Astronomické fórum

zorg píše: ↑11. 02. 2024, 22:41 BTW, nevěděli byste kluci, jestli se někde nedají sehnat samotné cely objektivů? Chtěl bych možná zkusit na hraní, tzn. klidně obyčejnější ED dublet (ne achromát) nebo i triplet, pokud nebude extra drahý. Ideálně ten ze Stella Mira 80/f10 Vím, že na TS něco bývalo k zakoupení jako náhradní díly, ale ty ceny jsou tak vysoké, že se vyplatí vzít celý dalekohled. Tzn. někde v Číně/nějakém čínském eshopu?

Jo, přesně tohle by mě zajímalo taky. Nějaký takový objektiv samotný.

Achernar píše: ↑09. 03. 2024, 20:39

zorg píše: ↑11. 02. 2024, 22:41 BTW, nevěděli byste kluci, jestli se někde nedají sehnat samotné cely objektivů? Chtěl bych možná zkusit na hraní, tzn. klidně obyčejnější ED dublet (ne achromát) nebo i triplet, pokud nebude extra drahý. Ideálně ten ze Stella Mira 80/f10 Vím, že na TS něco bývalo k zakoupení jako náhradní díly, ale ty ceny jsou tak vysoké, že se vyplatí vzít celý dalekohled. Tzn. někde v Číně/nějakém čínském eshopu?

Jo, přesně tohle by mě zajímalo taky. Nějaký takový objektiv samotný.

Dlouhoohniskový achromát je na hranici APO. 100/1200 by nestačilo? A nebo něco pro Slunce.... 98/3007? 120/2980 ,ale nepustím. Těžko budete hledat ED... v takových světelnostech.

Tohle je pěkný objektiv na hraní, s pěknou slevou

https://www.apm-telescopes.net/en/apm-l ... ns-in-cell

Achromát 100/F12

https://www.istar-optical.com/achromatic.html

Ve Varšavě lze velmi levně zakoupit kompletní OTA 102 mm ED f11 za 19 500 Kč (cca.780 Eur). Kvalita zobrazení je výrazně lepší, než-li u achromátu s podobnými parametry a pochází od stejného výrobce Kunming Optical jako jeho dražší varianta s SD skly:
https://ts2.store/cs/optika/13587-ts-te ... ZMQAvD_BwE

Kami píše: ↑09. 03. 2024, 22:18

Achernar píše: ↑09. 03. 2024, 20:39

zorg píše: ↑11. 02. 2024, 22:41

Jo, přesně tohle by mě zajímalo taky. Nějaký takový objektiv samotný.

Dlouhoohniskový achromát je na hranici APO. 100/1200 by nestačilo? A nebo něco pro Slunce.... 98/3007? 120/2980 ,ale nepustím. Těžko budete hledat ED... v takových světelnostech.

Já to ve skutečnosti nepotřebuju, protože mám doma ještě dva dlouhé achromáty, které čekají na dokončení (125/1400 a 110/1300), nemluvě o funkčním 102/1640. Ale třeba teď konstruuju malý přenosný refraktor, který má být skládací do velmi malého rozměru. Mám k tomu objektiv 80 / 900, kdyby to ale byl nějaký apochromát, bylo by to nepochybně lepší. Takový objektiv by ale nepochybně byl axiálně delší a těžší, což by tu konstrukci trochu komplikovalo. Nepotřeboval bych - a vlastně ani nechtěl - větší průměr.

Musím uznat, že po létech uvažování jsem se stal majitelem ts ed 102/1122 a rozhodnutí nelituji. A ani peněz. Vliv seeingu je na pozorování zásadní a tento dalekohled je v tomto ohledu výborný. Samozřejmě i ed skla jsou tomu pomocí. A to jak na slunce tak na planety a měsíc, kde při velkých zvětšeních člověk bojuje se seeingem.
Před rokem a půl jsme ho s kolegou potrápili v porovnání s ts apo 102/714 na saturnu a tam byl potenciál delšího ohniska velice znát. Barevnou vadu jsme nespozorovali ani v jednom dalekohledu, ale v f11 byl obraz oproti f7 velice klidný až do zvětšení 420x. Pozorovali jsme oba přes bino, takže zážitek byl super. A to jak v f7 tak v f11. Jen v f11 byl obraz nádherně klidný, kdežto v f7 se vlivem seeingu nedalo jít na tak velké zvětšení a optimální bylo tak 280x.
Prostě dlohý je dlouhý.

Marwin

Díky čemu je větší f příznivější z hlediska seeingu? Nějak si to neumím vysvětlit… Bral bych, že to může souviset třeba s turbulencemi a temperací v tubusu, ale tohle mi není jasné.
Díky

Najdi si v tomhle tématu příspěvek #39. Je tam k tomu i článek kde je to krásně vysvětleno.

Marwin

Díky moc!
To jsem tenkrát přehlédl a ta hloubka ostrosti mne nenapadla…

mam prosim zaciatocnicku otazku
popisovane vyhody dlheho ohniska sa prejavuju iba u refraktorov alebo aj u reflektorov a katadiptrickych teleskopoch s dlhym ohniskom?

Ne, není to otázkou jen refraktorů. Ale nejde o dlouhé ohnisko ( co to je ?), ale o světelnost /relativní poměr. Prostě větší poměr f/D ( jinak tedy menší světelnost)

Jasně Milane. Věta “prostě dlouhý je dlouhý” patřila k mému porovnání světelností f7 vs f11. Kde f11 má delší ohnisko než f7. Jinak je to pro nováčka zavádějící a samozřejmě jde o světelnost jak píšeš.
Johny723 toto se týká hlavně refraktorů a newtonů. U katadioptrů (mak, sct) je to trochu jinak tam jde o světelnost jednotlivých zrcadel tedy sekundáru a primáru. Kde je světelnost spíše vypočtena než fyzická délka (zjednodušeně řečeno).
Např. Refrák 100/1100 má svět. f11, ale newton 150/1200 f8 přitom má ale delší ohnisko. Proto bude mít f11 větší hloubku ostrosti než newton f8. Je to takhle srozumitelné?

Marwin

Tak jsem se snažil porozumnět příspěvku 39, ale nemám dostatek znalostí. Jem mě napadlo vzhledem k významu hloubky ostrosti na vnímání seingu, platí to i pro použití barlow členu?

Podle Neila Englishe je výhoda dlouhého refraktoru také v tom, že je objektiv výš nad zemí. To se ale uplatní jen při pozorování v terénu. Termín "dlouhý" je samozřejmě nepřesný. Ale z tohoto hlediska, čím delší tím lepší. Pokud se týká ohniskového poměru, je to jasné - zvýší se hloubka ostrosti. Ke svému achromátu (s Chromacorem se dle mého názoru na ose vyrovná ED) 135/1602 mám vyrobené dvě clony 127 mm (5") a 102 mm (4"). Na pár mm samozřejmě nezáleží, ale chtěl jsem to mít přesné, pro porovnání s jinými dalekohledy. 135 mm a 127 mm v podstatě nerozliším. 102 mm dává za zhoršeného seeingu díky poměru 1: 16 stabilnější obraz. Krom toho se v některých případech zřejmě uplatňuje i menší vstupní pupila dalekohledu.