Kolimace newtonova dalekohledu

[MilAN]

Dělám to v podstatě stejně - protože nejde dost přesně nastavit OV ani sekundár, paprsek namířím na ten geometrický střed primáru. seřídím primár podle laseru a potom kontroluji, jak vypadají difrakční obrazy na ose. Pokud je potřeba, hýbu také pouze primárem. Z něčeho se vycházet musí - bohužel optická osa není něco, od čeho by se dalo technicky odpíchnout

[Honza Ebr (honza42)]

Snažil jsem se trochu promyslet, co se to vlastně děje, když nemáš dobře zkolimovanej sekundár a hejbeš primárem.

Nakonec jsem dospěl k tomu, že jelikož nejsem schopnej důvěryhodně nakreslit čáry, které svírají malé ostré úhly, že nejlepší je opačná představa - primár vytváří obraz, který je sice "v prázdnu", ale je reálný - je to plocha (v prvním přiblížení rovina), která má jasně definovaný střed. Jen střed tohoto obrazu je bez vady. Kolimace je snaha dosáhnout toho, abychom se na střed othoto obrazu dívali a ještě navíc to dělali kolmo k jeho rovině.

Pokud se špatně nakloněným sekundárem "zkolimujeme" primár, tak nemůžeme dojít k ničemu lepšímu, než že se díváme na střed toho obrazu, ale díváme se na něj šikmo - tedy osa okuláru k němu není kolmá.

Teď, když si uvědomíme, že obraz bodové hvězdy uprostřed zorného pole paraboly je v ohnisku bodobý, tak tento bod nemůže být nijak ovlivněn tím, pod jakým úhlem se na něj díváme - protože je to bod, a jím procházející paprsky jsou množina přímek procházející tímto bodem, což je krásně souměrný objekt. (jinak řečeno, bod je bod ze všch stran).

To znamená, že pokud "zkolimujeme" primár se špatným sekundárem, tak by se zaostřená hvězda ve středu zorného pole měla zdát perfektní (s rozostřenou už je to složitější), ale zbytek zorného pole by měl vykazovat vady, protože jedna část je moc blízko a druhá moc daleko (nemluvě o tom, jak se chovají ty šikmé paprsky v okuláru, ale to je netriviální i pro zkolimovaný dalekohled).

Takže, jednouchá úvaha z geometrické optiky ukazuje, že pokud po kolimaci na hvězdu máš pocit, že to vyšlo, ale okraje zorného pole stojí za houby, mohl by být na vině rozkolimovaný sekundár. V takovém případě by v tom poli ale měla najít přímka, polde níž se to zhoršuje rychleji (a tím směrem je špatně ten sekundár). Problém je samozřejmě v tom, že ta jednoduchá úvaha se kombinuje se spoustou dalších efektů.

edit: v úvaze lze samozřejmě nahradit "okulár" za "senzor" a pak je to vlastně ještě jednodušší, protože do toho nevstupuje optika okluáru a jde prostě jenom o to, že ohnisková rovina není totožná s rovinou senzoru, tedy opravdu zaostřená je jenom jedna přímka napříč senzorem.

[cacik]

Zdravím všechny. Já bych se vás rád v této souvislosti zeptal na zkušenosti s výrobou "umělé hvězdy" a jejím použitím s kolimací delších ohnisek. Na použití kolimace refraktoru stačil byt na "délku" /místnost,chodba atd./. S newtonem se mi to nedařilo vůbec. Mít možnost si ověřit kolimaci na této "umělé hvězdě" může být přínosné i po kolimaci laserem.

[MMys]

Honza Ebr:

Přesně to je ten problém, dospěl jsem k tomu následně při promýšlení v posteli taky. Tedy na ose OK, ale pro fotografování nepoužitelné, protože fokální rovina není totožná s rovinou senzoru.

Otázka tedy zní, jak zkolimovat fotografickou sestavu.

Nabízí se odpověď, že zkolimovat sekundár + primár nahrubo laserem, případně u hodně světelné soustavy doladit primár na hvězdu (bez korektoru), a následně vložit korektor a dokolimovat okulárový výtah, aby to kreslilo ve všech rozích stejně. Jinak to bez znalosti skutečného středu optické plochy asi nepůjde.

[vla]

Tak to už jsme tři, většinou okulárový výtah podkládám, což mě štve. Zajímavé je, že když zkolimuji laserem a pak použiju dírkový okulár nevidím celý primár, když zkolimuji dírkovým okulárem, abych vše viděl jak má být , pak laser dopadá až několik cm od vyznačeného středu na zrcadle. (zkušenosti s různými přístroji) Sesouhlasit obě metody se mi daří jen naklápěním výtahu.

[Sasa3]

Ten ruzny naklon roviny okularoveho vytahu a ohniskove roviny je diskutovany tady:

http://web.telia.com/~u41105032/kolli/kolli.html

jako typ chyby 1B. Jak uz tady psal Honza, naklon roviny zpusobi rozmazani hvezd, cim dal od osy tim vic, protoze hvezda je vic rozostrena. Obdobne se chova koma. Pokud se pouzije podminka, ze koma ma byt porad dominatni chyba, tak pak vyjde, ze povoleny naklon, v podstate jak daleko muze byt znacka laseru od geometrickeho stredu primaru, muze byt asi 1/30 prumeru zrcadla. Pri 200mm Newtonu to znamena trefit se na 7mm. Jenze, pokud se pouzije koma-korektor, tak jsou ty limity podle autora mnohem prisnejsi a to faktorem, ktery odpovida faktoru potlaceni komy. U Paracorru je to asi faktor 6x, to znamena, ze je potreba trefit stred zrcadla na 1mm!

[MMys]

jo, ten odkaz znám. Ten jsem zde několikrát zmiňoval jako povinné studium

No, 1mm přesnost značky zrcadla, to je "veselý" S tím bude mít co dělat i výrobce.

Z toho plyne jediné - u astrografu prostě kolimovatelný výtah. Tím se to dá ladit lépe, než sekundárem. I když výsledek by měl být v obou případech stejný. Budu se tím řídit.

[Honza Ebr (honza42)]

Z toho plyne jediné - u astrografu prostě kolimovatelný výtah. Tím se to dá ladit lépe, než sekundárem. I když výsledek by měl být v obou případech stejný. Budu se tím řídit.
Nojo vlastně, pokud hejbeš sekundárem, ničíš si i kolimaci primáru (obraz se vytvoří jinde), zatimco hýbání výtahem (striktně vzato, pokud by střed jeho otáčení byl v ohnisku) jenom koriguje ten náklon, takže snáz rozděluje ty dva pozorovatelné stupně volnosti.

[Sasa3]

Ja vim, to bylo jen pro pripomenuti. Jinak velmi zajimava je kolimace pomoci laseru+barlow, kterou vymyslel Nils Olof Carlin. Reportoval tady o ni Myval.

Autor vylozene zminuje, ze pri klasicke kolimaci laserem hraje velkou roli s jakou presnosti je vyznaceny stred primaru. Uvadi, ze i 2mm posun vede pri kolimaci s laserem u svetelnych soustav k chybnemu vysledku pri adjustovani primaru. Jeho metoda kolimace nema tak kriticky zaviset na presnosti oznaceni stredu primaru. Viz:

http://www.cameraconcepts.com/barlowed% ... mation.pdf

Mozna by to stalo za pokus - kdyz uz ma clovek barlow a laser, tak uz staci vyrobit jen "stinitko".

[MMys]

Kolimaci primáru si neničíš, paprsky přicházejí i odcházejí směrem k sekundáru pořád stejně. Jen je sekundár odrazí jinam. Tedy (a tak jsi to asi taky myslel), daní za ztotožnení fokální roviny se senzorem je současný posun středu vykresleného pole, a tím změna symetrie vinětace.

Pokud budu fokální rovinu justovat výtahem nebo kamerou, toto se nestane. Výtahem vlastně v malé míře ano. Má nějakou délku, a kolimační šroubky u základny, takže jeho náklon povede i k posunu průsečíku optické osy se senozrem. Totéž i u kolimace kamery někde na jejím připojovacím prvku, ale ještě v menší míře.

Jediná absolutně čistá cesta (teď jen teoreticky) by byla jsutovat přímo senzor.

[HoPi]

u astrografu prostě kolimovatelný výtah. Tím se to dá ladit lépe, než sekundáremmelo by stacit udelat to jednou, kolimator v takto serizenem vytahu by mel stopu paprsku trefit do stredu paraboly - ten si muzeme oznacit a pristi kolimace uz muze by klasicka - sekundarem znovu trefit novy stred a primarem doladit - muzeme se zbavit 'kriveho' vytahu

[Honza Ebr (honza42)]

Ja vim, to bylo jen pro pripomenuti. Jinak velmi zajimava je kolimace pomoci laseru+barlow, kterou vymyslel Nils Olof Carlin. Reportoval tady o ni Myval.

Autor vylozene zminuje, ze pri klasicke kolimaci laserem hraje velkou roli s jakou presnosti je vyznaceny stred primaru. Uvadi, ze i 2mm posun vede pri kolimaci s laserem u svetelnych soustav k chybnemu vysledku pri adjustovani primaru. Jeho metoda kolimace nema tak kriticky zaviset na presnosti oznaceni stredu primaru. Viz:

http://www.cameraconcepts.com/barlowed% ... mation.pdf

Mozna by to stalo za pokus - kdyz uz ma clovek barlow a laser, tak uz staci vyrobit jen "stinitko".
Že bych ten barlow nakonec neprodával?

Jenom nechápu, proč je tak nutně potřeba to stínítko, nebude to vidět i na normálním šikmém stínítku toho laseru? (jo, moh bych to vyzkoušet, ale nechce se mi sestavovat dalekled )

[MMys]

Sasa3 - tohle budu muset zkusit. Akorát to budu muset nejdřív myšlenkově "strávit", není mi nějak jasné, proč toto není závislé na křivosti uložení laseru ve výtahu jako u klasického samotného laseru.

Případně, dosáhnu stejného výsledku místo barlowem tím, že laser rozdělám a posunu jeho kolimační čočku tak, aby kreslila správně velký flek na primáru ? Předpokládám, že je fuk, čím ten rozbíhavý svazek udělám.


Honza Ebr Přesně tam mířím, udělat rozbíhavot už uvnitř, v laserovém modulu, a použít to šikmé stínítko.
Když je "bojler" velký, je to totiž jinak na dva lidi, nebo to neustále obíhat. Kdežto na šikmé stínítko vidím odspod.

Na normálním stínítku to projde v případě barlowa ještě jednou, a to už nevím, co to udělá. Aby se to nerozeběhlo moc. Proto chci tu rozptylku nacpat ještě do kolimátoru před stínítko, nebo rovnou rozostřit laserový modul. Kolimační čočka je většinou šroubovací. Nastavují jí, aby to dělalo tečku.

[vla]

Mimochodem, mám tady laserový modul s křížem , máte pocit, že s ním bude kolimace jednoznačnější. Nějak tuším, že ano, ale k realizaci jsem se zatím nedostal.

[Sasa3]

to MMys: Taky tomu presne nerozumim, ale na posledni strance uvadi, jak si prakticky overit, ze se opravdu kolimuje jen primar - jemnym vyosenim laseru, bud preostrenim a nebo zmenou tlaku pritlacneho sroubu, ktery drzi barlow, nedochazi k zadne zmene v obrazci na stinitku (u laseru normalne ten paprsek vselijak tancuje - tady by mel byt obraz na stinitku stabilni).

Pochopil jsem taky, k cemu vede kolimace pomoci laseru, kdyz neni presne ustaven stred primaru. Krome toho nakloneni ohniskove roviny vede jeste k posunu mista, kde bude difrakcne limitni obraz, a to o polovinu vzdalenosti chyby v urceni polohy primaru.

U svetelnych dalekohledu se opet jedna o nekolika milimetrove zalezitosti protoze difrakcne limitni ploska je u svetelnych Newtonu mala. Tam to muze byt docela podstatne.

U astrofotografie si nejsem jisty, ze posun nekolika milimetru hraje nejakou roli - velikosti chipu bude spis desitky milimetru. Tady bude dulezitejsi to nakloneni a prave na to je ta metoda necitliva. Jestli jsem to spravne pochopil, tak ta jenom zaruci, ze se difrakcne limitni obraz dostane na osu vytahu. Ale na druhou stranu, jedna se o tak jednoduchou modifikaci, tak proc to nezkusit, kdyz uz clovek ma barlow i laser.