Astronomické fórum

No podle mě ve 200mm Newtonu při zvětšení 200x je tam něco hodně velkého a mlhavého v celém zorném poli.
Pepo s tím moc nesouhlasím. Já vidím 17ckou refrákem M13 při 207x jako rozloženou do samého středu. Se 40tkou se to srovnat nedá, ale pohled je jinak pěknej. V dobsonu 200mm to bude hodně podobné. V současné době je M13 pěkně vysoko.

já když ji viděl poprvý v Dobsonu 250 při zvětšení 200x tak jsem byl překvapený ,jak ji pěkně vidím.Byla to první kulovka ,kterou jsem takhle viděl a udělala na mne velkej dojem

Chlapi každý máme jiné oči a jiné nároky, přece nemůžeš nesouhlasit s tím že někdo vidí 7 mag a jiný jen 6 mag. V Newtonu vidím při zvětšení 200x všechno možné jen ne bodové hvězdy, což v refraktoru je jiná pohádka.

Při včerejším pozorování na našem minisetkání,jsem "brouzdal"dalekohledem ve střelci a protože plán pozorování zůstal doma,vyhledával jsem kulovky o kterých jsem si jen myslel,že ještě zůstaly v seznamu jako neodpozorované.
Jižní obzor byl velice slušný a první kulovka v zorném poli byla NGC 6528 a hned vedle ní NGC 6522.První jmenovaná je jasnější se zhuštěnějším středem a plošně menší,než druhá v pořadí.Ta se jevila jen jako mlhavý "flek"bez náznaku zjasnění,nebo zhuštění středu.
Doma jsem pak s radostí zjistil,že je ještě nemám v seznamu odškrtnuty.

Další namíření dalekohledu bylo o trochu smělejší,protože směřovalo o další cca 2° níže.Cílem byly kulovky NGC 6569 a 6558.Opět až doma jsem zjistil,že tyto dvě na seznamu vůbec nemám,protože byly vloženy jen kulovky s deklinací do -31° a tyto jsou ještě níž.
Tady už však musím napsat,že se na nich moc vypozorovat nedalo.Byly to opravdu jen malé mlhavé flíčky,místy pozorované jen díky mírnému pohybu s dalekohledem.
Přesto z nich mám velkou radost a je to pro mne důkaz,že když to vyjde,vyplatí se na Hrabství zajet.Doma,bych neměl šanci ani na ty vyšší.Takže předělávám seznam,abych do něj tyto dvě "krasavice" ;D doplnil.

EDIT:Tak to musím uvést na pravou míru - na seznamu mám nejnižší kulovku NGC6652 s dek.-32 59 takže ty dvě co jsem se o nich zmiňoval mi musely "utéct" když jsem si seznam dělal.

Dnes v 00.30-01.30 hod, jsem (N355/1600, zv.-65-145x, průměrný seeing, stanoviště Beskydy-Krásná), pozoroval kulové hvězdokupy v Hadonoši. Porovnával jsem již dříve pozorovanou M 62 kde nejjasnější hvězdy dosahují jen 14. hvězdné velikosti a nebyly za daných podmínek v dosahu mého newtona-viděl jsem pouze mlhavou skvrnu. Severně od M 62 se nachází M 19, je o něco větší než M 62, nejjasnější hvězdy v M 19 dosahují rovněž 14. hvězdné velikosti a ve 355mm byly při zklidnění obrazu dokonce viditelné! M 19 je od slunce vzdálená asi 30 000 světelných roků, M 62 asi 23 000 světelných let. Že byly v M 19 viděl některé hvězdy přičítám skutečnosti, že se nacházela výše nad obzorem. Obě kulovky jsou mírně eliptické(nepravidelné) v důsledku blízkosti u galaktického jádra a působení slapových sil na ně, ale viditelné to bylo pouze u M 19.

Ja jsem zase vcera trochu vic studoval v ED130 M13 a M56. M13 v 7mm TMB mono (123x) byla nadherne poseta vsude hvezdami. Po tom, co si clovek zvykne na 10cm dalekohled, mi pripadala velmi jasna. K videni bylo i nekolik zjasneni a retizku vybihajicich do slabeho hala.

M56 se pri 170x uz taky pekne po cele plose rozkladala na hvezdy (mnoho desitek). Ty byly ale mnohem slabsi a vybledlejsi. Zajimave bylo jadro, to mi prislo temer rovnomerne jasne bez nejake vyrazne centralni kondenzace. Nebylo kruhove, ale trojuhelnikove. Prumer kolem 2'. Samotne slabe halo melo prumer nekam k 6' a bylo v nem k videni nekolik hvezd. Neni to zadna vypalovacka typu M13 ci M5, ale M56 je porad docela pekna a zajimava kulovka.

Dnes v 00.00-01.40 hod, (N355/1600, zv.-145x, průměrný seeing, stanoviště Beskydy-Krásná), jsem pozoroval kulové hvězdokupy v Delfínu. NGC 6934 se nachází v jižní části Delfína, je od nás vzdálená 50-60 tis. sv. let, má jasnost asi 9. mag, v její blízkosti se nachází stálice(taky 9.mag), hvězdokupa je 15 miliard let stará, najít lze poměrně snadno. V 350mm jsem při zv.145x viděl v centrální části hvězdokupy zrnitou středovou oblast, na okraji bylo patrno několik hvězd(+ ta stálice). Po opakovaných pokusech jsem našel ve východní části Delfína kulovou hvězdokupu NGC 7006. První dojem pro mě byl, jako bych se díval na galaxii(hvězdokupa je slabá a snadno přehlédnutelná skvrnka kruhového tvaru o průměru 2 úhlové mimuty-zdálo se mi méně). Je to jedna z nejvzdálenějších hvězdokup, které patří ještě do naší galaxie, je od nás vzdálená 185 tisíc světelných let(někde uvádí vzdálenost jen 100 tis.sv.l.), má jasnost 10,5 mag. Hvězdokupa je ve 350mm na hvězdy nerozložitelná, pozorováním při zv. 145x jsem viděl pouze koncentrovanější zjasnění jádra.

Ta hvězdokupa bude asi mladší než 15 miliard let...

Ta hvězdokupa bude asi mladší než 15 miliard let...
Proč mladší?

To cislo mas z nejake starsi knizky. Dneska se stari vesmiru pocita tak k 13.6 miliardam let.

http://www.geneze.info/kosmologie/vyvoj_vesmiru.htm
Vek vesmíru a vek hviezdokopy sú dva diametrálne odlišné údaje.

Čerpal jsem z článku České astronomické společnosti. Byl sice napsán roku 1999(30.6.1999), ale nezdál se mi, až tak "starý", proto jsem věk hvězdokupy uvedl. Dále tam píší, že datování hvězd ve starých kulových hvězdokupách, jako je právě zmiňovaná NGC 6934, poskytuje hodnotné vymezení minimálního stáří vesmíru.... Tak teď nevím .....

Je to jednoduché, stáří vesmíru je 13.7 mld. let +/- 0.2 mld. let a tedy kulovka je tak o 1 mld. let ještě mladší.

Děkuji za vysvětlení ohledně stáří. Dnes v 00.50-01.45 hod, (N355/1600, zv.-64x, 80x, 145x, 170x, 400x, průměrný seeing rušený přechodem oblačnosti, stanoviště Beskydy-Krásná), jsem taky pozoroval M 56 v Lyře(je ale spíš blíže dvojhvězdě Albireo (Beta Labutě)). Je málo jasná, při menším zvětšení jen mlhavá skvrna, od zv. 145x se u krajů začíná chvílemi rozpadat na hvězdy, s rostoucím zvětšením se rozpadá ještě blíže k centrální části. Obvod hvězdokupy M 56 se mi jevil jako protáhlý.

Pekny popis. Ja na ni nedavno, 18.6., koukal z Rican:

ED130 - 169x (XO5): začíná tečkovatět po celém povrchu. Bočním pohledem vyleze mnoho desítek hvězd. Jsou mnohem slabší než např. v M13. Hvězdokupa má jasnější jádro trojúhelníkového tvaru. Jádro je rovnoměrně jasné bez nějaké výrazné koncentrace. Slabé halo je asi 3x větší a má průměr asi 2/5 ZP, tj. asi 6'. Je v něm k vidění několik slabších hvězd, jinak je halo velmi slabé a ztrácí se.