PetulePZ píše:Děkuji za rady. Jak jsem to ale dobře pochopila, tu kalibraci potřebuji udělat jednou - jedná se o základní nastavení, protože máme automatické navádění a jakmile je dalekohled zkalibrován, už při automatickém navádění najde co má.
No a to je právě to nepochopení. Dalekohled vytáhnu ven, a on nemá tušení jak vůbec stojí, jak je orientovaný. Aby mohl navádět, je potřeba udělat tu kalibraci. Pak už navádí, ale jen do doby, než ho vypnu. Pak je potřeba kalibrovat znovu.
P.S. : proč mají ženy potřebu do každého druhého příspěvku psát větu : "přeci nejsem tak pitomá ..." ?
Naposledy upravil(a) MilAN dne 22. 07. 2020, 13:55, celkem upraveno 1 x.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
MilAN píše:
No a to je právě to nepochopení. Dalekohled vytáhnu ven, a on nemá tušení jak vůbec stojí, jak je orientovaný. Aby mohl navádět, je potřeba udělat tu kalibraci. Pak už navádí, ale jen do doby, než ho vypnu. Pak je potřeba kalibrovat znovu.
P.S. : proč mají ženy potřebu do každého druhého příspěvku psát větu : "přeci nejsem tak pitomá ..." ?
Netuším jak to má Meade, ale nepotřebuje minimálně poprvé vědět i KDE stojí? Čili mu zadat i zeměpisné souřadnice?
S-W MAK127/1500, WO ZenithStar 71 APO Doublet ED, Celestron Advanced VX, QHY5 III 178C, Nikon Action EX 10x50, Celestron SkyMaster 15x70, LUNT 8x32 White-Light SUNoculars, ZWO Seestar S50
Ano, podle návodu jsem to dělala, souřadnice zadala. Přesto z nějakého důvodu mi to nejde. Asi to bude banální důvod, přesto osobní instruktáž je asi jediné řešení pro natvrdlé holky:-)
Ehm... Měsíc je teď na obloze přes den.. Zkusil bych kolem půlnoci na malé zvětšení Jupiter a Saturn. Aspoň zjistíte, jestli dalekohled najíždí aspoň přibližně nebo je někde opravdu velká chyba
Dobrý den,omlouvám se že píši sem ale jsem nový a ještě se nevyznám. Chtěl bych poprosit o radu a pomoc. Mám dalekohled Bresser profesionál line 110/1000 a nemůžu k němu najít nějaký manuál co se dá a nedá dokoupit. Mám na něm jediný okulár 25mm a chci poprosit zda mi poradíte jaký ještě přikoupit abych mohl zda to tedy půjde sledovat planety sluneční soustavy,galaxie,měsíc,slunce atd. Děkuji moc. Tom.
Mel jsem vynikajici TAL 100/1000. U tohoto nevim jak ma velkou barevnou vadu. Ale predpokladam ze nebude uplne spatny pri tomhle ohnisku. Tak bych doporucil k tomu setovemu okularu. Nevim jaky je. Ale asi si ho nechas. Tak na kulovky, galaxie, planetarky zveteni kolem 125x tak nejaky 8 mm. Bude i na mesic pri horsich podminkach. Na Mesic, Jupiter pri dobrych podminkach budes potrebovat zvetseni cca 150. Ja pouzival 6 mmm 167x . No a na Saturn a hlavne Mars potrebujes vetsi zvetseni. Mars zvlast. Uvazoval bych o zvetseni max 2D. Tak okular 4,5 mm. Staci ti se zornym polem cca 60 stupnu. MD
Cassegrain GSO 203/2436 mm, Montaz Celestron NexStar Evolution, 2" zrcátko Omegon Dielectric, Okulár APM UFF 24 mm 65°, APM UFF 18 mm 65° a APM UFF 10 mm 60°, Celestron X-Cel LX 12 mm 60° a 9 mm 60° Bresser 70/700 mm
sofram píše: Ja pouzival 6 mmm 167x . No a na Saturn a hlavne Mars potrebujes vetsi zvetseni. Mars zvlast. Uvazoval bych o zvetseni max 2D.
2D je bych řekl už opravdu hodně. Do kratšího, jak 6mm okuláru bych nešel. Pokud bych si chtěl takovej dalekohled nechat (což ani nemusí být špatná volba, když člověk nepotřebuje mít něco na mnohem větší úrovni jak obrazem, tak výkonem) tak bych chtěl zvětšení asi 40x, 100x, a 166x. Kvalitu podle peněženky klidně nějakou solidnější střední třídu ES, Baader, Omegon, Vixen.
záleží, jaký refraktor majitel má: o 110/1000 již psal o zmýlení a opravil na 120/1000 - ten SW vyráběl, ale Bresser neprodával: Bresser_nabídka
Snad půjde o 102/1000. Nejspíš takový refraktor nedosáhne úroveň TAL100, ale použitelný by být mohl. Nevíme jakou má majitel montáž (stabilita) a ani výtah a zenitové zrcátko (obé bývá u levných výrobku zdrojem nepříjemností), ovšem v poslední době jsem viděl u Bresser achromátů slušné hřebenové výtahy, zrcátko za moc nestálo. Základní informace k dalekohledu si může najít zde: https://www.bresser.de/c/en/support/tel ... pes/#c3105
sofram píše: Ja pouzival 6 mmm 167x . No a na Saturn a hlavne Mars potrebujes vetsi zvetseni. Mars zvlast. Uvazoval bych o zvetseni max 2D.
2D je bych řekl už opravdu hodně. Do kratšího, jak 6mm okuláru bych nešel. Pokud bych si chtěl takovej dalekohled nechat (což ani nemusí být špatná volba, když člověk nepotřebuje mít něco na mnohem větší úrovni jak obrazem, tak výkonem) tak bych chtěl zvětšení asi 40x, 100x, a 166x. Kvalitu podle peněženky klidně nějakou solidnější střední třídu ES, Baader, Omegon, Vixen.
Souhlas, u těchto levných achromátů bývá 1,5D maximum...
Tlustá Berta (Celestron CPC-1100 XLT), Lunt LS60TC, WO ZenithStar 73 III APO, Lacerta Herschel, binohlava MaxBright II, okuláry Vixen LVW 42, Baader Eduiascopic 35, Hyperion 31 a Click Zoom, TV Apollo 11 a Nagler Zoom 6-3, triedr Kowa XD 8x33 Genesis
Urcite Gabrieli. Pokud se jedna o 120/1000 tak to podle testu pana Rohla dost barevny refrak. Podle jeeho
mereni a indexu ( nemuzu si vpomenout na nazev) byl 3x horsi nez TAL. Vysledky nekde mam. Takze 2D je moc. No pokud se jedna o 102/1000 tak tam by to melo byt lepsi. Ja jen doporucil podle me zkusenosti s TALem. Ja mel k nemu Vixeny LV 15, 10,6 a 4 mm. Casto mi chybelo prave neco mezi zvetseni 100x a tech 167x. Na mesic pri horsich podminkach. 100x bylo malo a 167x uz moc. A na kulovky taktez. No ten Tal snesl bezl problemu 250x. Sice tmavsi obraz ale jeste bez vyrazne chromaticke aberace. I kdyz na mesici jsem ho vyuzil naplno za 6 let 4x.
Cassegrain GSO 203/2436 mm, Montaz Celestron NexStar Evolution, 2" zrcátko Omegon Dielectric, Okulár APM UFF 24 mm 65°, APM UFF 18 mm 65° a APM UFF 10 mm 60°, Celestron X-Cel LX 12 mm 60° a 9 mm 60° Bresser 70/700 mm
Zdravím, jak je to s odolností dalekohledů při přepravě?
Mohou dalekohledu, ať už Newton nebo refraktor, nějak vadit otřesy, když budu dlouhodobě jezdit na pozorovací místo po nekvalitní silnici?
Nebo je nejhorší, co se může stát, pouze nutnost znovu ho zkolimovat?
Občas jsou ty okresky v takovém stavu, že lituju podvozek, natož dalekohled