Astronomické fórum

Nedělám žádné kratší expozice, přijde mi to zbytečné. V těch dlouhých už přece hvězda má svou barvu, jen je teda větší.
Asi nerozumím tomu, proč bych to měl dělat

Tak některé jasnější hvězdy už můžou a že jsou ve 100% saturaci a pak se mi to špatně upravuje. Proto ta otázka

Taky nedělám kratší expozice. Na druhou stranu nefotím delší než 5min expozice ve fullspectru, protože mi pak přijde že se výrazně zesiluje hvězdné pozadí a primární objekt v tom zaniká

Mě to připadá jako komplikace dělat různé expozice. Ani nevím, jakým algoritmem by se snímky posčítaly. Dle mých pokusů a mých algoritmů výsledný snímek nedopadal dobře (použitím avg, či sum pixelů). Možná ale je ještě potřeba snímky nějak zkalibrovat, což neumím, takže neříkám, že to nejde.

Tak obidve expozície treba zložiť samostatne a potom skombinovať do jedného HDR obrázku. https://www.lightvortexastronomy.com/tu ... image.html

Já je nasypu najednou do DSS a on si s tím poradí. Fakticky tahle vylepšuji příliš jasná jádra některých galaxií atd. Asi to není ideální postup, ale pro začátečnické zpracování to docela funguje a dál než DSS jsem se se zpracováním nedostal, protože mě nebaví sedět hodiny u počítače.

Kvůli jasnému jádru objektu jsem před pár dny takto fotil poprvé a jsem zvědavej jak se s HDR popasuju Nedělal jsem to ale kvůli hvězdám, jak psal Pidrman.

Jenže přepálené hvězdy už nejsou "barevné", takže pak má význam zkrátit expozici.

U mne jsou hvězdy 13m za 5 min na originále přepálené jenom jejích středy, ale halo kolem je stále barvené. Tak nevidím důvod zkracovat expozici. V podstatě hvězdy o 6 tříd mají středy přepálené. Za 10 sec mám 16m a přepálené hvězdy 10m . Ale co je na snímku za 10 sec z mlhoviny. Tam už bude mít při skládání dost vliv vyčítací šum čipu.  

Mě jde pouze o zachování barevnost u velice jasných hvězd. O mlhoviny mi nejde.

Jen abych z krátké expozice použil barevne hvězdy. Třeba přes masku a "nějak" vložit do snímku.

Ahoj,

jak píše Milan, nemá asi smysl se zabývat zachováním barvy u velice jasných hvězd. Pro solidní a pěkný vizuální dojem postačí to zpracovat tak, aby zůstalo nějaké to mírné barevné halo kolem těchto hvězd...a že to někdy není jednoduché ani takto zpracovat je jasné. Opravdu tyto hvězdy jsou v saturaci tak brzy, že bys tam při velice krátké expozici neměl pro změnu zase skoro žádné z těch malých(méně jasné)..respektive nějaké tam vylovíš, ale bez barvy. Musel bys zase kombinovat několik různých délek expozic atp. podle mě se to nevyplatí. Já mám vyzkoušeno, že pro RGB je u mne na 200 Newtonu při světelnosti f4 vhodná doba mezi 60-180s. Takže když už chci do úzkopásmového snímku vložit RGB hvězdy tak pro úzkopásmo fotím nejčastěji 5min expozicemi a RGB pro hvězdy dofotím většinou 60-180s v závislosti na tom jaké jsou v poli hvězdy.

David

Zdravím. Jsem majitelem dobsona 254/1200 a stává se mi,že při vertikálním pohybu (nahoru dolu) dalekohled jakoby zakopne a 1_2mm má vůli.
Je to nepřijemné hlavně při větších zvětšeních, kdy objekt skoro zmizí. Dělá to i při různé síle utažení ložiskové strany. Pokud se dobře pamatuji
dělala to i 200/1200. Na těch teflonových špalících to asi nebude, protože se to děje při různém naklopení dalekohledu. Můj typ je ložisko.
Máte někdo podobnou zkušenost?

Tak jsem závadu (alespoň myslím) objevil sám. Byl povolený celý černý plastový blok, který se odvaluje po těch teflonových špuntech.
Vůle lehce rukou 2mm nahoru dolu. Jsou tam šrouby na křížový šroubovák a uvnitř nejspíš matky (nekoukal jsem). Šrouby šli dotáhnout
jednou dokola. Píši ,kdyby se někomu také stalo.

Zdravím, dneska jsem pozoroval oblohu, ale když jsem teleskop namířil na planetu, tak jsem viděl pouze "kroužek".
Stejný případ byl i u satelitu. Nevíte někdo co s tím?

PS: Měsíc je vidět úplně normálně, a používám dalekohled Binorum Explorer 114/900 AZ2

Pokud bys měl očima vidět tohle, tak nemáš zaostřeno( a to hodně ) a v téhle poloze okuláru bys neměl ani zaostřený Měsíc.