Astronomické fórum

zdenal19:
0,89°je pole okuláru, které jsi správně vypočítal. 240s je čas, za kolik se otočí Země o 1°. Pro objekt na nebeském rovníku se o úhel 0, 89°otočí obloha za 0,89 x 240 = za 213,6s. To znamená, že planeta na rovníku projde za tento čas tvým okulárem . A ve větší deklinaci je potřeba tento čas dělit hodnotou cos DEC
Jen nevím, co jsi tam kouzlil s tou deklinací- tam se nic nepřepočítává přes hodiny-. Vezmeš přímo deklinaci Venuše a k tomu odpovídající hodnotu cosinu = 0,968, kterou vydělíš ten čas na rovníku : 213,6 / 0,968 = 220,7s

Mockrát děkuji - nesmyslně jsem to převáděl deklinaci na minuty a pak na kalkulačce zmáčkl cosinus, proto chybný údaj z mé strany.

Dobrý den všem,
nedávno jsem dostal od známého zrd.dalekohled 114x900 v dosti špatném stavu s retro stativem a motorem [https://1iq.cz/img/fJMn8/yA2fB.jpg]a tak ho dávám trochu do kupy,broušení a lakování ošklivých černých nohou atd. a prosím o pomoc s okulárovým výtahem který tam prostě nesedí a dá se jednoduše vytáhnout rukou a ozubená lišta nezapadá do ozub.kola v mechanizmu a prokluzuje. Ani nevím jestli je to rozbité nebo jestli to vůbec je orig. [https://1iq.cz/img/fJMn8/fqQ2e.jpg][https://1iq.cz/img/fJMn8/3ypYY.jpg]
Prosím tedy o radu jestli se dá sehnat něco podobného na výměnu nebo to nějak opravit o čemž ale pochybuji.
Děkuju moc

Okulárový výtah je určitě originál. Pastorek by měl jít nějak nastavit vůči liště - ale to snad bude jasné po demontáži přítlaku.Z venkovního pohledu se nic nepozná.

Díky. Tak jsem to rezebral a připadá mi že tam bylo něco nalepené,nedávají se tam nějaké vymezovací proužky nebo tak něco. Alespoň podle toho co jsem zde na foru někde vyčetl. Tvar by odpovídal.
[https://1iq.cz/img/fJMn8/JJn73.jpg]
[https://1iq.cz/img/fJMn8/YMhz5.jpg]

Po odšroubování krytu přítlaku (plech zeleně, šroubky červeně) by tam mělo být plechové pérko, které tlačí rohatku proti hřebenu.
Pokud je prasklé nebo chybí, tak přítlak nebude a výtah bude prokluzovat nebo se pohybovat příliš volně.

Díky za odpověď. Ten kryt jsem sundal a žádná pružinka nebo něco podobného tam není. No nějak si poradím.

Je taky možné, že jako pružina slouží jen ohnuté konce kovového krytu a potřebného přítlaku se dosáhne utažením nebo povolením vrutů.

A vevnitř výtahu skutečně chybí proužky, které vymezovaly vůle mezi vnitřním posuvným dílem a tělem výtahu. Kdysi jsem řešil podobný problém. Stačí koupit tenkou oboustranou lepící pásku a z pet lahve (na jedné pet láhvi může být i několik tlouštěk materiálu, podle toho, ze kterého místa se ustříhnou) ustříhnout proužky jen o něco kratší, než je délka díry a nalepit je lepící páskou (která nesmí přesahovat obrys těch proužků) na místa, kde původně byly, jak je vidět z fotografie. Podle fotografií se zdá, že tam původní majitel aplikoval nějaký tuk i na třecí plochy mezi vntřním posuvným dílem a tělem výtahu. Ten je potřeba očistit a povrch odmastit (naopak trochu tuku nechat na ozubeném kolečku). Tloušťku těch proužků bude nejspíše nutné volit zkusmo, aby se ten vnitřní díl pohyboval stále lehce (mírný odpor je žádoucí), ale zároveň se neviklal.

Zdravím astronomické matadory,
zatím teleskop vybírám, amatér, nadšení veliké. Dovolím si pár rychlých dotazů:
- jde u nějakého go-to plynule ovládat rychlost posuvu? Pátrám v návodech, ale zatím nacházím jen násobky siderické rotace. Jde mi o hříšnou představu, že bych alespoň na chvíli zachytil ISS a nechal go-to běžet s ní. Jasně, že úhlová rychlost se bude měnit, ale právě plynulou změnou rychlosti by se to snad dalo korigovat...
- umí nějaké go-to posun zároveň v obou osách? Zatím jsem viděl ve videích použití vždy jedné osy (jednoho tlačítka). Asi bych mohl nastavit deklinaci dle oběžné dráhy ISS a pak používat jen jednu osu, ale nemuset montáž nařizovat jen na ISS během pozorování by bylo pohodlnější
Děkuji předem za odpovědi nebo rady na "blbé" otázky začátečníka. Rozpočet pro koupi asi do 30 tisíc, předpokládám, že go-to montáže za 100k a výše už umí dělat na obloze i kruhy, ale mě by stačila ta správná rychlost a směr posuvu a možnost případně přidat nebo ubrat plyn
Nemusíte mi psát, že si mám rozmyslet co pozorovat, sledování planet, hvězd a jiných krás zůstává prioritou
hezký den (nebo noc) a zdraví
Vilda

Na sledování družic existuje jeden program, více zde:
viewtopic.php?t=6705

Další možnost je kamera a software, který dokáže řídit dalekohled podle objektu, na který se v obrazu klikne. Tohle tady někdo prezentoval, že to používal pro sledování letadel…

Díky za skvělý tip a odkaz, vrhnu se do studia...
Na ty letadla jsem samozřejmě také myslel, ale neodvažoval jsem se to sem napsat

Ted jsem testoval Synscan rucku a nema problem jet ve dvou osach najednou. Rychlost posuvu ovladani se nastavit da, ale pro obe osy jedna.

Montáže s řízením LX200 dovedou navádění a pohyb za satelity
Montáže SkyWatcher/Orion neumožňují tohle z ručky, ( nastavení libovolné rychlosti - jen ty předvolené), ale přes ASCOM EQDIR umožňuje nastavit rychlost vlastního pohybu v obou osách libovolně - ale pohyb jde současně vždy jen v jedné ose. Totéž v určitých mezích umožňuje pointační PHD-2- nastavení komet tracking.

Montáž typu EQ6 lze přestavět na OnStep a ten využívá LX200. Více informací například zde: https://onstep.groups.io/g/main/wiki/Home
Případně zde: https://oshwlab.com/hujer.roman/onstep-for-eq6
RomanHujer je členem tohoto fóra

A je k tomu software na navádění a sledování satelitů ?