Astronomické fórum

MMys píše:... kor když člověk potřebuje dělat dlouhé expozice ...

A na to se chci zeptat. Jak dlouhé subexpozice si s touto CMOS kameru použil, když píšeš, že saturovaných hvězd ve snímku bylo asi 10?

Expozice byly pětiminutové. Tak jsem to trochu podcenil. Saturovaných hvězd je tam asi 77 (spočítáno automatem) ale většina z nich má saturovaných jen pár pixelů u středu. Takové ty přepálené velké, těch je tam fakt asi jen tak 15 kousků.

A u RGB snímků je toho tak třetina.

Martin , veľmi pekná , precízna práca. Trošku ma prekvapil výberom kamery.
Ja by som snáď mierne zvýraznil štruktúry v strede galaxie. Inak gratulácia

Paľo

P.S. A to aká by bola expozičná doba pri 500mm zrkadle

No, ona má ASI-na menší pixely než C3-61k a ještě tam mám o trochu prodlužující, nikoli zkracující korektor, takže jsem se dostal na vyšší rozlišení. A okolo stejně nic moc není, Stephanův Kvintet se tam nevejde ani do pole C3.

Ve finále na ten výstup půjde místo té čínské kamery nějaká mono kamera s ještě menšími pixely (okolo 2.5um) s BSI senzorem s global shutter. Právě pro tyhle účely, menší galaxie, planetárky a podobně. Budu muset ještě něco vybrat.

Celková expoziční doba na půlmetru bude prakticky stejná (kdybys tam měl stejnou kameru), kratší maximálně o to, že to budeš mít f/3.8, a pak v poměru rozlišení v arcsec/pixel. Když budeš mít větší pixely, budeš mít sice menší rozlišení, ale zase budeš potřebovat méně času.

Martin, ja sa od určitého času na senzor pozerám ako na plochu na ktorú dopadne určité množstvo energie. A práve nove kamery otvárajú cestu tejto filozofii, ohľadom na malý výčítací šum. Jednoducho povedané nafotíš snímku na najmenšie možné rozlíšenie a neskôr v počítači si podľa seeningu nastavíš cez zlučovanie pixelov(Bining) .
Problémom je že zmenšovaním pixelu musíš riešiť zvyšovanie "výkonu" cestou predlžovania expozície , alebo množstva svetla dopadajúceho na jednotku plochy (čiastocne i vycítacim šumom - ale tam už sme pomerne na doraz) . Sám dobre vieš , že predlžovanie expozície pri tak malých pixloch už nesie vysoké nároky na montáž.

Takže vrátim sa na začiatok , lebo som sa hlúpo spýtal . Ako sa podla teba zvýši energia dopadajúca na jednotku plochy pri konkrétne tejto 500 oproti tvojej 400? A dá sa to vôbec stanoviť (rozlične korektory, ....) Alebo prepočet je jednoduchý? Alebo zavisí i od celkovej plocha senzora a vhodného korektora?

Ale to už mám pocit, že sme v inom probléme ako pôvodne

Palo

Pokud dobře chápu tvoji otázku, tak při zachování ostatních parametrů (kamera, obloha) dopadne při stejné světelnosti objektivů na stejně velkou plochu v ohnisku stejné množství energie

To je jasné, Martin to napsal velice výstižně. Jde o úhlový jas oblohy na pixel a plochy objektivu. To jsou základní parametry. Tedy světelnost 1:4 bude mít stejné nasvícení na stejný čip při jakékoliv rozměru objektivu. Př. 2x větší přístroji 4 x víc světla, ale úhlově do pixelu dopadne 4x míň světla kvůli 2x většímu f , tedy úhlová plocha pixelu bude 1/4, pak 4 x 1/4=1.

To by bolo jasne, ale ešte mám dotaz. Ak môžem:

napr: - 4-inch korektor + senzor 36x36mm (vykreli 65mm) versus
2 inch korektor + senzor 10x10mm (vykresli 19mm) pri rovnakom ďalekohľade.(samozrejme trocha iné umiestnenie primáru a korektora )

Fokusuje korektor koncentrovaný výkon na jednotku plochy intenzívnejšie pri druhej možnosti ? Teda v podstate vhodný korektor (senzor + korektor)
môže zefektívniť energiu zrkadla na jednotku plochy? Respektíve sústreďovať výkon zrkadla do menšej do menšej plochy senzora?

Teda je jedno či pri menšom korektore a senzore budem robiť mozaiku , alebo si kúpim väčší korektor a senzor a nebudem síce robiť mozaiku, ale budem mať dvakrát dlhšiu expozíciu?

Palo

Pokud je to čistý korektor - ne tedy reduktor - tak je to opět jedno. Pokud tedy nevinětuje vzhledem k velikosti čipu. Pokud to čip vykreslí bez vinětace , pak není rozdíl.
V té poslední větě ale není potřeba prodlužovat expozici. Pokud to tedy není myšeno tak, že 2 pole = 2x delší focení

Jasně, vyčítací šum u nových CMOS senzorů je malý, ale to má význam pouze u úzkopásmového focení, kde šum v pozadí a slabých partiích je v podstatě pouze vyčítací šum (fotonový šum pozadí u nějakých 3-4nm filtrů je velmi malý, v pozadí snímku je prakticky zanedbatelný). Takže když máš moderní CMOS kameru s vyčítacím šumem 2e- versus starou CCD třeba s 10e-, tak je to při úzkopásmovém focení obrovský rozdíl.

Pokud ale fotíš RGB, kde je signál v pozadí třeba 900 ADU, tak fotonový šum toho je nějakých 30 ADU. Když budu předpokládat převodní poměr 1e-/ADU, a že ty šumy se sčítají v kvadrátech, tak odmocnina z 2² + 30² a odmocnina z 10² + 30² je skoro stejná 30.1 vs. 31.6 ADU

Takže posledná fotografie zo série Žihľava

Ahoj,

Stephanův kvintet mi tam bohužel chybí, ale NGC 7331 s nějakou tou drobotinou kolem mám. Hodina a půl L po třiceti sekundách.
Víc netahám, vylezla by spousta šumu. To raději ty okrajové partie oželím.

Galaxia NGC 7331
Montaz strajkovala, takze z 1:20 hod dat pouzitelnych len 30 minut Cas: 2023.10.17 - 2023.10.18 23:17 - 00:49
Lokalita: Jablonove, Slovakia
Telescop: Celestron XLT C-8S @ f/6,3
Montaz: Celestron AVX
Kamera: ZWO ASI 585 MC
ASIIMG: 121 x 15sec @ gain 252, 40 darks, 40 bias
Stacked: Deep Sky Stacker

Upravene v Pixi to vypada trosku lepsie

NGC7331 - Galaxia v Pegasovi Cas: 19.07.2024 00:52 - 02:59
Lokalita: Velke Levare, Slovensko
Dalekohlad: Celestron C-9,25 @ 1380 mm
Montaz: Sky-watcher EQ-6 R PRO
Guiding: Celestron 9 x 50 + ZWO ASI 120 mini
Kamera: ZWO ASI 585 MC
Asiair: 110 x 60 s, GAIN 252, 20 DARKS, 25 FLATS, 25 DARKFLATS
Processing: DSS, PIXI, PS