Klimaticke zmeny a amaterski astronomovia

[Lukina]

Neboj, nebude to tak hrozne.

[Sasa3]

No, odpovědi se zřejmě nedočkám. I když moje otázka je stále tatáž a je velmi prostá:
Kolik se u nás této elektřiny vyrobí a kolik za ní ČEZ  musí zaplatit  ( a nám samozřejmě později zaúčtovat)
...........


Ty cisla jsou uvedena v tom clanku. Pokud se jim da verit, tak autor odhaduje pri instalovanem vykonu 1000MW rocni vyrobu 1TWh, coz pri cene 13Kc/kWh dela bratru 13 miliard. Pise, ze koncem roku 2009 byl instalovany vykon 411MW, v priprave jsou projekty na 2000MW. V clanku uvadi cisla, jak to bude vypadat, pokud se postavi jenom polovina zdroju (tedy pro instalovany vykon 1000MW). Budeme doplacet as 12 miliard rocne (vyrobni cena elektriny jekolem 1Kc/kWh), tedy asi 1200Kc na osobu vcetne nemluvnat. To neni malo. Nastesti to vetsinou zaplati podniky a ne clovek primo z vlastni penezenky (to zaplati nakonec taky, ale neprimo).

V tom samozrejme nejsou zapocteny jeste dodatecne naklady rozvodne spolecnosti (mimochodem, neni to CEZ, jak se tady neustale nepresne pise, ale CEPS) a to jak za nakup zalozni energie tak na budovani site, ktera tyhle nepredikovatelne zdroje zvladne utahnout. Tuhle cenu za rozvod reguluje cesky energeticky urad. Ta se mimochodem v novem roce taky docela zvedla (tvori asi tretinu konecne ceny, naklady na silovou elektrinu tvori dalsi tretinu a zbytek jsou dane a ruzne fixni poplatky za prikon apod.).

Pokud se tohle silenstvi nezastavi, vyhodi se do vzduchu obrovske mnozstvi penez. Nakonec to bude mit spatny dopad na FVE, uplne ji to zlikviduje a zdiskredituje. V podstate je vlastne dobre, ze FVE tak slevnila. To je velka nadeje do budoucna a tak jsem chapal i ten program, jako podporu podnikani a rozvoji technologie FVE. Az cena technologie klesne na rozumnou hodnotu, pak ma smysl do toho vrazit obrovsky kapital, ne ted, kdyz to stoji siilene prachy a nic z toho neleze. Ti nasi poslanci prijali zakon, ktery neumoznuje flexibilne snizovat podporu s tim jak se cena FVE vyvyji. Ted je z toho tiskarna na penize... Neni treba do toho davat vlastni kapital, banky ochotne pujci, je to totiz v dnesni dobe jedno z mala jistych podnikani - vykupni ceny jsou dane, cena solarnich panelu taky a vse je tak bez rizika docela presne spocitatelne. To je ale desne spatne, ten obrovsky kapital se do FVE vrha  v totalne spatny moment.

[Homer]

Milan : Při vší úctě, stále nechápu, proč mi opakovaně kladeš ty otázky, které kladeš. Já opravdu nejsem pracovníkem ČEZu, ani ČSÚ ani ERÚ ba nejsem ani poslancem či senátorem či prezidentem, kteří mají potřebná čísla nebo nesou legislativní odpovědnost.

Lukna: Dokola zde řešíme jedno téma - žádné dotace a vše za své...Budiž, to ale v případě OZE nebude ani případ geotermánlní energie. Naznačil jsem, proč není ani tak přiliš "zelená" a naznačil jsem i potřebu získanou energii distribuovat - tedy rozkopat město, nainstalovat teplovodní rozvody a přesvědčit lidi cenou, aby se připojili. Tedy dotovat...
Mrzí mne, že nedokážu vysvětlit rozdíl mezi slunečními dny a hodinami, ale už jsem se s tím smířil. Sežeňte si data za posledních řekněme 10 roků, udělejte si jednoduché grafy vývoje, jako jsem to udělal já a uvidíte, že počítat sluneční dny nemá smysl...

Mám za sebou několik jednání s úředníky ČEZu a pokud píšu o síti, čerpám z osobně získaných informací a zkušeností.

Opakuji, že nejsem bezhlavý zastánce staveb megawatových polí německými, rakouskými či jakými firmami. Stačilo omezit instalovaný výkon na jednu instalaci a podporovat fve na střechách, halách a podobně. ČEZ má navíc velmi vágní postup při přidělování připojitelného výkonu, což vede ke spekulativnímu zahlcování požadavky a následnými pokusy s již přidělenými výkony obchodovat. S těmito souhrny spekulativních požadavků se potom v médiích operuje. Osobně jsem zažil požadavek na 4,5 MWp, který úspěšně blokoval jakékoliv další připojování v několika okresech. Když se neozval žádný zajímavý zájemce o tuto kapacitu, žadatel po několika měsích odstoupill...Toto blokování po šet měsíců je zdarma. Bylo mi dále  vysvětleno, že to je běžná praxe a že skutečně realizovaného výkonu je pouze menší část.
Problémů je jistě více, ale dívat se očima rudýma vzteky, opomíjet souvislosti znamená chovat se tak, jak momentální mediální masáž vytyčuje.

[LaBa]

Dalsi clanocek, ktory urcite prileje olej do ohna
http://www.sciencemag.org/cgi/content/a ... ce.1182488
V slovencine tu
http://veda.sme.sk/c/5231537/stratosfer ... vanie.html

[Algol77 (Jakub Koukal)]

Tohle téma jsem dal přečíst pár známým a kolegům od "fochu" a nad tím kutálením balvanu se někteří doteď svíjí smíchem pod stolem...a nejenom nad tím, připomíná mi to jednoho pána, Tržil se tuším jmenuje, ten je také schopen z orientačního meření udělat důkazní materiál... ;D

[Homer]

Algol77: pak ten příměr splnil svůj účel ...
Edit : Pokud máte  něco k panu Tržilovi, zkuste mu to říci osobně, tohle není košer.

[Lukina]

Budiž, to ale v případě OZE nebude ani případ geotermánlní energie. Naznačil jsem, proč není ani tak přiliš "zelená" a naznačil jsem i potřebu získanou energii distribuovat - tedy rozkopat město, nainstalovat teplovodní rozvody a přesvědčit lidi cenou, aby se připojili. Tedy dotovat...Ja nevim, o geotermalni energii (o te technologicke strance) toho zase tolik nevim, ale co jsem tak slysel, tak by touto metodou mela "topit" centralni kotelna, coz je dnes jediny vetsi komin v LTM, tudiz o premlouvani k pripojeni, resp. dotovani pripojek by nemela byt rec.

Rozdil mezi slunecni hodinou a dnem chapu. Dobre, i kdyz porad ve me hloda ten cervicek, ze to spolu (resp. s vykonem elekrarny) docela souvisi. Snad mam pravdu, ze kdyz na to sviti slunce primo, tak to vyrabi vice, ne? A Slunce sviti primo kdyz je den klasifikovan jako slunecni. Paklize je rozdil mezi tim, kdyz sviti primo slunce a kdyz je pod mrakem minimalni, tak prosim, to jsem pak chtel slyset.

[Homer]

Lukina : Jak víme, slunečný prosincový den poskytne ( dle konkr.data ) polovinu slunečních hodin co slunečný den červnový. O to jde.
Délka sl.svitu se měří heliografem jako délka stopy, zanechané na měřící pásce přístroje.

V našem případě se jedná o geotermální energii podzemního jezera s teplotou vody kolem 30°C. Tato energie je pro vytápění použitelná pomocí tepelných čerpadel odpovídající mohutnosti. Pokud má být použita stávající kotelna, tak uvnitř bude zcela jiná technologe - komín není potřeba. Osobně jsem byl při otvírání společnosti Termo Děčín a celý areál jsem s technikem prošel. Dílo financováno převážně z dotací SFŽP, Norských fondů a dotovaného úvěru, celkem přes půl mld Kč. Bez dotací to nelze - tedy ne za tu cenu tepla ( dotovanou pro skupinu lidí ), za kterou se teplo prodává v tomto případě.
Tyto projekty mohou ekonomicky fungovat pouze s dotacemi, jinak nenabídnou konkurence schopnou cenu tepla s teplem z klasických zdrojů. Pokud by ji nenabídli, lidé v bytovkách si pořídí např. plynové kotelny a jednoduše se nepřipojí. To je pak ekonomický krach celého díla. Díky této masivní podpoře to nyní myslím provozuje zahraniční frma .


J

[Lukina]

O kolik vice (v prumeru) poskytne slunecni den vice energie nez den zatazeny? Myslim den, se stejnou delkou slunce nad obzorem.

Samozrejme ze vim, ze komin nebude potreba. Proto jsem ho zminoval. Oni ho tam nepovazuji za dominantu ...naopak.

[Homer]

Ale jo, poznámka o komínu byla takovým odlehčujícím prvkem .

Ještě jsem nezmínil teplovody. Je otázkou, zda jsou, v jakém rozsahu, stáří, dvoutrubka, čtyřtrubka ( a tedy výměníky tepla )...

Z měření, které provádí můj kamarád na své instalci 4,86 kWp vyplývá, že při zcela zataženém dni, kdy je deka, mu systém dává 4 % instalovaného výkonu - tedy v jeho případě 200 W.

[Lukina]

Z měření, které provádí můj kamarád na své instalci 4,86 kWp vyplývá, že při zcela zataženém dni, kdy je deka, mu systém dává 4 % instalovaného výkonu - tedy v jeho případě 200 W.
A pokud bychom nebrali okamzity vykon, ale to, co se vyrobi za jednotku casu (nejlepe den)? Jaky je tam rozdil?

[Homer]

Je to kolem těch 4% instalovaného výkonu. Jsou to určitá přiblížení, protože je problém definovat míru "zataženosti" oblohy. Vliv má i teplota fv panelů, protože s rostoucí teplotou rostou i ztráty vlivem růstu vnitřního odporu. Ideální jsou mrazivé sluneční dny - ty jsou ovšem zase krátké...
Př.:
10kWp za 10 hodin sl. svitu vyrobí 100 kWh. Zatažená obloha přinese 4 kWh.

[Lukina]

Jak se resi vyska slunce nad obzorem v zime vs. v lete? Jsou panely nastanevy na nějakou pevnou (kompromisni) hodnotu nebo se nakloneni meni v prubehu roku? Samozrejme, ze si to mohu vyhledat, avsak zajimalo by me to, a to vzhledem k tomu, ze to ma zcela jiste take vliv na vykon telesa.

[Homer]

Fixní panely mají sklon v závislosti na zeměpisné šířce, ve které jsou instalovány. Optimální je, když normála plochy panelu míří ke světovému rovníku, respektive několik stupňů nad ve směru meridiánu.
Existují i otočné verze - trackery a to buď jednoosé, otáčené v azimutu, nebo dvouosé, otáčené v azimutu a výšce.
Rozdíl je v ceně ale i zisku energie.

[dvader]

Dva zajímavé pohledy na danou problematiku:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/politi ... litika_wag
http://neviditelnypes.lidovky.cz/climat ... p_veda_wag