Astronomické fórum

Tvrdí, že mu tohle větší zvětšení dovolí líp pozorovat detaily v planetární mlhovině a třeba i rozlišit centrální hvězdu. Jeho nákresy viz. http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 1231191721, příspěvek číslo 5.

Jinak tenhle Mr. O'Meara jako první změřil dobu rotace Uranu ještě před tím, než k němu přiletěly sondy a stejně tak jako první pozoroval ze Země temné paprsky v Saturnově prstenci B, taky ještě před příletem Voyageru 1 k planetě. Rozhodně to není člověk, který by nevěděl, co dělá.

Nicméně opičit se po něm a dávat nesmyslná zvětšení snad není nutné..
Beru to spíš jako raritu a trochu od věci pro normální lidi..
Pro místní je motání se kolem 150 x zvětšení po většinu roku holý fakt a bez ohledu na průměr stroje..Použitelných nad 300 x je už málokdy..
:-/
P.S. To já jen, že potřeba mít nohy na zemi a nelítat někde v oblacích, jinak zaděláno na zklamání..
Doprčic..
P.S.2, Zbyla mi karimatka, kdyby někdo chtěl tvořit vystýlku do kufříku, tak za 50 korun mu ji nechám../Dal jsem za ni 120 kč../
Pardon, ale dělat samostatné vlákno kvůli takové drobnosti mi připadlo zbytečné..

Tvrdí, že mu tohle větší zvětšení dovolí líp pozorovat detaily v planetární mlhovině a třeba i rozlišit centrální hvězdu. Jeho nákresy viz. http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 1231191721, příspěvek číslo 5.

Jinak tenhle Mr. O'Meara jako první změřil dobu rotace Uranu ještě před tím, než k němu přiletěly sondy a stejně tak jako první pozoroval ze Země temné paprsky v Saturnově prstenci B, taky ještě před příletem Voyageru 1 k planetě. Rozhodně to není člověk, který by nevěděl, co dělá.
Já přece nezpochybňuji jeho činy, pouze nevím, co tam vidí. Ta jmenovaná apertura 100 mm je na zvětšení 500x až 900x (pomíjím seeing) přece zoufale málo. Ale každý podle svého....nechme to být.
Vše v dobrém .

Já přece nezpochybňuji jeho činy, pouze nevím, co tam vidí. Ta jmenovaná apertura 100 mm je na zvětšení 500x až 900x (pomíjím seeing) přece zoufale málo. Ale každý podle svého....nechme to být.
Vše v dobrém .Nijak ve zlém jsem to nebral. Jen jsem pro ty, kdo o něm neslyšeli, upřesňoval, že je to vynikající vizuální pozorovatel. Aby si o něm prostě nemysleli, že je to jen nějaký blázen...

Já přece nezpochybňuji jeho činy, pouze nevím, co tam vidí. Ta jmenovaná apertura 100 mm je na zvětšení 500x až 900x (pomíjím seeing) přece zoufale málo. Ale každý podle svého....nechme to být.Pod to bych se podepsal, 500x třeba na měsíc, budiž ale na planetárku ::) Přes 100x nejdu

Mám dotaz k majiteům tohoto dalekohledu resp. jeho kufříku orig. od SW. Mohl by mi někdo změřit vnitřní rozměry?

MartinV

Ahoj Martine, na svém jsem naměřil 642 mm x 264 mm, hloubka 130 mm spodek, 35 mm víko, měřeno od vnitřních stěn měkčené výstelky kufru. Rohy jsou ještě trochu sražené.

Díky
642mm délka
264mm asi šířka
ještě mi dej hloubku pokud to půjde aspoň zvenčí to přeměřit.

Kufřík bych si chtěl dokoupit k refraktoru Takahashi FSQ 106ED. Délka dalekohledu je cca 580mm D rosnice 145mm.

MartinV

Na hloubku by to tam mělo vejít,tubus ED80 je i pro ED100 jen je delší

Ještě k té diskusi o tom, jestli je 2D striktní limit na maximální užitečné zvětšení. Dnes ve vlaku při cestě do práce jsem při čtení knihy "Star Testing Astronomical Telescopes" od H.R. Suitera narazil na jednu podkapitolku, která se téhle problematice věnuje. Po popisu toho, co se dějě v oku při pozorování při větších a větších zvětšeních sumarizuje:

...  tato procedura (rozměj popis toho, co se děje v oku při větším zvětšení) funguje na detaily s nízkým kontrastem i když je rozlišovací mez dalekohledu zvětšena nad hranici nejlepšího rozlišení oka... Maximální rozlišovací schopnost oka je kolem 1 oblouhové minuty, ale obraz se s rostoucím zvětšením stále zlepšuje dokud poloměr zvětšeného Airyho disku nepřesáhne 4 až 8 obloukových minut.

Po přepočtu na průměr dalekohledu D (v mm), vychází rozumné užitečné zvětšení v intervalu kolem 1.7-3.4D. Všimněte si, neuvádí žádnou striktní hranici (mě osobně by zajímalo, proč se tady traduje ten striktní limit 2D - já bych řekl, že je to maximální užitečné zvětšení optiky s přesností lambda/4 nebo něco podobného, tedy něco trochu jiného než maximální užitečné zvětšení lepšího/ideálního dalekohledu). Je to silně individuální věc a jak jsem psal, záleží jednak na pozorovatelově oku a na typu objektu, který se pozoruje. Rozhodně bych kategoricky netvrdil, že v 80mm dalekohledu nemůžu vidět na Saturnu při 200x zvětšení nějaké detaily navíc oproti 160x.

2 Sasa3: Ted jsi tak trosku uhodil hrebicek na hlavicku. Opravdu zalezi na oku pozorovatele.

Nicmene i onech 2D vzniklo velmi snadno - zvetseni takove, aby prumer vystupni pupily byl 0.5mm (min. prumer stahnute zornicky).

Jen jeste trosicku doplnim tvoje cisla: pokud bych vztahl rozlisovaci schopnost oka kolem 1', odpovidajici zvetseni tak aby Airyho disk mel po zvetseni stejnou uhlovou velikost (tedy 1'), by bylo rovno cca polovine prumeru dalekohledu v [mm]. 2D tedy logicky odpovidaji hodnote kolem 4'. Je nutne ale soucasne dodat, ze 1' ma oko jen pri barevnem videni ve dne. Pokud se oko adaptuje (at jiz castecne ci uplne) na noc, rozlisovacka pomerne rychle klesa (typicky kolem 5' pri beznem nocnim pozorovani, pri dokonale adaptaci ale klidne i 10-15' (a to vse jen pro kontrast objektu bliziciho se 1). Tomu samozrejme lze urcit "mezni zvetseni". Proto u kvalitnich soustav ma v urcitych oduvodnenych pripadech, jsou-li splneny ostatni podminky (mnozstvi svetla, min. kontrast detailu, ...)  smysl i vyssi zvetseni (napr 3D). Stejne tak v drtive vetsine situaci nema smysl sroubovat zvetseni k hornim hodnotam (nad D).

Jestli tyto informace čtou i někteří méně kritičtí jedinci resp. lidi z marketingu nějakých řetězců, tak úplně vidím nová vlákna typu "S Lídlákem na Oberon !" nebo "Při 17D jsem ho konečně dostal" a bude to "cool" a "challenge" pro všechny opravdu "hardcorové" pozorovatele .

Když už tu řešíte užitečné potažmo smysluplné zvětšení, tak laicky můžu říct, že jsem testoval Powermate s 13 a 8 mm okulárem..To kombo s 13 mm dává 6,5 mm a 230 x a to je hlavně důvod, proč jsem Powermate bral/taky můžu půlit pan 19 mm a 158 x/..To kombo s 8 mm okulárem co dává 4 mm a 370 x je už opravdu použitelné pro pár vyjímečných dní a s tím jsem tak i počítal, že to povětšinu běžných nocí bude moc..
P.S. Já jen, že nějaké teorie v knihách jsou hezké, ale realita je bohužel docela nekompromisní..
Pardon, mluvím o Newtonu 300 a ne o ED80..Když tak to může moderátor vymazat, když se mu bude zdát, že příspěvek je off topic a o ničem..
2D u tříkila už patří do astrohumoru.. :'(

Chtěl by jsem jen připomenout, že u specifických a kvalitních přístrojů, lze tu démonickou hranici 2 D, kde je dostatek monochromatického světla, kontrast detailu i nad hranici 2 D.
Mám na mysli třeba chromosferické dalekohledy pro H alfa.
Zde jsou především limitující aberace oka a seeing.
Omlouvám se za offtopic již mimo téma.

Habl

Když už tu řešíte užitečné potažmo smysluplné zvětšení, tak laicky můžu říct, že jsem testoval Powermate s 13 a 8 mm okulárem..To kombo s 13 mm dává 6,5 mm a 230 x a to je hlavně důvod, proč jsem Powermate bral/taky můžu půlit pan 19 mm a 158 x/..To kombo s 8 mm okulárem co dává 4 mm a 370 x je už opravdu použitelné pro pár vyjímečných dní a s tím jsem tak i počítal, že to povětšinu běžných nocí bude moc..
P.S. Já jen, že nějaké teorie v knihách jsou hezké, ale realita je bohužel docela nekompromisní..
Pardon, mluvím o Newtonu 300 a ne o ED80..Když tak to může moderátor vymazat, když se mu bude zdát, že příspěvek je off topic a o ničem..
2D u tříkila už patří do astrohumoru.. :'(
Určitě mou reakci neber jako nějaké vzdorování , rozhodně nechci vyvolávat flame.

Ta teorie v těch knížkách je správná a odpovídá realitě, jenom si musíme uvědomit, že mluvíme o zahraničních titulech a ty jsou psané "globálně pro celý svět". No a na světě máš opravdu velké množství lokalit, kde je seeing v průměru pod 1" (!), což není v ČR ani omylem. No a na takových kvalitních lokalitách je pak opravdu limitem jenom difrakční limit a ani tisícinásobné zvětšení nebývá pak u velkých dobsonů s opravdu kvalitní a dobře vytemperovanou optikou problémové.

Osobně pozorování při velkém zvětšení považuji za další druh umění, kterému je zapotřebí se naučit - stejně jako například perifernímu vidění. I za špatného seeingu lze například při dostatku času zažít momenty uklidnění vzduchu (byť na pár vteřin) a vidět nevídané detaily. A to zdaleka není celá věda... Kapitolou samou pro sebe jsou například velká zvětšení při pozorování DSO, kde jsou na pozorovatele kladeny ještě větší nároky (schopnost oka pracovat s opravdu malou plošnou jasností a podobně).

Jednou mi Pavuk říkal, že jedním z jejich největších zážitků z La Palmy byl Eskymák v 350mm dobsonu přes UHC filtr při zvětšení 1000x. A mezi zkušenými pozorovateli (bohužel zejména světovými) takováto pozorování nejsou žádnou raritou. Jenom je to opravdu nejenom o kvalitní optice a podmínkách, ale i o umu s takovým zvětšením pracovat.