Astronomické fórum

Krásné.

Janek píše:Kupa galaxií ve Vlasech Bereniky - okolí jasných galaxií NGC 4874 a 4889.
Původně to mělo být on-line, ale jak se tam ty blechy vykreslovaly, tak jsem to natáhl na 10 minut.
Pražská obloha, refr. 180/945mm na AZ montáži, filtr IDAS D1, exp. 30x 20s, odečteny jen darky.

NGC-4889-Vlasy-Bereniky.jpg

Kupa galaxií ve Vlasech Bereniky - okolí jasných galaxií NGC 4874 a 4889.

Moc pěkné, Honzo

dex píše:

x-f píše:Backfocus je právě u toho reduceru neznámý.

Neznámý = 55 mm.
Na webu sice mají bordel a čínské tajuplno, ale SVBony to opakovaně psala v Q&A na Amazonu.

Mám 2" a tam vychází při redukčním poměru 0,5x backfocus 43 mm. A využitelné skutečné pole je menší, než bez reduktoru.

Ahoj, zkoušel tu někdo EAA s Goto dobsonem? Dá se na takové montáži udržet alespoň 10 sec expozice? Mám SW 200p F6, který mi leží ladem na manuální montáži, rád bych ho jen přesedlal na upgrade goto kit od skywatcheru.

Tak já bych se zase vrátil k tomu pozorování, protože o technice pro EAA to je mnoho vláken a vždy se to z nějaké fotografie zase zvrhne v techniku
Včera jsem byl na okraji pásma, kde mohlo dojít k zákrytu hvězdy planetkou. A čekání na předpovězený okamžik si většinou krátím sledováním pohybu planetky. Žádné zpracování, klasické EAA- krátké expozice, maximálně strečnutý snímek . A teprve před vypočteným okamžikem přejdu na klasický záznam = krátké expozice, max. frekvence
Tady mám jen uložený Prt Scr s výřezem a popisem , bez úprav- tedy tak , jak pozoruji. 15 minut před zákrytem je vidět, že je asteroid dobře ještě rozlišený od hvězdy. Pak asi 10 minut pře zákrytem již s ní začíná splývat (záleží od seeingu)

Pre vojakov sa testuje farebné nočné videnie, zatiaľ existujú prototypy. Na webe armadninoviny ma zaujalo nočné videnie X27 Osprey. https://www.armadninoviny.cz/bryle-pro- ... -boje.html
"Nejlepší kamery pro noční vidění, jako je například X27 nebo výrobky od kanadské firmy Lorex, jsou založeny na technologii CMOS. Snímač CMOS mění fotony na elektrony, které potom software přetváří do digitálního obrazu. CMOS od SPI Corporation údajně dokáže světlo přicházející do snímače zesílit 85 000 krát."
Na ich web stránke sa píše - ISO 5 million. https://www.x26.com/color-night-vision/
Netuším akú má snímač veľkosť ani pixel size.
Dá sa výkon porovnať s monochrom cmos kamerami pre astronomiu ? Myslím či taká ZWO ASI 1600MM prekonáva tento systém alebo sa k nemu približuje.
Ako prepočítač ISO z gainu ?

Ono to není tak žhavé, jak je na těch videích. Všimněte si, že většinou tam něco vrhá stíny (hory, stromy). Tedy je snímáno za měsíční noci, a tam ty kamery s EMCCD / CMOS (tedy senzory s multiplikátorem elektronů - principiálně obdoba MCP nebo trubicového fotonásobiče) fungují dobře.

Jakmile je ale opravdová tma, tak sebevyšší zesílení nedokáže obejít fyziku. Světelný tok je kvantovaný po fotonech. Pokud za expoziční čas (třeba 1/25 sec.) dopadá na pixel řádově desítky fotonů, tak i když je každý vynásoben v řádu až 10⁵, stejně si moc nepomůžeme. Šum v obraze je odmocnina z celkového počtu těch detekovaných (nikoli vynásobených) fotonů. Tedy když jich do pixelu spadne za expoziční čas 9, bude poměr S/N odmocnina z toho, tedy 3. No, a na to se v podstatě už nedá koukat. Fotonásobič pouze zajišťuje, že se chytí skoro každý foton (QE se bude blížit 100%) a hlavně že každý chycený foton udělá velkou odezvu (fotonásobič ho vynásobí natolik, že navázaná elektronika nebude mít problém s detekcí, její vlastní šum se už moc neuplatní a nezhorší obraz). Ale ten zásadní problém - fotonový šum přítomný v obraze s nízkou úrovní osvětlení, tam zůstane.

A cesta z něj je jedna - zvýšit počet fotonů chycených za dobu expozice. Jiná cesta fyzikálně není možná. Tedy znamená to:
zvětšit pixely - zařízení se stane větší
zvětšit průměr optiky a světelnost - zařízení se stane větší
prodloužit expozici - to moc nejde, potřebujeme rozumnou obnovovací frekvenci.

A tohle platí beze zbytku i v astrofotografii/EAA. Ale tam můžeme zvětšit senzor i dalekohled a i prodloužit expozici.

Ale to je v protikladu s tím, že to chceme mít malé, na helmě, a s rozumným fps. Tedy jsme fakt v pr... ehm, prostě na hranici fyzikálních limitů, a dál to už o moc lépe nejde, tam už se hodní ta poslední procenta rezerv ve všem, za šílenou cenu (tak je to ale ve všech oborech). Ještě si lze pomoci využitím co nejširšího spektra (tedy použít i IR) což ty kamery už využívají. Kombinace IR a VIS oblasti. A pak maximálně nějakým inteligentním algoritmem na redukci šumu. Prostě když nejsou fotony, sebelepší násobič vyrobí jen šum. A všimněte si těch hodně zašuměných videí, ano, ta asi byla opravdu po tmě. To by tak odpovídalo. Ta krásná barevná bez šumu byla při měsíci.

Když na svoji ASI 1600 dám objektiv f/1.4, binuji to 4x4, a dám tam 100ms expozici, tak to funguje skoro stejně, jako na těch hezčích prezentačních videích (mono, barevnou nemám, v té mono ten šum tolik neruší). QE proti té ASI-ně je na nejlepších senzorech ještě tak o 40% vyšší, a tím to končí.

Konečně se na chvíli vyjasnilo, tak jsem zkusil EAA se Sony A7s II a Stellarmate, kde přes Ekos lze ovládat DSLR. Sice nejdou snímky skládat, ale on jeden stačí Samyang 135/2, exp. 120s a Halfa filtr, obloha příměstská MSA 20.0, žádný DF ani FF. Zajímavé bylo pozorovat v online náhledu v OLED hledáčku DSLR přímo mlhovinu v Halfa. To se pak dělá kompozice úplně jinak.

Hezký večer,
astronomii a kosmonautice se věnuji více jak 35 let, hlavně četba a pozorování noční oblohy pouhým okem, binokulárem a posledních několik let newtonem SW 200/1000, v dětství to byla stavebnice Astro 90, která mně k tomuto koníčku vlastně přivedla, potom to byl ještě newton Bresser 75/800 myslím.
Po odpadnutí určitých povinností, jsem se rozhodl zainvestovat do tohoto koníčku, rozšířit si obzory a posunout se od oka ke kameře. Tato podivná doba mi ale do mých plánů hodila vidle, co se financí týká. Stanovil jsem si nějaký rozpočet a na kameru zbylo +-11 000,-, proto bych prosil o radu, jestli v této cenové hladině má smysl do toho vůbec jít. Prošel jsem si toto fórum, našel zde spoustu užitečných informací a rad, myslím že podle mých nároků na pozorování online, nějaké snímky a seznámení se s tvorbou astrofotografií asi ano. Avšak přesto bych prosil o rady, na co si dát pozor při koupi kamery a čeho se vyvarovat. Nějaké mám v hledáčku, nevím jestli se mám rozhodnou pro monochromatickou či barevnou, bydlím na vesnici, téměř na samotě.
Tady jsou některé, které jsem si vybral:

https://www.dalekohledy-mikroskopy.cz/p ... 290-m-mono

https://www.novedalekohledy.cz/catalog/ ... asi462mc/¨

https://www.novedalekohledy.cz/catalog/ ... I290MINI/¨

Veškerou kritiku a podnětné rady přijímám.
Předem díky za rady a všem přeji mnoho jasných, klidných nocí.

Ahojte vsetci, mam astrokameru Omegon GUIDE 2000C Color som s nou celkom spokojny ale ma dost male zorne pole nezmesti sa tam ani Mesiac. Čo sa s tym da robit prosim? Diki:)

Použít dalekohled s kratším ohniskem. Jak moc dlouhým si můžeš spočítat zde: http://astronomy.tools/calculators/field_of_view/ a přepni na "Imaging mode"
edit: takto to vypadá: červený obdélník je pro dalekohled, co máš v podpisu
zelený je pro dalekohled s ohniskem 350mm

Nepřijde mi to jako dobrá rada i výsledek
Měsíc nemá viditelný průměr 30´, ale v maximální hodnotě cca 33,6´ . Vzhledem k velikosti kratší strany čipu = 3,1 mm , potom vychází maximální ohnisková vzdálenost na nějakých 313 mm. A to je bez jakékoliv rezervy.
Bez programu a kalkulačky je ta ohnisková vzdálenost rovna : kratší strana čipu x 100. Od té hodnoty bych ale odečetl ještě cca 10%, abych měl při fotografování jistotu, že si neoříznu někde část Měsíce. Takže tak 280 mm by byla rozumná ohnisková vzdálenost.