Kolimace

[MilAN]

Nikomu nebráním si ta čísla, co jsem uvedl, vydělit odmocninou ze dvou... ...ale pro praktický použití (značka na sekundáru) to nebude potřeba...Je mi jedno, jak si to nazýváš Ty, ale má-li být AF zdrojem informací a poučení pro druhé, potom bych doporučoval všem dodržovat vžité názvosloví - zvláště, radíme-li někomu druhému. Protože ta hodnota, kterouTy uvádíš pod pojmem offset, ve skutečnosti offsetem není a pouze tím mateš ty, co by se rádi poučili

[grajda]

Já si ale nic nenazývám. Zdůraznil jsem, že offset měřím ve směru velké osy sekundáru, toť vše (což můžu, protože znám jeho skon vůči optické ose- 45° a poměr stran trojúhelníku je odmocnina ze dvou). Tak je to praktičtější. Co je to ofset, v tomto vlákně, pokud vím, zaznělo už dříve.

[grajda]

Trochu to tady odlehčím fotkama přípravku, kterým jsem si srovnal primární zrcadlo s osou tubusu (čistil jsem zrcadla a vůbec se tak celkově mazlil s dalekohledem). Průměr středové dírky je 1,3mm- pro oko bohatě stačí a LED o průměru 3mm jsou na kružnici o poloměru 4mm kolem středu (jednu mám kousek mimo, ale vem to čert). Rezistor je 8k2, LED jsou neznámého původu, ale všechny tři stejný a napájecí napětí 12V. Do tubusu je potřeba dát rozsvícenou baterku, aby byla vidět středová značka primáru a jak to funguje si může každej domyslet sám. Přesnost nastavení optické osy zrcadla asi ±0,5mm.

[MilAN]

Možná by stálo za to napsat, co jsi tím vlastně dosáhl.
Zrcadlo míří v ose tubusu. Zamontuješ pavouka, seřídíš pavouka, laser dopadne na sřed zrcadla. Aby se vrátil paprsek do kolimátoru, bude nutné pohnout zrcadlem.Tím je prvotní seřízení v háji a bylo zbytečné, včetně přípravku.
Mohu klidně začít kolimovat sekundár i bez seřízeného primáru ( dokonce i bez primáru, jen na značku středu).Náklon o několik stupňů neposune střed primáru.V druhém kole seřídím primár. Naprosto klasicky.
Optickou osu dalekohledu definují optické středy primáru a sekundáru ( ne osa tubusu !). Pokud ty budou ležet i na ose tubusu, je celé seřízení elegantně jednodušší a stačí šuplera a laser. V extrémním případě řešní dalekohledu nemusí být žádný tubus, stačí držáky primáru a sekundáru a OV, jejich označené středy a klasický postup s laserem

[g]

přesnost +/- 0,5mm je obdivuhodná, zvlášť když předpokládá symetrii primáru a hrubého plastového odlitku krytky k ose spolu s přesně kolmým ukončením tubusu a dobrému dolehnutí krytky na tubus. Prohýbaní plastu neberu do úvahy...
Hodnota jemné odchylky byla nejspíš získáná přesným měřením od jiného exaktního způsobu docílení souososti.

[KDan]

Možná by stálo za to napsat, co jsi  tím vlastně dosáhl.
Zrcadlo míří v ose tubusu. Zamontuješ pavouka, seřídíš pavouka, laser dopadne na sřed zrcadla. Aby  se vrátil paprsek  do kolimátoru, bude nutné  pohnout zrcadlem.Tím je prvotní seřízení v  háji a bylo zbytečné, včetně přípravku.
Mohu klidně začít kolimovat  sekundár i bez  seřízeného primáru ( dokonce i bez primáru, jen na značku středu).Náklon o několik stupňů  neposune střed primáru.V druhém kole seřídím primár. Naprosto klasicky.
Optickou osu dalekohledu definují optické středy primáru a sekundáru ( ne osa tubusu !). Pokud ty budou ležet i na ose tubusu, je celé seřízení  elegantně jednodušší a stačí šuplera a laser. V extrémním případě řešní dalekohledu nemusí být žádný tubus, stačí držáky primáru a sekundáru a OV, jejich označené středy a klasický postup s laserem

Ono se to ale docela vyplatí sesouhlasit optickou osu primáru s geometrickou osou tubusu co nejpřesněji. Pak je potřeba ještě přesně nastavit polohu OV a teprve potom vmontovat a nastavit sekundární zrcátko. Nakonec se sice s primárem ještě většinou pohnout musí, ale po popsaném přednastavení stačí už jen málo. Proč se vyplatí takhle dalekohled seřídit? Minimálně proto, že máme-li seštelovaný Go-To systém a při pozorování pohneme s tubusem, třeba kvůli nastavení vhodnější polohy okuláru, nerozhasí se nám nastavení Go-To...

[grajda]

Možná by stálo za to napsat, co jsi  tím vlastně dosáhl.
Zrcadlo míří v ose tubusu. Zamontuješ pavouka, seřídíš pavouka, laser dopadne na sřed zrcadla. Aby  se vrátil paprsek  do kolimátoru, bude nutné  pohnout zrcadlem.Tím je prvotní seřízení v  háji a bylo zbytečné, včetně přípravku.
Mohu klidně začít kolimovat  sekundár i bez  seřízeného primáru ( dokonce i bez primáru, jen na značku středu).Náklon o několik stupňů  neposune střed primáru.V druhém kole seřídím primár. Naprosto klasicky.
Optickou osu dalekohledu definují optické středy primáru a sekundáru ( ne osa tubusu !). Pokud ty budou ležet i na ose tubusu, je celé seřízení  elegantně jednodušší a stačí šuplera a laser. V extrémním případě řešní dalekohledu nemusí být žádný tubus, stačí držáky primáru a sekundáru a OV, jejich označené středy a klasický postup s laseremNo dobře. Pavouka musím podle něčeho v první řadě seřídit. Mám seřízený ov (kolmo k ose tubusu a jeho osa "protíná" osu tubusu) a podle paprsku kolimátoru ho seřídím jak kolmo k výtahu, tak i seřídím vzdálenost sekundáru od primáru, aby laserový paprsek dopadal na značku na sekundáru. Poté seřídím náklon sekundáru, aby se laser trefil na střed primáru. Pokud se paprsek vrací na terčík dále od primáru, je sekundár příliš daleko od OV a opačně napravím to jeho přiblížením, nebo oddálením. Při tom sleduju, zdali se mě laser pořád trefuje do značky na sekundáru, protože se může mírně pohnout, i když se zrcátkem pohybuju jen ve směru osy ov a měním lehce náklon (nic není přesný a kdyžtak postup opakuju). Po tomto postupu mám jistotu, že je optická osa celé soustavy prakticky shodná s osou tubusu a navíc i to, že je sekundár dokonale vysvícený (protože primár, který mám srovnaný s tubusem, se mě trefuje přesně do značky na sekundáru. Nakonec o malý kousek dorovnám nákon osy primáru v rovině kolmé k ose ov, nebo ještě líp, si jemě pohraju s ov (neboť přesnost jeho nastavení je o něco horší, než u zrcadla) a mám zkolimovaný dalekohled, zosený s tubusem a dokonale vysvícený sekundár.

[grajda]

Hodnota jemné odchylky byla nejspíš získáná přesným měřením od jiného exaktního způsobu docílení souososti.Hodnota odchylky byla získána jako přesnost orýsování, protože při pozorování okem se dírka od určité vzdálenosti chová částečně i jako clona a tím poznáme, kdy máme oko přesně na středu dírky.

[grajda]

Minimálně proto, že máme-li seštelovaný Go-To systém a při pozorování pohneme s tubusem, třeba kvůli nastavení vhodnější polohy okuláru, nerozhasí se nám nastavení Go-To...A taky tehdy, kdy nemám GOTO, ale otočím dalekohledem s vyhledaným objektem (i když to dělám nerad, radši točím předem s vodorovným tubusem). A nebo, to má význam pro ty, co mají jako Sasa3 na vstupu 150mm dalekohledu díru 152mm...

[KDan]

Kosinus malých úhlů se velmi přesně blíží jedničce. Tak např. odchylka 3° znamená odchylku 0,14mm na každých 100mm. Ale 3°, to už by bylo vidět od oka a nikdo by si ten dalekohled nekoupil.
?

[grajda]

Hmm, g tvrdil něco ve smyslu, že měřený rozměr musí být rovnoběžný se směrem měření (aspoň jsem to tak pochopil). A odpověděl jsem na to, že pokud nemáme přehnaný nároky, tak si můžeme dovolit rovnoběžnost malinko porušit...

[KDan]

Mně nesedí závěr, že odchylka 3 stupně odpovídá 0,14 mm na každých 100 mm.

[MilAN]

Pánové, po dlouhýc úvahách se prosím vraťte k praxi, a odpovězte mi, prosím, na položenou otáku :  A ta nezní, zdali - má osa ležet  v optické ose nebo  geometrickém středu tubusu, ale k čemu vám v dalším seřizování je to, že jste před seřizováním uvedli  primár do poloby, v které bude přibližně později.  Moje odpověď zní, že to je naprosto k ničemu, protože to při nastavování dalších prvků nemůžete vůbec k ničemu použítStřed pavouka  vůči středu tubusu  zjistíte pouze mechanickým změřením, polohu středu sekundáru vůči ose tubuse také a polohu sekundáru vůči podélné ose rovněž. Do doby kolimace je naprosto jedno, jestli byla  optická osa primáru totožná s osou tubusu či nikoli.A při kolimaci záleží pouze na tom, jak přesně se vám podařilo smontovat pavouka, držák sekundáru a OV - a pouze toto určuje , povedlo -li se vám umístit optickou osu  dalekohledu  do osy tubusu.
Takže souhlasím s tím, že z důvodů GoTo i otáčení tubusem a pod je dobré mít optickou osu souhlasnou s geometrickou osou vaší roury, ale tohle  bude až výsledek - a je naprosto nezávislý na tom, co jste dělali v 1.kroku=jak přesně jste nastavili primár před montáží součástek

[KDan]

Já nevím, jak už to popsat líp. Prostě postupuju iteračním postupem mezi "geometrickou" a optickou kolimací a nejspolehlivějším výchozím parametrem je pro mě nastavení primáru. Připadá mně to jasné a jednoduché - jak jsem popsal o několik příspěvků výše.

Samozřejmě, kolimovat je možné více způsoby (máme minimálně tři proměnné) a výsledná optická osa primáru může procházet tubusem dokonce nekonečně mnoha způsoby.
Proto to v praxi délám následovně: Nastavím co nejpřesněji primár (jak jsem popsal dříve), pak OV (co nejkolměji k ose tubusu) a nakonec vrátím sekundár, který umístím pomocí šuplery do stanoveného místa. Pak se sekundárem hejbu tak dlouho, až je soustava co nejblíž zkolimovanému stavu a nakonec, je-li třeba, to jemně doženu primárem. Tímto jednoznačným postupem zajistím, domnívám se, že opticko-geometrická souosost je na slušné úrovni. Aspoň mně to tak vždycky vychází.

Mimochodem, když jsem Newtona kolimoval jen opticky, bylo vše v pořádku, jen optická osa primáru šilhala vzhledem k té geometrické asi o stupeň. Výše popsaným způsobem se s přehledem dostanu pod deset obloukových minut.

Primárem začínám prostě proto, že o srovnání jeho osy mi jde - a taky proto, že se jeho uložení dá změřit daleko přesněji a jednoznačněji než uložení OV.

[gsokuba]

mě by zajímalo co máte za dalekohledy že si takhle můžete ladit primár? já mám kolem prímáru tak málo místa že náký posouvání v kolimaci nehraje žádnou roli, jediný co je důležitý mít pavouka uprostřed.