Astronomické fórum

Aha, tak to mi uniklo, že je to tak spojeno. Nevýhoda, při rotaci musíš znova přeostřovat.
Já jsem volil rotátor Artesky. U té klasiky stačí trochu víc povolit a rozpadne se to .

To preostrenie neberiem ako nevýhodu, väčšinou kompozíciu mám vybranú popredu podľa planetária a natočenie už mám nastavené z domu (a kvôli krížom otáčam len o 90 stupňov prípadne o 45).
Iný M68 rotátor som nenašiel (ak nepočítam Čínu), vyrobiť maticu by vyšlo skoro zadarmo ak by som si nechal vyrobiť nový adaptér, ktorý budem musieť vyrobiť lebo momentálne mám na konci len M48 pre zrkadlovku.

Ešte ma napadlo lepšie riešenie, adaptér by bol bez závitu, pritlačený o hranu výťahu maticou, to by malo zaistiť kolmosť v každej polohe pri otáčaní adaptéra s kamerou a korektorom.
To prvé riešenie by určite adaptér s korektorom pri zmene polohy a opätovnom dotiahnutí rozhodilo...

To je lepší řešení . Ale i tady při dotažení může dojít k malému pootočení. Zachová se zaostření. Posuv do strany pak bude asi vymezovat vůle korektoru v tubusku výtahu. Ta by neměla přesáhnout několik desetin mm.
Další problém který může nastat je nesouosost závitů a dosedací plošky. Díl by se měl vyrábět na jedno upnutí.

Ahojte,

mam dajakú špinu, asi priamo na čipe. (Ak je to na čipe, potom je to 0,2mm krúžkové špiny, do 1mm podlhovasté špinky.) Pripojil som obrázky. Ide o niekoľko nastackovaných frejmov na seba, aby tie fľaky vynikli. (Bol tam dithering, tak z hviezd sú rozmazané násobné fľaky, to je ok v tomto prípade.)

Svojho času sa mi na čipe objavil nejaký úlomok plastu a nešiel mi vybrať, nechcel vypadnúť von, dokonca akoby aj trocha držal na tom čipe. Vyzeralo to akoby to bol materiál z obruby clip filtra, ale kto vie... Tak som to musel otvoriť, nejako som to dostal von, ale odvtedy to mám takéto...

Je to holý čip s modifikáciou typu "všetko preč".

Ako by som to mohol vyčistiť?
Môžem použiť nejaký roztok a paličky na čistenie CCD čipov vo foťáku?
Môžem fo toho fúknuť stlačeným vzduchom?

Ako to doporučujete vyčistiť?

Flat to bude kompenzovať dostatočne? Mám trocha obavu, či nie sú príliš ostré tie fľaky a či ich nie je priveľa na celej ploche... Flat som ešte nestihol vyskúšať...

Nevím odkud jsi, ale čistí to například v Megapixelu - ověřeno na mém Nikonu.
Nejedříve bych zkusil balonek.. Na stlačený vzduch ve spreji pozor - někdy vyletují kapky.
Pokud nepomůže balonek lze použít Isopropylalkohol (Isopropanol) + tyčinky na čištění čipů příslušné velikosti. Chce to čistit v bezprašném prostředí. Moje řešení až přehnané proti prachu.

špachtle na čištění senzoru jsou nejlepší řešení. Přetřeš jednou, dvakrát a všechen bordel je pryč. Ale stejně počítej s tím, že tam něco napadá. Pokud nebylo tělo v okamžiku modifikace úplně nové, ale mělo už prach v šachtě, tak i po zašpuntování clip filtrem se může ze stěn šachty nějaký prach dostávat.

Úprava stylem vše pryč je sice nejlepší z hlediska reflexů, ale zase je velmi citlivá na prach. FF by měl samozřejmě pomoci, pokud se to v průběhu focení nepřesype.

Ahoj astro borci,

koupil jsem kamerku ZWO 071 MC PRO ke své začátečnické astrografii. Zvolil jsem appku SharpCap. Před touto kamerou jsem si namodifikoval Canon EOS 1000D. Zaměřil jsem se na Sadr Region. S Canonem mi stačilo poměrně málo času při ISO 400 asi 60-120 min (po 3min), abych získal snímky s uspokojujícími daty. Se zmíněnou ZWO jsem nafotil 3,5h (po 6min) při gainu 139 (odpovídá asi ISO necelých 800). Používám ve SharpCapu RAW16 a debayer dělám v PIPP. Přijde mi, že mám na snímku níže příliš málo informací. Očekával bych podstatně více. Dokáže mi někdo poradit, zda-li můj postup je správný? Není z designových důvodů limitací používat barevnou kameru a fotit s ní do Grey RAW16? Pokud mám pravdu, lze k této kameře použít jiny SW, který umí pracovat přímo s barvou? SharpCap mi nabízí max pouze 8bit RGB24. Vím, že senzor barevné kamery má omezení, ale i tak mi to přijde moc. Dělám astro teprve pár měsíců a kamera ZWO mě nutí do toho spadnout podstatně hlouběji než DSLR . Díky moc.

Stacknuté foto z DSS níže:
https://uloz.to/file/jec9lxhlryVc/stack ... xlYGtkAt==

Všechny kamery i zrcadlovky fotí jen černobíle. Je to divné, ale je to tak. Když je to barevná kamera, tak má před každým pixelem filtr pro barvu, typicky když vezmeš skupinu pixelů 2x2, tak je to:
RG
GB
Kamera pak snímá intenzitu signálu v daném pixelu a ten může být z logiky věci jenom černo-šedo-bílý. V jakém rozsahu, záleží na kameře a její analogově-digitálním převodníku. Například kamera s ADC 12bit dokáže snímat v rozsahu 0-4095. FITS formát ale očekává 16bitový rozsah informací a tak se původní data přeškálují.
Co se softwaru týče, existuje celá řada nástrojů určených pro astrofotografii, například NINA, AstroPhotoTool (APT) nebo Ekos (pod linuxem).
Je to spousta informací a třeba jim nebudeš rozumět. Nejlíp uděláš, když se podíváš sem: viewtopic.php?p=442546#p442546

Díky moc za komentář hades, z tvé odpovědi chápu, že sběr dat z barevného seznoru skrze RAW16 nevidíš jako problém. Na NINU se chystám snad dneska.

Ano, 16bit problém není. Platí, že hlavní slovo má AD převodník, čím víc bitů, tím "jemnější/plynulejší" rozsah odstínů šedi dokáže rozlišit.
A podívej se na to video, pan Cagaš to tam vysvětluje výborně, ty 2,5 hodiny času za shlédnutí opravdu stojí.

Hlavně CCD kamera produkuje lineární data, kdežto to, co vidíš na displeji zrcadlovku je už nelineárně strecthnuté gamma korekcí. Hodně zesíleny jsou tmavé úrovně.
Pokud chceš toto vidět ve snímku z CCD/CMOS kamery, musíš si ve snímacím SW aktivovat nějaký režim stretchnutí obrazu. Jinak je výsledek černý obraz s pár tečkami - hvězdami.

Takto to vypadá strečnuté v Pixi (přes STF)

hades píše: ↑23. 06. 2022, 20:07 Například kamera s ADC 12bit dokáže snímat v rozsahu 0-4095. FITS formát ale očekává 16bitový rozsah informací a tak se původní data přeškálují.

Väčšina kamier to tak má že preškáluje na plný rozsah 0-65536 a teda je použitá každá 16 hodnota 0, 16, 32, 48, ... Ale videl som aj kamery ktoré to nerobili a teda ukladali 0-4095 a zvyšok bol nevyužitý. To potom nebolo na nestrechnutom snímku vidieť ani jasné hviezdy.

Inak ďalšie výborné video o CMOS kamerách ak teda nie je problém angličtina

Chlapi díky moc za odpovědi. Na video mrknu. Hned v ten den, co jsem tady postnul ten problém, že nemám data jsem udělal experiment s expozicí. Přišlo mi nelogické, že dvouminutové expozice obsahují více dat a šestiminutové nikoliv. Sejmul jsem mlhovinu hned vedle a pracuje se s ní úplně jinak. Musím tedy používat kratší expozice. Logicky jsem si myslel, že delší expozice nasají více informací. No asi to tak nebude.
Viz obrázek v příloze. Nelíbí se mi to zatím. Pracuji na tom, ale demonstruji, že informace jsou a to mám v tomhle případě méně času.