Astronomické fórum

Ladine je to úplně neuvěřitelný projekt. Ta Pec jako For místo Fornax to je nějaký fór nebo omyl?

To je oficiální zkratka, ne? Viz např. https://www.czsky.cz/constellation/UMa/info

(Ale je pravda, že jsem to taky nejdřív četl jako "for info" a došlo mi to až po kliknutí na odkaz.)

No jo, skoro to jako fór vypadá, ale za tím lomítkem se za názvem souhvězdí uvádí IAU zkratka.

Aha, díky za vysvětlení, ale fór to byl dobrej

Koukal jsem, že uživatelé nepoužívají hledání nahoře v liště, který toho umí docela dost a nemusí se objekty vůbec hledat po katalozích. Vyhledávací políčko umí:

- RA/DEC pozice - pošle vás to do mapy
- lze hledat DSO podle katalogového čísla, pro lenochy - jako já - se nemusí před číslo psát "ngc" - pokud se zadá číslo , tak se předpokládá NGC. Pokud se najde, skončí to na detailu DSO
- hvězdy Bayer : (alp,bet... / alpha, beta) cyg, aql atd , Flamsteed : 7 cyg atd...,
- dvojhvězdy - např STF 667
- suhvezdí - IAU zkratka - cyg, aql,
- komety např : C/2022 E3


Šlo by to propojit i s astroquery / simbadem a výsledky zobrazovat v mapě...

Na četná přání pozorovatelů komet jsou nyní data komet - jas a průměr komet, odvozovány z posledních měření z COBS. Pro komety, kde data chybí, jsou údaje označeny hvězdičkou, což znamená, že jas byl stanoven výpočtem z obecně známého vzorce a úplně nesedí (možná by bylo lepší tyhle komety schovat). Aktuální jas a průměr komy jsou zprůměrované hodnoty posledních dvou dní měření, tedy data jsou poměrně aktuální !

Seznam komet v sekci Sluneční soustava vypadá teď:

https://www.czsky.cz/comets

a kupříkladu data z COBS pro C/2017 K2 (PANSTARRS) :

https://www.czsky.cz/comet/K17K020/cobs-observations

Super, rád si vždy nějakou najdu, ale bylo by možné aby ve výpisu bylo souhvězdí ve kterém se aktuálně nachází? Aby člověk na první pohled věděl že je to vhodný objekt pro dnešní noc, nebo ne?

Díky za připomínku! Je to upravený, včetně RA/DEC, které se tradičně neukazují v tabulkách na mobilech. Aktuální pozice všech komet se neaktualizují online, ale každé 3 hodiny - online řešení není dostatečně rychlé.

Ahoj, pár dní si hraju s myšlenkou personalizace astronomického html obsahu. O co se jedná... Často čtu články, dokumenty v PDF nebo stránky s HTML obsahem a chybí mě propojení s deníkem nebo s obsahem na czsky. Úplně základní věc je prolinkování objektu (DSO, dvojhvězda) s webem, kde se o objektu dočtu víc, na to už používám naprosto skvělý FoxReplace plugin do firefoxu, ale pro jiné prohlížeče než FF neexistuje dobrá alternativa. Ale šlo by jít dál a označovat DSO objekty značkami (třeba zelená hvězdička), které by označovaly objekty, které jsem už pozoroval nebo třeba ke kterým existují nějaké informace nějakého charakteru.... Třeba na FaintFuzzies je poměrně dost pozorovacího materiálu v PDF, ale manipulace s tím je za trest. Kopírování identifikátorů DSO přes clipboard, hledání, prostě strašněj voser. Představa je ta, že nahraju PDF do CzSky, ten to transformuje do HTML, přemlatí identikátory komet, DSO, dvojvězd na linky do detailů czsky, přidá značky, že to pozorovatel vděl, aby ho to bouchlo do očí už při čtení článku atd.

Nevím, jak s daty pracují ostatní, většině nejspíš vystačí kopírování a hledáním nebo máte vlastní lepší řešení ? Používali byste perzonalizaci astronomického obsahu vlastními údaji nebo preferencemi ?

V mapách je možná kontroverzní novinka - stínovaná Mléčná dráha, se kterou jsem si dost vyhrál. Předesílám, že CzSky využívá ke kreslení knihovnu PyCairo, se kterou nelze dostatečně rychle mapovat bitmapy tak, jako je to ve Stellariu, které k tomu používá OpenGL. Barevné odstíny a kontrast Mléčné dráhy v dark módu jsem volil tak, aby to bylo co nejvíce podobné vizuálnímu vjemu pod temnou oblohou. V dark módu se také nejvíc projevuje použitá polygoniální struktura, úplně nejvíc je to vidět na oblaku ve Štítu:

https://www.czsky.cz/chart?ra=4.8967859 ... tview=true

kde se západně nachází největší gradient. Ve světlém a nočním módu (přepíná se nahoře v liště) se polygony tolik neprojevují, oko ty přechody asi tolik nevnímá. Barva Mléčné dráhy ve světlé módu je volená podle atlasu "The Leuven Star Atlas". V PDFkách se Mléčná dráha zatím nekreslí. Barvy jsem testoval na 2 monitorech a mobilu a jas je volený tak, aby i na tmavších monitorech "bylo něco vidět". Kdyžtak pište připomínky, mám omezenou možnost zařízení, též ještě přidám volbu jednoduché, původní Mléčné dráhy, kdyby to někomu vůbec nevyhovovalo...

Po technické stránce je jako výchozí obrázek použita Mléčná dráha ze Stellária a to se všema neřestma v jižních partiích. Zdrojový obrázek má 2048x1024 pixelů a bylo ho nutné protáhnout triangulací ve skvělém programu Triangula, která na to používá genetický algoritmus.

https://github.com/rh12503/triangula

v pomalé online verzi je dostupná zde: https://rh12503.github.io/triangula/

Mnohými pokusy s Triangulou a Gimpem (modifikace kontastu a jasu) jsem se dostal k tomu, že ve výsledné triangulaci je 35.000 bodů, což je pozoruhodně současně maximální počet bodů, se kterými Triangula nesletí a současně i zhruba maximální počet bodů, se kterými se podařilo zalgoritmizovat kreslení Mléčné dráhy tak, aby její kreslení nemělo zásadní dopad na výkon map. Mimochodem výpočet finální triangulace bežel na 12 jádrech 2h - 5000 iterací genetického algoritmu.

Nevyšly Alpy, tak je v mapách pořádný klávesový ovladání pomocí šipek a PageUp / PageDown. To se hodí hlavně u notebooků, když není po ruce myš. Smysl PageUp/Down je otočený v porovnání s ovládáním ve Stelláriu, a je to tak, jak to má HnSky , které klávesnicí ovládají nejspíš všichni čeští kometárníci co mají odpozorováno stejně nebo víc než vic komet, tedy alespoň 200.

a Jizerky taky ne, takže mapy jedou na JPGčkách místo PNG. Komprese je při pohybu mapou nastavená na 80% (v 75% mě přišlo už dost artefaktů), na konci pohybu se generuje dostatečně kvalitní 95% JPG (má 2x větší objem v porovnání s 80%). Objemově je JPEG zlomek z původního PNG objemu, komprimace JPG je v porovnání s PNG tak o řád rychlejší. Konečně se to dá použít na větších screenech. Přidávám video s ukázkou seznamu pozorovaných objektů a s Mléčnou dáhou v různých tématech:

Novinkou z posledníhu týdnu je možnost snadno replikovat projekt do lokálního prostředí, tedy lze czsky naklonovat a spustit u sebe doma. V základní konfiguraci je to na pár příkazů. Na linuxu je třeba provést toto:

1. naklonovat git repozitář : git clone https://github.com/skybber/czsky
2. přesunout se do rootu projektu: cd czsky/
3. aktivovat virtualní enviroment pythonu (následné balíčky se instalují do adresáře czsky a ne do systému - nezaplevelí to tedy system!!!) :
python3 -m venv venv
4. aktivace venv pythonu: source venv/bin/activate
6. instalace závislostí: pip install -r requirements.txt
7. vytvoření výchozí konfigurace z příkladu : cp config.env.example config.env
výchozí nastavení je dostačující, je ho možné dále upravit podle README.md
8. inicializace CzSKy sqlite databáze, pozor, trvá déle : ./recreate_all.sh
9. spuštění projektu: honcho start -e config.env -f Local

web server běží ve výchozím nastavení na http://localhost:5000/

Celý se to odstraní smazáním adresáře czsky/

Pokud bude chtít někdo naimportovat texty, tak je třeba :
1. nastavit v config.env GIT_CONTENT_REPOSITORY=https://git.czsky.cz/editor/czsky
2. provest import z konsole z rootu czsky (s aktivnim venv): `python manage.py import_git_content`

Repozitář se základníma obrázkama zatím není, ale pro NGC/IC by asi nebyl problém. Ke kresbám je třeba souhlas autorů, který mám jen pro web CzSky.

No jsem zvedavej, jestli se tim nekdo probije. Jako oteviraji se s tim moznosti jako INDI/Ekos , podpora pro python je hotová, jen to zaintegrovat a trochu czsky zmodularizovat, povypínat části, které lokálně nějsou třeba.

Tak som narýchlo otvoril a nemáš tam licenciu pod ktorou to uvoľňuješ. Odporúčam teda pridať súbor LICENSE kde bude uvedená licencia. Bez licencie bude každý porušovať tvoje autorské práva. Viac info

Dik za připomínku, večer to tam bude. Počítam s GNU, podobně jako to má deespkylog

https://github.com/DeepskyLog/DeepskyLo ... el/LICENSE