nepůjde zaostřit v obou barvách najednou, nebo jen kompromisně. Záleží na objektivu.

Nejsem si ale vůbec jistý, jestli to má na tmavých místech vůbec smysl, okrádat se o světlo a kazit si barvy neemisních objektů (hvězdy, reflexní a temné mlhoviny) nějakým filtrem. A pokud nemáš mono kameru, nemají zase smysl nějaké úzkopásmové mlhovinové filtry.

MMys píše: to opravdu není problém filtru jako takového (tedy těch náparů o definované propustnosti), ale primárně problém skla určité tloušťky v šikmém kuželovém svazku. Tedy bude to dělat každý filtr. Čím bude substrát tenčí, tím méně. Ale tipuji, že většina těch filtrů bude stejně minimálně 1mm.

Ale to není tak úplně pravda - každý interferenční filtr se při náklonu přelaďuje. Třeba tady:

http://www.sciencecenter.net/hutech/idas/idas-lps.pdf

To se ale projevuje spíše u úzkopásmových filtrů...

To ale nezpůsobuje chybnou kresbu, jen změnu propustnosti. Ale jak píšeš, to není jeho problém u širších filtrů.

MMys píše:to, že by kužel odpovídající třeba f/2 měl jiný vrcholový úhel, než by odpovídal f/2. To je samozřejmě nesmysl.

A tahle informace, která se objevuje od doby, kdy začaly mít CCD/CMOS mikročočky, je úplná blbost, nebo jsem to jenom špatně pochopil?

Například tady: http://www.azfoto.cz/informace/digital_ ... u/objektiv

"Další věcí je konstrukce zadní části objektivu. CCD nebo CMOS čip, který snímá obraz, potřebuje pro svou optimální činnost, aby paprsky prošlé objektivem dopadaly na jeho celou plochu pokud možno kolmo, a to i na krajích. U analogových fotopřístrojů dopadají paprsky na rovinu filmu kolmo jen v blízkosti optické osy objektivu, a obzvláště na krajích je dopadový úhel poměrně velký. Jednotliví výrobci tento neblahý efekt řeší různě. OLYMPUS vsází na standard 4/3 a micro 4/3, který stanovuje konstrukci bajonetu, rozměry snímacího čipu a vzdálenost od bajonetu a to zejména proto, aby se speciální konstrukcí objektivu docílilo kolmo dopadajícího obrazu."

Nebo tady: https://www.fotoskoda.cz/images-old/mul ... metry.html

Di (Digitally integrated Design) - objektiv pro digitální i kinofilmové zrcadlovky
Objektiv vyvinutý pro použití na digitálních i kinofilmových zrcadlovkách. Při jeho konstrukci byly vzaty v úvahu odlišné nároky digitálního senzoru, který je oproti filmu náchylnější na odrazy světla a vyžaduje, aby dopadalo kolmo na plochu snímače.

No, ale to motáme 2 různé věci dohromady.
Tou první je maximální eliminace toho, aby se co nejméně projevovalo to, že paprsky, speciálně širokoúhlých objektivů dopadají pod velkým úhlem na snímač. To je myslím i to , o čem se píše v těch odkazech.
Druhá věc, a ta souvisí s tím konkrétním dotazem a tvojí odpovědí na ni :
Ondo píše:
ale zevraj pri rychlych objektivoch to vytvara comu/distortion atd.
Bill píše :
U fotografických objektivů ten problém většinou není tak velký, jak by odpovídalo světelnosti - paprsky z většiny novějších objektivů vystupují rovnoběžně.
Tak tam jsou dopadové úhly dané pouze světelností a nic ( žádná konstrukce) ji nesnižuje. Takže ta odpověď na dotaz není dobrá.
A jak se všechno tohle projevuje u slabchý nebo silných filtrů a jak to souvisí s barevnou korekcí objektivu je snad jasné - dost tady o tom napsal už MMys

Já si myslím, že ty odkazované texty jsou pouze uhlazené do reklamní verze převedené údaje od vývojářů té optiky, aby bylo co psát. Jiná konstrukce objektivu než ta používaná ani není moc možná, protože v reálu to téměř vždycky vypadá takto:

1) výstupní čočka objektivu je téměř vždy největší možná, co ještě rozumně pasuje ke tvaru šachty (u APS objektivu tedy vždy menší než u fullframe).

2) Objektiv je spočítaný tak, že při plném odclonění jdou paprsky, co dopadají do rohu senozru, právě okrajem čočky (a ve většině případů už s vinětací v objektivu). Protože ten návrh je úmyslně poddimenzovaný. resp. při daných geometrických parametrech soustavy objektiv-foťák to bez kompromisu udělat nejde.

3) když zacloníš, úhel dopadu pro daný bod senzoru se nezmění, jen se zmenší vrcholový úhel kužele (takže se zmenší rozsah úhlu +/- od centrální osy šikmého kužele). A ten se v objektivu také méně ořízne - důvod proč se u fotoobjektivů při zaclonění zmenší vinětace. Tím, že se zmanší vrcholový úhel, je celá soustava méně citlivá na vložení planparalelní desky - filtru. je třeba si uvědomit, že když vložíš planparalelní desku do rovnoběžného svazku, tak ho nepoškodí, pouze posune. Kuželový již poškodí, tím více, čím je deska tlustší, a vrcholový úhel větší.

Tedy na nějaké povídačky o rovnoběžně dopadajících paprscích vůbec nevěř. Roh senzoru je vždy dál, než okraj kružnice (výstupní čočky) vepsané do šachty. Tím je dané, ža paprsky pro roh senzoru jdou vždy s osou kužele odkloněné od osy. A bez ohledu na typ objektiv u ten úhel bude u všech konstrukcí pořád zruba stejný. Daný poměrem stran šachty. Nejlepší situace by byla při focení na čtverec Proto asi ta snaha na přechod od poměru 3:2 ke 4:3. A kolmo osou kužele paprsky dopadají pouze na střed senzoru a nikdy to jinak nebude

MMys píše:Já si myslím, že ty odkazované texty jsou pouze uhlazené do reklamní verze..........

- no a zrovna teď a možnost lajku/hodnocení chybí. Psát že souhlasím se vším je zbytečný balast do diskuze, ale touha se přidat k názoru nemizí

MMys píše:Já si myslím, že ty odkazované texty jsou pouze uhlazené do reklamní verze převedené údaje od vývojářů té optiky, aby bylo co psát. Jiná konstrukce objektivu než ta používaná ani není moc možná, protože v reálu to téměř vždycky vypadá takto:

1) výstupní čočka objektivu je téměř vždy největší možná, co ještě rozumně pasuje ke tvaru šachty (u APS objektivu tedy vždy menší než u fullframe).

2) Objektiv je spočítaný tak, že při plném odclonění jdou paprsky, co dopadají do rohu senozru, právě okrajem čočky (a ve většině případů už s vinětací v objektivu). Protože ten návrh je úmyslně poddimenzovaný. resp. při daných geometrických parametrech soustavy objektiv-foťák to bez kompromisu udělat nejde.

3) když zacloníš, úhel dopadu pro daný bod senzoru se nezmění, jen se zmenší vrcholový úhel kužele (takže se zmenší rozsah úhlu +/- od centrální osy šikmého kužele). A ten se v objektivu také méně ořízne - důvod proč se u fotoobjektivů při zaclonění zmenší vinětace. Tím, že se zmanší vrcholový úhel, je celá soustava méně citlivá na vložení planparalelní desky - filtru. je třeba si uvědomit, že když vložíš planparalelní desku do rovnoběžného svazku, tak ho nepoškodí, pouze posune. Kuželový již poškodí, tím více, čím je deska tlustší, a vrcholový úhel větší.

Tedy na nějaké povídačky o rovnoběžně dopadajících paprscích vůbec nevěř. Roh senzoru je vždy dál, než okraj kružnice (výstupní čočky) vepsané do šachty. Tím je dané, ža paprsky pro roh senzoru jdou vždy s osou kužele odkloněné od osy. A bez ohledu na typ objektiv u ten úhel bude u všech konstrukcí pořád zruba stejný. Daný poměrem stran šachty. Nejlepší situace by byla při focení na čtverec Proto asi ta snaha na přechod od poměru 3:2 ke 4:3. A kolmo osou kužele paprsky dopadají pouze na střed senzoru a nikdy to jinak nebude

Ono to asi pochází od Zuiko Digital - ti tvrdí, že výstupní čočka jejich objektivů je větší než velikost 4/3 čipu...

" Velký podíl na tom má speciální optika ZUIKO Digital, která je vybavena telecentrickou optickou soustavou. Paprsky z ní vycházející dopadají na CCD kolmo,

Zdroj: https://technet.idnes.cz/olympus-e-1-re ... 88_digital"

Ale pro APS-C a FF je to s běžnými bajonety nerealizovatelné...

Ano, pro telecentrickou soustavu by opravdu ta výstupní čočka musela být alespoň stejná, nebo o kousek větší než úhlopříčka senzoru. Ale to u běžných zrcadlovek, jak jsou v současné době zkonstruované, nejde.